Městečko prokletých

Film dle ne zrovna arcigeniální knihy Johna Wyndhama mne skutečně nepotěšil. Román Midwichské kukačky má sice zajímavý námět, leč rozhodně to není vrchol propracovanosti a většinu otázek nechává nezodpovězených. Tady se přímo pod nos nabízí spousta možností, jak to rozvést dále a obohatit, ale to by nesměli být autoři líné muly. Městečko prokletých není nic víc než otrocký převod se všemi jeho výše zmíněnými nedostatky a pár neřestmi navíc. Např. kulisy byly nejspíš narychlo vypůjčeny z krajského vysílání BBC a dost divní herci taktéž. Aby toho nebylo málo, ještě mi pila krev příliš hlasitá hudba, která se marně snažila občasnými skřeky navodit alespoň zdání atmosféry. Samotné děti vypadaly ze všeho nejvíc jako družstvo chovanců z ústavu pro mentálně retardovanou mládež s hroznými účesy. Resumé - velmi špatná adaptace průměrného románu. (08.08.2007)

V roku 1957 napísal spisovateľ John Wyndham sci-fi román "Midwichské kukučky". Pojednáva o tom ako sa v malom pokojnom anglickom meste Midwich jedného dňa stane niečo veľmi podivné. Všetko živé razom stratí vedomie. Tento jav trvá len niekoľko hodín. Potom sa opäť všetci preberú. O deväť mesiacov po tejto udalosti sa miestnym ženám narodia velice zvláštne deti, ktoré majú desivé schopnosti. Dokážu vstúpiť do ľudskej mysle. Tieto deti nemajú žiadne city. Vypadajú ako ľudia, ale vo vnútri nimi nie sú. Tri roky po vydaní knihy tento horrorový príbeh sfilmoval režisér Wolf Rilla a o tridsaťpäť rokov po ňom natočil remake John Carpenter. Carpenterova zmodernizovaná verzia a aj starý čiernobiely anglický originál sa mi páčili, takže teraz sa budem musieť poobzerať už len po literárnej predlohe. *** (23.11.2015)

Devět měsíců po krátkém výpadku vědomí všech obyvatel britské obce Midwich všechny místní ženy porodí blonďaté andílky s vážnými obličeji a propojenou kolektivní myslí. Zírající děti jsou strašidelně inteligentní, podezřele netečné k divům světa a tiše zlověstné. Taková zápletka vyvolá zcela konkrétní otázky a film většinu z nich ignoruje. Nedozvíme se tedy naplno, KDO může za ta neposkvrněná početí, CO chtějí tyto "děti" získat, PROČ si k tomu vybraly zapadlou vesničku bez vlivu na zbytek světa a ne řekněme New York nebo Tokio. Možná je to dobře. Osobně si myslím, že pokud je sci-fi příliš čitelným podobenstvím nebo nedejbože satirou na nějaký problém své doby (např. obligátní obavy z atomové/studené války), nenávratně zestárne do pěti let. Na Městečko prokletých se dá dívat i dnes. Docela se liší od skupiny amerických sci-fi své doby, kam bývá přes britský původ zahrnováno. Film je věcnější, lépe odehraný, triky používá s cudnou střídmostí a řekl bych, že se ani nepokouší být horrorem, spíš se snaží poutavě podat sci-fi předpoklad "co by, kdyby" a ukázat spíše jeho dopady na životy konkrétních postav a jejich vzájemné vztahy než na celé lidstvo. ;-) Po amerických filmech tohoto druhu, kde se z každého bafnutí dělá aféra, mě tento rozdíl potěšil a má svůj podíl na poměrně dobrém celkovém dojmu. 70% (23.08.2010)

Námět dalece převyšuje provedení, které je poněkud toporné a neozvláštněné. Poplach, který ve mně vzbudil naprosto nezvládnutý začátek, se naštěstí časem uklidnil a ke konci už to bylo jen lepší a lepší. A vyšplhalo se to až k velmi slabým čtyřem hvězdám, protože ta myšlenka je zkrátka strašně chytlavá a starším filmům na to dokážu naletět. Po zhlédnutí Carpenterovy zpackané verze jsem tuto ještě o něco víc docenil. (11.10.2013)

Podmanivá a děsivá adaptace Wyndhamova románu, který jsem bohužel zatím nečetl, ale po zhlédnutí filmu mě začíná lákat. Film je místy dost děsivý, když se zamyslíte nad lidskými vyhlídkami do budoucna, které se kvůli ,,zvláštním" dětem dost zhoršily. No, dej bůh, aby se takový super smradi nikde neobjevili, byla by to pěkná polízanice. PS. Carpenterův remake nesahá tomuto filmu bohužel ani po kotníky. (31.05.2011)