Jen 17

Isabelle je velmi krásná přemýšlivá dívka, která co nevidět oslaví své sedmnácté narozeniny. K těm si dá sama dárek v podobě první sexuální zkušenosti, která však zklame její očekávání. Od té doby objevuje a hledá mezi staršími muži něco hlubšího, nepoznaného, co by ji naplnilo. Nevím přesně, co bylo záměrem scénáristů, zda poukázat na hluboké a složité myšlenkové pochody dospívající (každé?) dívky, nebo jen natočit líbivý snímek s krásnou hlavní protagonistkou, na jejíž prsa by se pak celý film dobře koukalo. Pevně doufám, že mnozí v tom našli tu hloubku, která ukazuje jistou syrovost a pragmatičnost hlavní hrdinky. Ta stoprocentně využívá všechna pozitiva, jež ji život staví do cesty a těch negativních stránek se snaží okamžitě zbavovat a ze života vytěsňovat. Zajímavý a pomalý film s jistou dávkou erotična. 80% (24.09.2018)

Já ti nevim, Isabelle. Jako jo, přijít o panenství na pláži s Němčourem, to je bezesporu základ pro trauma s velkym T. Ovšem jinak si na mě bohužel udělala dojem pěkně náladový pipinky, která beztak ani netuší, na co si tak horlivě spořila. A Ozone, ta koncovka působí - při vší úctě - stylem "nic, tady končim, už jsem se s tim babral dost". Nedotažený, v mnoha ohledech; neatmosférický, po celou dobu. A to přitom Rombi dělal, co mohl ... (a i Françoise Hardy se svýma chronicky depresivníma písničkama strká ňákou Lanu del Rey do kapsy a ještě dál) [16. Festival francouzského filmu] (27.11.2013)

Podľa popisu to vyzeralo naozaj veľmi lákavo a perspektívne, no po skončení filmu si môžem bohužiaľ povedať asi len to nepopulárne "čakal som určite viac". Prvá polka filmu je vlastne dokola len a len o tom istom... a dokonca aj tak z nepochopiteľných príčin, ktoré si napokon človek môže jedine domýšľať (a napriek tomu nechápem čo vedie niekoho k tomu aby sa predával, obzvlášť keď nepociťuje finančnú tieseň). V polke prišiel síce určitý zlom, od ktorého sa príbeh konečne rozvíja aj do iných rozmerov, ale ani tu dej nebol nijako obzvlášť pozoruhodný. To vykreslenie počas 4 ročných období síce dávalo nejaký zmysel, ale aspoň na záver som očakával, že celé sa to vystupňuje k nejakému zmyselnému vrcholu. Ale nič... Nebyť odvážnej Marine Vacth a niekoľkých pekných piesní, tak by som bol už vážne sklamaný. Takto je to u mňa aspoň na 2*. (13.01.2014)

Trochu zklamání, od Ozona jsem zvyklá na lepší snímky. Nejsem si jistá, do jaké míry je za Isabellininým chováním její zvědavost nebo peníze, vnímala jsem to spíš jako citovou otupělost, ale dobře. Na Marinu Vacth se dobře kouká (ta rudá pusa a jinak nic... fakt na tom něco je), ale něco v tomhle filmu postrádám. Asi výraznější druhou ženskou postavu, která by filmu dodala větší grády. Tak tady má fungovat, podle mě, Charlotte Rampling, ale ve dvou minutách toho zkrátka už moc nezmůže. Škoda, že to místo ní nezahrála Catherine (pardon, promluvila za mě moje mladická obsese herečkou C.D.). (01.08.2014)

Pocitovka bez pocitů. Třiadvacetiletá Marine Vacth je nádherná dívka, ale díky svému viditelnému sexappealu a ženské atraktivitě se do portrétu sedmnáctileté teenegerky zoufale nehodí. V úvodní letní lolitkovské části je její zkoumání vlastního těla a sexuality ještě roztomilé, ale přechod do podzimních měsíců ve kterých se z nezkušené panny stává "lety protřelá" společnice, ve skutečnosti pár týdnů, herecky (hraje teenegera) ne zcela zvládá. Film sice dál hovoří o sedmnáctce, ale divák celou zbylou hodinu sleduje třiadvacítku a to mi vadí. Je to prostě těžké, když se látky zhostí "Vinterbergovský umělec" Ozon, jehož filmům na chuť nejspíš nepřijdu. Jediné co si z filmu odnáším je touha, až mi na rameno zaklepe zubatá, ať je to pod ladnými křivkami třiadvacítky. Zemřít při souloži? Kdo Leysenovi nezáviděl! :) Závěrem: když už film na podobné téma, tak raději uvěřitelnou, na zdejší databázi rozcupovanou Sleeping Beauty. Kterou ovšem nenatočil jakýsi sebestředný Ozón a tak na ni zdejší přemoudřelá (j)elita tlučou (hubou) a plivou. (17.01.2014)