Jízlivě tvůj

Hodnotit seriál nebudu, protože jsem se s ním setkal opravdu letmo, ale první střetnutí skončilo velkými rozpaky, přestože obsazení vypadalo luxusně. Je to příliš chtěné, infantilní a nepamatuju si, že by mně někde tak vadil nahraný návodný smích jako právě tady. Je to v podstatě esence sitcomového žánru, která už v tak čisté podobě je podle mě přežitkem. Tohle je tak sitcomové, že by to mohlo sloužit jako televizní kulisa v rámci jiného seriálu. Tak přehnané mi to přijde... (23.09.2018)

Už díky obsazení je Vicous tak trochu můj splněný sen. Jde spíš o tradiční komediální divadlo, než o typický sitcom s tempem, na jaké jsme dnes z televize zvyklí. Formát je až staromilsky zastaralý a herci okatě přehrávají, jakoby chtěli proniknout i do nejzazších řad hlediště. Ale vzhledem k danému tématu a charakteru ústředních postav je toto všechno zcela na místě a já si zase jednou plesám nad komedií, která se nesnaží být za každou cenu třeskutá a raději zůstává přívětivě lidská .. i když pořád jízlivě “vicious“. Famózní finále první série je jako mega-třešeň na dortu, který chci mít co nejdříve v hezkém modrém balení v šuplíku. (19.06.2013)

" Podívej, tamhle je někdo starší než my. - To je zrcadlo. - Kruci! " Takhle jsem se snad nikdy nenasmál ani u Big Bang Theory. Dva britští Sirové si role tak neskutečně užívají, že ikdyž podávají průměrné hlášky, dokáží je podat tak vtipně, že to snad ani neni možné (nejlépe načasované podání slova "Shit" jaké jsem kdy viděl). (06.10.2013)

Sitcomy už nepozerávam, ale tomuto obsadeniu sa nedalo odolať. A áno, je to pecka. Scenáre nie sú žiadne veľdiela, ale tí dvaja (a aj všetci okolo nich) si to nehorázne užívajú a dokážu predať aj priemernú hlášku, akoby to bol vtip storočia. Tá vzájomná chémia a zmysel pre dokonalý timing vtipov (McKellenovo "Shit!" ma vždy posiela do kolien) to nakopávajú do sitcomového neba. Hosťovačka Judi Dench v poslednej časti prvej sezóny božská. (13.06.2013)

Vidět Iana McKellena a Dereka Jacobiho společně v jednom britcomu, tomu se prostě nedá říci ne a proč taky, když své přestárlé, neúspěšné herecké primadony zahráli s takovou chutí? Jejich Freddie a Stuart ono známé přísloví: co se škádlívá, rádo se mívá, dovedli takřka k dokonalosti, pokud se totiž tito dva životní partneři přestanou jen na chvilku urážet, je něco v nepořádku. Vtípky sice nejsou nějak zvlášť originální, ale jsou podané tak, že to srandovní je a to tak, že dost. Za co oba pány obdivuji nejvíce není ani tak střílení si z hereckého řemesla, protože tak skvělé herce to ani moc pálit nemusí, ale především to s jakým nadhledem jsou schopni žertovat o svém pokročilém věku. Pětku jsem nedala (aspoň zatím) proto, že ačkoliv se u seriálu často směju, pořádný záchvat smíchu, který jsem dostávala třeba u Frasiera nebo u Black books se zatím nekonal. Ale jsem teprve na začátku, takže kdo ví... (24.06.2013)