Wisdom Teeth
Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Vladimír KřepelkaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Ivan Trojan, Zuzana Stivínová, Gregor Bauer, Josef Dvořák, Jiří Dvořák, Zuzana Kajnarová, Miroslav Krobot, Simona Babčáková, Oldřich Navrátil, Lukáš Hlavica (více)Obsahy(1)
Ivan Trojan v černé komedii o jednom neobyčejném dni obyčejného normalizačního úředníka, který v opilosti podepsal Chartu 77, a díky tomu se stal hrdinou proti své vůli... Píše se rok 1980. Richard v opilosti a spíše omylem podepsal Chartu 77 a od té doby se mu problémy a smůla doslova lepí na paty. A dnešek je vrcholem všeho! Odpoledne ho čeká návštěva u zubaře a trhání osmiček, což je něco, čeho se upřímně děsí. Než na to ale dojde, prožije celou řadu mnohem větších katastrof, proti kterým je trhání zubů učiněná legrace. Uzávěrka v práci, vdavekchtivá kolegyně, která prostě nepochopila, že šlo jen o flirt, šéfovo ultimátum ohledně odvolání podpisu Charty, doma prasklá stoupačka skrývající starou zrezivělou pistoli, nečekané otcovství patnáctiletého syna, které má vzít na sebe, a k tomu všemu všudypřítomný stín estébáka, který na něj byl nasazen. Prostě den blbec se vším všudy, kvůli kterému může buď přijít naprosto o vše, nebo díky kterému může konečně najít sám sebe! (Česká televize)
(více)Recenze (394)
Nechci být zlý, ale bez Trojana by to asi opět nešlo. Nevim, co budou autoři dělat, až se jim na to jednou vykašle.. ()
Jak se dostat během krátké chvíle doslova do hoven, nám ukazuje tenhle malý příběh (ne)obyčejného úředníčka. Trojan klasicky super, stejně tak ostatní herci. Ačkoliv je všechno ve sračkách kvůli jednomu podpisu, Richard se s tím dokáže vesele poprat a hned několikrát mi dokázal vyloudit úsměv na rtech. Po filmech Ve Stínu, Hořící keř apod., oceňuji odlehčenou a vtipnou verzi bolševických zmrdovin. btw: Jirka Strachů to má v oku. 4,48* ()
Příjemný film, ale nesouhlasím s místními, že by si zasloužil projekci v kině. Podle mého by tím spíš ztratil a televizní formát mu sedne mnohem lépe. Herecké výkony nadstandardní, především perfektní Babčáková, Navrátil a i Dvořák. Scénář fajn, bohužel místy až moc absurdní a nereálný, kdy bylo vidět, že scény jsou psané až moc samoúčelně a prvoplánově. Rušily mě scény s urputnou milenkou, to šlo úplně vynechat nebo zahrát civilněji. A pak jsem moc nepochopila nátlak syna, aby otec vyřešil jeho "ujeté" nohy. Rok 1980 jsem nezažila, tak mi třeba něco uniká, ale proč je pro věřící dívku přijatelnější mít dítě s ženatým mužem a ne s patnáctiletým klukem? ()
Pěkně natočený snímek, který neublíží a slušným humorem potěší. Proč ne, klasická česká produkce v tom lepším světle. ()
Nevím, jestli má režisér Strach ponětí o tom, co obnáší vytržení, spíše však vysekání obou osmiček z dolní čelisti, ale rozhodně tento zákrok nekončí pouhým“ Vypláchněte si“, neboť z podobné rasoviny nezřídka končí v mdlobách nejen pacient, ale i zubař(ka)... Nahlíženo prizmatem toho, co hlavního hrdinu čeká, jeví se jeho reakce na všechny ty na sebe se vršící jobovky tohoto dne jako přinejmenším nevěrohodné. Ničím výjimečný vizuál této údajné komedie(?) nezapře televizní zpracování a nebýt zajímavé hudební složky a Trojanova hereckého výkonu, kterému místy zdatně sekundují Miroslav Krobot a Marek Taclík, šlo by pouze o průměrnou televizní inscenaci s uspěchaně bezradným koncem a nevěrohodnou zápletkou opileckého podpisu na baru podstrčeného podpisového archu Charty 77. Snímek je plný klišoidních situací (milenka, instalatér, walkman), místy až na hraně parodie, kdy dvojice „tajných“ permanentně nalepená s žigulíkem na Trojanovo auto připomíná ruskou anabázi Rockyho IV s dvojicí agentů KGB v patách... ()
Zase po dlouhé době výborná tragikomedie z šedých normalizačních let. Jirka Strach to dokonale zrežíroval a ukázal některým a jiným připomněl jak se v té době žilo. Já jsem nadšená z té komičnosti kterou nám předvedl, protože podle mě tím nejvíce vynikne podstata problému té doby. Za mě 100% ()
"Nejvíc nás bolí strach..." a Strach... ten umí. ()
Sice je to dost vtipný,ale jinak holt tenhle film nenabízí nic, co bychom už stokrát nevyděli. Zase se babráme v době před listopadem 89, kde je nepřítel bezpečně znám a jasný. Ale dobrý je, jak Cejl a Židenice krásně poslouží celému filmu. Jinými slovy nic se tam od cca roku 1977 nezměnilo ()
60% - Uvedení tohoto televizního filmu předcházela poměrně velká kampaň (na televizní film), včetně veskrze pozitivní recenze Mirky Spáčilové. Protože Jiří Strach patří mezi mé oblíbené režiséry, byl jsem opravdu zvědavý. Po shlédnutí můžu říct, že mě film nezklamal. Směs humoru a vážného tématu byla namíchána vkusně, občas jsem se zasmál, občas zamyslel, ale po celou dobu jsem se bavil. Škoda, že některá témata nebyla dotažená do konce - např. odkud se vzala v „kalhotech“ ta pistole? Taky reakce estébáků na její odevzdání mi přišla poněkud nevěrohodná. Suma sumárum to byla příjemně strávená necelá hodina a půl. Ale že by to byla až taková bomba, jak to podle prohlášení vypadalo? To asi ne. Ovšem „něco víc než jen dobrý film“, to určitě ano. ()
Typicky český film. Včetně výrazových prostředků, schematického scénáře, trapných vtípků, nemotorných omylů a nepravd, zavádějícího děje a některých tristních profesních výkonů, které strčí do kapsy snad i herci z Ulice a podobných braků. České herecké neumětelství vyniká znovu a znovu ve srovnání s téměř jakýmkoli průměrným řadovým zahraničním seriálem. A obsah? Lidé dělají věci, které se dělají, a úpěnlivě se brání tomu dělat věci, které se dělat nemají. Typické Česko. Takže je vidíme, jak si mažou na chleba kvasinky, jak jsou paf z walkmana, jak si do práce chodí popovídat, jak se opíjejí, podvádějí, mají spoustu řečí, ale skutek utek. Přemýšlejí výhradně pragmaticky, ale málo, dobrou vůli znají jen ze slovníku, neumí si ze sebe udělat legraci, jsou každý sám za sebe a vůbec tak nějak myslí čímkoli, jen ne hlavou. Lidé se nemění, takže je těžko se divit tomu, že jsme se z rudé bajky probudili do šedé operety. I to nejhorší z českého charakteru je tu však zbytečně exponováno, řazeno v rychlém sledu jedno po druhém, s lascivně zřetelným záměrem levného sentimentu. Celý film vyznívá do prázdna, tak jak je pro české snímky tohoto typu příznačné. Na konci čeká jen ztracený čas. Nesmyslně zkratkovitý, pošetilý závěr je symbolickou korunou filmu, vrcholem autorské neohrabanosti. Postavy jsou ploché, rozpačité repliky místy výjimečně hloupé. Zápletka je bláhové sci-fi. A Charta? Podpisový arch, který se v hospodě ukáže každému neznámému? Asi jediný skutečný vtip filmu. Trojan je pořád dobrý profesionál (i když musím souhlasit s tím, že na roli opilého by mohl potrénovat ;) ). Problematické jsou však role, ve kterých se v posledních letech objevuje – tuctová klišé. I kdyby se snažil sebevíc, přirozenost z nich nevyždíme. Co na snímku hodnotím kladně, je přijatelná hudební režie. Při Kupředu levá s dobovými kulisami jde mráz po zádech. A není pravda, že by sedmdesátá léta byla od těchto písní již osvobozena, s dětským sborem jsme jich na různých shromážděních prováděli velké množství i v letech osmdesátých. A potom pan Dvořák, to je Pan herec! Škoda, že jeho herecké příležitosti jsou spíše vzácností. Tradičně dobrá je i Zuzana Stivínová. Víceméně vřelé přijetí snímku v Čechách nepřekvapí.. ()
Socialismus ve zkratce, ve své ryzí podobě. Abych parafrázoval repliku z filmu, tak "jsem rád, za nás za všechny", že to Marek Epstein napsal, Jiří Strach zrežíroval a Ivan Trojan se Zuzanou Stivínovou zahráli. ()
vtipny a kruty. ()
Film mi nějak (koukám, že dost dávno) proklouzl, ale neva, alespoň ho nehodnotím v největším aufu… Ano, hraje tam několik mých oblíbenců, ale tak či onak, je to nevídaná paráda. Strachouš, ač poslední dobou víc a víc zjevně propaguje jistou naprosto nejúspěšnější a tím pádem nejsilnější globální stranu – církev svatou, holt umí, to se musí uznat. Sice těch „průserů“ bylo ve filmu najednou nějak hodně (jeden by si mohl hodit mašli či jinde nechat vydělat psychologovi), ale chápu – ve filmu se musí něco dít. odstavec Je zde zvykem film porovnávat s nějakým podobným, ale mě žádný nenapadá. Snad jen (v jistém směru) Jako jed s panem Svěrákem, ale ten nepojednával o hydře STB, „jen“ o profesním pádu, když někdo nestál v šiku, natož ještě zlobil. Ten marasmus oné doby byl pojednaný opravdu velmi zdařile, došlo i na poučení, že strach mnohdy zbytečně ochromuje, ale i k připomenutí, že s príma babou po boku se nechá zvládnout cokoli... Na pět hvězd to není – film se nejspíš nestane kultovním, ale moc rád se naň o5 podívám – velmi mile mne překvapil a potěšil. P.S.: Dost často komentuji aniž jsem četl reakce kolegů. Tak se stalo i nyní, ale nemohu se neohradit proti názoru, že si tvůrci dělají šoufky s disentu či Ch77. To, že se Ríša „stal chartistou“ tak nějak omylem (myslím, že s čistou myslí by určitě nepodepsal) mi nepřipadá jako zesměšňování čehokoli. Je to prostě ukázka toho, jak lehce se jeden dostane do průseru… Mimochodem znám několik blbců co podepsali Ch77 jen proto, aby slyšeli své jméno v RSE a mohli tím machrovat. S STB se nezahodili, jelikož o takové magory neměli zájem... Za mě byl humor ve filmu zcela vyvážený a na místě. ()
Úchvatný herecký výkon Ivana Trojana, kterému dal podklad vynikající scénář Marka Epsteina. Je to pro mě již třetí film (Brainstorm, Klec) od tohoto scénáristy společně s režisérem Strachem. Všechny tři filmy jsou hořkosladké komedie s depresivním příběhem. A tento mi přijde natočený do sebemenších detailů - vybavení bytu, kanceláře, vulgárně nevulgární téma sraček či trefnými body jako kondomů Trojan a strachem ze zubaře a čehokoliv jiného. Škoda, že se jen jedná pouze o televizní film, protože Osmy by si zasloužil uvedení v kinech. [7214. hodnocení, 337. komentář, 76%] ()
Jiří Strach je Bůh a má čuch na dobré projekty ale hlavně jak dokáže vše natočit. Kapacita jako Ivan Trojan, Jiří Dvořák či Zuzana Stivínová už jsou jen zlatý hřeb do krásné pardon úžasné černé komedie komoušema prolezlé! Tleskám a mrzí mě, že si nedovolili dát tento snímek do kin! ()
Bylo to výborné , dlouho jsem na Osmy čekala a vyplatilo se . Všechno na jedničku , kamera , střih , písničky ,scénář , zvuk ... A taky mi během filmu několikrát zatrnulo , a to mám osmičky venku . Komunistická doba výborně zachycena, chvílemi jsem měla dojem , že se ani nedívám na film , ale vzpomínám . Tolik věcí ve filmu mi tu dobu připomnělo . Kostýmy , kulisy , chování lidí , viz. Simona Babčáková ve scénce, kde požaduje po Trojanovi walkmana a gestikuluje , jak mu drží palce . Trojan , Stivínová , Dvořák , Babčáková ,Taclík , pan režisér Strach prostě výborní...Pane Strach , děkuji za připomenutí všeho ... ()
Bez Trojana by to bol šedý priemer.. ()
Rozhodně lepší volba než Vinaři :) ()
Na konec roku by mělo být v televizi to nejlepší. A skutečně, lepší TV film jsem už dlouho neviděl. Vynikajícího Ivana Trojana v hořké komedii "Osmy" mi bylo líto. Tolik pohrom, nahromaděných v krátkém časovém úseku by skolilo nejednoho chlapa. Ne tak Richarda, který se v normalizačních 70tých letech nevědomky dopouští tak zvané "protistátní činnosti". V plné nahotě zde Jiří Strach vystihnul absurditu komunistického režimu. To pracovní nasazení v OPBH nebyla parodie, tak se milí mladí "nepamětníci" tam skutečně "makalo" a nejen tam! Na závěr otázka na pana "verbala". Verbale, opravdu bys vyměnil ten zatím jen nádech nebo závan (přesto osvěžující) demokracie a svobody, za návrat do toho zaprděného, zadrátovaného a přefízlovaného absurdistánu, zvaného ČSSR? Tos mě tedy zklamal! Píšeš nápaditě a vtipně, ale tohle jsem od Tebe nečekal! Slibuji, že toto je má druhá a zároveň poslední poznámka k nějakému komentáři. Omlouvám se. ()
Související novinky
Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky
Světové "neformanovské" filmy kameramana Miroslava Ondříčka, téměř kompletní domácí hraná i dokumentární tvorba za poslední rok za účasti tvůrců a poprvé i výběr nových slovenských filmů, to… (více)