Díra u Hanušovic

Jak tvrdí sám Krobot, je tento až mystický kus zasazen do podhůří Jeseníků, dramatického a fotogenického to prostředí, protože diváka tuze láká a Krobota to zřejmě lákalo taky. Bohužel musím konstatovat, že vzletné vyprávění ve stylu Bohouše Hrabala nepřichází a Krobot si obrazně sere do vlastního hnízda. Nejenže poslouchat nucený dialekt, který cedí pražští herci přes pysky, je jak házení skla do popelnice, ale příběh má co do smysluplnosti a zábavnosti asi tolik, jako mistrovství v žehlení kapesníků na přesnost. Nedá vám to naprosto nic. Jen nicneříkající vzorek bezcenného života neznámých nesympatických lidí z nějaké prdele, která by mohla být prakticky kdekoliv, nejen na Jesenicku. A tak z původně zamýšleného regionálního dramatu vzniká jen tupá komedie o buranech z vesnice. 30% (08.11.2021)

Se sebeironizujícím nadhledem natočené leporelo plné bizarních postav defilovalo před mýma očima a já jen toužila, aby ještě pokračovalo. Ještě pár do posledního detailu vymazlených scén, ještě pár černohumorných momentů. Krobot scenárista i herec jsou titíž muži s mírnou odtažitostí, značným nadhledem, vyrovnaností a ironizujícím pohledem. Krobot filmový režisér je precizní, poetizující, přesný ve vedení herců, při timingu jednotlivých scén až matematicky chladný. Mrzí mě, že si Krobot ve svém filmu nezahrál, byť chápu, že si roli nenapsal záměrně, herecko - režijní schyzofrenie by v jeho případě mohla být zhoubná. Krobot herec a Krobot režisér jsou dva zcela odlišné světy, ale oba jsou naprosto fascinující. (01.04.2022)

Je sice hezké, že si Krobot zfilmoval to, co chtěl a slušně dokázal znázornit a nasnímat tu všudypřítomnou vesnickou nudu. Jenže když se nuda vesnická změní i v nudu filmovou, jež nemá kvůli své bezdějovosti a nesympatickým postavám moc co nabídnout, tak je to problém. To si radši pustím po letech o mnoho povedenější Divoké včely. (21.02.2015)

Zase jsem o něco "pyšnější" na to, že jsem čech a jsem součástí národa, který tvoří i lidé podobný postávám v tomto filmu. Já jsem film rozhodně nevnímal jako komedii u který bych se měl hihňat, nevnímal jsem ho ani jako nějakou tragedii, bral jsem ho jako ukázku života určitého typu lidí, kterému posloužila k filmovému vyprávění nějaká prdel u Hanušovic, ale globálně podobný lidi žijou i v Praze a všude jinde. Je to docela smutnej pohled na prázdnost životů, žádná radost, žádný emoce, prostě jen existence. Herecky je ďuzna zahraná skvěle. Největší prostor dostává ve filmu Tatiana, která mě přesvědčila, že s přirozenosti hereckýho projevu nemá nejmenší problém. Mirek Krobot si pro svůj debut nevybral úplně jednoduchej náměť, protože natočit nadžánrovou lidskou existenci českých človíčků je jak jít hlavou proti zdi. Vadil mně až příliš velký důraz na ospalou atmosféru, např záběr na krajinu trval až přílši dlouho a několikrát se ten samej záběr opakoval, ale to je asi jediná zásadnější vyčítka kterou k filmu mám. (10.08.2014)

Nic. Svou bezvýznamností vlastně Díra u Hanušovic dokonale reflektuje současný stav české kinematografie, která je doslova 'Nowhere in Moravia'. Krobot tímhle vyprazdněným trapnohumorným filmem ukázal, že invence vlastně není nutná, stačí jen sbírka typických stereotypních charakterů, scének a nadávek, které na domácí publikum působí osvědčeným způsobem. Z hlediska evropského (nebo světového) kontextu nehodnotitelný snímek. (11.07.2014)