Režie:
Václav KadrnkaKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Karel Roden, Aleš Bílík, Matouš John, Jiří Soukup, Michal Legíň, Jana Oľhová, Ivan Krúpa, Eliška Křenková, Tomáš Bambušek, Petr Cemper, Václav Kadrnka (více)Obsahy(1)
Malý Jeník, jediný potomek rytíře Bořka (Karel Roden), se jednoho letního dne obléká do dětského brnění a utíká z domova v touze dosáhnout Svaté země. Samota, klopýtání přes kořeny a překonání strachu ze tmy se samy o sobě stávají vzrušujícím zážitkem; neznaje však směru cesty, brzy se ztrácí a archetypálně dětský element vyprávění s ním. Zoufalý otec se vydává po stopách zmizelého synka. Jako by mu ale osud nepřál, všude přichází pozdě a zastihne vždy jen svědky tvrdící, že chlapce viděli. Bořka postupně přemáhá beznaděj, zmatené vědomí se drolí a okolní krajina se stává krajinou jeho mysli. (Cinemart)
(více)Recenze (158)
Sorry, ale toto som teda nepobral.....Pre komerčného diváka je to obrovská filmová nepozerateľná nálož. A i keď ja mám rád i nekomerčné veci, takéto zas nie. ()
Jsem velmi rád, že v dnešní době do takového filmu někdo jde. S velkým uspokojením jsem sledoval film jakoby padesát let starý, dlouhé záběry, hmatatelná poetika, síla nevyřčeného... Každé slovo bylo navíc, každá pěkná kompozice ku prospěchu. ()
Vitam tyto ambice a tesim se na dalsi film. ()
Pokus o vysoké umění, co má řemeslné nedostatky - jo, tady je něco špatně. Film podivně plochý, neschopný do fresek připomínajících záběrů komponovat herce, zdlouhavý, do sebe zahleděný.. A přesto dostal jako silně autorský a divácky nevstřícný projekt zelenou, prosadil se a uspěl. Palec nahoru jde ještě za skvělou hudbu, bohužel jedinou složku, která tvoří atmosféru (ostatní její snaze spíš podkopávají nohy. Beru, že některé filmy jsou náročnější a ukrývají spoustu duchovního, což člověk nemusí na prvni dobrou pochytit, ale Křižáček k nim fakt nepatří. ()
Spíše než o narativní film se jedná o zfilmovanou poezii, což přináší jistá úskalí v tom, že pro běžného diváka je tento film velmi náročný, a to hlavně kvůli minimalistické práci s kamerou, dlouhým scénám s minimem střihů a dialogů a až meditativnímu tempu snímku. Formálně velmi propracované dílo, které je však velmi náročné na sledování. ()
Otec a syn. Hm... Svojanovský křižáček je dílem určeným spíše pro děti a Kadrnka není Vláčil. Obdiv zaslouží toliko jeho filmařská umanutost. ----------- Kolikrát jsem v poslední době užila slůvko "pseudo"? Takže opět? Anebo jde o "pseudo pseudo" a vzniká nová kvalita? Nemyslím si. ---------- Prostě se míjíme. Zůstává jakýsi podzimní smutek, nikoliv pachuť podvodu.------- Třetí hvězdu (zatím) nedám. ()
Filmy, které se člověka snaží přimět přemýšlet, mám rád. Křižáček mi k přemýšlení poskytl dostatek prostoru, bohužel se mu ale jaksi nepodařilo poskytnout mi téma, na které bych přemýšlel (teda krom toho, jestli by nevypadal líp v černobílém provedení:-). Ale je fakt, že chyba možná byla na mé straně, protože jsem se do sledování hloupě pustil celkem unavený. Takže mám v budoucnosti v plánu dát Křižáčkovi ještě jednu možnost a zatím mu dávám takové ty alibistické 3*. ()
Úděsné. Neměl jsem sílu hledat v tomto dílu hlubší, či jakýkoliv smysl, už po pár minutách mě to celé odradilo. Podivný svět kde se mluví jen málo a když už se mluví, tak to stojí „zato“. Dialogy bez smyslu a toporné stejně jako herci. Oni ti herci celou dobu hrají tak moooc vážně, že má člověk pocit, že se snad musí koukat na nějaký epos, který dává odpovědi na ty nejzásadnější otázky lidské existence... ne blbost, kouká se na neobádanou ptákovinu. Neúnosně dlouhé pseudopoetické záběry film natáhly tak asi o 75 minut. A ono to dostalo cenu na IFF v Varech??? ()
V průběhu promítání jsem měl dost času přemýšlet. Křižáček to umožňuje, v tom možná vidím jednu z jeho předností. Někdo by u něj třeba mohl číst, plést, stihnul by si dobře popovídat, někdo by třeba stihnul skouknout ještě něco dalšího a stejně by pochopil, jak to dopadlo, aniž by se musel bát, že přišel o cokoliv podstatnýho. Protože tady nebylo podstatnýho vůbec nic. Tvůrci ujetí na modrooký blonďáky se nám, kteří to tak nemáme, jen snaží vtloukat do hlavy, že si máme dávat většího majzla na svoje chlapečky, protože čím víc jich přežije všechny ty hrozný nástrahy tohohle světa, tím veseleji pak bude na gay parties. A mají recht. Kvůli tomu to ale ještě nemuselo vyhrát Mezinárodní filmový festival kategorie A..? Vnímám to jako šílenou křivdu na Princovi a Večernici a zpětně pro ni chci aspoň 3 Oscary. ()
"Jsem malý, mé srdce je čisté a nic jiného než Pánbůh v něm nemá místo." Nejvíc mi kvůli komponovanosti tanula na mysli Antonioniho tetralogie citů, syžetem se dokonce výrazně podobá Dobrodružství. Jen je to samozřejmě ještě klidnější a méně akční. Tímto filmem jsem to měl tendenci i trochu číst: postupné rozmlžování objektu hledání; ale zde to tak ve skutečnosti nebylo. Film je to zábavný, zvláště dynamika větví stromů a zpěvu ptáků a proces přeměny prostředí od stinného lesa po poušť. Spolu s Westernem můj nejsilnější zážitek LFŠ 2017. Stejně jako Rok Ďábla je to dobrý film. ()
Na takovejhle "umeleckej" film jsem asi moc velkej balik ... ()
Pan Kadrnka má za tuto minimalistickou filmovou báseň pro úzké publikum můj obdiv. Poetika, atmosféra, slušná kamera, která je místy strhující. Svou středověkou mizanscénou a hloubkou se kvalitativně takové Markétě Lazarové nepřiblíží, tu poráží jen menší náročností a přijatelnější stopáží. V Křižáčkovi jde o vyprázdněnou naraci, forma tak vítězí nad obsahem. I když by byla zasloužená, právě z těchto důvodů zatím čtvrtou hvězdičku nedávám. Možná příště. 65 % ()
Hodně problematický film. Těšil jsem se na atmosférické putování podpořené pomalou kamerou, cesta je to pro diváka spíš útrpná. Kameraman Střítežský není Nykvist, režisér Kadrnka není Tarkovskij ani Vláčil. Ano, ve skrytu duše jsem toužil po spirituálním zážitku, bohužel Křižáček je pro mě nezvládnutý především po režijní a kameramanské stránce. Poezie si žádá budování atmosféry, tento jednoduchý námět byl stvořen pro černobílou statickou kameru s dlouhými záběry. Barva filmu krutě ubližuje, práce se světlem je už na pováženou. Hlavní postava měla trpět, drásavě se mátožit ve výčitkách ze ztráty syna, v Rodenově tváři čtu jen únavu. Kde jsou meditace, beznaděj, postupující šílenost? ()
Na papíře to vypadalo docela fajn, k tomu tam je Roden, tak jsem se těšil. Bohužel mě to nezaujalo a někde od poloviny filmu jsem začínal dost klimbat. Na úspávání ideální film. Přišlo mi to hodně dlouhé a prázdné. ()
Nějaký takový druh artu, kterej mě teda neuhranul. Na to, abych koukala dlouhé minuty na to, jak se v dalce objeví jezdec, přejede před kamerou a stejně pomalu se vzdaluje ze záběru, by mě to muselo něčím chytit za koule a držet... To se nestalo, tak jsem to celé přeskákávala po 30 sec jen tak pro zajímavost. Hudba byla dobrá, velmi dobrá, ale sama k té magiii nestačila..A Roden taky ne. ()
Pro mě je tento film zjevení. Nádherná filmová balada. ()
Většinu komentářů bych odkázal ke známé pohádce a výkřiku - Král je nahý. Jednu hvězdu navíc za Basetovu kameru. ()
Blbý je to, že teprve po příjezdu z MFF jsem se dostala k tomu, abych zjistila, o čem to ten Vrchlický psal - no a pak teprve mi ten snímek dává určitou logiku a vůbec klíč k tomu, co jsem viděla. To vyústění příběhu totiž, když se takhle v závěru oprostilo od té Vrchlického verze, ztrácí nějaké významové patro a to si myslím, že je škoda. ()
Film, jehož délka by se dala zkrátit na 15 minut, roztáhnutý na minut 90. Výmluva na art a Vrchlického nestačí. Nemám nic proti dlouhým a málomluvným scénám - ty ale musí mít nějaký smysl a to tady chybělo. ()
Roden jede na koni a ukazuje lidem vyšívanou kresbu syna.Skoro beze slov, dlouhé záběry ( 50s se spouští padací most v akci!!)... jakože poezie, ale tomu jsem já neuvěřil. Mám rád všelijaké filmy, třeba i ty pro diváky složitější ... ale tenhle film není pro mne. ()
Reklama