Od pěti do sedmi

Další zářez v honbě za Svatým grá.... pardon ještě neviděným povedeným romcomem. A zrovna tohle není romcom Resp je to konverzační romanťárna s pár vtipnými dialogy, co trochu moc tlačí na osudovou notu. Ale chápu, že cílovka má narozdíl ode mne pohlavní uvnitř těla. Když už jsme u těch pohlavních orgánů, tak Bérénice Marlohe shiiiiiiiiiiiiiiit, to je ženská! Ne vlastně ne, každou ženu můžete ohodnotit na stupnici od jedné do deseti a pak je kategorie "BOHYNĚ", kam po právu zařazuji po bok Olivie Wild, Olivie Munn, Alice Eve, Monica Bellucci.... i tuto francouzskou femme fatale. Ne že bych konverzační romanťárny vyhledával a ne že by tohle bylo uplné top žánru, to si radší po desáté pustím libovolný díl Linklaterovi trilogie. Ale když mi tu kdysi odpověděl Jiří Strach, nešlo by, aby mi tu dnes odpověděl Hřebejk? Proč neumí natočit film o neobvyklém vztahovém uspořádání takhle nenásilně a neúchylně? Chápu, že mu ve vedlejších rolích asi nezahraje Glenn Close a Frank Langella, ale stejně.... Mimo přílišné osudovosti bych tomu vyčetl ještě Tondu Jelcina, ne že bych ho nesnášel, ale uplně si nejsem jist, jestli by měl před čtyřicítkou brát dospělé role, ale zase na rozdíl Edy Červeňáka, ví kde má místo... 8/10 (18.01.2016)

Pařížanka v Americe. Uhlazená romance s francouzským šarmem a velmi příjemnou úspornou kamerou. Levin dovedně míchá tragedii vztahové konstelace se zabroušenými dialogy, za které by měl Woody Allen dostat tantiémy. Anton Yelchin v některých scénách dokonce chodí a mluví jako Woody, když v souboji kulturních partnerských konceptů zastupuje americkou koncepci lásky proti francouzským konstruktům pravidel pro volné city. Škoda vrstvení pěti latentních konců: toho hlubokého poučení a katarze chtěl film vygenerovat víc, než kolik uvěřitelnosti dokázal v první hodině vybudovat. (20.07.2017)

Nie život, ale hra máva svoje pravidlá. A každá hra raz skončí. Dialógy boli naozaj skvelé, muzika príjemná, herecké výkony fajin, Yelchina mám rada ... bohužiaľ som medzi nimi ale necítila žiadne iskrenie a všetko mi to prišlo ako z katalógu, presne ako Arielline deti :-) ... nakoniec predsa len dávam vyššie hodnotenie ako som mala v úmysle, pretože to svoje zúfanie dal Anton výborne a vôbec, dobre sa na to pozeralo a dobre sa to čítalo. (29.11.2015)

Zhruba od chvíle, kdy se na scéně vystřídají reálné osobnosti maestra Alana Gilberda, Juliana Bonda a Daniela Bouluda, to naprosto přestalo vzbuzovat zdání, že půjde o nejapnou, topornou repliku Pornografického vztahu, a začne to být fenomenální, důvtipná i krutá jízda životním časem a chápání (se) svých příležitostí, plná překvapivých, byť srozumitelných obratů. (Ne všichni to mají tak snadné jako rodiče našeho hrdiny.) Všechno, co by mohlo být povrchně vytýkatelné, tu má svůj hlubší šarm, smysl nebo vtip, nezřídka i vše z toho najednou. Kromě těch prvních asi dvaceti nesnesitelných jsem pak už milovala každou další minutu. *** Pro ty, kdo si chtějí zařídit zvlášť silný večer (týden, měsíc, život): pusťte si po sobě Pornografický vztah (1999), Stvořeni pro lásku (2000) a tohle. Případně do toho ještě zamíchejte Punch Drunk Love (2002). A jestli nepuknete a nepřerodíte se stonásobně odvážnější a živější, tak vás nechci nikdy potkat a nic s vámi mít. *~ (30.05.2018)

Sled méně, více a mnohem více nevěrohodných životních situací dvojice, která se potkala a okamžitě zamilovala na jedné kouřové. I přes okatou snahu o inteligentní dialogy mnohdy bezobsažné, zaoceánsky zploštělé (bohatě by postačily zplošťující šaty hlavní postavy), černobílé. Věkový rozdíl devíti let, který může být zcela zásadním rozdílem na základní či střední škole prezentován jako příběh stařenky a jejího vnuka (i co se nezbytné cudnosti týče), rozdíl mezi francouzskou a americkou kulturou jako náhodný střet Laponky a příslušníka doposud neznámého papuánského kmene. Při tom "volném spádu" a rychlosti událostí se skoro divím, že mu neporodila předčasně v šestém měsíci a on si v jednom týdnu neodnesl Pulitzera a Goncourta (protože psal bezesporu bilingválně) za omračující povídku o dvou hafanech... PS: Jedna Bérénice ve spodním a její na celý New York zářící sklovina jaro (natož diváka) nedělá, ba ani udělat nemůže. │40% (09.09.2017)