Toowikseu

Chvílema jsem měla pocit, že sleduju Lenku Bradáčovou, jak nahání Alexandera Hemalu.. :-))) Ne, tak teda vážně. Byla to krásná pohádka o tom, jak dobro zvítězilo a zlo skončilo v kriminále. Celý to bylo nadprůměrně akční, hlavně první polovina, kvůli který jsem dva dny v práci usínala u stolu. Prostě to nešlo přestat sledovat, ačkoliv už bylo hodně po půlnoci. Právě tu akci jsem si přála a za ní bych dala pět hvězdiček. Proč dávám jenom čtyři? Především kvůli neskutečně otravným scénám s absolutně neuvěřitelně přemoudřelou a přesladkou holčičkou. To není vina tý kouzelný malý herečky, ale blbýho scénáře. Druhý důvod, proč ubírám hvězdičku, je opět neuvěřitelná proměna hlavního hrdiny v drsnýho borce s abnormálním IQ. Opět - za to nemůže Jun-Ki, ten byl tradičně skvělej. Na vině je zase přiblblý scénář. Nicméně, těšila jsem se na akční seriál, a toho se mi dostalo měrou vrchovatou. Určitě si taky zapamatuju tu suprovou písničku, co hrála vždycky na konci plus LJK s fousama. Asi první chlap, kterýmu podle mě ty fousy vyloženě sluší. Dorama rozhodně doporučuju. (09.11.2013)

Ode mě se v tomhle případě moc objektivity asi nečeká. A i když jsem celou dobu byla seriálem nadšená, tak úplně čistých 5* to není. Mě prostě nebavili Moon a senátorka Jo. Jejich dialogy byly suché a bez života. Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Naštěstí všechno okolo mi sedlo. Děj, reálie, hlavní hrdinové a muzika. Lee Joon-gi jistě odpustí, ale i když odvedl opět skvělý výkon a vývoj své postavy ztvárnil skvěle, tak nebyl středem mojí pozornosti. Jeho Jang Tae-san na konci byl úplně jiný, než ten na začátku. Ale i tak byla mojí jedničkou jeho malá "dcerka" Soo Jin. Ta byla prostě úžasná (a to děti ve filmech obecně moc nemusím) a já jsem se na její scény vždycky těšila jak krtek na lízátko. Prostě už teď se úplně klepu na projekci v telce a finální korektury. Moc ráda si to užiju znovu od začátku. 4,5* (28.09.2013)

Nikdy se mi nestalo, abych toho tolik nabrečela u prvního dílu seriálu. Bála jsem se, že budou takhle ubrečené všechny díly, ale nebyly, zato byly opravdu napínavé. Ne všemu se dalo uvěřit, některé nehody a náhody byly trošku přehnané, ale člověk to až tak nevnímal a nebylo to tak bijící. Záporné postavy jsem neměla ráda už od samého začátku kdy vlastně ještě nebylo jasné zda budou záporné. Soo Jin (Min-gi Jo) byla báječná a strašně roztomilá, to právě ona mě tak dojímala a zároveň rozveselovala. Hodně mě zajímalo rozuzlení, pouštěla jsem si díly jeden za druhým a nedovedu si představit, že bych musela čekat než se odvysílají. Úžasné drama, které se jim opravdu povedlo. Flashbacky byly na tom to nejlepší, všeobecně ve všech doramech zbožňuji pohled na minulost, v určitých chvílích cítím nostalgii za krásnými vzpomínkami či bolest kterou prožili a jsem naplno vtažena do děje, postav a jejich vztahů. (11.01.2016)

Two weeks je velice napínavé dorama, kde prakticky jde hlavně o to, aby dva týdny zůstal Jang Tae San naživu. A taky udělá všechno proto, aby se jeho dcera uzdravila. A tak začíná slušná honička a boj o život. Malá Soo jin byla tak inteligentní a kouzelná, že už kvůli ní bych se na to podívala. Má to spoustu zápletek a rozuzlení, kdy divák přemýšlí, jak to asi je. Ačkoliv já akční seriály moc nemusím, tohle byla výjimka. Pět dát nemůžu, protože toto není dorama, po kterým by mi zůstal ten pěkný pocit, ale i tak se mi to líbilo. Romantiku tu ale moc nečekejte. A občas se tu najde pár nudných scén, ale jinak vcelku je to příběh, který vás vtáhne do děje :) Můžu jen doporučit :) (05.10.2013)

Two weeks mi přišlo jak kombinace tří: Uprchlíka, 24 hodin a IRIS. Z prvního se nechal inspirovat příběhem, z druhého si vzal formát a ze třetího vzal příklad, jak to udělat, aby se tam narvalo co nejvíc nelogičností. Jasně bavilo mě to. Bavilo mě to hodně. Hrál tam Jun Ki. Ale některé věci mi mozek nepobíral. Třeba police by se tu mohla učit, jak se to dělat nemá. Oni někoho obviní z vraždy a v tom okamžiku jsou se vším hotoví. Tady teda asi minutu po nalezení mrtvoly. Vyslýchání případných svědků přišlo na řadu, až když jim obviněný dokázal, že opravdu není vrah. A takových blbostí tam byla hromada. Osudové náhody, až se začínám cítit osudem sama opomíjená. Zase na druhou stranu jsou tu i věci, které oceňuji. Třeba nahrazení klasických romantických melodramatických chvilek za "rodičovské" melodramatické chvilky. OST mi tu taky hodně sedl. Osobně bych se asi nebránila podívat se na to znova, protože zábava to určitě je a celou dobu to i pěkně odsýpá. (29.09.2013)