Kill La Kill

Dokoukával jsem to s velkým sebezapřením. Chtěl jsem si dát akční oddechovku a tak když v mém okolí hlavní hrdinku solidně nacosplayovali, tak jsem si řekl, že to zkusím. Na rovinu řeknu, že by mi nevadilo, kdyby to zůstalo v Battle Royale kulise někde ve škole. To, že to již trochu klasicky sklouzlo až do vesmírných výšin a šířek, na to už si zvykám, ale jednoduše sa mi to nepáčí. Výčet proti je ale mnohem, mnohem obsáhlejší. Hlavní hrdinka je večně zamračená, protivně uřvaná, nesmysly hlaholící fůrie s vymytým mozkem, kde zůstaly jen zvířecí instinkty a jediný, co s ní pohne, je její ubrečená a hyperaktivní kamarádka, jejiž drobné stand-upoidní výstupy chvíli baví, ale pak šíleně omrzí. Příběh nenese žádné známky hlubšího přemýšlení a plot twisty jsou tak předvídatelné a hloupé, že i možný scénář přeleta holuba nad autem a následné provedení své potřeby mi přijde mnohem nečekanější obrat. Seriál vysvětluje, jak něco je super-efektivní na něco, jak tamto bylo vyrobené kvůli onomu, ale pak si nehorázně začne vyplachovat pusu 2 roky zkysaným mlíkem (když to řeknu slušně) a otočí i sebou zavedené principy. Jako proč? Jistě, nejde Kill la Kill vzít četnost soubojů, nastavení absurdity lvl 9000 a jistý drajv s přicházejícím koncem, kdy není čas na jakékoliv přemýšlení, jen řezání okolí stůj co stůj, ale to mě nebaví. Hlavně, že máme všude vlající sukně ke kalhotkám, milion trapně upgrajdevaných technik a obleků a poměrně odfláklou animaci. Plus jen za nudistickou pláž, tam se nešlo uculovat. (27.07.2015)

Uplynulo mnoho let a mnoho dropů, mnoho přesunutí na On-Hold list nebo úplné zapomenutí... Takže ano, díky koroně jsem to konečně dokoukala. Fun fact: Je možné dropnout seriál (nebo na něj prostě zapomenout) ve stejném díle, jako předtím? Ano, je. Protože jsem do toho určitého dílu měla pocit, že to znám, že jsem to viděla. No a pak jsem se konečně dostala přes ten trn v patě a prokousávala se dál. Pokud vás odrazuje první polovina: VYDRŽTE! I mě odrazovala a nudila.. kdykoliv jsem tomu dala šanci. Ale vytrvala jsem a ve finále (které bylo hodně šílené, ale nějak po té polovině jsem si řekla, že tomu chybí štítek parodie a ono to šlo!) to je i celkem střelená podívaná, která vás třeba časem začne i bavit. Pokud tomu dáte několik dropů, párkrát na to zapomenete a nakonec si řeknete: "Sakra, už jen půlka, to musím dát, ne?", tak to stojí za to. A jo, nakonec to až tak špatné nebylo, nudisti mě dostali a já konečně po tolika letech boje znám konec. :D Za mě 8/10 a HURÁÁÁ, je to za mnou. Mohu si odškrtnout ze seznamu... (24.05.2020)

Absurdní, šílená, ale především zábavná záležitost. Postavy jsou skvělé (v čele se senseiem a Mako), animace správně trhlá a soundtrack má grády. Co se pak samotného příběhu týče, ze začátku je to celkem slabota, ale zhruba tak od půlky to nabere neskutečné obrátky. Jsem ráda, že jsem se prvními díly nenechala odradit. NUDISTO BEACH! 8,5/10 (18.11.2014)

Na docenění musí člověk mít určité specifické nastavení mysli a značnou odolnost k japonské animované fantastice, ale pokud jsou obě podmínky splněny, nebrání už nic tomu, aby nasedl na hype train a již se jen neuvěřitelně vezl. Vůbec se nedivím tomu, že bylo tohle anime zvoleno nejlepším originálním anime dekády (i když osobně bych ten titul dal geniální Madoce). Od začátku až do konce obrovská smršť šíleně přepálené zábavy, neskutečné vizuální i vyprávěcí nápaditosti (často až old-school herní a komiksová beat-em-up obrazová poetika) a epických momentů pod taktovkou animátorů utržených z řetězu a mistra skladatele Sawana, vlastně v celkovém procentu hypeu napříč epizodami dokonce Trigger překovává podle mě sám sebe a předchozí dnes již legendární počin Gurren Lagann (nepočítaje jeho závěr, logicky :)). A pod povrchem toho všeho znovu krásný coming-of-age příběh, který se vyvine v něco mnohem větší, ale v jádru stále to srdce zůstane, přičemž tentokrát je to srdce dívky. Musím přiznat, že jsem se do hlavní hrdinky Ryuuko Matoi možná trochu zamiloval. Její design, její jméno (ovšem jména tady mají velmi zajímavá a cool znějící téměř všichni), její osobnost, a asi nejvíce její japonský dabing byly všechno trefy do černého. Ani většina dalších postav ale rozhodně nedělá ostudu, v čele s úžasně charismatickou a celkově výborně napsanou Satsuki Kiryuin. Nějaké výhrady by se jistě našly a u několika epizod jsem se trochu nudil nebo byl možná, jak je to u tohohle studia obvyklé, můj mozek úplně zahlcen, ale ve finále to byla jednoduše parádní jízda. Číselné hodnocení někde mezi 8,5-9/10. (11.11.2020)

„Všeho víc! Přidat na plynu! Kozy budou houpavější a větší, postavičky zdeformovanější, akce nařáchanější a velkolepější, vtipy budou mít větší kadenci, faktor bláznivosti bude rovněž navýšen! Gurren-Lagann uspěl, tak tohle musí uspět ještě víc!” – aneb vše, co v Gurren-Lagannu dobře fungovalo a díky čemuž si seriál zajistil takový úspěch, je v Kill la Kill jeho tvůrci v duchu hesel „všeho víc” a „když vy břízolit, tak my kachličky!” dovedeno do otravného, nudného extrému. Zpočátku se na zdeformované postavičky, zjednodušenou animaci a snahu o extrém vršenou snahou o další extrém dá ještě koukat, ale dívat se na tuhle statickou podívanou po dobu 24 dílů? Kdyby to mělo být několikadílné OVA, dobře, bral bych to jen jako experiment, ale tohle je moc i na mě. Někdo by si tedy mohl klást otázku, proč jsem dal z podobného těsta upečenému FLCL právě tolik hvězd, kolik jsem mu dal, když tady na Kill la Kill tak plivu. Snadná odpověď. FLCL i Kill la Kill máte buď rádi, nebo ne, a plně objektivní názor najdete jen těžko, ovšem pravdou je, že FLCL nebyl tolik založen na přehánění a dovádění věcí do extrému, jako spíš na nonsensu, padnoucím hudebním doprovodu a tématu dospívání hlavního hrdiny, což je mi mnohem sympatičtější. V případě Kill la Kill jde jen o nudné přehánění, které čas od času vytáhne nahoru glosa Mako, což je dost málo. Po osmém díle končím. (12.01.2014)