Dracula
Dracula
Drakula
Režie:
John BadhamKamera:
Gilbert TaylorHudba:
John WilliamsHrají:
Frank Langella, Laurence Olivier, Donald Pleasence, Kate Nelligan, Trevor Eve, Sylvester McCoy, Tony Haygarth, Janine Duvitski, Peter Wallis, Ted Carroll (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Již dlouhá staletí vyvolává Dracula v mužích strach - a v ženách touhu. V tomto stylovém zpracování klasického příběhu Brama Stokera předvádí dokonalý herecký výkon Frank Langella v roli krvežíznivého knížete Draculy, který se vydává hledat svou nevěstu. Proti krvavému panování Prince temnot, jenž obyvatelům Transylvánie vládne pevnou rukou, se staví proslulý a vytrvalý lovec upírů, Van Helsing (Laurence Olivier). Skvělé herecké obsazení, výborná režie a jedinečná hudba, která umocňuje atmosféru filmu, jsou zárukou, že na adaptaci jedné z nejznámějších hororových legend nikdy nezapomenete. (Magic Box)
(více)Recenze (106)
Zajímavá a netradičně pojatá verze Draculy, která se může pyšnit pěkným hereckým obsazením v čele s Frankem Langellou v titulní roli a Laurencem Olivierem v roli Van Helsinga. Hudba Johna Williamse je jako vždy krásná. Škoda jen, že mě drákuloviny nikdy moc nebraly, stejně jako většina dalších upířích filmů. Tenhle však určitě má co ukázat a mohu ho s klidem doporučit. ()
Průměrná verze o Draculovi. Bohůžel ničím nepřekvapí. ()
Pokusím se na chvíli oprostit od faktu, že nadevše zbožňuji Coppolovu verzi z roku 1992 a to po všech stránkách - herecké, hudbě, výpravě a efektů. Jako předloha posloužila nikoli verze románová, ale divadelní zpracování, ze kterého se ostatně odvíjela už verze s Lugosim (kterou rovněž nemusím, konverzačka, do které odpudivý Maďar háže ksichty). Zcela odpadá dění na Draculově hradě (ty tři upírky fakt můžu, jejich absence znamená body dolů:) a začíná se rovnou na lodi, na které hrabě pluje do Anglie (a mimochodem úvodních pár minut jsem viděl jako dítě a to vstávání z rakve na mně docela zapůsobilo). Langella nám poté představuje svého Draculu jako takový spíše salonní typ a na jeho vzhled a chování je třeba si chvíli zvykat (a jeho způsob hypnózy pomocí gest stojí za to). Obrácené role Miny a Lucy působí jako vhodný moment pro procvičení svalů pohybující obočím, Pleasance mi přišel divný, Olivier taky a zrychlený konec, ke kterému dochází už na lodi a nikoliv na hradě, taky moc nepotěší. Pravdou je, že maskování proměněné holčiny se docela povedlo. Finální verdikt: Verze z roku 1992 zůstává i nadále králem draculovských filmů a mou srdcovkou. ()
Pochválit lze snad jen jako obraz knihy a odraz koloritu původního příběhu. Jako horror je to decentní, tedy jinými slovy nepříliš vzrušusjící a přesvědčivé... ()
Decentní horor....myslím, že toto slovní spojení přesně vystihuje dojem, jaký jsem z tohoto filmu měl. Příliš učesané a nepřesvědčivé, s Coppolovým hitem se vůbec nedá srovnávat ()
Prekvapivo slušný film. Adaptácia si síce robí s postavami čo chce (Mina je tuším Van Helsingovou dcérou a pod...), ale inak ide o solídne odvedenú robotu. Veľmi sa mi páčaila práca s (ne)farebnosťou a niektorými obrazmi (biely kôň). Vo finále sa síce opäť nepozrieme do Transylvánie, ale mne sa záver páčil viac niež v NOSFERATU... Z moderných adaptácii (vrátane Coppolovej) ide o tú najlepšiu... ()
5. 12. 2009 - 55% ()
Méně propagovaná, ale slušně zpracovaná verze legendárního románu. Ale no. 1 je u mě pořád Coppola a jeho goticky temná a od originálu nejvíce odlišná verze. ()
Brama Stokera jsem četla hodněkrát a nejmíň tolikrát jsem viděla i Coppolovu verzi, aby mě pak nechávalo chladnou, že tu z Lucy udělali dceru doktora Sewarda a Mina je Van Helsingova dcera.. Krom toho se tvůrci nevím proč chtěli vyhnout cizině a tak Drákulův hrad situovali hned vedle blázince v Carfaxu, ale pro seznámení s upírskou tématikou to není špatné, několik scén je dokonce excelentních. Dalším plusem je nesporně Laurence Olivier jako Van Helsing, obdivuhodně si nacvičil neanglický přízvuk. Váhám mezi 3* a 4*, ale za ten konec, kde se SPOILER SPOILER zřejmě rozhodovali mezi happy-endem a hororovým koncem a přiklonili se k tomu druhému, dám nakonec 4*. ()
No jo, tohle běhalo jako klasika na ORF ještě za totáče a pamatuju si z toho ty podivné sluneční erupce a závěrečnou scénu. Jinak je poznat, že je to podle divadelní hry, protože se to odehrává jen ve dvou prostředích (sanatorium a zámek), ale zase musím uznat, že výprava a kamera tady kouzlí a dodávají jalové historce jalově odvyprávěné daleko víc. Langella hraje svého Draculu také skvěle, ale ostatní - u holek mi to přijde jako chyba castingu, tak nevýrazné herečky jsem dlouho neviděl (navíc netuším, co Dracula viděl na silné Lucy, když si ji nakonec stejně zhypnotizoval k obrazu svému a udělal z ní ne-silnou) a fakt těžko říct, proč by kvůli takovým někdo nesmrtelný ztrácel hlavu. Nápadník Lucy vypadá jak instalatér z německého erotického filmu a kupodivu ani Pleasance, ani Olivier film nijak nezachraňují. Jednou za čas se to dá zkouknout, má to zajímavou atmosféru, ale jinak je to zdlouhavě a nudně natočené s nepříjemnými herci. ()
Průměrné ztvárnění Draculy, které ač ho mnozí považují za velký skvost, tak na mě zas až takový dojem neudělalo. Film je místy zbytečně natahován, je zde k vidění několik nudných pasáží a samotná atmosféra se houpe, jakoby si udělala špacír po housenkové dráze. Místy je naprosto bravurní, že se divák do děje doslova zažere, ale potom začne zase dokonale uspávat. Ani samotné herecké výkony nejsou žádná extratřída. ()
Výborná verze Draculy, na kterou jsem skoro zapoměl, Frank Langella byl opravdu výborný... Možná mám toto zpracování i trochu radši než bombastický snímek od Coppoly. ()
Mě tahle verze přišla taková nemastná neslaná, takže celkově na mě ten film neudělal výraznější dojem až na jednu scénu, kdy jde van Helsing po svojí dceři a narazí na ní v tom podzemí - musim se přiznat, že napoprvé (bylo mi asi 11) mě Mína neskutečně vyděsila a ani v pozdějších letech jsem z ní neměl dobrej pocit, ale to bylo asi tak vše, co mi ten film dal. Je to průměr. ()
Chtěl jsem dát původně 5* a pánové Langella a Olivier by si to zasloužili, avšak nehodnotíme jen herce, byť jsou pro mě ve filmech jedním z nejdůležitějších aspektů. Německá verze je v porovnání k době vzniku působivější (1922) a Coppolova z roku 1992 zase (rozhodně nejen vizuálně) propracovanější a naplněná větší tvůrčí invencí - a barevností. :-) Gary Oldman se navíc na rozdíl od Franka Langelly pro tuto roli narodil, kdežto chudák "Nixon" ji musel kompletně zahrát. :) Typově byl tedy Oldman lepší volbou, kdežto u Van Helsinga nelze nic namítat nikde - je docela symbolické, že v tomto filmu si ho střihl Sir Laurence a o 13 let později jeho "nástupce" Sir Anthony. Vrátím-li se čistě jen k právě hodnocenému filmu, tak celkově musím herce, příběh i amtmosféru pochválit, avšak není možné dávat 5* jen proto, že se mi film líbil. Vždyť 4* také znamenají výborný (ale ne dokonalý) film a sem sednou lépe. Snímek měl slušné tempo a dařilo se mu udržovat správné hororvé napětí, ale problém je, že neskončil na konci (resp. konec se nacházel jinde) a především nezačal od začátku. Tvůrcům se zřejmě nechtělo do Rumunska. :-D ()
Možná trochu volná, ale pro mě osobně zatím nejlepší adaptace Draculy, jakou jsem měl dosud možnost vidět. Možná proto, že jsem ji viděl už jako malý a pekelně se u ní bál. Skvělý byl představitel Draculy Frank Langella, připadal mi charismatičtější, přirozenější a živější než Lugosi i Lee. Coppolova verze s Oldmanem mi nesedla nějak celkově. Taky Lawrence Olivier jako Van Helsing mi přišel konečně snesitelný a ne tak nesympatický jako v ostatních zpracováních, kdy mi nezbylo než fandit Drákulovi. ()
"Jste moudrý muž, profesore Van Helsingu, na někoho, kdo prožil pouze jeden celý lidský život !!" ;) ()
Adaptace, která stojí za shlédnutí. Není to sice nejlepší verze Drákuly, ale určitě jedna z těch povedených. ()
Pravdepodobne posledný, naozaj "atmosferický" Dracula /ak atmosférou rozumieme pavučinovo kašírovaný a naivný, ale milo hnilobný svet, ktorý síce nevystraší, ale zahreje studené srdce. Tim Burton mi rozumie.../ ()
Hlavní plus tohotot filmu spočívá v tom, že se autoři snažili o originální přístup. Děj příběhu je sice navlas stejný jako u knižní předlohy, i když zkrácený, ale 95 procent scén je oproti knize nebo starším filmovým verzím novým. Přestože se tam děje zhruba to samé vše je poddáno úplně jinak. Děj se celý odehrává v Anglii, příběh začíná i končí na moři, scénáristé trochu zamíchali jednotlivými postavami - Jonathan je zasnouben s Lucy, která je dcerou doktora Sewarda, Mina je dcerou Van Helsinga a stává se Drákulovou první obětí atd., Jonathan používá automobil, Drákula jezdí na koni a funguje i ve dne, pokud je odpočinutý a zdržuje se uvnitř, kde je tma - plno takovýchto detailů celkový příběh příjemně oživují. Frank Langella byl dobrým Drákulou, přestože vypadal moc dobrácky. I tak ale jeho scény, kdy se plíží dolů po zdi anebo zahalen do mlhy vchází do Lucyina pokoje patřily k těm nejlepším. ()
V tomto prípade nebude problém nebrať do úvahy, že tvorcovia dejovú líniu prekopali ako krtko záhradu. To čo robí tento film skvostným, je jeho spektakulárna výtvarná stránka. A priznajme si, vo väčšine prípadoch práve tento aspekt, je to hlavné v hororovom žánri. Mínusové body, tu ale zbierajú herci, ktorý sú buď nevýrazní ( Langella ), nesympatickí ( Eve ), alebo nevhodne obsadení ( Olivier ). Pre hororového fanúšika, to určite nebude strata času. ()