Lída Baarová
The Devil's Mistress
Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (873)
Všechny okolnosti vzniku tohoto filmu, neonacisté v komparzu a další drobnosti mi nedávají jinou možnost, než udělit odpad. Z Filipa Renče se stal angažovaný umělec pro proruskou pakáž. Návštěva prezidenta Zemana na premiéře byla směšná a opět jen potvrdila chování papalášů, kteří nejdou na film, sportovní zápas či jiné kulturní akce z důvodu zábavy, ale aby tam reprezentovali svoje zájmy. Film je jinak historicky zcela nepřesný, Táňa Pauhofová je jediný světlý moment filmu, ale její postava (i všechny další) je neskutečně trapně napsaná. Německé postavy mluvící česky působí směšně a neautenticky, ale jedná se od Filipa Renče o komerční kalkul. Diváci Babovřesek přece na film mluvící německy nepůjdou. A pro ně je film určený prioritně. Místo silného dramatu tady proto máme zápletku hodící se na titulní stranu deníku Blesk, postavy jsou neuvěřitelně stereotypní. Tyto skutečnosti nejvíce dopadly na Pavla Kříže, který se sice snaží, ale všechno vyznívá do neuvěřitelné parodie. Místo aby Hitler po vzoru například filmu Kmotr si s Goebbelsem sedl do temné místnosti a tam mu tiše ale důrazně řekl, že vztah s Lídou Baarovou je u konce, což mělo potenciál k projevení hereckých kvalit obou herců, tak tam Hitler řve a prská jak malé dítě přesně podle svého stereotypního zobrazení. A to diváci Babovřesek přece vidět chtějí, jinak by je film nebavil. ()
Tohle stálo 80 milionů? Čeho? Bludišťáků? Neuvěřitelná bída. Loňská Zkáza krásou, ač je to "pouhý" dokument, vítězí nad touhle kýčovitou ubohostí na všech frontách. Adolfa Šafránka jsem rozdejchal, ohnivou prcačku s Josefem taky. Protože! Vrchol filmu je totiž příjezd Lídy a její mamá do Berlína. Tak vymakanou trikovou scénu á la Forrest Gump jsem v životě neviděl. A doufám, že už neuvidím. ()
Ale vlastně mi ani nedělá dobře kritizovat Lídu Baarovou, když vidím, jak dobrý film to mohl být! Nejenom námětem, který ke zfilmování úplně vybízí, ale několik hereckých výkonů bylo velmi přesvědčivých - zejména Huba v roli otce, Vlasáková jako Mrs Goebbels, Anna Fialová jako křehká Zorka nebo výborný Gedeon Burkhard. Pauhofová nehraje špatně, na vině je přiblble napsaná postava Baarové (pokud to nebyl záměr), která se vážně od začátku do konce chová jako tupá slepice a nelze s ní vůbec soucítit nebo jí nějak omlouvat, spíš naopak a ani v závěru nedojde nějakého prozření. Kříž jako Hitler je nepřesvědčivý proto, že je to prostě náš herec Kříž, ten slaďoušek, co najednou hraje Hitlera. Podle mě by bylo stokrát lepší obsadit někoho neznámého nebo cizího a nebylo by to tak trapné. Některé scény se povedly - např. natáčení s Baarovou v ateliérech, scény s otcem a sestrou Lídy, romantično s Fröhlichem a vedle toho bizarnosti jako Hitlerovo nabalování na Wagnerovy Valkýry ("Máta ráda Wagnera?" WTF?) - jako jestli chtěl Renč Valkýry tak nutně zakomponovat, mohl to vymyslet trochu míň debilně, dále stupidní přehrávající Stašová nebo über mimo souložící scéna s vybuchujícími ohni a vzdechy - EH? A otřesná je taky nevhodná dramatická hudba ve VŠECH scénách, ta mě srala asi nejvíc. A Preissův dabing skřeta Goebbelse je konečná. Škoda, přeškoda, protože tohle mohlo vážně být dobré! ()
K posrání nezajímavý film o nezajímavé herečce, jejíž nejpamětihodnější čin bylo roztažení jistému politikovi. Matlanina s hrůzostrašnými postsynchrony, kde se potácí banda zoufalců a neví, kde je a co dělá. Goebbels v úloze největší zrůdy filmu drtivě prohrává se Stašovou v roli matky Baarové, Pavel Hakenkreuz coby Hitler hrdě nese Trololo pochodeň a Renčovi by patřilo sebrat příděly koksu, ať konečně chcípne a nevysílá na plátna další zločiny proti lidskosti. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (37)
- Stěžejní píseň „Když tančí ďábel s andělem“ nazpívala Lucie Bílá, která se tím po delší odmlce vrátila ke spolupráci s dvojicí Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)
- V německém znění filmu, na rozdíl od české verze, zaznívají původní hlasy herců Karla Markovicse (Joseph Goebbels) a Gedeona Burkharda (Gustav Fröhlich). Tatiana Pauhofová (Lída Baarová zamlada) a Zdenka Procházková (Lída Baarová na sklonku života) se do němčiny nadabovaly samy. (Revivup)
- Film byl v Německu kritizován pro opomíjení nacistického zla. (M.B)
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
Nebudu skrývat fakt, že jsem se na film o Lídě Baarové vysloveně těšil. Chtěl jsem si prožít příběh jedné z lidsky nejvíce zkoušených prvorepublikových českých hereček a nalákal mě nejenom obrovský rozpočet, ale i herci, kteří se do tohoto projektu pustili. Filmy jako Ve stínu nebo Habermannův mlýn mi dokázaly, že u nás je plno šikovných lidí, kteří dokáží natočit vážný historický příběh. Do kina jsem tedy šel hned den po tom, co film viděl Zeman nebo Ovčáček. To jenom na úvod. Filip Renč je totální rutinér, ale uznávám, že Hlídač č. 47 se mi tenkrát hodně líbil. Následně mě ale šíleně nasral tím, jak vehementně podporoval ODS a vrcholem všeho bylo natočení spotů pro Zemana v době, kdy se řešil nový prezident. Je to od něj vysloveně trapný. Politika do umění podle mě nepatří a nikdy nepatřila. Takže fakt, že film viděl Zeman nebo Ovčáček je mi vysloveně u prdele. O to víc mi je u prdele, že se jim film líbil. To si opravdu pan Renč nemohl odpustit předpremiéru pro politiky, kteří jsou pro mě osobně spíše lidské hyeny? Pokud je umělec, dokáže si poradit i jinak. Třeba tenhle film například podpořili nejenom dlouhodiskutované granty, ale i Daniel Landa spolu s nějakými kejklíři z Arábie, jak sám rád uvádí. Takže jak to tak vypadá, pan Renč si evidentně poradit opravdu umí. Každopádně bych držel hubu, když bych dokázal říct, že ten film je dobrej. To by ale tím dobrým filmem opravdu musel být. Scénář mi nepřišel zlý. Příběh Lídy je neuvěřitelně silný a smutný, takže na něm scénárista nemohl nic zkazit. Problém je v režii. Nechápu, kam Renč chodí na ty svoje nápady, kde vrcholem je sex Lídy s Goebelsem. Nejdříve vidíme nohy, z toho jednu pochroumanou, následně se kamera přesune do krbu, kde pozorujeme oheň a v něm následně tváře obou dvou v sexuální agónii. To je asi k tomu nejhoršímu, co film nabízí. Ale nutno dodat, že právě z takové scény mi bylo vysloveně na blití. No a přitom předválečná atmosféra je hezky ztvárněná, herci také dělají co můžou. Táňa Pauhofová byla super. Němečtí herci také nezklamali a Martin Huba a Jirka Mádl mi udělali vysloveně radost. Dokonce si myslím, že oni dva byly nejlepší postavy celého filmu. Ani Pavel Kříž mi coby Hitler nevadil. Škoda ale že paní Stašová, kterou jinak mám hodně v úctě, hraje postavu jak z nějaký frašky. Do takového příběhu to prostě nepatří, což je další můj problém s tímhle filmem. Osobně jsem viděl plno evropských dramat z období druhé světové války. Často se jednalo o velice silné a smutné příběhy. Nikdy se mi ale nestalo, že by někdo celý ten těžký příběh usnadňoval humorem. Ten prostě do takových příběhů vůbec nepatří a vrcholem všeho byla v tomto filmu bohužel právě paní Stašová. To se nedá pane Renči natočit vážný film vážně? Se vším všudy? Vždyť Křišťálová noc mohla být emotivně naprosto nervy drásající scéna. Stejně tak závěr jsem čekal, že mě absolutně sejme. Vysloveně to k tomu schylovalo, jenže pan režisér to tak strašně rychle utnul, že jsem vlastně vůbec nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet. Tři hvězdičky dávám spíš ze soucitu. I přesto, že mě film hodně štval, nakonec jsem si na jeho vyprávění zvyknul. Na druhou stranu...jsem tu opravdu od toho, abych si na filmové vyprávění zvykal? () (méně) (více)