Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)
(více)Recenze (873)
Tak jsem se na to těšil a tak jsem byl zklamán... Zbytečně vyhrocené, někdy až s komickým účinkem (např. Křížův Hitler, siluety v ohni...). Ani mi tolik nevadila hlavní představitelka Lídy Baarové (jak jsem původně předpokládal), ale skoro všechno ostatní. Zbytečná doslovnost ubírá na lehkosti. Přitom takový potenciál to mělo... A ty prachy v tom (bohužel) vidět jsou... ()
Renč je patlal. Příště až budete mít přebytečných osumdesát mega, tak mi je dejte já už něco vymyslím. I na záchodě zvládám lepší materiál než Renč za kamerou. ()
Tento film mi nepřišel tak špatný, jak se všude píše. Příběh se odvíjí plynule od začátku do konce. Akorát mi trochu vadil modrooký Hitler a přidala bych více exteriérů z Prahy. Jinak průměr. ()
Najhoršia reklama na Mattoni akú som kedy videl. ()
Dobové reálie a kostýmy byly v pořádku, snad bych ještě pochválil za hudební složku O.Soukupa, která nerušila. Víc mi ale ke chválení nezůstalo. Je to takové plytké, nic to ve mně nezanechalo. Renč na to prostě nemá. 35% ()
Ach jo - nezbyva rici, ze se to bohuzel nepovedlo. Nechapu, jak nekdo muze tak absolutne zazdit takto slibny namet, jakym pribeh Lidy Baarove je, ale stalo se... A tak misto dusneho psychologickeho dramatu tu mame plytky bulvar, ktery udalosti vykresluje tak povrchne a nahodile, ze divak znaly alespon zakladnich faktu bude neustale premitat, zda to jako Renc mysli vazne a jestli je to opravdu vse. Misto anticke tragedie je tu jakesi nahozeni cesty na vrchol a potom prask jen rychly dovetek o udalostech pozdejsich. Scenar charakterum nedava zadny presah a je tak trochu s podivem, ze Gedeon Burkhard a Karl Markovics odvadi natolik dobrou praci, ze jejich postavy zustavaji navzdory tomu vsemu alespon trochu zivotne a v momente, kdy zmizi ze sceny, jde kvalita strme dolu... Tana Pauhofova mi do Lidy absolutne nesedla - krom fyzickych predpokladu - Twiggy prisla, myslim, az v 60. letech, to vypada, ze nema Lida zadne emoce, proste relativne profesionalni vykon ale nic vic... Celkove mi film pripomina reklamu na mattonku az na to, ze ta reklama mi prijde vice cool a o milostne scene snad nema jiz ani smysl psat, to jsem myslela, ze se tou trapnosti propadnu, a nakonec jsem se smala... Ach jo, nezbyva nez doufat, ze se toho casem ujme nekdo vice solventni, kdo se nezalekne presahu, doda vyraznejsi hudbu (Takova Beethovenova Pateticka by se tu skvele vyjimala), vyraznejsi herecku a Nemce necha mluvit nemecky. Pani Holland, nechcete se toho ujmout? ()
Očekával jsem od filmu víc, ale toto a za takovy prachy kolik to stálo, panebože... ()
Tak to je hodne velkej trapas, hodne velka podpasovka. Ono to bylo totiz ve skutecnoti kapanek jinak, vime? Kriz - Hitler, Markovics - Goebbels? Delaj si z nas prdel. To byli trapaci na entou... Proboha co tam delal Jarda Kužel? OMG Renci Renci, jdes pekne do pice... ()
Ne tohle ne! Strašně nezajímavě natočený film, ale když se kouknu na post režiséra, tak mě to ani nepřekvapuje... ()
Klasický případ vraždy nadprůměrného českého filmu zde na CSFD, zejména od samozvaných expertů co celý boží rok obrážejí kinoblokbástry s tituly jako supermaník, spajdrgay a seXman. Tohle opravdu není akční film o záchraně světa, popravě desítek nacistů a šťastným koncem s fekálně legračním humorem. Mě osobně se snímek líbil, protože jsem v něm hledal to, co logicky nabízet měl, tj. biografie Lídy. Jako fanoušek životopisů o zajímavých lidech jsem po tom hmátl všema deseti a věřte nebo ne osud Lídy Baarové je sakra zajímavej. Rozhodně doporučuju všem co mají rádi biografii a zajímají se o historii. ()
Slabé 3*. Ničím to neprekvapilo, svižné tempo prvú hodinu, potom ale hrr-hrrr rýchlo chcú stihnúť vývoj udalostí. Z hercov ma ako jediný zaujal Hitler :) Inak to nie je zlé ale také povinné podľa šablony celé.. ()
Film len kĺže po povrchu, ničoho sa priamo nedotýka. Škoda, Lída je určite hodná lepšieho spracovania. ()
Hvězda pro Simonu Stašovou. Netřeba vidět znovu. ()
Přiznám se, že mě samotná postava Lídy Baarové absolutně nikdy nezajímala a nezajímá dodnes. O tom, že dostat se k filmu znamenalo tehdy a znamená i dnes protlačit se frontou slávychtivých všehoschopných a morálně pochybných kariéristů, bylo už natočeno a napsáno mnohé. Je mi ukradený Renč a jeho politické názory, které tu pro mě zcela nepochopitelně někteří řeší. Na co jsem se naopak opravdu těšil, byl retro film zachycující atmosféru doby 30. a 40. let. Tedy doby, jejíž módu, hudbu a kinematografii mám opravdu pod kůží. Bohužel nic z toho jsem neviděl. Nezanechalo to ve mně ani špetku toho, co cítím, když se dívám na Dívku v modrém nebo poslouchám Havelku a jeho Melody makers. Tohle se Renčovi fakt nepovedlo. A to nemluvím o celkové nekonzistenci děje. Pokud to měl být jen milostný román o vztahu české herečky a ministra propagandy, měl skončit jejím útěkem z Německa. Měl-li to být životopisný film, pak se nemůžu ubránit dojmu, jako by střihači vysekali celé jeho kusy a výsledný produkt nějak poslepovali. Prostě se mi to nelíbilo. ()
Bylo zde napsáno už hodně o tom, proč tento film nepatří právě k těm nejlepším. Nechci to tedy vypisovat do detailu a dost možná opakovat názory shodující se s jinými. Jednoho krásného večera dávali Lídu Baarovou na ČT1, a protože jsem neměla žádný jiný film v plánu, řekla jsem si, že když kolem toho byl takový mediální humbuk, dám tomu šanci. Pro mě osobně bylo špatně především následující: naivní zpracování velmi zajímavé látky, patetické dialogy, nelogičnost dabingu vs titulky (především když mluví Pavel Kříž jako Hitler česky, pak i Goebbels a další němečtí hrdinové), přehrávání, tvrdé a umělé dosazení historických momentů Německa do scénáře, nedostatečné vykreslení postav a jejich motivů, příšerně trapná milostná scéna s Goebbelsem a nesmím opomenout ještě otřesný soundtrack!!! I přes skřípání zubů a toto všechno jsem film dokoukala a našla jsem i pár drobných pozitiv: perfektně zmáknutá reklamní kampaň a PR, díky níž byl film v kinech hojně navštěvován, propracované kostýmy, obsazení Lenky Vlasákové a Gedeona Burkharda. Kdybych ale měla za toto zaplatit v kině 150,- za vstup, rvala bych si vlasy. ()
Dle mého soudu je smutné, když jakýkoliv režisér natáčí filmy, které stačí vidět pouze 1x. To je bohužel u Filipa Renče norma a od Románu pro ženy (2004) tomu tak je. U Lídy Baarové mi zásadně vadily tři věci: 1) Když už mám takhle plný ranec peněz a pracuju s rakouskými a německými herci a chci, aby byly zřetelné rozdíly v intonaci a přízvuku, tak krucinál ať ten, co hraje němce mluví celou dobu německy a ten kdo čecha, česky...proč je nutné neustále skákat z češtiny do němčiny a zpátky, když se jedná kupříkladu o A. Hitlera! 2) Přidávání S. Stašové a T. Pauhofové do dobových záběrů Berlína bylo tak trapné, až mě z toho místy bolely oči a konečně za 3) chápu, že to asi nebylo cílem, ale vzhledem k popularitě seriálu Komisař Rex, jsem kromě G. Burkharda, K. Markovicse a německého ovčáka silně připomínajícího právě Rexe, nestále čekal odkud na mě vybafne někdo další z tohoto seriálu (Helerer, doktor Leo, a další). Naštěstí jsem se nedočkal...a upřímně řečeno, grant, který tento film dostal (tj. 15 milionů korun), což bylo v onom roce 60% všech peněz přidělovaných Státním fondem kinematografie, byl podle mého utracen neadekvátně. Toť vše! 40% ()
Je neuvěřitelné, jak se dají doslova rozházet ty desítky milionů tak, že vznikne patetický, klišovitý shluk nepříliš navazujících scén s mnoha ukrutně WTF momenty (animované plameny s tvářemi souložicích hrdinů, sahání na prsa, milost před popravou a mnoho dalších). To vše doplněno neuvěřitelně povrchní hudbou, která má asi fungovat pompézně, ale je směšná. K tomu samozřejmě mnoho dramaticky pronášených hlubokých pravd, jakože není vše, jak to na první pohled vypadá, a že úspěch se neodpouští. To, že Goebbels z filmu vyleze jako vlastně osudem zkoušený, citlivý inteligentní chlapík, který brečí své milence do telefonu, je už jenom třešničkou na pejsko-kočičkovském dortu. 40% ()
Nechápu hlavně odbyté řemeslo...film, na který se to natáčelo zbyl po detektivkách s Markem Vašutem? ()
Nic jsem nečekal, takže jsem nebyl ani zklamán. Naopak se konalo několik milých překvapení. Líbil se mi třeba stylový Gedeon Burkhard, vášeň hrající Karl Markovics a celkově hercům nelze nic moc mít za zlé. Renč to pojal po svém, tedy posral spoustu věcí, ale s tím jsem počítal. Někdy to je až trapně tragikomické, samozřejmě hlavně nechtěně. Nemá smysl dumat, co by s takovým rozpočtem a námětem natočil jiný režisér. Nenatočil to jiný režisér, takže to udělal tento. A jiný se do toho nepustí. Asi je to škoda, ale co naděláme. Takže v mozaice naší soudobé kinematografie přibyla jedna upatlaná přebroušená ploška a jedeme dál. Ale dokoukal jsem to, což považuji za režisérův úspěch. ()
Za tohle veledílo se udílela cena za přínos pro českou kulturu ? Jak příznačné.Největší joke je ovšem Kříž jako Hitler, to by nevymysleli ani Monty P. ()
Reklama