Lída Baarová
The Devil's Mistress
Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)
(více)Videa (2)
Recenze (871)
Zbytečně dlouhý komentář, ale nemohu jinak: Lidka Babková z Prahy, vypočítavá zlatokopka, pohybovala se v nejužší Hitlerově společnosti, válela s Goebblesem, dělávala společnost Mussolinimu, lítala s ním soukromým letadlem a z těchto všech kontaktů profitovala i v době, kdy ji Hitler vykázal zpátky do Prahy, protože Magda se postavila na zadní. Argumenty jejích příznivců, že za to nemohla, byla totiž tak strašně krásná, mladá a naivně zamilovaná, pokládám za směšné. Byla krásná, pravda, ale vím o další krásné, její sestře Zorce. Ta kvůli činům své vykutálené sestřičky spáchala sebevraždu. Jasně, Vydra se k ní zachoval jako hulvát, ale správně pochopila, že jinou reakci ani nemůže čekat. V té době rozlícený dav oběsil známého režiséra na pouliční lampě, situace byla děsná. Jejich matka zemřela u výslechu. Kdežto bezmála stoletá Baarová se natřásala přiožralá, s cigárem před kamerou a suverénně vzpomínala na staré zlaté časy. S ledovým pohledem a beze studu. Tu o tom, kterak utíkala z Prahy s německými ustupujícími vojsky a někde u Norimberku ji chytili Američané, tu tedy nevypíchla. K filmu: záměrně jsem se mu vyhýbala, ale nakonec mě neminul. A vůbec nebyl špatný! Renč nechal dostatek prostoru na to, aby vnímavý divák pochopil sám. Výprava, kostýmy, hudba a i ta Táňa mi nakonec přišla trefná... Věrným fanouškům Lídy Baarové se omlouvám, ale nastudovala jsem si o ní toho tolik, že zkrátka logika nepustí. Ta pro svůj komfort udělala doslova cokoli. Jediné, co ji může být ke cti, nikdy nikoho neudala. On ji byl totiž každý naprosto ukradený. :) ()
Kdysi jsem po zhlédnutí Hlídače č.47 vyjádřil názor, že uvědomí-li si Renč, že na hloubku nemá, a zaměří se na povrchovou obraznost, můžeme se od něj dočkat kvalitních děl. Tak asi ne. Prvních cca 20 minut Lídy Baarové je něco tak slabého a tak o ničem, že jsem už ani nebyl ochoten počkat na Goebelse. Reklamy a videoklipy - to je Renčův formát, to umí, což je znát i na tomto filmu. ()
Je to směšné. Hitler se plíží za Baarovou jak hrabě z Nosferatu, ale pak se jí netroufne dotknout, jako školáček. Chvíle lásky s Fröhlichem působí jako kýčovitá reklama, nejspíš na cestovní pojištění. Stašová otřesně přehrává. Scénu z psychedelického krbu už tady probral kde kdo, takže je zbytečno to doplňovat. Karl Markovics se vyznačuje tím, že hlavně háže smutné pohledy. ____ Dávám hvězdu za Lenku Vlasákovou, která roli podváděné nacistky zvládla na výbornou a pak ještě za jednu jedinou scénu. Totiž za tu, kdy si chce mladý filmař vybrat odměnu za to, že Baarové pomohl utéct z Německa. Očekávání diváka je stejné, jako ve filmu vyjádří Baarová: „za polibek?“ „Ne, za šáhnutí na prsa!“ Jo, tak tahle jediná scéna bourá klišé a načinčanou nudu, která jen stereotypně vypráví ale nic neříká. ()
Špatně napsaný příběh i postavy (ohánění se skutečností nefunguje, obzvlášť tam, kde to bylo v reálu podstatně jinak), rozháraná režie a nepřesvědčivé herecké výkony i jindy kvalitních herců. Životopis pro čtenářky bulvárních plátků není nutné točit za tolik peněz. Ale aspoň mě při tom napadlo, že bych radši viděl film o Magdě Goebbelsové (klidně s Lenkou Vlasákovou v hlavní roli). ()
Galerie (44)
Zajímavosti (37)
- V německém znění filmu, na rozdíl od české verze, zaznívají původní hlasy herců Karla Markovicse (Joseph Goebbels) a Gedeona Burkharda (Gustav Fröhlich). Tatiana Pauhofová (Lída Baarová zamlada) a Zdenka Procházková (Lída Baarová na sklonku života) se do němčiny nadabovaly samy. (Revivup)
- Jakmile Lída Baarová (Tatiana Pauhofová) a Goebblesova žena (Lenka Vlasáková) vyjdou z vody, mají na sobě plavky, které jsou suché, i když by měly být mokré. (molotow)
- K titulní písni vznikl i dobově laděný videoklip s Lucií Bílou coby prvorepublikovou hvězdou. Režíroval jej sám Filip Renč, který se tak vrátil do prostředí Hudebního divadla Karlín, kde do filmu natáčel několik zásadních scén. [Zdroj: deník METRO] (hippyman)
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
Nebudu skrývat fakt, že jsem se na film o Lídě Baarové vysloveně těšil. Chtěl jsem si prožít příběh jedné z lidsky nejvíce zkoušených prvorepublikových českých hereček a nalákal mě nejenom obrovský rozpočet, ale i herci, kteří se do tohoto projektu pustili. Filmy jako Ve stínu nebo Habermannův mlýn mi dokázaly, že u nás je plno šikovných lidí, kteří dokáží natočit vážný historický příběh. Do kina jsem tedy šel hned den po tom, co film viděl Zeman nebo Ovčáček. To jenom na úvod. Filip Renč je totální rutinér, ale uznávám, že Hlídač č. 47 se mi tenkrát hodně líbil. Následně mě ale šíleně nasral tím, jak vehementně podporoval ODS a vrcholem všeho bylo natočení spotů pro Zemana v době, kdy se řešil nový prezident. Je to od něj vysloveně trapný. Politika do umění podle mě nepatří a nikdy nepatřila. Takže fakt, že film viděl Zeman nebo Ovčáček je mi vysloveně u prdele. O to víc mi je u prdele, že se jim film líbil. To si opravdu pan Renč nemohl odpustit předpremiéru pro politiky, kteří jsou pro mě osobně spíše lidské hyeny? Pokud je umělec, dokáže si poradit i jinak. Třeba tenhle film například podpořili nejenom dlouhodiskutované granty, ale i Daniel Landa spolu s nějakými kejklíři z Arábie, jak sám rád uvádí. Takže jak to tak vypadá, pan Renč si evidentně poradit opravdu umí. Každopádně bych držel hubu, když bych dokázal říct, že ten film je dobrej. To by ale tím dobrým filmem opravdu musel být. Scénář mi nepřišel zlý. Příběh Lídy je neuvěřitelně silný a smutný, takže na něm scénárista nemohl nic zkazit. Problém je v režii. Nechápu, kam Renč chodí na ty svoje nápady, kde vrcholem je sex Lídy s Goebelsem. Nejdříve vidíme nohy, z toho jednu pochroumanou, následně se kamera přesune do krbu, kde pozorujeme oheň a v něm následně tváře obou dvou v sexuální agónii. To je asi k tomu nejhoršímu, co film nabízí. Ale nutno dodat, že právě z takové scény mi bylo vysloveně na blití. No a přitom předválečná atmosféra je hezky ztvárněná, herci také dělají co můžou. Táňa Pauhofová byla super. Němečtí herci také nezklamali a Martin Huba a Jirka Mádl mi udělali vysloveně radost. Dokonce si myslím, že oni dva byly nejlepší postavy celého filmu. Ani Pavel Kříž mi coby Hitler nevadil. Škoda ale že paní Stašová, kterou jinak mám hodně v úctě, hraje postavu jak z nějaký frašky. Do takového příběhu to prostě nepatří, což je další můj problém s tímhle filmem. Osobně jsem viděl plno evropských dramat z období druhé světové války. Často se jednalo o velice silné a smutné příběhy. Nikdy se mi ale nestalo, že by někdo celý ten těžký příběh usnadňoval humorem. Ten prostě do takových příběhů vůbec nepatří a vrcholem všeho byla v tomto filmu bohužel právě paní Stašová. To se nedá pane Renči natočit vážný film vážně? Se vším všudy? Vždyť Křišťálová noc mohla být emotivně naprosto nervy drásající scéna. Stejně tak závěr jsem čekal, že mě absolutně sejme. Vysloveně to k tomu schylovalo, jenže pan režisér to tak strašně rychle utnul, že jsem vlastně vůbec nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet. Tři hvězdičky dávám spíš ze soucitu. I přesto, že mě film hodně štval, nakonec jsem si na jeho vyprávění zvyknul. Na druhou stranu...jsem tu opravdu od toho, abych si na filmové vyprávění zvykal? () (méně) (více)