Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marthos
    **

    První dojem: zoufale směšný. Ale upřímně, bylo a bude hůř. Což na druhou stranu neznamená, že budu vůči Renčově filmové podívané jakkoli shovívavý. Naopak. Vizuálně je snímek v pořádku, ale jen do chvíle, než divák pochopí, co se za těmi barvotiskovými obrázky vlastně doopravdy skrývá. Umělé, prázdné šablony. Příběh Baarové se pod Renčovým vedením proměňuje v bulvární hollywoodskou romanci, šaržírovanou podle obvyklých mediálních floskulí, utvářejících cosi jako obecné povědomí. Hubač se potom jako scénárista nenamáhal jít dál, než ostatní a vyprodukoval standardní blábol o čtyřech jednáních. Objektivně jsou všechny pasáže s Baarovou a Goebbelsem k smíchu, včetně legendární postelové scény, dohnané prostřednictvím laciné umělecké reminiscence ad absurdum. To ostatní zbytečně podléhá prázdným emocím. Čaj u Hitlera, Babelsberg, Barrandov, Fröhlich, Pankrác, křišťálová noc, vyhazov a sebevražda Zorky Janů i epilog. Ten je směšný už tím, jak povrchním a ledabylým zájmem ilustruje celek jako téma; pro cílového diváka, kterým lze bezpochyby označit všechny příznivce Renčova kultu osobnosti, se stává ryze didaktickým vodítkem, smyšlenkou, interpretovanou osmdesátiletou pošetilou dámou se zatemněnou myslí a sklenkou vína v ruce. Pokud bych se měl vyjádřit k hereckému obsazení, není moc co chválit. Kdo zaujal, byla samozřejmě Pauhofová, ale Baarovou jí prostě nevěřím, dále snad už jen vynikající Huba, Vlasáková a Gedeon Burkhard. Zbytek je jedna velká tragédie. Asi nejvíc selhávají tzv. pražské postavy, tedy matka Baarové, hraná Simonou Stašovou v neadekvátní, hloupě se pitvořící poloze, Adina Mandlová, Ljuba Hermanová a další hvězdy českého předválečného filmu v podání vulgárních, nesympatických modelek bez talentu. Hitler Pavla Kříže se pohybuje někde na rozhraní těchto paralel, troufám si tvrdit, že pod vedením jiného režiséra by jeho výkon získal mnohem závažnější charakterovou zkratku, než jakou mu nakonec přiřkl Renč. Gobbels-Markovics dopadl o poznání hůř, je to směšná, neživotná figurka, chvíli zoufale škemrající o trochu lásky, jindy zas dojemně plačící nad krutým osudem politika, tvořícího zvrácené dějiny. Předmětem k diskusi by byl samozřejmě také dabing a (ne)používání titulků, včetně Soukupova cirkusového videoklipu s Lucií Bílou, ale v rámci něčeho tak schizofrenního, jako je tenhle film, je to víceméně vedlejší. Jisté je, že se Lída Baarová zásluhou Renčova zmanipulovaného mediálního obrazu stala aférou, virtuálním pojmem, o kterém je možné šířit další a další fámy, lži a nepravdy. Má-li tento Renčem předložený patvar znamenat výsledek patnáctileté usilovné práce několika lidí, pak je to spíš k pláči, než k smíchu. Chtěl-li Renč vyvolat další nevyhnutelný zájem o svou osobu, mohl si odpustit Baarovou. Ta se, bohužel, stala nedobrovolnou záminkou k povrchnímu vnímání jedné lidské tragédie s cejchem absolutní nenávisti. Baarová podle Renče není herečkou, ale prodejnou kurtizánou. Ale jak se říká, podle sebe soudím tebe. Možná, že tak nějak to ve skutečnosti bylo.(25.1.2016)

  • GilEstel
    ***

    Renč není žádný můj miláček. Naopak už na dálku je mi vysloveně nesympatický. Na té jeho VIP premiéře plné politiků bych rozhodně být nechtěl. Nicméně nemohu se ubránit dojmu, že řada filmových kritiků i místní pisálků se snaží shodit každý jeho film jen z důvodu jeho politické angažovanosti. Holt Zemanovo kamarádské vyznamenání za zásluhy skousne asi opravdu málokdo. Pokud ale hodnotím samotný film, je to na současné české poměry spíš nadprůměr. Kříž v roli Hitlera překvapil pozitivně. Pauhofová v pořádku. Některé scény nebo detaily si mohli odpustit. Jistě. Mohlo to být lepší nebo i o dost lepší, ale jsem rád, že ten film vzniknul. Jak se říká. Lepší něco než nic. Mě to neurazilo a nepředpokládám, že tohle je poslední filmová verze příběhu Baarové, kterou jsme viděli. 60%(13.10.2016)

  • Beastmaster4
    ***

    Další zahozené téma, díky neschopnosti našich filmařů. Absolutně nezvládnutá látka, co se týká atmosféry, drobných historický chybiček a divadelního pojetí většiny scén. Tohle mohla být látka na opravdu velký film. Místo toho tu máme průměrný kousek, který ničím neohromí a není za ním vidět ani snaha o něco většího. Levné pojetí velkého životního příběhu. Tento životní příběh, si zasloužil mnohem, mnohem více :-/(9.7.2016)

  • Genero
    odpad!

    Tak ukaž, Filipe, jak se dá promrdat osmdesát mega. Lída Baarová mě nikdy nijak zvlášť nepřitahovala a podle mého ji můžou jako sexbombu označit pouze nesouložící pacifisté. Být prvorepublikový puberťák, určitě bych k vyhonění volil raději Adinu Mandlovou. Je mi tedy celkem ukradené, jestli byla Baarová jen barrandovská kurvička, kterou klátili všichni, co si řekli a ti ostatní si alespoň sáhli. Je mi jedno, jestli byla ten typ slečny, kterým se dřív říkalo takové naivní děvče a dnes se jim říká úplně blbá píča. Tak si trochu zablbla s ministrem propagandy, no a co. Vykašlal bych se i Renčův nejnovější spektákl, ale byl jsem děsně zvědavý na výkon Pavla Kříže v roli Adolfa Hitlera. A tento výkon je samozřejmě nezapomenutelný. Kdyby se Hitler začal po válce živit jako stand-up komik, vypadalo by to přesně takhle. Smysl pro humor prokázal i říšský dvorní krejčí Hugo Boss, takže sako trochu plandá a zdá se, že si roztržitý Vůdce ráno omylem oblékl uniformu Hermanna Göringa. Jestli tohle teď vidí stařičký Hitler někde v Argentině, musí to pro něj být velice bolestivý zážitek.(10.1.2017)

  • Allien.9
    *

    Příběh blbky, která se zamilovala do Němce a válku viděla skrze růžové brýle. Nevím, co ten Renč blbne, ale jak mám ráda jeho devadesátkové počiny, tak cca. od roku 2005 je to vážně Bída. Pomalé vyprávění mi nevadí, když ale film začne, hodinu a půl se plahočí a nakonec skončí, aniž by ve vás zanechal jedinou silnější emoci, tak je to film zbytečný.(8.1.2017)

  • - Dobové barevné záběry na pozadí ve scéně, kdy Lída (Tatiana Pauhofová) přijíždí s matkou (Simona Stašová) roku 1934 do Berlína, jsou z krátkého snímku Berlin - Reichshauptstadt (1936). (Marounek)

  • - Jakmile Lída Baarová (Tatiana Pauhofová) a Goebblesova žena (Lenka Vlasáková) vyjdou z vody, mají na sobě plavky, které jsou suché, i když by měly být mokré. (molotow)

  • - Auta v Praze sice před válkou jezdí správně vlevo, ale volanty by měly mít vpravo, zvláště jsou-li to vozy českých značek. Například ve scéně odjezdu do Berlína a také při odjezdu od Barrandovských studií jsou volanty vlevo. (brok1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace