Bez problému

Úvod je příšerný, ne že by to co přišlo potom, ale bylo nějaké bravulární. Milostné hrátky Jeana Lefebvra jsou místy hodně protivné a beze smyslu. Hlavní postava společně se svými kamarády je nesympatická. A vtipný je až závěr se sněhulákem. Na tohle téma doporočuji komedii Jo s Louisem de Funésem. Tady tenhle film nemá nic čím by vás zaujal a navíc je někdy opravdu přehnaně vulgární Zklamání. (26.03.2016)

Z kriminálního prologu se rozehraje neuvěřiteně propracovaná komedie při který se směješ a směješ a směješ a .... (25.07.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,800,000║ (18.08.2011)

Milá komedie se skvělými herci, kterak se zvrhne nález mrtvoly v jednom bytovém domě a co vše se můžete dozvědět o lidech kolem této události.. (22.07.2015)

Zdařilá oddechová záležitost z francouzského rybníčku 70. let, která z originálního úvodu ve znamení bláznivé akce a černého humoru postupně přešla různými nálady až k vánoční komedii o trampotách s rodinnými vztahy. Po celý čas nás u toho provází možná až příliš jednoduchá ústřední zápletka o tom, jak je těžké se zbavit cizí mrtvoly, ale netvoří rozhodně jedinou linku. Jsem i mile překvapen, protože u Lautnerových komedií z této éry mám nejednou problém, že mě u nich hodně baví nápaditý rozjezd a naopak poté rozehraný děj mě čím dál víc nudí. Nicméně Žádný problém si díky povedenému scénáři i atmosféře dokázal udržet mou pozornost i poté, co přešel na dlouhou dobu k ryze konverzačnímu stylu, vnesl po několika prvoplánově komických scén (jakou byla např. erotická příhoda na cestách autem) naopak i dramatičtější momenty (na krátkém prostoru skvěle podaný malý příběh osamělé vdovy-doktorky) a většina scén se u toho odehrála bez hudby. Kdybych byl kritik, mohl bych najít spoustu výtek, zamyslet se třeba i nad tím, jak Lautner natočil před tím několik komedií se skutečně talentovanou Mireille Darc a teď si vybral do hlavní spíše „jen“ přítažlivou figurku Miou-Miou, ale jako spokojený a potěšený divák nemám skutečně žádný problém slabší 4 hvězdičky dát. Dokonce i Lefebvre mě bavil v místy netypické poloze víc než obvykle. 70% (25.11.2020)

K filmu: přes poněkud nepasující úvod, který připomíná grotesku anebo vystoupení autokaskadérů a jehož účelem je jen "obhájit", kde se u dveří Miou-Miou vzal postřelený chlap, i přes pokračování, kdy se Anita oproti veškeré logice nesnaží jednat jako NORMÁLNÍ člověk (když k vám do bytu vpadne mrtvola, maximálně mu prohledáte kapsy, ale pak asi zavoláte policii, že jo...), se postupně dostaneme k Jeanu Lefebvrovi a leccos se vylepší. Na válení se po zemi to není, ale jako komedie to docela funguje. K dabingu: Druhý dabing vznikl prý v TS Production pro Lucernafilm Video a režisér Zdeněk Hnilica obsadil do celého filmu šestici (!) dabérů, takže všichni zúčastnění kromě hlavních postav mluví každý ještě tři až sedm dalších menších rolí. Což je sice na dobu vzniku (bohužel) typické, nestává se ale často, aby se postavy mluvené jedním člověk ve filmu potkaly (Stanislav Fišer jako Edmond Michalon a zároveň recepční hotelu). Tragédie na n-tou, vlastně na šestou. (18.07.2013)

U nás neprávem neznámá komedie. Má to pár hluchých míst, ale těšilo mě najít film, kde by mi nevadil Jean Lefebvre ve velké roli. Vizuálně i verbálně jej doplňuje naprosto skvostná Anny Duperey, nezklamala ani dokonale sošná Renée Saint-Cyr, kterou opět nic nevyvede z míry. Nasmál jsem se jako už dlouho ne. (21.02.2016)

Hudba - Philippe Sarde. Taková tuctová komedie o mrtvole a jejím "uskladnění". (18.04.2013)

Při svých posledních setkáních s francouzskými komediemi jsem byl často až smutně překvapen, že jejich kvalita značně kolísá a spíše se vzdaluje hranici průměru směrem dolů. Většinu těchto filmů měl na svědomí Georges Lautner, slavný režisér solidních kriminálek jako Profesionál nebo Smrt darebáka či belmondovské podívané Policajt nebo rošťák. Žádný problém bohužel patří mezi jeho "problematičtější" krimikomedie, které vykazují podobné znaky nepovedenosti či spíše nedotaženosti. Zajímavá výchozí dějová situace nejspíše režiséra vždy pobavila natolik, že se nejspíš nechtěl moc zabývat nějakou detailnější průpravou scénáře a tak do příběhu zahrnul několik postav, které měly působit vtipně, obsadil je známými herci a čekal, že to bude stačit k dobrému výsledku. A mně připadá, že podobně to bylo i v tomto případě. Po efektní úvodní honičce se Miou-Miou vyskytne problém, co s mrtvolu, která se dostala do jejího bytu. Klasická, ale vděčná situace zůstává ovšem zančně nevyužitá (dovedl bych si představit daleko více zmatků či záměn, které by kolem ní mohlo vzniknout), stejně jako Jean Lefebvre, který by měl bavit, ale žádná scéna mu to moc neumožňuje. Asi mě ovlivnil i dabing, který filmu rozhodně nepřidal (celý film nadabovalo jen 6 herců, naštěstí byl mezi nimi Stanislav Fišer, kterému byl svěřen Lefebvre). Celkově je film o něco lepší než podobný kousek pana režiséra, ale i tak výsledek odpovídá 50%. (26.01.2011)

Československá KINO DISTRIBUCE ÚNOR 1977 (Časopis KINO) (01.02.2021)

Stručně a jasně - skvělá komedie, výborná odpočinková záležitost, kterou jsem sice viděla poprvé, ale určitě ne naposled. "Miluji Prokofjeva..." :-)) (23.02.2016)

Tak tohle byla od Lautnera opravdu slabota. Není to vtipné, jen místy úsměvné a hlavně strašně zdlouhavé a nudné. (30.12.2014)

Žádný problém nemám s tímhle filmem asi tak od desaté minuty, kdy skončí nepřehledná a nepochopitelná automobilová honička a Mňau-mňau otevře mrtvému dveře. Tím se otevřou dveře i téměř nepřerušované (až na jeden ubrečený kočičí výstup) zábavě, které vévodí Jean Lefebvre v roli těžce promiskuitního chlápka, před kterým se musí mít na pozoru každá žena. A taky mrtvola, která se zrovna nikomu nehodí. Vlastně je to asi tisící variace na téma kam s mrtvolou, ale až ná pár již zmíněných nesmyslů má výborný scénář - talent Jean-Marie Poirého je zde již zjevný. Na to, že je tenhle film už čtyřicet let starý, je ale relativně dost vulgární a i zdejší kočička nemá zrovna daleko k dlaždiči, i když za to může asi i dabing - nejen proto, že je mizerný, ale asi také proto, že vznikl až po revoluci, kdy se vulgární mluva ve filmech stala standardem. A taky je na dnešní dobu dost nekorektní - epizoda s protivným arabským sousedem by dneska už neprošla. Ve filmu se vyskytuje hodně krásný mladých i starších žen, z nichž ta (možná druhá) nejhezčí tu není uvedená - je to Paula Moore v roli Emmanuelly, jejíž epizodka v autě stojí opravdu za to. 90% (26.03.2016)

Na tento film jsem se těšil už od jeho uvedení do čs. kin (1977). Dnes jsem se k němu tedy dostal a... jsem docela zklamaný. Asi nejslabší Lautner, co jsem zatím viděl. Obsazení fajn, ale nevyužité. Výchozí zápletka také fajn, ale rovněž nevyužitá. Autorem hudby je jindy dobrý Sarde, ale zde rovněž nevyužitý, jeho doprovod jako kdyby patřil k úplně jinému filmu, rozhodně ne ke komedii. Film začíná akční scénou, ovšem následující automobilová honička je díky zpomalovačkám, záběrům pauznutým kvůli úvodním titulkům a už zmíněné Sardeho nehodící se hudbě docela rozvleklá, nevtipná a nudná, ostatně jako většina filmu. Ten místo avizované komedie s kriminální zápletkou připomíná spíše citové melodrama. Také střih je jakýsi podivný. Místy to zachraňují ženské představitelky,  postupně vstupující do děje. Dvě z nich (ve vedlejších rolích) se dokonce předvedou "nahoře bez". Také Lefebvre a Guybet nejsou špatní, ale většinou nemají co hrát. Během celé stopáže jsem se přesně dvakrát uchechtl, zbytek jsem se spíš nudil. Závěrečná pointa s mrtvolou je vzápětí shozena nesmyslně použitými záběry s rogallisty. Výslednému dojmu nepomáhá ani dabing od někdejšího Lucernafilmu, kde hlasově výrazný a nezaměnitelný Stanislav Fišer dabuje kromě Lefebvra ještě další 2 postavy. Ale budu shovívavý a pro mě objektivních 50 % zaokrouhlím nahoru... (25.04.2024)