Idioti

Nic proti formě, nic proti výkonům, nic ani proti samotnému námětu. Film je opravdu silné kafe, a když silné myslím tím SILNÉ. Snímek je to sám o sobě kvalitní, má naturální herecké výkony a originální námět. Trier je géniální režisér, ale jako člověk je mi neuvěřitelně nesympatický (bude to hovado, chcete-li upřímnost). Ale tím je na druhou stranu neuvěřitelně zajímavý, on opravdu zvedne lidi ze židle, rozčílí je, vyprovokuje. Ať už zcela otevřenými záběry, jako je ztopořený penis jednoho z hrdinů, regulérní soulož (a myslím tím REGULÉRNÍ), nebo scéna, kdy motorkář drží penis chlapci, který je "jakože" postižený. Sama o sobě myšlenka, že si parta lidí hraje na postižené je velmi "přes". Ale to bych zase snímek moc odsuzoval, protože on není pouze o tom, že si parta hraje na idioty - to ne - to by byl pouze povrchní názor. Idioti sahají dál. Ovšem forma, jakou jsou natočeny, je velmi "histerická" (i když to taky není to správné přirovnání). Idioti jsou pro mě letos nejtěžším filmem, který jsem viděl. Opravdu jsem ze začátku nevěděl, co si o nich mám myslet. Mám-li být spokojený, nebo naštvaný...samotné hodnocení je moc těžké. Film, který rozděluje diváky na dva tábory - buď je geniální, nebo samoúčelný. Já jsem nějak mezi, ale spíše se přikláním k té druhé možnosti. (30.10.2006)

Film o vykročení zo zabehnutých koľají a nájdení absolútnej duševnej slobody a šťastia. A tiež film o veľmi ťažkom a pre slabšieho jedinca nemožnom návrate späť. Napriek všetkému pozitívnemu, čo k Idioterne cítim, by som ho ale prestrihal a skrátil. Námet je výborný, ale na dvojhodinové sústo nedostačujúci. Viac by mu svedčala 80-minútová stopáž, príslušná charakteru polo-experimentálnej snímky. (11.08.2002)

Já dánského idiota Triera snad začnu mít rád. Opět pro mě připravil nádherný snímek, který v sobě skrývá mnohem hlubší myšlenku, než by se běžnému diváku mohlo úvodních 80 minut zdát. Nejdřív tedy sledujete pouze šílené eskapády, které nesednou svým humorem každému, já se naštěstí bavil královsky a jediné co bych jim vytkl je to, že se kolem motalo vždy 10 idiotů a přechody z jedné šílenosti do druhé se odehrávajíc skoky po hlavě. Takže jsem jen vždy koukal a přemýšlel, co se mi to před očima vlastně kurva děje, kdo jsou idioti a kdo jsou jen nebohé oběti. Velmi pozvolna snímek zároveň odhaluje to, co v Trierových filmech nemůže chybět - myšlenka a poselství. Postupně tedy vyplouvá na povrch, proč si lidé hrají na idioty. Někteří přišli otéct před životem, jiní experimentovat, všichni ovšem přišli hledat absolutní duševní svobodu. A co si budeme nalhávat, v každém z nás dříme hlídač. V každém z nás je samozřejmě jinak přísný hlídač, ale nevyhneme se tomu. Celý život byly člověku do hlavy vtloukány společenské normy, ať už v útlém věku rodičy nebo později společností, a tak se všichni chováme a jednáme v rozporu se svou vlastní přirozeností a říkáme si civilizovaná společnost. Trier je provokatérem lidským myslí a je v tom zatraceně dobrý. Například scénce se sexuálními orgiemi se ozval můj hlídač a já jsem si musel z mého televizoru, který je vidět takřka až z vesmíru, přepnout film na monitor počítače, aby náhodou kvůli náhodnému kolemjdoucímu neutrpěla moje pověst asexuála, puritána a slušného člověka. Nebál bych se prohlásit, že čím více jste během života svého hlídače přikrmovali, tím méně se vám bude tento snímek líbit, protože pro něj zkrátka nedokážete naleznou pochopení. (21.04.2018)

Hořkosladký, emocionální a svým způsobem i neskutečně krásný. Trier má jedinečný dar, který vkládá do každého svého filmu a můžeme být rádi, že je to právě film, kde zúročuje svůj talent. Jeho Idioti jsou natolik silným zážitkem, že jsem o nich musel dumat dlouho a dlouho po skončení, což se mi příliš často nestává. Svojí hloubkou a nejednoznačnými otázkami nutí stále k přemýšlení. Larsův nejlepší počin (zatím nepřekonaný). (04.10.2003)

Nedokážem si presne zadefinovať čo mal Trier pri natáčaní tohto filmu v úmysle. Každopádne ma aj v tomto prípade pohltil, zavalil pestrou škálou pocitov a na konci zanechal v značne znepokojenom rozpoložení, prinútil o veciach práve videných premýšľať - síce v tých najširších a vlastne ani nie celkom jasných súvislostiach, ale premýšľať. O hraniciach, slobode, relativite, ľudských tragédiách, bezstarostnosti, ubližovaní, súcite, úniku, sebaklame - o živote bez záruky, o živote bez zisku. (13.11.2006)