Paper Towns
Papierové mestá
Paper Towns
Režie:
Jake SchreierKamera:
David LanzenbergHudba:
Ryan LottHrají:
Nat Wolff, Cara Delevingne, Austin Abrams, Halston Sage, Cara Buono, Caitlin Carver, Jaz Sinclair, Justice Smith, Meg Crosbie, Ansel Elgort, Hannah Riley (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Hrdinou příběhu je Quentin Jacobsen (Nat Wolff), normální, trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou sousedku se jménem dlouhým jako její nohy: Margo Rothovou Spiegelmanovou (Cara Delevingne). Spíše než by byli kamarády, je ale Quentin pravidelným svědkem jejích neuvěřitelných dobrodružství a také jejím tajným ctitelem. A to až do jedné noci, kdy mu Margo nečekaně zaklepe na okno jeho pokoje a vytáhne jej na podivuhodnou trestnou výpravu namířenou proti jejímu bývalému příteli spojenou s vtipnou a několikanásobnou pomstou. Díky této noční výpravě se Quentinovi nejen splní sen o sblížení s tajnou láskou, ale prožije i dobrodružství, kterým se zatím spíše vyhýbal. Jenže druhý den ráno jejich společné dobrodružství skončí a nastane nový den. Margo ve škole chybí. I další dny. Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že Margo miluje záhady a také, že pro něj zanechala určité stopy a zašifrované vzkazy. Jak moc ji vlastně zná? A co jsou to ta papírová města, o kterých Margo mluvila? A tak jej díky Margo čeká další dobrodružná výprava, na které jej tentokráte doprovází jeho nejlepší kamarádi. Ale už to není výprava za pomstou, ale cesta za záhadou jménem Margo Roth Spiegelmanová a možná také za velkou láskou. (Cinemart)
(více)Recenze (335)
Fight Club meets The Virgin Suicides. Podobně jako v případě TFiOS jde, v mezích žánru, o vkusnou zábavu se sympatickým obsazením, chvályhodným poselstvím a patrnou snahou dekonstruovat některé konvence filmů pro teenagery. Podobně jako ve TFiOS zde dospívající mluví jako dávno dospělí, tón vyprávění není konzistentní, vypravěčův knižní komentář předžvýkává všechny důležité myšlenky, mnohé scény nadbývají a některá klišé jsou porušena jen za tím účelem, aby mohla být naplněna klišé jiná. Pokud bychom ve srovnávání s předchozí adaptací Greenova románu pokračovali, Papírová města mají díky hudbě a přesnému střihu rozhodně lepší rytmus a svou neobvyklou vyprávěcí strukturou (prolog, tři akty s vlastními překážkami a vyvrcholením, epilog) nás neustále drží v očekávání, co bude dál. Na „záškodnickou“ komedii o pomstě plynule navazuje komedie středoškolská, která vyústí v road-movie, jejíž tečku tvoří kritika stereotypních rolí, které dívkám v teenagerských filmech zpravidla náleží. Ačkoli cca po 40 minutách zmizí z příběhu, Margot de facto zůstává až do konce hlavní a nejzajímavější postavou vyprávění, která zdánlivě určuje směr Quentinovy cesty k objevení sebe samého a představuje klíč k ústřední myšlence (jak naznačuje i filmový plakát nebo obálka prvního amerického vydání knihy). SPOILER. Teprve ve finále vyjde najevo, že celé dobrodružství ve skutečnosti nebylo předem připravenou hrou – tu z něj ve vlastních očích učinil Quentin, zaslepený vlastním konstruktem ideální dívky. Právě sebe-uvědomělé závěrečné upozornění na ambivalentní postavení žen v teenagerských filmech (díky nim se mužští hrdinové mění, ale samy svůj příběh nemají) mi na Papírových městech přijde nejpodnětnější. KONEC SPOILERU. Aby byla metaforická rovina příběhu (důležité nejsou nereálné cíle, za nimiž se ženeme, ale to, co máme) srozumitelnější, vypomáhají si tvůrci midcultovými odkazy na Bílou velrybu. Jinak se ovšem přehnané důležitosti a předstírání hloubky dokázali vyvarovat komediální nadsázkou a odbočkami ke gross-out komedii. Také jejich zapracování do vnímavého příběhu o vystoupení z naší komfortní zóny dělá z Papírových měst osvěžující přírůstek do kategorie filmů pro teenagery. Spadat do cílové divácké skupiny, byl bych nadšen. Takhle jsem "jen" příjemně překvapen. 70% ()
║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $23,854,333║Tržby Celosvetovo $49,554,333 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ námet v pohode, nie je to žiadna otravná romantická komédia aj keď určité prvky sú tam ako nevyhnutné párty-žúrky a opijáše do kolien ale dobre, herci v norme, na moje prekvapenie Cara Delevingne ako pôvodne ústredná postava tam je len okrajovo, skôr sa o nej vypráva hlavne v druhej polovici filmu, nemá tam až také silné zásadné miesto aby mohla viac strhnúť pocity diváka, skôr sa viac dozvieme o vedľajších postavách a ich náturách, ktoré nie sú až tak zaujímavé, príbeh ale nenudí a má niekoľko dobrých momentiek, podfarbený, dobrých etáp s ktorých pri zručnejšej réžii by sa dalo vyžmýkať viac, nakoniec všedný priemer /videl v kine: 55%/ ()
Teenagerská klasika, v níž přehlížení šprti nakonec vyhrajou nad středoškolskou realitou... trocha komedie, trocha záhad, nepříliš originality... ()
„MARGO MILOVALA ZÁHADY. A S OHLEDEM NA VŠECHNO, CO PŘIŠLO, MĚ NAPADLO, ŽE JE MILOVALA NATOLIK, AŽ SE JEDNOU STALA…“ /// O mimořádné Margo, jejíž život se skládal z řady neuvěřitelných dobrodružství. Alespoň z pohledu joudy Quentina, kluka, kterej toužil po druhý šanci (tu první prosral, když ho měl ještě tááákhle malinkatýho…). A pak to přijde. Zázrak, na kterej dlouho čekal a von může prožít tu nejúžasnější noc! (sex? Ale no tak, je to pro mládež… Zločin!). Klučičí dobrodružství o tajný lásce, který dostává hmotný základy. Jen je třeba ji najít – TO BY TĚ PUBERŤÁKU MOHLO BAVIT! (Ale toho sexu je fakt poskrovnu…). Nikdo mně nepřipadá trapnej a navíc souhlasím s Margo, že dlouhá cesta dokáže s lidma divy. Teda když chtějí… (takže trochu roadmovie…- ale jen chvilku!). Klučičí vlhkej sen vo holce, která je trochu Forrestovou Jenny, trochu Cheryl, rovnající si myšlenky v Divočině, a trochu zázrakem, o jakým sníš i ty! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2008 napsal John Green, číst nebudu. 2.) Přemejšlím, jak rozbuším svý ňoumovský srdce. 3.) Nevím, co jsou „Papírová města“. 4.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Každého diváka v končících -nácti, který Paper Towns přijme za absolutní modlu, si nová Greenovka zaslouží. Protože stejně jako v nás na celý život zůstane dobrodružství chtivá duše toužící po zážitku typu "Devět úkolů", zůstává v nás i ten nejistý člověk, který někoho potřeboval najít víc než co jiného. A třeba ho našel, třeba ne. Ale právě proto, že jsme za sebou všichni alespoň jednou museli nechat to nejcennější, je ten finální road trip dokonale osvobozující. Při čtení předlohy jsem poslední dějství nebyl schopen rozklíčovat tak, aby nebolelo. Na plátně jsem ale příběh Quentina a Margo konečně akceptoval ve všech směrech - a byla to katarze bez přehánění neopakovatelná. Takže zatím nashle. Času je totiž málo a někdo ty stopy musí jít začít hledat. ()
// Film o YOLO teenagerovi, který se pokouší z druhého wannabe YOLO teenagera vykřesat full verzi. Nope. Nedokázal jsem se vcítit do žádné z těch postav, ačkoliv byly všechny přesně podle pravítka - bohužel víc z papíru, než z masa a kostí. Ostatně jako celej tenhle hloupej a především zbytečnej příběh. ()
"Když se chceš najít, musíš se nejdřív ztratit." Ztratila se nám Margo, svérázná stoupenkyně náhodného psaní velkých písmen, tak ji pojďme najít. Mne to běhání po zanechávaných stopách nijak zvlášť nebavilo, ale to se rozhodně nedá říct o její úvodní výpravě za pomstou, které bych se klidně kdykoli zúčastnil. ()
Střední škola nikdy nezklame. Green stvořil zábavnou partičkou outsiderů, kterou cloumají hormony. Třešničkou na dortu má být záhadná Margo, kterou hraje modelka s obočím neandrtálce Delevingne. Naštěstí pro diváky dostane prostor hlavně na začátku a poté až v úplném závěru, který je v rámci žánru překvapivě originální a velmi emotivní. Hlavní hvězdou je ale jednoznačně. Wolff. ()
Nejsem, co se domníváš, ale něco docela jiného. Něco na té Margo Rothové Spiegelmanové je. Mladí a neklidní na hořkosladké cestě za jedním mýtem, pochopením sebe sama a dospělostí. Odklon od předlohy v druhé polovině příběhu prospěl - výsledek je tak sice přímočařejší, ale mnohem čistší, než pubertálními hormony poháněná předloha. ()
Tady není moc o čem, John Green je oblíbený autor knih pro mládež a jako takový je velmi dobrý. Bohužel v dnešní době prakticky zanikl žánr rodinné zábavy, takže množina děl určených dětem až mládeži je natolik specifická, že se líbí opravdu jen té cílovce, které je určena. Takže mladší děti v tomto případě nemají šanci a dospěláci taky ne. Magický svět dospívání je svět sám pro sebe. ()
John Green mě začíná zajímat stále více. Knihu jsem samozřejmě nečetl, takže jsem šel do takřka neprobádaných vod doufajíc v něco lepšího než jen plitkou romanťárnu o dvou nešťastných adolescentech. A byl jsem velice spokojen. Jasně, Nat Wolff i Cara Delevigne hrají černobílé postavy, které jsou v podstatě archetypem těchto žánrovek. I tak se jim podařilo ve mně probudit pocit blaženosti, zřejmě i z toho důvodu, že k tématu snímku mám určitý vztah a vzhlédl jsem se v tom. Překvapuje mě, že film tak rázně klesl s hodnocením, podle mě si zaslouží větší uznání a minimálně já mu za nějaký čas určitě ještě dám možnost zazářit...90% ()
Dramatická romance Hvězdy nám nepřály byla v rámci žánru skvělá. Prostě byla. Autorem knižní předlohy byl jistý John Green, po jehož další knize filmaři skočili. Dopadlo to méně slavně, ale pořád poměrně slušně. Její hlavní linií je pátrání po zmizelé lásce. Quentinovi nezmizela poprvé. Miloval ji už v dětství, kdy spolu trávili veškerý volný čas. Jenže možná tím, že on byl nesmělý a uťápnutý studijní typ a ona impulzivní divoženka, ji ztratil. Ve škole se roky prakticky jen míjeli. Pak se jedné noci objeví u něj v pokoji a vytáhne ho na pomstychtivé dobrodružství. Zase se sblíží a ona znovu zmizí. Doslova. Od rodiny, z města, od něj. Následuje nejméně zajímavá část příběhu – detektivní hledání stop. Naštěstí jej vystřídá společný road trip přes několik států, na kterém Quentina doprovázejí dva kamarádi a dvě dívky. Je to sympatická linie o dospívání a dospění. Horší je to se samotnou zmizelou sousedkou – není moc důvodů, proč by ji hrdina i divák měli považovat za výjimečnou. Ostatní postavy jsou vesměs fajn, ovšem přítomnost nějakého výraznějšího charakteru bych uvítal. Stejně jako nějaké vyloženě silné momenty, těch je prostě málo (ve výsledku to není ani romantický snímek, rozhodně ani bláznivá komedie). Na druhou stranu se poměrně dost povedl soundtrack. Žijme přítomností. ()
Celkem příjemná teen jednohubka, která výborně uteče, člověk si u ní správně oddychne a vývoj hlavní posty funguje, jak má. Jen ta Cara Delevingne mi tady nepřijde jako ta tajemná holka, o níž si vypráví fámy celá škola, a za níž by se puberťák vypravil světa kraj, příliš uvěřitelná. A navíc jsem očekával, že tu půjde spíše o onen dobrodružný road trip, který tu nakonec pobral jen minimum stopáže. Jako oddychovka pro puberťáky je to ale stále celkem fajn. ()
Film s krásným poselstvím, přesto ale se značně promarněným potenciálem. Celý film moc dobře víte, co se snaží říct, ale jakoby to neuměl vyslovit. Stále jsem čekala na moment, který se mnou skutečně zamává, ale nedostavil se. Každopádně se na Papírová města moc dobře dívá, celý film uteče jako voda, sympatické obsazení a vůbec celý ten feel-good nádech filmu jednoduše zbaštíte. Zkrátka se jedná o velice příjemnou oddechovku, která ale měla na to stát se něčím víc. 70 % ()
Nejen ona, nýbrž všichni kolem něj jsou výjimeční. Stačí jen otevřít oči a nehnat se slepě za cílem bez užívání si cesty samotné. Škoda, že film směřuje k elegantně podaným životním moudrům - proneseným ke konci ve skvěle napsané dechberoucí dvacetiminutovce - skrze ničím zvláštním pozoruhodný road-trip. Průměrný feel-good romanťák s oslňujícím finále. ()
Keby som mal 18, tak skáčem od nadšenia.Výborná teenagerská feel good oddychovka. Je síce pravda, že hlavného herca by radšej nemal nikto púšťať pred kameru ale zvyšné charaktery sú super vymyslené aj zahrané.Občas mi k veľkej spokojnosti stačí čas strávený so sympatickými postavami na dobrodružstve na ktoré by som nikdy nemal nervy a odvahu sa vydať ale potreboval som ho v tom veku zažiť. Pointa výborná. "She was a Girl" ()
Asi bych snesl delší stopáž, přestože mi provedení všech tří částí (meeting Margo/finding Margo/závěr) přišlo poněkud polovičaté. Mimochodem, výtky typu "nechápu, dyť ta Margo je jen manipulativní sobecká kráva" jsou docela mimo - Margo přesně taková má být. Největší brouky do hlavy totiž člověku nasazují právě existence, jejichž osobnosti se nám zdají půvabně nedostižné. Co na tom, že to dotyční občas provádějí stylem, že mají ve víru vlastních zajímavostí druhé tak trochu na háku. ()
Já to prvních cca 40 minut strasne nenavidel. Pak se ve vane projevila ta kamaradka a ja to zacal mit opatrne rad. Road movie ke konci uz hodne fajn. Skoro bych i premyslel i o opatrnem doporuceni a 7/10, ale pri vzpomince na dementniho Nata Wollfa a pro me nevysvetlitelne popularni a vseobecne mizerne Cara Delevigne jsem na 6/10 a doporucovat to nebudu. Radeji se podivejte na Earla s mrtvou holkou. Earl neni bezchybnej, ale ma srdce. Tohle je teenage pohadka s jednou super babou, jednou normalni, jednou otravnou a mrtvolnymi muzi v hlavnich rolich. ()
Film pracuje s jednoduchým faktem papírových měst, je mírně tajemný a je vložen do romantického příběhu, ze kterého nečiší zoufalství, ale je tak akorát, aby to chutnalo i mužskému pohlaví. Překvapivě i já jsem si přál jinačí konec, ale možná právě díky tomu jsou Papírová města tím, na která se jen tak v hromadě romanťáku nezapomene. Lepší čtyři hvězdičky. ()
Související novinky
Záporácká týmovka od Marvelu našla režiséra
Nejdůležitějším projektem Marvelu v příštích pár letech bude podle všeho reboot Fantastické čtyřky. Do třetice všeho dobrého to totiž chce mít Kevin Feige správně, a podle posledních drbů by se… (více)
■ Na film jsem se vydal z domova co možná nejpozději, abych zbytečně nečekal v předsálí jak trubka. Už když jsem se blížil k budově kina, tak při pohledu na náctileté slečny, jsem pojal podezření, že tento film asi nebude úplně moje krevní skupina a ani sklenka nealkoholického nápoje. Ale což, už jsem se rozhodl, že na to půjdu, a tak prostě půjdu... ■ Za dvě minuty má začít projekce filmu, jak jsem zjistil při pohledu na svou Lumii, a tak přidávám do kroku a procházím hlavním vchodem a rovnou k pokladně, kde sedí mladá slečna. Ještě se porozhlédnu, uf, to je babinec, ale což, vstupenku jsem si již zakoupil; tak, jak mám ve zvyku, do poslední řady. Jdu ke vchodu do sálu, kde již stojí s úsměvem na tváři slečna, která odtrhává kontrolní útržek. Po výměně pozdravů a dalšího úsměvu jsem se již konečně jal jíti do sálu samotného. Osamělým vpřed krokem vydávám se na toto malé dobrodružství. ■ Přicházím ke schůdkům a zjišťuji, že na první pohled jsem tu jediný muž (na konci jsem však zjistil, že tam byl i jeden mladík, ale stoprocentně si tím jist nejsem.) a zběžným odhadem je tu v sále věkový průměr 15 let. Co naplat, když už jsem si to vymyslel, tak to i udělám, děj se co děj. Pomalu vyšlápnu schody až k poslední řadě, abych za zády slyšel chichotání a promýšlím, jak se dostat co nejefektivněji ke svému zaplacenému sedadlu a nedošel nijaké úhony. ■ Se slovy: "Dovolíte, prosím." jsem se došoural až ke svému sedadlu číslo 20, pomalu se do něj sesunul a jal se vypnout zvuk na svém telefonu. Pomalu jsem spočítal malé skupinky a zpozoroval, že u vchodu do sálu je další malá skupinka slečen, které se právě chystají ke schodišti a bylo na nich vidět, že si zřejmě promýšlejí, kam si maj sednout. Nakonec přišli ještě 2 hodně mladé slečny a ty si sedly přímo přede mě. Takže suma sumárum: 31 lidí. ■ Zhasnou světla, slečna uvaděčka zatáhne černý závěs a začínají trailery. Docházím k závěru, že jsem v sále opravdu jediný muž, ale v tu chvíli bych za to ruku do ohně nedal, neboť dnes u omladiny na první pohled rozlišit k jakému živočišnému druhu patří, zda k mužům či ženám, je leckdy velmi, velmi těžké. ■ Po 3 trailerech a reklamách následují další trailery, které počítat již není v mých silách a měl jsem skutečně 106 chutí vstát a odejít, protože tohle už je na mě prostě dost. Nakonec jsem to protrpěl až k důležitému upozornění, kde jsem se dozvěděl, že filmové pirátství je zločin a tyto nezbedníky v sále nemáme tolerovat. Bílý text na černém pozadí byl zobrazen cca 45 sekund a byl od počátku až do konce doprovázen slabým vrstveným chichotáním a přibližně v polovině i dvěma slečnami, které se regulérně a de facto nahlas tomuto smály. ■ ■ ■ Nyní již konečně přichází ten vytoužený okamžik a začíná film Paper Towns. Slečna uvaděčka usedne na krajní sedadlo někde v prvních 5 řadách. ■ Děj začíná vyprávěním hlavního hrdiny Quentina, který nám popisuje svůj nudný dosavadní život v nudném americkém městečku. Zatím mě film ničím neupoutal a měl jsem obavy že ani neupoutá a cca prvních 15 minut jsem nabyl přesvědčení, že pro tento film nejsem cílová divácká skupina. Na první pohled jsem v sále s největší pravděpodobností vypadal jako pedofil vyhlížející si svou budoucí oběť. Když jsem se porozhlédl po hloučcích před sebou, tak některé slečny a dívky byly mladší i o 20 let. Cítil jsem se podobně, jako když jsem před x lety po mnoha letech byl po ukecání na koncertě Jaksi Taksi a přede mnou, za mnou, nalevo od mě, napravo ode mě, všude náctiletá děvčata. Tu holky z gymplu, tu z pajďáku a támhle kámoš, co je ještě o 15 let starší nežli já... ■ Z těch tří kamarádů mi byl sympatický pouze hlavní hrdina, jinak z ostatních kluků vůbec nikdo. Z počátku se mi neustále vybavoval film American Pie, který u nás běžel pod vnadivým názvem: "Prci, prci, prcičky". ■ Mystérium okolo postavy Margo, které jsem si myslel, že bude nosnou linkou celého příběhu a kvůli kterému jsem na tento film také do kina šel, bylo bohužel na můj vkus málo mysteriózní a navíc, jak samotná postava Margo, tak i její představitelka Cara DELEVINGNE mi byly obě nesympatické a jaksi jsem nechápal, co na ní ostatní vidí... ■ Když Quentina najednou v noci navštíví Margo, tak konečně děj dostává nějakou šťávu a u pár scén mi byl i vykouzlen úsměv na rtech, ale žádná pro mne nebyla natolik zábavná či vtipná, abych se i opravdu zasmál. Quentin je zde vyobrazen jako takový víceméně více než méně ňouma, který, jak je již od samého počátku více než jasné, je zamilován do Margo, ale ne a ne s tím něco udělat či něco skutečně změnit. Má takový tuctový plán, že půjde na vysokou, pak si najde slušné zaměstnání, potká konečně ženu, která jej bude milovat, usadí se ve slušném domě a založí rodinu, tečka. Prostě nuda. Teprve toho osudného večera s Margo, kdy spolu prožijí 9 dobrodružství, Quentin dojde k rozhodnutí, že od zítřka se vše změní... Ono se opravdu vše změní, ale bohužel úplně jinak, než si Q myslel... ■ Po několika dnech počíná pátračka a Q zprvu sám a posléze i se svými kamarády hledá stopy, které po sobě Margo zanechala a právě tady mě film začal bavit, nesl se spíše v komediálním duchu, ale to nebylo vůbec na škodu. Když Q společně s Benem a Radarem vstupují do staré opuštěné budovy daleko za městem, kde dříve byl obchod s turistickým zbožím a suvenýry, tak film začíná dostávat grády. Pak když se k nim přidává i Lacey, hraje ji Halston SAGE(ová), mimochodem jediná ženská postava, která mi byla sympatická, tak se děj filmu obrací jiným směrem a osazenstvo se rozhoduje, že se vydá do "Papírového města". Posléze se k nim ještě přidá Angela - Radarovo děvče, a vydáváme se na Road Movie do oblasti New York / Seattle. ■ Tvůrci si neodpustili několik scén typických z filmů pro mládež: např. házení šavle na večírku nebo čůrání do plechovky, respektive plechovek při cestě autem. Když naši cestovatelé narychlo zastaví u benzinky, tak každý má svůj jasně definovaný úkol a mají pouze 6 minut, aby vše na pumpě stihli a poté, co jeden z nich zatroubí v autě, mají 10 sekund na to, aby doběhli do auta a rychle naskočili a pokračovali ve svém dobrodružství. Zde se musím na chviličku zastavit. Když naši výletníci doběhli k pokladně, kde stál za kasou mladý pumpař, třetina divaček v kině se vytřeštila a druhá třetina rozněžnila, z tohoto jsem dedukoval, že je na plátně zřejmě nějaká serebrita pro teenagery, ale nijak jsem tomu nevěnoval pozornost, jen z mé levé strany jsem polohlasem zaslechl něco v tom smyslu, že tomu dotyčná nemůže uvěřit, že se zde ON objevil... ■ Docela jsem se bavil, pár scén mě i pobavilo, ale ruku na srdce, nebyla tam žádná, která by mě donutila se opravdu a nahlas zasmát, přesně tak, jak se ozývalo mnohokráte z různých koutů kinosálu během celého promítání. Chvílemi jsem se nudil a sám sebe přistihl, jak pohledem bloumám mimo plátno. ■ Jestliže jsem u filmu Terminator: Genisys, na kterém jsem nedávno byl, prvních cca 5-8 minut byl rušen diváky, když neustále šustili sáčky a otevírali nápoje a něco chroupali, tak u tohoto filmu jsem byl rušen diváky, respektive divačkami v průběhu celého filmu. Bylo to ovšem tím, že u TG jsem se zabral natolik do děje, že mě až do konce nikdo rušit nemohl, zde tomu tak jednoduše nebylo, poněvadž film měl dost slabých a hluchých míst, kdy jsem si chctě nechtě všímal toho, jak tu jedna na telefonu sleduje stav na facebooku, tu jedna čučí kolik už je hodin, tu jedna otevírá sáček s brambůrky, tu druhá pije tmavý sycený slazený nealkoholický nápoj nejmenované značky, tu další dojídá druhou oplatku a nabízí další kamarádce sedící vedle ní... V jedné chvíli, trvající cca 1,5 min jsem slyšel rozbalování a chroupání bez přestání v pravidelném rytmu nalevo od sebe, vpředu před sebou, napravo před sebou; a říkám si, zda mi to ještě stále stojí za to, abych chodil do kina... Později, mnohem později, večer, jsem si uvědomil, že spadám asi už do té kategorie "stará škola", protože já chodím do kina na film a ne na svačinu, bohužel jsem již dnes v menšině, protože z toho, co jsem vypozoroval, tak ten takzvaný americký způsob, kdy si na klín dám škatuli s popkornem, přichlemtávám limonádu a zazdím to čokoládou, je realitou dneška... ■ Když se naši výletníci již blížili k "Papírovému městu", tak slečna uvaděčka odběhla ze sálu a již se na projekci nevrátila. [SPOILER] Když Q v "Papírovém městě", které má mít nově 1 obyvatele, Margo nenašel, byl to druhý smutný moment ve filmu, první byl, když spolu Quentin a Margo ještě jako děti našli na ulici u stromu mrtvého muže, hned z počátku filmu a třetí a pro mnohé romantiky nejsmutnější chvíle přijde, když Q náhle ve vedlejším městečku, v tom opravdovém, zahlédne Margo, jak jde po ulici před budovou, ve které právě Q stojí a kupuje si jízdenku na autobus. [/SPOILER] ■ Jedna myšlenka mi ke konci filmu vyvstala v mysli, je to sice otřepaná fráze a klišé, ale přesně to jsem si z tohoto filmu odnesl: "I cesta může být cíl." ■ Po maturitním plese, který proběhl tak trochu jinak, než si všichni přáli, si uvědomíš, že doba, kdy Tě na střední škole spousta věcí štvala, byla vlastně dobou de facto pohodovou, protožes nemusel do hloubky přemýšlet o tom, co přinese budoucnost, mohl sis s kamarády a přáteli zadovádět a provádět různé skopičiny a nedomýšlet jejich důsledky... ■ Co napsat na závěr? Film jsem se snažil vnímat a posléze hodnotit především pozitivně, jinak by můj verdikt zněl jinak. Tak tedy: mohlo to být horší, ale mohlo to být i lepší. ■ ■ ■ ⁞ [77/100]. ■ ‖ [88/100]. ■ ↨ [69/100]. ■ ― Nat WOLFF [79/100] ● Cara DELEVINGNE [50/100] ● Austin ABRAMS [69/100] ● Halston SAGE [77/100]. ■ ♫ [69/100]. ■ ∩ ● American Pie (1999) ● Virgin Suicides (1999) ● Bare Bea (2004) ● Saekjeuk shigong (Sex Is Zero) (2002) ● Samotáři (2000) ● Terminator: Genisys (2015). ■ № 1x. ■ ● 1)) {Čtvrtek, 23-VII-2015; 19:24; Kino KOSMOS Most, sál MAXI; řada: 17 (poslední), sedadlo: 20; 31 + 1 lidí v sále.}; [66/100]; PůvZn_CZtit. ● N)) {Čtvrtek, 23-VII-2015; 19:24; Kino KOSMOS Most, sál MAXI; řada: 17 (poslední), sedadlo: 20; 31 + 1 lidí v sále.}; [66/100]; PůvZn_CZtit. ■ ↘ Vxxx ● Borrtex ● readan. ■ » [66/100] « ■ * EDIT: [28-VII-2015] Přidán odkaz. () (méně) (více)