Jack staví dům

Od von Triera čekám podmanivý vizuál a neotřelou schopnost šokovat, ale ani jednoho jsem se tady nedočkal. Místo toho tady režisér prostřednictvím hlavního hrdiny víc než dvě hodiny samolibě blábolí. Za zmínku stojí snad jen úvodní sekvence s Umou, která byla parádní a navnadila a něco do sebe měl i rodinný výlet. Obrazově se von Trier odvázal až v závěru, ale to z mého pohledu hraničilo s kýčem. Velké zklamání. 30% (19.12.2018)

Naposledy Lars reflektoval trend artových a "artových" režisérov zobrazovať na plátne explicitné sexuálne scény, tentokrát to "schytáva" násilie a opäť je to s poriadnou dávkou cynizmu, provokácie a zámerného búrania klišé. Jacka tak možno brať úplne vážne ako polemiku o umení, ale aj s nadhľadom ako vtipnú polemiku o umení. Prípadne vás môže napadnúť, že nakrúcanie filmov je vo svojej podstate zločin, asi tu mal na mysli skôr tie komerčné, kde sa "zabíja" neustále autorský štýl a sloboda vyjadrenia samého seba a aj takáto interpretácia vás môže osloviť. Ale aj ten, kto sa bude tešiť na vizuálne spracovanie pekla, si príde na svoje. Jack celkom slušne hláškuje, jeho obsesie sú často vtipné a svojim spôsobom je to sympaťák. Ale stretnúť by ste ho nechceli. Takže Trierovi to opäť vyšlo, istú časť publika znechutil a istú nadchol a keďže jeho celoživotným umeleckým poslaním je vlastne presne toto, tak by sme mali byť spokojní... (04.02.2019)

Lars von Trier. Pěstitel ušlechtilé filmové plísně, autor vyhýbající se trendům, provokatér zaplňující bílá místa na mapách kinematografie. Nyní vytáhl to nejlepší z Matta Dillona a pobavil obtížemi, které vnáší obsedantně-kompulzivní porucha do života sériového vraha, ale pokud jsou při jeho profilování nejzábavnější vsuvky o vinařství, architektuře a vojenském letectví (a já věřím, že tato Nebožská komedie měla být zábavou), je něco shnilého v království dánském. Obsahová síla Breaking the Waves dávno zmizela, magická forma Melancholie je pryč a kontroverze působí příliš nuceně. Za Trierem zůstává schweiss nabubřelosti a já mám čím dál tím menší chuť jej stopovat. Lhostejnost. To je to nejhorší, co jeho dílo může vyvolat.. (03.06.2019)

Jsem mírně znepokojen. Ale ten pocit neklidu se mi líbí a rezonuje ve mně. Nic mě dlouho tak neuhranulo, čumím na závěrečné titulky jak tele na nový vrata, a nedokážu říct, jestli Trier natočil umění. Rozhodně ale stvořil něco, co z hlavy nedostanu minimálně do jeho dalšího filmu. Tak doufám, že to bude třeba adaptace herního Agony. Fujtajbl!! (20.01.2019)

Prvý film od von Triera, ktorý ma bavil (aj keď to vzhľadom na strašnú zápletku nie sú zrovna najlepšie zvolené slová, ale chápeme sa). Doteraz som jeho filmy pozeral len kvôli tu viac, tu menej škandalóznej erotike. Toto bolo prvý raz, čo som si užil príbeh, čo ma bavil dej. Je tu plno šialených, odporných, drsných a neuveriteľných scén. Ale nie samoúčelných. Strašne veľa tomu dáva dynamický a neuveriteľne vynaliezavý Matt Dillon, ktorý si túto rolu zrejme dá zarámovať; ak by to hral nejaký iný, horší, netalentovanejší alebo neviemaký, bol by tento film zverstvom. Našťastie ho Matt ho drží vysoko nad hladinou. Spomenúť musím množstvo napínavých, nervy drásajúcich scén (reklamácia náboja, maringotka, „hlúpa“ blondínka, deti). A celé to zaklincoval „pekelný“ koniec, ktorý ma fascinoval. A som rád, že Cotton z Pirátov z Karibiku konečne prehovoril (tunajší kasting obecne poteší, napr. autobusárkou z Forresta Gumpa). (02.03.2019)