Podnikavá Joy

Ten příběh byl pro mě tak silný. Rozhodně mě to dost překvapilo. Ohromilo mě to a jsem moc ráda, že tam není ukázáno to pozlátko, které člověk má i hned, co uspěje....Postava Rossellini mě tak "s*ala", že se divím, že jí Joy nedala pěstí :D :D :D Ten scénář je tak skvěle "nepřeslazený" a touha bojovat o to, co člověk vymyslel a v hlavě těch nápadů má již spousty a nenechat ostatní rejžovat na Vaší neznalosti a být silnější a silnější...Je to prostě velmi inspirující a to, co Joy vytvořila (ať už ve filmu či v reálném životě) - tak je to pro mě prostě bomba :) :) Lawrenc mi přijde, že prostě není ani nucena hrát - ona to prostě tak nějako má v sobě. A tím myslím u jakékoliv své role..Prostě mi tím tak nějako jen lehce proplouvá a dělalo se mi až zle z toho, co její postava všechno měla na starost a o koho všeho se starala a přitom tam nebyl žádný vděk či uznání. Spíš šlapání a vození se po ní a to ji podle mě hnalo víc a víc kupředu...Je to pro mě ohromné překvapení a ráda si to pustím znovu :) Bylo by hodně fajn, pokud by za to dostala Oscara, ale tímpádem mi stojí ve frontě již dvě herečky :D (21.02.2016)

Zábavné, ale na Russella příliš konvenční. Na druhou stranu musím připustit, že Jennifer Lawrence v mých očích "vyrostla" díky jeho filmům. (27.08.2023)

Ďalšia Russellova disfunkčná rodina a motivačný príbeh o obdivuhodnej žene s tvárou opäť vynikajúcej Jen. Lenže aj napriek tomu, že ma to zaujalo, pravdepodobne si to nebudem za mesiac vôbec pamätať. (29.12.2015)

Za posledních pár let jsem si dost oblíbil Davida O. Russella. Oblíbil jsem si ho, takovým způsobem, že se těším na každý jeho film, i když by byl o tom, jak vznikla moderní verze mopu. Proč ne. Joy je z jeho snímků za posledních pár let nejslabší. I přesto, slovo nejslabší neznamená špatný. Joy má prostě smůlu v tom, že není tak zábavná a ucelená jako jeho předchozí filmy. Filmu chybí tah na bránu a některé momenty jsou dost zbytečné. Podobným neduhem trpěl i Špinavý trik, který zachránilo perfektní obsazení a skvělá retro atmosféra. I Joy má perfektní obsazení, ale příběh nemá tolik skvělých okamžiků. Já osobně jsem měl problém s pomalejším začátkem, kde se do příběhu prolínají snové sekvence, nebo se příběh prolíná s tím co se děje v televizní telenovele, která současně běží. Jakmile se Joy dostane do bodu, kdy se dostane do televize, tak má film mnohem lepší tempo. Všechno šlape mnohem lépe. Postavy ze sebe dostávají mnohem lepší výkony a takhle se jede až do konce. Jennifer Lawrence se mě zde dost líbila a bavil mě její zapal, snaha, a i ukázaní, že má na to uspět v mužském světě. Robert De Niro je tady velmi dobrý a je velmi příjemné ho vidět pořádně hrát. Velmi mě potěšil Édgar Ramírez, který je tady za opravdového sympaťáka, a i když kolikrát stojí jen v pozadí, tak je hodně fajn a s Jennifer vypadají moc dobře. Virginia Madsen a Isabella Rossellini mě vůbec nesedly a jejich výkon mě přišel nudnější. Nejvíce jsem si z celého filmu užil Bradley Coopera, který je prostě parádní. Už od prvního momentu z něho sála energie, kterou film, tak moc potřebuje. Ze všeho nejvíce jsem si proto užil prostředek filmu, kdy Joy začne prodávat a slaví první úspěchy. Kdy, předstoupí před diváky plná nervozity a pak se rozjede a Cooperova postava na ní křičí radostí. Nebo, kdy se vkrade do továrny a zjistí jak to je. Či samotný konec, kdy jasně ukáže, že to není hloupá ženuška od plotny. Škoda, že takových to momentů není více, jelikož by film mnohem lépe šlapal. Joy, rozhodně není špatný film, jen má pomalejší rozjezd a také pár nudnějších momentů, ale stojí za to ho vidět. (09.01.2016)

60% ... Aj keď postava Joy bola inšpiratívna, pretože aj napriek tomu, že väčšina ľudí okolo nej bola jebnutá a brzdila ju, dokázala sa vždy postaviť na vlastné nohy, no film ako celok nemôžem hodnotiť príliš pozitívne, pretože zlyhal formou. Väčšina toho, čo som videl mi prišla plytká. Žiadne ozajstné emócie, žiadne poriadne vykreslenie postáv a scenár sa držal jednej hlavnej línie, na koniec ktorej sa veľmi rýchlo ponáhľal. No Jennifer je moje zlatíčko, ktoré zahrá dokonale asi všetko. (27.01.2016)

Joy aneb jak drozdajka vynalezla mop! (09.07.2016)

Erin Brockovich, Podnikavá dívka nebo Zrození šampiona... Proti tomu je Joy příliš chaotická a nevýrazná. Film táhne nad průměr výkon Jennifer Lawrence. 70% P.S. Mít takovou rodinu, tak je všechny tím mopem přetáhnu. (21.01.2016)

Film okolo příběhu paničky z televize, který zřejmě měla být nějakým způsobem významná či tak, by byl asi ve skutečnosti stejně relevantní jako vyprávět příběh kluka, který nosil kafe Horstu Fuxovi. I přesto by tenhle film kouzelný v tom, že byl o obyčejném životě obyčejné ženy s neobyčejným životem. Stále, ale nemohu opomenout jasně a zřetelně viditelné chyby ve scénáři, které dělají z filmu instantní klasické béčko. Ale stále... to bylo plusové béčko. Spíše je neuvěřitelné, že svou novou éru natáčení pan Russell začal něčím úžasným a dokonalým jako je Terapie láskou, poté se přehoupl na špínu a šmíru jako Špinavý trik s mnohem lepším obsazením a dostal se až do tohoto bodu. Tenhle film hodnotím dost kladně a pozitivněji, než Russellův předchozí, jelikož i přes to, že měl menší stopáž, vešlo se do něj více příběhu, který měl gradaci a pointu. To se na v celku na filmu líbilo. Že jsem nestrávil skoro dvě hodiny sledováním něčeho co měl být film. K hereckým výkonům. Přijde mi, že Davídek používá pana Coopera jenom čistě k recyklaci rolí do svých béčkových scénářů. A o mrhání talentu pana De Nira ani nemluvím. Spíše je zvláštní, že jedinou světlou stránkou, ať už ten film je kravina nebo ne... vždycky si najde cestu k herecké dokonalosti slečně Lawrence. Její role měla zřejmě potenciál, kterého se mohla správně uchopit pouze ona a výsledek? V celku slušný výkon. Nevím, zda hodný přímo Oscara, ale stále to dokazuje, že Russell, když už neumí vytvořit plnohodnotnější scénář, tak alespoň umí obsazovat lidi, aby to někoho přilákalo. (25.01.2016)

Na filmu oceňuji neotrocký přístup a hereckou kvalitu (Lawrenceová fakt umí). Všechna ta lineární, obyčejná dramata o neobyčejných osudech už začala trochu růst v puse. 80% (07.02.2016)

Mdle působící takřka televizní příběh , který je v podstatě předvídatelně vzruchuprostý a nakonec žena z lidu ke štěstí přijde. Skoro až overtop obsazení a hudba to trochu vylepší , ale ne o moc. (29.12.2015)

Takové mdlé a nedotažené. Nenašel jsem si cestu ani k jedné z postav. (02.10.2017)

Nepříliš zdařilé drama a jako komedie slabé. Film drží jen dobrý výkon Jennifer Lawrence, De Nira i Bradleyho Coopera. (03.11.2018)

Půjdu proti proudu a budu spíše chválit. Oproti Russellovým předchozím snímkům, je Joy kompaktnější, vtipnější, přirozenější a i paradoxně napínavější. Postava Joy je velmi zajímavá, její rodinka je jaksi jen hejno zábavných, protivných postaviček, ale tentokrát to nevadí. Jak Jennifer a její arogantně působící herectví moc nemusím, tady se mi velmi líbila, minimálně nominace je zasloužená. Poměrně překvapení. 80% (04.01.2016)

David O. Russell si svým dalším filmem zase o stupínek pohoršil a začíná mi připomínat jiného režiséra, M. Night Shyamalana. Jeden film naprostá bomba ( Terapie láskou), další už slabší,ale pořád dobrý (Špinavý trik) a Joy je totální propadák. Nudný scénář, těžkopádně natočený, těžko uvěřitelný děj ( jo já vím, že to bylo natočeno podle reálný postavy) zachraňuje jedině Jennifer, i když to holka měla asi těžký. Ona je úžasná a přirozená herečka, ale tenhle film jí vážně nesed, i když za tu roli vyhrála Zlatý globus (nechápu). Jindy magický spojení Jenn a Bradley tady taky moc nefunguje a vlastně je vám celý film tak nějak jedno, jak hlavní postava dopadne, hlavně aby to už NĚJAK dopadlo a měli jste to za sebou. (03.02.2016)

O. Russella mám celkem rád, jeho předchozí filmy mě bavily, zejména American Hustle, ale tohle mě minulo opravdu velkým obloukem. Rozjezd je fakt příšernej a otravnej, pak teda se začně něco dít kolem toho mopu, ale že by mě to v jakékoli fázi nějak chytlo, se říct nedá. Zklamání a nezachrání to moc ani Jennifer Lawrence, na kterou se vždycky dobře kouká. :-) (HD, orig.) (09.07.2016)

Joy je úžasně lidský, velice silný, přesvědčivý a v podstatě i dost inspirativní příběh, prakticky o každém z nás. V dětském věku totiž každý sní o své budoucnosti v těch nejrůžovějších barvách, ovšem jen hrstka z nás se na ten svůj pomyslný, vysněný vrchol dostane, a daleko pravděpodobněji skončí jako naprosto průměrný, ničím výjimečný, či vyčnívající jedinec, zlomený, bez ambicí, bez tužeb, bez životní energie. Přitom ale stačí opravdu jen málo, postavit se oné šedivé průměrnosti, vzít svůj osud pevně do svých rukou a jít si za tím svým kouskem štěstím. Třeba právě jako Joy. Jsem přesvědčen, že nejeden z diváků se na začátku jejího příběhu bude cítit, jako by v zrcadle koukal sám na sebe. Joy ale chtěla víc. A i když jí prakticky všichni, včetně jejích nejbližších, házeli klacky pod nohy, ona se nevzdala a svůj talent se rozhodla navzdory všemu a všem prodat. Nebylo to lehké, co si díky tomu prožila, čím si prošla a co musela vytrpět, a většinu lidí by to jistě zlomilo, ale pokud je člověk ochoten o hodně přijít, na konci té cesty se většinou dočká toho, že nakonec získá daleko více, než o co přišel a svého snu skutečně dosáhne. A o tom všem právě Joy pojednává. O obyčejných lidech, jejich touhách, emocích, nelehkých osudech, zároveň ale i o soudržnosti rodiny, jejích hodnotách, přesvědčení, ale především o víře v sebe samého. Zásadní výhodou tohoto snímku každopádně je, že jejím tvůrcem je právě David O. Russell, režisér a scénárista, který umí perfektně pracovat s postavami, které dokáže vyzobrazit až nevídaně uvěřitelně a přesvědčivě, že to vypadá, jako by divák sledoval sousedy od naproti. Celé je to navíc podáno sice odlehčeným, zároveň ale i opravdu silným způsobem, bez zbytečného tlačení na pilu a přesto s emocemi tak působivými, že musí zaujmout snad každého. Obrovskou měrou se na kvalitě této podívané podíleli pak i herci, kteří zde též vesměs podali výstavně civilní, uvěřitelné výkony, které jen přispěli k celkově přesvědčivému vnímání onoho příběhu. Líbila se mi ale i atmosféra snímku, která mě dokázala vtáhnout a naladit na vlnu poctivé, podmanivé podívané, při jejímž konci jsem byl naplněn hřejivým pocitem upokojení a zároveň i touhou udělat i něco s tím svým dosavadním životem. Pro mě se zkrátka jedná o opravdu vzácně upřímnou a příjemnou dramokomedii, která i bez nějakých větších prostředků a ambicí dokáže spolehlivě zaujmout a pobavit. (30.06.2018)

jéééééééééééé, to se nám tady zase sešlo znalců a filmových scénáristů a režisérů, kteří by film natočili zcela jinak, dokud sami nenatočíte drama o nelehkém životě nějakým přímočařejším způsobem a dokud vás za to nikdo pozitivně neohodnotí, tak raději nic neříkejte. Ať se může zdát úvodní sonda do života hlavní hrdinky jakkoliv nelogická, hysterická a bez hlavy a paty, tahle část filmu je zcela na místě, protože jenom tak může být celkový potenciál hrdinky Joy vyjádřen. Jak jinak ukázat, odkud ten budoucí úspěšný obchodník pochází a z jakých otřesných podmínek vzešel?Za sebe říkám,že mě ten film vtáhnul poměrně rychle a tak nějak jsem s Joy cítil ten neustálý tlak, riskování a neustálé pády a podrazy, no tfujtajxl. Dobře napsaný, dobře zahraný životopis, nic víc, nic míň.......................moje hodnocení = 8 z 10. (08.07.2018)

Představuju si to asi takhle: kancelář někde u Foxů, schůzka s CEO + Russel. Šéf režisérovi povídá: "Dáme ti šedesát miliónů na film, o takovém rozpočtu sis mohl nechat u posledních filmů jenom zdát. Ale má to jeden háček, ten námět je, ehm, poněkud neschůdný. Nikdo to zatím nechtěl dělat". Russel: "V čem to vězí?". Šéf: "Potřebujeme zpropagovat naši teleshoppingvou tv stanici". Russel: "Není problém". Šéf: "A taky tam, ehm, musí být vidět jeden konkrétní produkt". Russel: "Který?" Šéf: "Mop, který s úžasnými výsledky už léta prodává Joy Manago..." Russel: "Mop!? Jméno Joy? Beru to. Už to vidím, bude to o síle a nezdolnosti žen! " (06.01.2016)

Jennifer Lawrence vynalézá, propaguje, agresivně vyjednává a vytírá vo sto péro, ale vážně nechápu, jak mohl někdo na Glóbech Joy zařadit do kategorie komedie. Pro pořádek - jedná se o čistokrevné drama a komedie to není ani z 5 %, takže kdo očekává taškařici ve stylu American Hustle, nebude zřejmě příliš nadšen. Co se námětu týče, tak mop je dobrá věc (minimálně jako paruka - modří vědí) a Horst Fuchs je borec, ale vážně nechápu, jak si může tímto způsobem někdo něco koupit. (28.02.2016)

Já naprosto chápu to poselství celýho filmu, že člověk musí překonávat překážky, aby dosáhl nějakýho cíle atd., atd. A ještě ve spojení podnikání a žen v dřívější době (dneska už přece jenom emancipace pokročila) to určitě nebylo jednoduchý. Ale když dostaneme dvouhodinovou nálož, ze které je první celá hodina naprosto ubíjející a nebojím se říct i nudná, tak je to trochu problém. Několikrát jsem si dokonce řekl, že se na to ani nedodívám, a to teda určitě není dobrý. Chvílema mně to dokonce připomínalo Bridget Jonesovou, které se taky furt nic nedařilo. Tady ale s tím rozdílem, že to vůbec není komedie, i když je to v popisku napsaný. Nezasmál jsem se ani jednou, spíš jsem si hned několikrát řekl: "Proč si sakra pořád nechává takhle srát na hlavu?" Od rodiny doma, od přátel, od obchodních partnerů, víceméně ode všech. Dvě hvězdy dávám především za hereckej výkon J. Lawrence (konečně se vymanila z Hunger Games) a za ukázku jak funguje ten debilní teleshopping. Bohužel z toho víc nevymáčknu, i když tam hraje R. De Niro a (trochu) taky B. Cooper. (29.08.2016)