Německo na podzim

Celým fikčním dokumentem (což není protimluv) se vine zvláštní sklíčená atmosféra, film vypovídá o rozhořčení i bezradnosti svých autorů, zjevně v celé věci levicově angažovaných. Bezradnost a smutek nad rozporem, ve kterém se sami octli: na jedné straně touha změnit a ještě více demokratizovat stát a společnost, na druhé zabíjení civilistů, (náhodně) ztělesňujících zlo kapitalistické společnosti, ze strany pohrobků nadějeplného hnutí roku 1968. Proto motto filmu "když hrůza dosáhne určitého bodu, je jedno, kdo ji páchá. Jen ať skončí," znamená bolestné vystřízlivění z myšlenky, že existuje snadná cesta k lepší společnosti, aniž bychom se museli bát toho, že se v boji proti zlu nestaneme také zlem. Svůj boj proti státu a kapitalismu, od sebe neoddělitelných, nahlížejí tvůrci jednak obecně jako ironii nad "demokratickou" podobou státu, který se vždy řídí svobodně přijatými zákony, kromě situací, kdy dojde k jeho ohrožení (což určuje sám stát, a možná s ním průmyslníci z Mercedesu...). A jednak specificky německy: tradiční zbožštění státu vinoucí se německými dějinami od Pruska po nacismus, pojímající s Hegelem stát jako morální a racionální sféru bytí národa, je autory vystopováno i v poválečné společnosti. Z filmu si však i divák neznalý dobových okolností může odnést inspirující otázku, ironicky formulovanou Marxem v r. 1875: "Svobodný stát - co to je?". (10.01.2015)

Bez mučení přiznávám, že při sledování filmu jsem neměl takřka žádné povědomí o RAF a oné zmiňované události, a když přihlédnu k faktu, že je snímek pravděpodobně určen téměř výhradně německému publiku (to ho ovšem neomlouvá, stejně jako moji neznalost; na druhou stranu by trocha informací pro nezainteresovaného diváka, u alespoň z mého pohledu nepříliš známého počinu, docela bodla), objektivně jednu hvězdu dám. Ale jinak? Německo na podzim je totálně nefungujícím a nanejvýš otravným slepencem scének/pasáží, které spolu (prý) mají nějak souviset, avšak když vám vlastně žádná z nich nenabídne kromě nudy nic jiného, dokonce ani pointu (kterou by člověk tak nějak, v mém případě značně naivně, čekal), co si má divák z tohoto filmu odnést? Režisérův názor na danou problematiku, se kterým se ani náhodou (!) neztotožňuju? Ne, jen útržky, ze kterých si složím jakousi (dost povrchní a nedostatečnou) představu o tématu, a to mi opravdu nestačí, proto tak nízké hodnocení. A Fassbinder mě po jeho 2 mnou viděných filmech, které nebyly vůbec špatné, opravdu hodně zklamal. (28.03.2013)

Pro diváka neznalého událostí kolem RAF se asi jedná o nekoukatelnou záležitost. Já naštěstí nějaké vágní povědomí o těchto událostech mám, ale přesto je tento film obtížně uchopitelný. Střídání hraných a dokumentárních záběrů, které nijak dějově nenavazují, divákovi orientaci (byla-li vůbec nějaké zamýšlena) nezlehčuje. Přesto si myslím, že se režisérům podařilo popsat něco sice špatně artikulovatelného, přesto však reálného. Jakési německé podhoubí vinny, kterým je stigmatizován celý národ. Podhoubí které není na první pohled zřetelné, ale přesto je společností prodchnuto a pevně se jí drží již od konce 2. světové války a v němž úspěšně bují teroristické ideje. (26.05.2009)

Pravdupovediac by som si Nemecko na jeseň najradšej pozrel ako film RWF. Jeho úvodné hádky s matkou(?) pri stole a uvažovanie nad podstatou terorizmu, demokracie a menšieho zla majú tie správne gule. A to nám tie svoje Rainer dokonca aj ukáže (vtedy sa nepozerajte). Film vo mne vzbudil úvahy nad tým, aký zmysel tieto udalosti mali, teda aký zmysel malo umierať pre....pre čo vlastne. Zmenilo sa niečo? Neumierajú myšlienky vyslovené pred popravou typu Nemecko môže mať buď socializmus, alebo anarchiu ihneď po odvisnutí? Najskôr áno, rovnako, ako sa veľmi rýchlo zabúda na bezprávie na konkrétnom mieste a zajtra sa už revoltuje proti bezpráviu niekde inde. Z tohto pohľadu dosť smutný film. (14.04.2016)

S hodnocením tohoto filmu, jsem měla od začátku problém .... I když nám v Německu (kde jsem tento film sledovala) říkali, že přestože je od kontroversního režiséra, ale povedl se, celkem jsem se na něj těšila. Bohužel po pár prvních minutách, mé "nadšení" lehce opadlo, nejenže mi některé epizody nedávali smysl, často jsem ani nevěděla, na jakou událost film zrovna poukazuje .... Možná to bylo tím, že jsem film viděla pouze jednou ale obávám se, že ani při opakovaném sledování bych svůj názor nezměnila .... (09.05.2014)