La mala ordina

Taková spaghetti-gangsterka, která navzdory svému stáří s přehledem přeplivne aspoň 90% soudobé produkce stejného žánru, má spád, je napínavá a konec není zcela předvídatelný. Mario Adorf zde sice hraje pěkného parchanta, ale nakonec mu našinec musí fandit už kvůli jeho nedokonalosti. Jeho protivníci totiž dokonalí jsou. Jsou chladní, kontrolují své emoce, ba spíše jsou již emočně trakřka mrtví, zůstala jim jen chamtivost a pýcha. Americký boss instruující zabijáky činí tak vyrovnaně, jako by ani nemluvil o vraždě, ale o nepodařené investici, kterou je třeba zachránit. Konečně svým zjevem také připomíná spíše žoviálního bankéře (bankstera) než nějakého Al Caponeho. Klidně si ho lze představit jako protagonistu nějaké charitativní akce či jako prominentního návštěvníka kostela. Sami zabijáci jsou také dokonalí - chladní a výkonní. A představitelé italského organizovaného zločinu jsou více méně stejní, snad jen trochu provinciálnější a buranštější. Adorfův pasák ještě takto citově neatrofoval, ještě je schopen cítit lásku a přátelství, což jej činí lidštějším, ale také, z hlediska průmyslu zločinu, zranitelnějším, je to sice těžký hříšník, ale jeho protivníci jsou již pekla zplozenci . (15.09.2011)

Největší devízou této maximálně grandiózní záležitosti je Mario Adorf který svým extrémně živelným herectvím boří sluneční soustavu. Režie je neuvěřitelně profesionální a dynamická což se projeví především v akčních scénách které mají koule a působí maximálně surově. Celá podívaná odsejpá jako na běžícím pásu a musím říci že kdejaký akční film či drsná krimi musí jen blednout závistí před tímto kouskem z obrovské větve Poliziotteschi žánru... (21.07.2009)

Je třeba zabít Canaliho! Z usměvavého a bezstarostného pasáka se pod tlakem, strachem a touhou se pomstít stává neřízená střela zanechávající všude okolo sebe spoušť. Dva Američani ve městě, taneční klub, prsatky, šlapky, zabijáci. Film má dvě velké adrenalinové akce - honičku, kdy úplně cítíte, jak běžcům docházejí síly, a střet na vrakovišti. Herecky výborné, trochu mě jen zamrzelo, že půvabná Sylva Koscina dostala pouhý štěk. Napínavé, syrové a nekompromisní. (11.06.2020)

Drsná krimi sa odohráva v podsvetí ( tentokrát bez asistencie polície ) s opäť vynikajúcim Mariom Adorfom. Niektoré pasáže s ním sú skvelé, na jednej strane dokázal byť besný ako pes ( naháňačka za šoférom dodávky ), na druhej jemný a milý ( scény s dcérkou ). Film zdarilo zapadá do talianskej Poliziotteschi 70-tych rokov. (09.09.2011)

Ačkoli kromě Adorfa jsou v hlavních rolích psaní ještě Henry Silva, Woody Strode a Adolfo Celi, nejvíce prostoru má právě Adorf. Což je na jednu stranu dobře, protože Adorf je vynikající a ukazuje, že může být stejně sympatický tady, jako odpudivý záporák ve Vinnetouovi :) Ale třeba nějaká akce drsného dua zabijáků Silva - Strode by mě taky zajímala, ale tihle dva mají prostor především na začátku a pak v závěrečné desetiminutovce, jinak je to spíš o Adorfovi. Adolfo Celi jako takovej italskej Kmotr (dokonce se jeho postav jmenuje Don Vito) taky není špatnej, ale taky nemá zrovna moc scén. Co je ale tady nejlepší jsou akční scény, zejména honička asi v půlce filmu. Opravdu strhující, i když krapet nereálná (zvlášť rozbití čelního skla dodávky hlavou). Dále je tu ještě pár rvaček, ale některé působí jak ze Spencer - Hillovek. V ději zamrzely logické kiksy - ve městě je plno mrtvých, po ulicích se nahánějí chlapi v autech a nikde žádnej policajt. (18.12.2009)