poster

Proti přírodě

  • Norsko

    Mot naturen

  • anglický

    Out of Nature

  • Slovensko

    Proti prírode

Komedie / Drama

Norsko, 2014, 82 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • radektejkal
    ****

    Je s podivem, že tento film už nenatočil někdo dříve. Možná lépe, možná profesionálněji, ale to by zase mohlo zastřít spontánnost, kterou se tento film rozhodně vyznačuje. A co je tady proti přírodě? V podstatě nic, i když hlavní (a jediný) hrdina je poněkud introvertní, ale u Skandinávců je to spíš pravidlo než výjimka. A kdo je hlavní hrdina? Maloměšťák! Zakotvený v práci a v rodině, si hledá svůj ventil, kterým by mohl občas upustit přetlak páry, který se v něm za týden zaběhnutého života naakumuluje. Jeho sny, vize, vzpomínky, a především neúprosné monology (jak změní to, co změnit nechce!), z něj dělají tuctového konzumenta. Ale v něčem má nad ním: chození o víkendech po kopcích je přece jen sympatičtější než opíjet svůj vnitřní hlas televizí, grilováním nebo chlastem.(26.4.2016)

  • Frajer42
    ***

    Pokud vás všechno okolo vás sere, tak byste tento film mohli patřičně docenit. Dosti svérázný způsob, kterak se vyrovnat s těžkostmi každodenního života. Hlavní hrdina byl celkem sympatický, takže mu jsem ochotný odpustit i nezvykle malou ozdobu, kterou během výletu opakovaně proháněl. Pán má celkem bujnou fantazii a některé myšlenky jsou skutečně zajímavé, jiné pro změnu vtipné. Název snímku je značně nepřesný. O nějaký boj s přírodou tu absolutně nejde. Jedná se o boj se sebou samým, který se odehrává v celkem příjemném prostředí. Ocenit je třeba i určitou originalitu a celkem příjemnou formu. Jen jsem očekával nějaké hlubší doznění. Jinak si nejsem úplně jistý, či by hranice vhodnosti neměla začínat o něco výše. 12letá děvčata by mohla být šokována syrovostí v přístupu k sexuálním kratochvílím hlavního hrdiny.(15.3.2017)

  • TrebleClef
    **

    Podle kritik jsem čekala víc. Námět dobrý, nicméně scénář by mohl být daleko víc propracovaný, a to hlavně ve druhé polovině filmu. Nic proti otevřeným koncům, ale tohle? To je jak kdyby došly prachy, tak ukončíme film celý... Holt exibouš co si honí péro za stromečkem a pochčije se ve spacáku není pro každého.(5.3.2015)

  • pytlik...
    *

    Proti přírodě hlavně je, aby celej film pobíhal po plátně zmatenej týpek, co si věčně věků někde nechává kalhoty a oteploucha, takže dámy a vcelku zanedbatelná část pánů ten pohled zajisté ocení, ovšem když se chce v chatě pomilovat s náhodně se vyskytnuvší dívkou, nesundá jí ani podprsenku, takže my ostatní diváci si na svý nepřijdeme. Ale tak jako jeho škoda, mohl za to dostat hvězdičku navíc. Jinak při analýze jeho myšlenek člověk ocení staré přísloví, mlčeti zlato. Hlavní hrdina chce utéct od manželky, dítěte, práce, aby si mohl někde jinde najít práci, manželku a založit rodinu.. Tomu říkám fantazie.(6.6.2016)

  • sskrblik
    *****

    Po delší době jsem měl možnost vidět v kině skutečně epesní filmový portrét. Když se zamyslím nad podobnými náměty, nenacházím ve své hlavě mnoho shod. Uvolněná komedie Po čem ženy touží nebo smutný Věčný svit neposkvrněné mysli se ubíral myšlenkovými pochody, jenomže Ole Giæver šel ještě dál a natočil film o člověku hledající návod na svůj život. . To rovněž vysvětluje, že kromě režie si v celém filmu zahrál spolu se svou rodinou. Neustále se snaží mít lidský pohled na věc. Emoce při hledání sebe sama působí naprosto upřímně a mě to připomínalo nejběžnější situace ze života, jako bych se do Martinovi role převtělil já sám. Každému z nás rotují v hlavě tisíce myšlenek, bádáme nad tím jak by jsme mohli být lepší, jak ostatní by se měly chovat k nám, co by bylo kdyby nebylo, co bude když to či ono uděláme. Myšlenkové pochody doprovázejí veškeré naše počínání, někdy nám dokáží pořádně zamotat hlavu. Dostávají nás do nestandardních momentů, kdy můžeme zapomenout kým jsme a co představujeme. Výlet do přírody se může nabízet jako jedna z možností jak vytřídit negativní myšlenky, v podstatě o tom vypráví příběh. Jednoduché to hrdina rozhodně nemá a jeho citová rozpolcenost je přesně ztvárněna. S tím souvisí i intimita, která je zpracována v poněkud otevřenější formě. Kromě bezprostředních myšlenek filmové postavy Martina odhazuje svůj stud sám režisér, jenž se dobrovolně nechává točit při scénách, kde by jiní byli otočeni zády. Melancholická nálada je naštěstí skromnější než by se z popisu dalo čekat, pořád osciluje mezi komedií a dramatem. Není tedy důvod odejít z filmu se špatnou náladou. Dospělý a přesto přístupný, intimní a přitom odtažitý, snový, takový je film Proti přírodě, který si mě naprosto získal! Bez váhání * * * * *(18.2.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace