The Heavy Water War
Kampen om tungtvannet
The Heavy Water War: Stopping Hitler's Atomic Bomb
Boj o ťažkú vodu
The Heavy Water War
Tvůrci:
Petter S. RosenlundRežie:
Per-Olav SørensenKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Kristian Eidnes AndersenHrají:
Andreas Döhler, Robert Hunger-Bühler, Marc Ben Puch, Christoph Bach, Peri Baumeister, Espen Reboli Bjerke, Torstein Bjørklund, Endre Ellefsen (více)VOD (1)
Epizody(6)
Obsahy(3)
Akce, napětí, drama i etické výzvy války v norské minisérii o německém vývoji atomové bomby a spojenecké sabotáži norské továrny, která má patent na klíčovou složku německého výzkumu. Třídílná minisérie pojednává o jedné z méně známých událostí druhé světové války. Ta se neodehrála na bitevním poli, nicméně bývá považována za jednu ze zásadních malých operací, jež pomohly, aby konflikt neskončil vítězstvím nacismu. Po celou dobu druhé světové války probíhal v Německu výzkum jaderné energie a jejího možného využití pro zbrojní účely. Projekt vedený laureátem Nobelovy ceny Wernerem Heisenbergem vyžadoval velké množství těžké vody, kterou jako vedlejší produkt syntézy amoniaku pro hnojiva vyráběla chemický závod v norském Vemorku. Tato továrna se tak stala klíčovým terčem plánování západních spojenců. Po neúspěchu velkého výsadku s cílem zničit celou továrnu se pod vedením norského vědce, rozvědčíka a vojenského plánovače Liefa Tronstada v rámci britského Velitelství kombinovaných operací realizovala akce s názvem Gunnerside, která využila malou skupinu norských vojenských emigrantů.
Seriálové vyprávění se zaměřuje na tři klíčové postavy spojené německým programem vývoje atomové bomby. Werner Heisenberg je zapálený vědec, který je ke spolupráci sice dohnán nátlakem, ale současně si je vědomý, že nikdy jindy než za války by neměl podobné neomezené možnosti výzkumu. I když si navenek nepřipouští možné důsledky své práce a jejího užití ve válečné mašinerii, přesto musí čelit vnitřním otázkám odpovědnosti. Etické pochybnosti a námitky lemují také plány Liefa Tronstada a jeho kolegů ve velení, když zvažují ceny životů svých podřízených i lidí na druhé straně, kteří mají být obětování v zájmu ochrany jiných před ničivou zkázou jaderné zbraně. Lehké spaní nemá ani vedoucí továrny Erik Henriksen, když se snaží manévrovat na vahách kolaborace a zajišťování obživy pro své podřízené. Boj o těžkou vodu vychází z reálných událostí, ale jak tvůrci sami přiznávají v závěrečných titulcích, v zájmu dramatického efektu si místy vypomáhá fabulací. Konkrétně tak některé vedlejší postavy jsou smyšlené i představují zástupné osobnosti pro několik lidí. To je případ např. taktické specialistky z britského velení Julie Smith a především Erika Henriksena, který umožňuje rozehrát širší paletu emocí a témat, než jeho reálný předobraz.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (70)
Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()
,,CHCETE VYBUDOVAT REAKTOR? POTŘEBUJEME TĚŽKOU VODU K ZAPOČETÍ ŘETĚZOVÉ REAKCE. PROBLÉM JE, ŽE JÍ POTŘEBUJEME HODNĚ A PRODUKCE JE JEN V NORSKU...“ /// Dramatickej válečnej seriál o fašounským jaderným programu a snaze spojenců o jeho likvidaci. Máme tu skutečný postavy a jejich dilemata. Werner Heisenberg řešící dilema vědcovo, Leif Tronstad zase to odbojářovo. Vod každýho kousek a vod každýho chvilku. Připadá mi to, jako by v tý stopáži nebylo vo čem vypravovat. Navíc ty postavy mají hrozně malej vývoj. A jestli čekáte rozuzlení plný dilematu vědcova, tak to nečekejte. Tady musí zvítězit dilema odbojářský, páč seriál slouží (určitě) jako pocta těm, co zabránili Hitlerovi… kurva, snad jsem nic neprozradil… Televizní zpracování, který mě nedonutilo prožívat emoce se svými hrdiny. Jako žurnál dobrý, ale … /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Einstein, Debye, Herzberg, Schrodinger, Bohr… jsou u nás v ústavu zakázaní. 2.) Dělám si analýzu německýho jadernýho programu. 3.) Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
V Norsku se opet vytahli. Vynikajici sestidilna mini-serie o jedne z nej sabotaznich vysirek druhe svetove valky - operace Telemark. Prekryvaji se zde rovnocenne dejove linie vedeckych zavodu valecnych velmoci v oblasti vyroby plutonia za ucelem vyroby atomove bomby, prumyslove spionaze a samozrejme i sabotaznich valecnych operaci. Pro fanousky historie urcite moc zajimava a skvele zahrana zalezitost s moc povedenou dramaturgii. Hodne scen se natacelo i u nas... ()
Výborná norská minisérie zachycující průběh operace Telemark, výborné výkony herců, skvělé prostředí i atmosféra a především oceňuji velmi věrné kopírování historie a držení se faktů. Pro samotný děj je důležité i držení se pouze podstatných dějových linek bez přeskakování úplně mimo. Seveřané prostě umějí, pro mě velice ukázkově zpracovaná i natočena minisérie z WWII o vývoji atomové bomby v Německu, výroby těžké vody v Hydro a o práci a osudech skupiny Tetřev/Vlaštovka. 90% ()
Skvělé a hodně přesné vykreslení jednoho velice zajímavého období druhé světové války, ke kterému mělo, kupodivu, hodně co říct i samotné Norsko. Nebudu Vám tu popisovat, jak přesný a výstižný tento seriál je. To ve svém naprosto vyčerpávajícím komentáři zvládl už uživatel Big Bear. Snad bych jenom dodal, že Norové, jak dobře dokáží točit velké příběhy, tak poměrně výstižně mají problém do svých hlavních rolí dát i trošku života a emocí. To je ale jediná kaňka na dokonalosti tohoto seriálu, který v pěti hodinách odvypráví tak zajímavý příběh, že byste ho rozhodně neměli přehlédnout. ()
Galerie (35)
Photo © Norsk Rikskringkasting (NRK)
Zajímavosti (9)
- Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)
- V šesté minutě 1. dílu můžeme v pozadí filmové scény zahlédnout moderní automobil a několik kolemjdoucích, kteří sledovali natáčení. Děj seriálu se však odehrává v Berlíně roku 1938. (Yardak)
- Seriál drží národný divácky rekord pre premiéru TV drámy v Nórsku, keď v deň vysielania, 4. januára 2015, sa na celé prvé dve epizódy pozeralo 24,3% nórskeho obyvateľstva, čo predstavovalo 62,5% z celkového počtu divákov, ktorí v danú nedeľu sledovali TV. (figliar)
Reklama