Heroin

Raskenové a Cimburové mohou žít i ve dvacátém století ve Francii. Příchylnost k půdě, oddanost rodině, síla, podložená vlastním příkladem, patriarchalismus, který ctí individualitu a současně i rodinnou soudržnost. To všechno, je-li přeneseno do severofrancouzských zelených plání a respektuje-li alespoň to nejnutnější z nové doby, tvoří sílu a soudržnost, podloženou intelektem, který nemá daleko k moudrosti, tvoří hodnotu svého druhu, jejíž sevřenost je i pro toho, kdo ji považuje za nepředstavitelnou, imponující. Jean Gabin, nezapomenutelná postava francuzské kinematografie hraného filmu, neméně slavná a úctyhodná jako předčasně zesnulý Gerard Philippe nebo stále žijící Alain Delon či Jean Paul Belmondo, je pro tuto roli zkameněliny, jež je až příliš živá, jako stvořen. Důslednost a úcta k tradici vlastně středověké, v níž cítíme hrdost téměř šlechtickou nebo svobodnickou, zachovávající vůči autoritě státu vztah, nejlépe charakterizovatelný Ježíšovým novozákonním výrokem "Co je božího, dejte bohu, co je císařovo, nechte císaři", přivedou ke kapitulaci nevelký gang, nezvyklý na takovéto odpovědi svých potenciálních obětí. Podobně dopadá stát, jehož síly jsou příliš slabé na osamělé genius loci odlehlého velkostatku na samotě. Je těžké na tuto tvrz konzervatismu hmotného i mravně hodnotového vůbec nějak reagovat. Přiznám se, že úcta k postavám jakoby tesaným z kamene, pro něž je vnější svět souborem obtěžujících vnějšnin, u mne přerůstá ve vysoké ocenění filmu, jehož řeč odpovídá obrazu, který podává. Tváří v tvář současnosti a jejím limitům jde o srovnání, které je vlastně pozitivní alternativou. Pozitivní v plném slova smyslu jako film, který ji zobrazuje. (19.10.2008)

Trošku jsem se zasekl na malém detailu, který mi zkazil jinak skvělý dojem z drsňáckého poselství filmu o spravedlivé válce za čest a svou rodinu. Tím detailem pro mě bylo dobrácké jednání mafiánů, které ani nenapadlo vzít si to co se nabízelo a pak se dožadovat směny za svůj majetek a souputníka. Gabin se netvářil, že by se nechal jen tak zastrašit, tak nechápu, že když už obšťastnili ženskou část rodiny svou návštěvou, Gabinovic vnučku při té příležitosti zprznili ( i když těžko říct, nebyla zas tak otřesená), proč si hergot třeba tu holku nevzali sebou ? Zřejmě to nechtěl Granier-Deferre tak hrotit nebo to možná jen nedomyslel, zaslepen poctou chlapáckému postoji k obraně svého teritoria. Každopádně Gabina si zvolil dobře, ten by patrně ustál s kamenným výrazem ve tváři i vyvraždění celé své rodiny a přesto by to byl sympaťák. Ohrožení vlastního teritoria může mít různé odstíny a já si z tohoto filmu beru ponaučení, čili až mi zase zazvoní jehovisti u baráku, tak... (17.12.2013)

Film, který za 35 let nezestárnul, ostatně jako nedostižný a nezapomenutelný JEAN GABIN a jeho herecké mistrovství. Moc nemluví, jenom chodí a kouká - ale jak !!!! Tohle dosud nikdo neumí ! Ne na příběhu, ale na jeho postavě neohroženého a nezlomitelného sedláka, který za každou cenu hájí čest svého vnuka a své rodiny je založen celý příběh. Filmů o drogách má filmografie plné žoky, ale konkurovat tomuhle může málokterý - jestli vůbec... (20.10.2008)

Velmi moc sympaticky film o starom statkarovi /Jean Gabin- Sicilsky Klan, Touchez Pas au Grisbi/, ktory si brani majetok pred bandou vydriduchov a pred kadejakou nasranou militantnou vymletou luzou. Okrem Gabina tu hral aj Reinhard Koldehoff /u nas znamy mr. Ears z filmu Dva machri mezi nebem a peklem/. Maximalne zaujimave prostredie francuzskeho vidieka, silne sceny /kravy/ a vyborna rezia Pierre Granier -Deferra. 100 % (13.05.2014)

Jean Gabin ve své (pro mě) možná nejzralejší roli muže starých pořádků, pro kterého dobré jméno rodiny znamenalo víc než strach o životy svých blízkých. Dabing ČT (Jean Gabin-Alois Švehlík) - nadabováno slušně, ale Gabin měl u nás vždy prostě lepšího dabéra. Překvapivě zápletkou trochu mrazivý snímek, u kterého ale klidně můžete uvěřit, že podobně "tvrdohlaví muži" staré školy opravdu ještě žijí. EDIT: A s velkou chutí jsem si film zopakoval v původním, brněnském dabingu, jemuž dominoval Josef Větrovec (03.09.2010)