Režie:
Jiří HanibalScénář:
Jiří HanibalKamera:
Josef PávekHudba:
Jan HrábekHrají:
František Němec, Luděk Munzar, Eduard Cupák, Josef Somr, Oldřich Vlach, Jiří Pleskot, Jaroslav Drbohlav, Alena Procházková, Jiří Zahajský, Adolf Filip (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V kině je objevena mrtvola zavražděné ženy. Případu se ujme kapitán Marha, který zjistí, že neznámá nepatřila ani k divákům, ani k zaměstnancům kina. Stopy vedou do sousední tiskové agentury IDOC (Informace a dokumentace). Zaměstnankyně slečna Mouchová pozná v zavražděné svou kolegyni Věru Šimandlovou. Protože oběť měla u sebe mít značnou finanční částku, zahrne Marha mezi první podezřelé ty lidi, kteří o penězích věděli. Vzápětí se však dostane k novému možnému motivu vraždy – k seznamu čtyř vědců, kteří emigrovali na západ… Film Jiřího Hanibala je zdánlivě banální detektivní příběh, který se během vyšetřování rozroste v nevšední zločin organizování útěku vědeckých pracovníků do ciziny. Jeho předlohou byla kniha Václava Erbena "Efektivně mrtvá žena". Známý kapitán Exner, který je hrdinou literární verze, se však ve filmu změnil v kapitána Marhu. (Česká televize)
(více)Recenze (92)
Je to sice podle exnerovky, ale hlavní policista se jmenuje jinak a dokonce má rodinu! Celý film trpí určitou nevyrovnaností - hodně motivů je jen nakousnuto a nerozvedeno, dokonce jim chybí nějaké zakončení v rámci příběhu: rodinný život kapitána a vztah s jeho manželkou (i když ten koňáček od chápajícího barmana je skvělá scéna, kterou pochopí jen delší dobu ženatí chlapi), jen nakousnuté je kamarádství manžela zavražděné a jeho kamaráda, chybí, jestli byl nějak potrestán spící vrátný, postava rusovlasé redaktorky s kytkami v podání Aleny Procházkové se rovněž zcela ztratí na konci příběhu, postava Jiřího Zahajského se jen sem tam mihne a vůbec netuším, co u té policie má na starosti, protože na vyšetřování se evidentně podílejí jen Vlach a Drbohlav... Je zde pár dobrých hlášek a dobrých scén - ta, kdy kapitán Marha zjistí, že by se nemusel pořád tvářit tak vážně a sem tam se usmát; hláška "tak vy jste fakt tajnej!"; parodie na maigertovky, kdy je jasné, že přes dýmku by vyšetřovateli nikdo nerozuměl; vynikající skoro hororová scéna v noční redakci, kdy kapitán Marha bloudí sám temnými chodbami a my cítíme, že přijde něco zlého - to je asi nechtěný vrchol filmu. Jinak jsem nějak nepochopil všechny souvislosti případu, kdy mi přišlo, že některé věci se daly řešit jinak a ne vše mi logicky sedělo a do sebe zapadlo (například závěrečné "doznání" vraha by bylo pro šikovného právníka lehce vyvratitelné). Docela mne pobavilo, že Exnerovým pucflekem bude Vlach i v Dialozích pro klarinet, cimbál a bicí. ()
V sedmdesátých letech vzniklo mnoho povedených detektivních snímků a tento je jeden z nich. Natočen byl na základě románu 'Efektivně mrtvá žena' od spisovatele Václava Erbena. Ano, jedná se o literárního autora, který stvořil slavného kapitána Michala Exnera. Ten tu však tentokrát nevystupuje. Místo něj se případu chopil kapitán Jindřich Marka a jak jinak, neméně zdatně. Autor u něj taktéž zohledňuje jeho kriminalistické počínání tak i soukromý život, pro patřičné zohlednění přirozené lidské tváře. Samozřejmě se jedná o detektivní příběh o pátrání po vrahovi, který je na svou dobu tradičně propojen s politickou zápletkou. Tentokrát se jedná o téma protistátního komplotu s cílem emigrace skupiny vědců do kapitalistické ciziny. Obsazení do hlavní role Františka Němce zřejmě nebyla náhoda. Podobnou roli měl v seriálu '30 případů majora Zemana' (1974), ve kterém ztvárnil příslušníka StB zabývající se právě emigrací a západními agenty, kde se plně uplatnil dle daných představ. Dramatizace, patřičná atmosféra a mírné napětí v rámci řešení případu. Jedná se skutečně o řemeslně vyrobenou filmovou detektivku ve všech svých aspektech, na který se, samozřejmě vlivem své doby vzniku okem schovaným, dá s přehledem dívat i dnes. ()
Další televizní kriminálka tak průměrná až víc průměrná být nemůže. Tedy ani špatná ani dobrá. Dobří herci kvalitu přeci jen trochu zvyšují. Kriminálka je ale zajímavá i z jiného hlediska. V ději mnohokrát zazní, že až moc zaměstnanců INDOC "zůstalo venku". A v plánu to měl i vrah. Tenhle nápad filmařů samozřejmě musí napravovat značná propaganda, ale běžné to v socialistických kriminálkách moc nebývalo. ()
Jsou jisté železné zákony tv a fimových krimiálek: Kriminalista před sebou hrne neustálý spánkový dluh a z dovolené (byť by ji i byl dostal za trest) je vždy vzápětí odvolán. Detektivkář Erben jako by budoucí zfilmování svých děl už předjímal: Na nevyspalost se v erbenovkách upozorňuje často a rádo, no a odvoláním z dovolené se v "Čas pracuje pro vraha" rovnou začíná. K tomu se druží další pravidlo, podle nějž kriminalista, který má manželku nebo i děti, permanentně této (těmto) dluží společně trávený čas. Což je v ČPpV prakticky jediný motiv kriminalistova sukromí. To ale asi nepůjde na Erbenův vrub, neboť, jak vyplývá z komentářů diváků, kteří jsou jeho čtenáři, v předloze i tentokrát vystupuje světácký erotoman Exner a nikoli pokorný podpantoflák Marha. Každopádně je motiv "okrádání rodiny" přiveden k obludné dokonalosti, neboť Marhova manželka se ve svých obou přímých a jednom telefonním vstupu projevuje výlučně jako odporná semetrika, která otvírá ústa jen proto, aby spílala nebohému hrdinovi, jak si to jako představuje a co je tohle za život. Vzhledem k tomu, že se pak motiv kriminalistova soukromí během filmu jaksi nenápadně vytratí, nedostane ani ona šanci hrdinu pochopit, ani hrdina ji nějak uspokojit. Jestliže bylo normalizačním dramaturgickým plánem příliš světáckého Exnera zlikvidovat, nemohlo to být provedeno lépe. Dokonce i ten jediný škodolibý a spíše náznakový zbytek Exnerova zájmu o družbu s ženami (rozhovor ve skleníku) je pojat jako projev jeho péče o synkovy zájmy. Následkem úplného Exnerova vykastrování tedy nemáme možnost Fr. Němce coby Exnera nějak vyhodnotit, což je škoda, protože se zdá, že by mu docela slušel. Dalším faktorem, kterého je třeba si už jednou na exnerovkách všimnout, je jejich tematická poplatnost vládnoucímu režimu. V Bláznově smrti si Erben bere na paškál podstatně a genericky nezdravé ovzduší zatrvzelé buržoazní rodiny žijící z trvalého pocitu ukřivdění režimem. ČPpV pak už úplně vypadá jako na objednávku StB (jejíž smysl pro sarkasmus zní v Marhově rozverném "dobré jitro, tady vnitro"), jeť cele založena na režimní paranoie ze západních agentů (vzhledem k čemuž je vtipné, jak "jako zápaďácky" se tato krimi místy a hlavně v samotném úvodu tváří), přičemž odhalená zápletka (konspirační strategie pro prodej mozků na Západ), jakož i související dílčí dějové kroky, jsou neuvěřitelně naivní. No a nejde-li právě o vyloženého třídního nepřítele, jsou alespoň namočeni (jako v pozdější Smrti talentovaného ševce) "moderní umělci" a příslušní odborníci (či kšeftaři), což je všechno tak jako tak podezřelá svoloč. Ostatně se zkaženým "moderním umělcem" z buržoazní rodiny se setkáváme i v Bláznově smrti (překvapivě dobrý dojem z této postavy zanechal můj nefavorit Postránecký) a darebáka umělce máme i v "Dialozích" (1985). Pouze k Pokladu byzantského kupce se v tomto směru nemohu vyjádřit, protože jsem ho viděl už dávno a pokud si vzpomínám, byla to hlavně velká legrace. Ostatně tento kus byl zfilmován v 60. letech, což jsme trochu někde jinde, že. Tímto poznatkem mohu elegantně přejít k otázce, již pokládám čtenářům Erbenových knih (k nimž se nehodlám nikdy přiřadit), zda jsou všechny ty úlitbičky zkurvené, prolhané a nactiutrhačské státní moci už v jeho autorské povaze, totiž zda jsou skutečně obvyklou součástí jeho díla, nebo zda jde spíš o výsledek selekce (případně též "lehkého posunu") televizních a filmových dramaturgů. (Konec konců pohled na onu "buržoazní rodinu" byl objektivně vzato historicky zajímavý a že by se mezi umělci, novináři či intelektuály protirežimního ražení nebyli vyskytovali různí vykutálenci, veksláci, zmrdi či zoufalci, nechci tvrdit. Může být, že Erben prostě jen má rád motivy a aktéry z tzv. "velkého světa", "lepší společnosti" apod. - tím spíše by ovšem příslušná analýza jeho díla mohla být zajímavá.) Toto vše muselo být řečeno. Pokud jde o kvalitu ČPpV, tak hvězdičku dávám, ježto dívat se na to celkem dá a Cupáka mohu prakticky v čemkoli. () (méně) (více)
Úvod vypadá velmi dobře, moderní hudba provází poměrně slušné první dějství, jenže pak se veškerý děj naprosto zpomalí, kapitán Marha začne řešit osobní rodinné problémy, pak se zcela naivně nechá nalákat do pasti, aby ke konci vše zdárně vyřešil jeho tým bez nějakého výraznějšího překvapení pro diváka. Poměrně odtažitá, studená detektivka sice s charakterním, ale zcela nezaujatým Němcem v hlavní roli. Hudba: Jan Hrábek ()
Galerie (11)
Zajímavosti (6)
- V čase 0:45:30, když kapitán Marha (František Němec) vyšel z porodnice za sledovacím kolegou, se sejdou u plakátovací stěny, kde jsou vidět plakáty na sovětský film Zpětná vazba (1979), anglický film Harry a Tonto (1974) a československý film Deváté srdce (1978). (mistel)
- V úvodu filmu jede Volha řízená Karlíčkem (Jiří Zahajský) po estakádě z Vysočan na Prosek. V té době měla svítící zábradlí. (jis)
- Když ředitel provází Marhu (František Němec) po celém INDOCu, hned v radiologickém oddělení představuje Syřiště (Bert Schneider). V oddělení dálnopisů zavolá na Forsta (Adolf Filip) a diví se, že je Forst ještě na pracovišti, on to vysvětluje tím, že nepřišlo Syřiště, to je ale už dávno na směně. (gug)
Reklama