Vzpomeň si

Výtečný nápad a především úžasná a opravdu nepřekonatelná pointa hodně vyzdvihují místy unylejší tempo příběhu ve kterém se občas bohužel projeví, že leč legendární Plummer stále přesvědčivě hraje, na hlavní roli mu už dochází dech. Jednoznačně ale jeden z nejoriginálnějších scénářů amerického nezávislého léta.Takový mix přání smrti a Šindyho seznamu.Tenhle film by si asi zasloužil nejednu Oscarovou nominaci, ale bohužel...na tohle zabedněná akademie neslyší.80%. (26.06.2016)

Keby to nemalo nic ine (a akoze ma) ako famozneho Christophera Plummera, tak by to bolo vynikajuce. Emotivne vrcholy triafaju do cierneho a vlastne tak iba zamrzi, ze zaver nie rezijne poriadne vygradovany. Aj napriek svojej ohromnej sile tak trochu vysumi. ale inak parada a krasna ukazka maleho velkeho filmu 9/10 (06.11.2020)

“„…SLÍBIL JSEM SÁM SOBĚ, ŽE CHYTÍM LIDI, KTEŘÍ JSOU ZA TO ODPOVĚDNÍ…“ /// Dobře se na ty dědky dobře kouká... Dokážu si představit, že jsem na jejich místě. Navíc je to vlastně realita, protože žádnej cucák by takovouhle misi absolvovat nemohl. Nejde jen o vytetovaný číslo na předloktí, ale hlavně o motivaci. Informace jsou dávkovány postupně a fantasii (divácké) se meze nekladou, takže sháněním dalších informací jste vlastně sami proti sobě. Scénář je hodně zajímej a vcelku originální. Prokládá seniorský tempo dobrejma nápadama. Filmařina zase nevyráží dech efektama, ale každá špetka akčního vzrušení je mazácky provedená. Když dojde na závěr, nejste překvapení, ale připravení. Otázka „Kolik lidí jsi zabil?“ způsobuje nástup husí kůže. A když si myslíte, že vrchol večera je za vámi, přijde největší trumf, který zvedá hodnocení ne o jednotky, ale o desítky procent. Rázem filmu odpustíte všechny hříchy, protože vám dojde skrytej význam oněch čtyř zastávek. Na tuhle pouť muže bez paměti mně nebude dělat problém si ani s odstupem času vzpomenout. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dědek prej po válce zmizel v Argentině (nebo tam někde. Taky se prej přejmenoval.). 2.) Pracoval jsem pro Simona Wiesenthala. 3.) Thx za titule „sizok“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (25.03.2016)

Všichni zúčastnění geronti hrají, jako by byli v nejlepších letech. Zjišťuji, že trpím nějakou zvláštní slabostí k filmům, kde se starší pán rozhodne odněkud zdrhnout a na stará kolena se vzít osud do vlastních rukou. Taktéž mám pocit, že se v poslední době roztrhl pytel s filmy zaobírajícími se tímto tématem. Nicméně, to je zřejmě jediná podobnost tohoto snímku s ostatními. Zbytek je vcelku originální. Když se pokusím zalovit v paměti, tak jsem snad neviděl snímek, ve kterém byla člověku stařecká demence ku prospěchu. Někdy se ale opravdu může velmi hodit zapomenout na hříchy minulosti. Režisér pro diváky vystavěl vskutku luxusní příběh o honbě za pomstou s naprosto luxusním závěrečným rozuzlením, ze kterého mi nefalšovaně spadla čelist. Počátek filmu byl lehce rozpačitý. Jakmile se ovšem člověk do děje ponoří, tak jej již snímeček nepustí. Několikrát dokonce spolusledovatelka orgasmicky vykřikla nadšením. Vynikající záležitost. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (29.11.2016)

Wiesenthalovo centrum eviduje čtyřikrát jméno Rudy Kurlander a pod jedním z nich se skrývá nacistický zločinec. Devadesátiletý důchodce trpící demencí a občasnou amnézií se po smrti své ženy vydává najít toho pravého a pomstít svou rodinu, která zahynula v Osvětimi. Egoyan měl tentokrát dvakrát šťastnou ruku a to jak výběrem tématu, při kterém zkombinoval jakousi road movie s motivy pomsty a koncentračních táborů, tak s volbou herce, protože Christopher Plummer byl naprosto fenomenální. Překvapivý závěr pak korunoval celkový výborný dojem. 85% (01.03.2016)