Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film vznikl na základě pravdivého příběhu nadporučíka Luftwaffe Franze von Werry, který byl sestřelen a zajat během Bitvy o Británii a během svého pobytu v zajateckém táboře na severu Anglie uskutečnil několik pokusů o útěk.
Při jednom pokusu o útěk se vydával za holandského důstojníka - pilota na tajné misi, jehož bombardér testující nové pumy havaroval na venkově. Snažil se co nejrychleji dostat "zpátky" na leteckou základnu. Byl zadržen až v kabině stihačky Hurricane, kterou chtěl ukrást. Poté byl jako nenapravitelný útěkář poslán do Kanady. Během transportu se mu podařilo vyskočit z ostře hlídaného vlaku a přejít v kruté zimě hranice do tehdy neutrálních Spojených Států. Odtud se přes Mexiko, Jižní Ameriku a Španělsko vrátil do Německa.
Von Werra válku nepřežil, při rutinním letu nad mořem havaroval nedaleko holandského pobřeží. Jeho tělo ani letadlo nebylo nalezeno. Hlavní roli Franze Von Werry velmi přesvědčivě zahrál Hardy Krüger. (hidden666)

(více)

Recenze (21)

classic 

všechny recenze uživatele

FRANZ VON WERRA bol nemecké stíhacie ESO Luftwaffe, par excellence, ktorý skončil, ale v rukách nepriateľa, po bitke o Britániu, je piateho septembra, roku 1940 - zostrelený, čiže automatický sa stával novým ZAJATCOM, ktorý sa preslávil aj tým, že mal v obľube plánovať úteky, ktoré vyskúšal samozrejme na OSTRO, aby sa nepovedalo, že sa takáto osobnosť nepokúsila zdrhnúť... Takto podnikol zopár takýchto hokusov - pokusov, kde ho zakaždým na to presunuli, pretože ho chytili, až na samotný záver ho poslali VLAKOM do Kanady, z ktorého vyskočil z OKNA, a namieril si to, s extrémnym vyčerpaním, do zatiaľ neutrálnych, spojených štátov amerických, ktoré o niekoľko mesiacov na to, aj tak vstúpia do svetového CHAOSU, alebo ak chcete do KONFLIKTU. Ešte išiel lišiacky, cez niekoľko destinácii, až nakoniec skončil u samotného Führera, ktorý ho „pekne” OCENIL rytierskym krížom... Pozoruhodný je určite, bez akejkoľvek pochybnosti, výkon jeho hereckého predstaviteľa Hardyho Krügera, ktorý si mimochodom zahral v perfekcionistickom Barry Lyndonovi, ale až za takmer dvadsať rokov neskôr. Trochu mi vadila tá jeho velikánska sebavedomosť, pýcha, namyslenosť, skrátka pútal na seba strašnú pozornosť, až zatienil všetkých okolo seba, a tým pádom, u mňa nedostáva snímok = plné HODNOTENIE, ktoré by si na jednej strane isto zaslúžil, vďaka spracovaniu, najmä vynikajúcej čierno - bielej kamere Erica Crossa, ktorý vytvára perfektnú depresívnu atmosféru, keď naháňajú Franza von Werru, po jeho úteku... V Británii často prší, a tak nie je núdze o vytvorenie patričnej, spomínanej atmosféry, taktiež aj v Kanade, v ktorej, pre zmenu, ale riadne MRZNE... , ALE na strane druhej, nie je podľa mňa, až tak prospešné, že sa snímok veľmi ZAMERIAVA na samotné úteky von Werru, pričom sa zabúda na vytvorenie osožnejších vedľajších postáv, ktorých jednoducho - NIET, síce sú tu, no s minimálnym priestorom, len vstupujú do deja, a zase zmiznú. „Kde príde, odtiaľ, už aby vzal nohy na plecia”... Tohoročný - Most cez rieku Kwai, mal to, čo som ja chcel, aby mi ukázal, zmieňujem to, kvôli tomu, že podobná téma, tu je. Tu mi skrátka - niečo chýbalo... , preto peknejší priemer ! ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Splnilo se mi druhé z mých tří největších životních přání. Jsem fakt naměkko :) Tenhle snímek jsem chtěl vidět snad poslední dva roky. Hardy Krüger jako rozverný a trochu dětinský, ale zároveň věrný a zodpovědný německý pilot, který dokazuje, že to von před svým jménem nenosí nadarmo a důstojník má v zajetí jedinou starost, a to jak z něj utéci. Všechno vlastně polodokumentární formou, ale zcela přirozeně a se spoustou elegance a noblesy. ()

Reklama

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Určite namieste je otázka, akú vierohodnosť majú tieto vlastné rozprávania von Werra, ktoré publikovali v roku 1956 Kendall Burt & James Leasor pod názvom „The one that got away“. Môj názor je, že dochádzalo k pretáčaniu faktov, ale ani to nezmenšuje jeho neuveriteľné úspechy. Jeho bojová kariéra ako poručíka začala v poľskom ťažení v rámci Jagdgeschwader 1 (JG 1) „Oesau“ nemecké stíhacie krídlo. Ale prvý zostrel si pripísal až 20.5.1940 už v ťažení proti Francúzsku, kde pôsobil v Jagdgeschwader 3 (JG 3) „Udet“. Nasledovali ďalšie úspešné zostrely až prišla rada aj na neho a 5.9.1940 južne od Londýna v leteckej bitke o Anglicko bol zostrelený a dostal sa do zajatia. Pravdou je, že zajatecké tábory v Británii pre dôstojníkov nemeckej Luftwaffe boli nadštandardné a ich nepísanou povinnosťou bolo, že sa musia pokúšať o úteky. Už zo svojho prvého zajatia v Maidstoneových kasárňach sa pokúsil neúspešne o útek, odtiaľ ho premiestnili do zajateckého tábora v Kensington Paláce. Nasledoval Officers POW Camp No.1 Grizedale Hall, kde sa opäť 7.10.1940 pokúsil o útek (o 5 dní ho chytili). Po 21 dňoch samoväzby ho premiestnili do Officers Camp No.13 v Swanvicku, tu vykopali tunel a 20.12.1940 opäť utiekol. Tu už pohár z vodou pretiekol aj pre britských strážnikov a v januári 1941 ho spoločne s tisíckou nemeckých väzňov poslali do Kanady. Loďou sa dopravili 21. januára 1941 do Halifaxu v Novom Škótsku a ďalej vlakom smerovali do novopostaveného zajateckého tábora na brehu jazera Superior (provincia Ontario), vyskočil z vlaku a neďaleko mesta Ogdensburg vstúpil na územie USA (v januári 1941 bolo USA neutrálnym štátom). Počas druhej svetovej vojny bolo v Kanade známych 40 zajateckých táborov, v ktorých sa nachádzalo až 33 798 zajatcov. Uskutočnilo sa tiež 600 pokusov o útek, ale len veľmi málo z nich bolo úspešných. Štyria zajatci boli zabití, traja ranení a opäť zadržaní ale iba jednému sa útek podaril a dostal sa do USA išlo o leutnanta Franz Xaver Baron von Werra. Tu sa prihlásil na polícii a tí ho následne odovzdali imigračným úradom. Keďže mu hrozilo jeho vydanie späť do Kanady, za pomoci nemeckých úradníkov z USA utiekol do Mexika, odtiaľ do Afriky, Španielska a Talianska. Odtiaľ ho previezli v apríli 1941 späť do Nemecka. 14.12.1940 ho osobne Adolf Hitler dekoroval Železným krížom a od júna 1941 velil I. skupine Jagdgeschwader 53 na východnom fronte a za ďalších 13 vzdušných víťazstiev bol 22.8.1941 povýšený na kapitána. Svoju bojovú kariéru ukončil 25.10.1941, kedy zlyhal motor jeho lietadla počas cvičného letu nad Severným morom a jeho telo sa už nenašlo. Vojnový film, ktorý ničím nepripomína agresivitu nemeckých nacistov. Jeho kniha v dobe vojny bola ministerstvom propagandy zakázaná ako príliš pre britská a aj jeho úteky neboli motivované snahou o boje za 3. Ríšu respektíve za Hitlera, skôr boli vedené spôsobom, ktorý zodpovedal gentlemanovi a čestnému vojakovi, takýto záver z tohto filmu som si odniesol ja. Na záver perlička, herec Hardy Kruger bojoval v 2. svetovej vojne v 38. divízii SS Nibelungen a v roku 1945 ho zajali Američania a aj on zo zajateckého tábora na tretí pokus ušiel. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Vojnová dráma o úteku z britského zajatia sa neberie až tak vážne, ako by si niekto mohol myslieť. Film je natočený atraktívnym spôsobom, sú v ňom aj odľahčené scény, má dobré dialógy, ale predovšetkým jeho úspech je úspechom Hardy Krügera, ktorý dal svojej postave detinskú drzosť, tvrdohlavosť a noblesu. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Velmi slušně natočený snímek o německém stíhacím esu Franzu von Werry. Jeho několik pokusů o útěk z válečných zajateckých táborů z něj udělalo v Německu národního hrdinu. Mám dojem, že snad byl dokonce jediným, komu se podařilo vrátit do Říše zpět. Jeho poslední útěk z Kanady do USA byl úspěšný. Ačkoliv se jej úřady snažily vrátit, uprchl přes Mexiko do Jižní Ameriky odkud se dostal přes Itálii do Německa 1941. Ještě ten samý rok zahynul při havárii svého letounu po závadě na motoru. Film velmi přeně sleduje jeho anabáze. Při jeho sledování jsem si uvědomil, jak až moc byl Franz svojí nezdolnou urputnustí uprchnout podobný našemu hrdinovi Josefu Bryksovi. I on byl stíhač avšak v RAF a po sestřelení a zajetí se mnohokrát pokusil o útěk. Dokonce i jeho na poslední chvíli nachytala německá hlídka jak se na letišti kurtuje do natankonvaného ukradeného ME-109. V jeho případě se však útěky ani jednou nepodařilo dotáhnout do konce. Po válce tento hrdina (mimochodem jako jeden z mála z ČSR oceněný Řádem britského impéria) zemřel v komunistickém kriminálu na těžký infarkt jako odsouzenec k doživotnímu těžkému žaláři. (Pardon - musím si ulevit : - svině zkurvený komunistický !!!!!!!!) Doporučuji shlédnout tento snímek http://www.csfd.cz/film/230891-muz-ktery-precenil-ceskou-dusi-aneb-uteky-josefa-brykse/. Budete se divit, jak velkou sílu touha po svobodě má bez ohledu na barvy uniforem. * * * * ()

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Když se Hardyho Krügera zeptali na to, co si myslí o Franzovi von Werrovi, odpověděl: "Ne, raději ne, neodvažuji se ho soudit." (ČSFD)

Reklama

Reklama