Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Alois Grec, Jan Tříska, Viera Pavlíková, Oldřich Kaiser, Zuzana Stivínová, Hynek Čermák, Petra Špalková, Zdeněk Svěrák (více)Obsahy(1)
Edu Součka, jeho maminku a tatínka už známe z filmu Obecná škola. Nyní jsme však v Protektorátu, kdy je rodina osmiletého Edy donucena vystěhovat se z Prahy na venkov k příbuzným. Městečko, kde chlapec dosud trávil jen prázdniny, se nyní stává jeho domovem. Mladá městská rodina se musí přizpůsobit novému prostředí a také soužití pod jednou střechou s tetou a jejími příbuznými, což zahrnuje i velmi přísného dědečka. Eda má před sebou nelehký úkol: najít a obhájit své místo v místní klukovské partě, jejíž svět je naprosto odlišný od jeho městského. Čeká ho cesta k hledání odvahy, ale také k nečekaným rodinným tajemstvím, která vyplouvají na povrch. Svět dětí a dospělých se sbíhá v hledání odvahy a hrdinství. I v nelehkých dnech války může být totiž nejtěžší prokázat odvahu vůči vlastní rodině. (Bioscop)
(více)Videa (2)
Recenze (829)
Když vezmete už jednou vylouhovaný pytlík z čaje, strčíte jej do hrníčku a zalijete znovu vroucí vodou, výsledek prostě nebude mít zdaleka stejnou sílu, jako poprvé. Díky zdejším ohlasům, přinejlepším rozpačitým, jsem si nastavila hladinu očekávání ohledně "Po strništi bos" kamsi pod úroveň svých rozvrzaných kolen. To je velmi dobrá technika, při které divák nemůže být zklamán a často dochází k milému překvapení. Takže jsem si docela užila návštěvu doby, co mohla být opravdu krásná, kdyby jeden zasraný malíř pokojů neměl přehnané mocenské ambice. Svěrákův scénář sice působí dojmem, že vznikl na útržcích hajzlpapíru, z nichž část byla použita a spláchnuta, film je jaksi nekompaktní ve více ohledech, ale vlastně nemám nutkání se do něj ostřeji navážet. Nenadchnul, leč několik scén bylo docela fajn... žíznivému holt stačí i čaj druhák z popraskaného hrnku a já v posledních letech moc filmů neviděla. Mám sklon zastávat se slabších, dám laskavých 70%. ()
Neviem čo na tomto niekomu vadí. Mňa to celkom oslovilo. Dejová linka mi pripomenula niektoré britské filmy s vojnovou tématikou bombardovania ostrova. A úkrytom detí do relatívneho bezpečia dedín. Miesila sa tu melancholicky pekná atmosféra s reáliami dobového dedinského života. A do toho chlapecké huncútstva, ktoré vykúzlia úsmev na tvári. Záver potom ponúkol peknú myšlienku. Spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Po strništi bos natloukl si nos. Ani omylem nechci snižovat kredit žádného ze Svěráků, ale tohle jejich poslední dílo mi připomínalo Kamču ze střední. Kamča byla milá, milá a milá. To se hodilo třeba když jsem potřeboval zachránit v matice, ale emoce ve mně nikdy neprobudila. Což je škoda, protože byla vážně moc milá a já s ní čas trávil rád. Strniště bylo taky príma a nemám vlastně nic proti, akorát že na poli je větší dobrodrůžo při žních. ()
Dielo mimoriadne zdatného režiséra, ktorému chýba scenáristická opora jeho otca. Našťastie je natoľko zdatný, že sa mu túto slabinu darí počas celej stopáže umne maskovať. Ak budete kvalitatívne očakávať novú Obecnú školu, Tmavomodrý svet, Jízdu alebo Kolju odídete trochu sklamaní. Ale iba trochu. Takže kľudne zoberte do kina okrem svojho partnera aj rodičov, pretože cieľovkou takto univerzálny počin tu zase dlho nebude 7/10 ()
Nelze hodnotit pouze v porovnání se současnou (posledních patnáct let?) českou filmovou produkcí, mezi tou samozřejmě ční do výše. Zároveň je však nutno přiznat, že se nejedná o žádný kinematografický milník. Tak jako tak jsem si Po strništi bos velice užil. Výborný výběr herců (konečně zase jeden film bez Macháčka), Voříšková mně snad poprvé ve filmu nevadila, Vetchý, Tříska, dětští herci. Laskavý humor. Prostě klasická svěrákovina, v dobrém slova smyslu... 90% ()
Galerie (50)
Zajímavosti (40)
- Jan Svěrák nazval tento svůj režijní počin „rezervním“. „Pohádka Tři bratři (2014) a Po strništi bos jsou z radosti udělané, ale prostě nouzovky. Vrhl jsem se do nich, když mi pořád nevycházel ten můj anglicky mluvený film a pod stůl spadl i nápad na adaptaci románu ‚Henderson, král deště‘ od Saula Bellowa,“ řekl Jan Svěrák Kateřině Kadlecové z Reflexu na podzim roku 2019. (klukluka)
- V německých kasárnách je vidět sanitka SPA CL39. Vůz byl vytvořen v roce 1938 pod názvem CLF (Carro Leggero per Fanteria) firmou FIAT. V různých modifikacích byl použit na všech frontách druhé světové války, od Ruska až po Libyi. (sator)
- Na železniční trati jsou použity betonové pražce, ty se ovšem začali používat až ve druhé polovině 20. století. (charlos11)
Reklama