Den pro mou lásku

Spočiatku obyčajný príbeh panelákovej rodiny s bežnými starosťami s prácou, školou a malými nezhodami. Ale nebol by to Herz, keby nemalo prísť extrémne psychické vypätie pri ťažkej chorobe. A nielen pre rodičov, ale aj pre diváka, ktorý nemusí byť zvyknutý na takéto situácie. Snáď aj v skutočnom živote je možné sa podobne z bažiny utrpenia dostať k malému happyendu. –––– To je dobře, že je tady. Aspoň jí pomůžou. Je tam celý konzilium, samý kapacity. –––– Vy to s těmi dětmi ohromně umíte. Máte taky holčičku? (02.10.2014)

Někde jsem četl,že tenhle film odmítlo před Herzem několik jiných režisérů.Chválabohu.V době kdy Herz zrovna nepatřil mezi vyvolené zarudlých bolševických zadků,tohle na něj tak nějak zbylo.Jemu se zrovna asi chtělo(protože když se panu Herzovi nechtělo,tak to na některých jeho filmech určitě poznáte) a on natočil Tohle.Silný příběh křehce podaný.(sranda je, že dobře natočený příběh se silným emočním nábojem si tu spousta jiných diváků plete s citovým vydíráním,-ne že by se tyhle ,,citovky"netočily,to ono zas jó,ale plést si kalkul s uměním,no prosím,je to ale jen a pouze jejich problém) (07.05.2009)

Marta Vančurová je křehká až éterická bytost, ale zároveň to musí být velmi silná žena. Přímo stvořená pro takové role jako je tahle. Celý příběh ale stojí a padá s výkonem malé Sylvy Kamenické. Ta byla hezky bezprostřední. Bez ni by tenhle film ani nešel natočit. Vlastimil Harapes se měl raději držet baletu.Tam to šlo mnohem lépe. (03.09.2018)

Hezký dojemný film, který je více o pocitech než o ději. Snad proto je nositelem mého hodnocení hlavně Hapkova krásná hudba než dějová náplň příběhu, která je od poloviny prázdná a tápe. Divák je v této fázi v roli čekatele na výjímečné zakončení... to je však spíše tradiční. Nádherná Marta Vančurová je pro mne kouzelně přitažlivou bytostí, která zaujme každého obdivovatele ženského půvabu. (05.10.2013)

Nechápu to nízké hodnocení. Den pro mou lásku je silný a upřímný film s emocionálně hlubokým výkonem Marty Vančurové. A žádný „sentimentální odšťavňovač“ (komentář Mi Nü-Chai) se nekoná, pokud za něj nepovažujete příběh samotný a prožitky postav. Naopak, tenhle film není nijak zbytečně ukecaný, spíše spoléhá na obrazovou lyriku (veškeré vzpomínky) a hudbu Petra Hapky. Ani Vlastimil Harapes mi nevadil – nepůsobil nepatřičně, hrál civilně. Scény z nemocnice jsou neuvěřitelně depresivní. (25.08.2006)