Režie:
Juraj HerzKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Ondřej Pavelka, Anna Maľová, Julie Jurištová, Josef Kemr, Juraj Kukura, František Filipovský, Přemysl Kočí, Růžena Rudnická, Lubomír Černík, Josef Somr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Potulný student Martin se přihlásí, že uzdraví princeznu Adrianu, která trpí podivnou nemocí. Netuší, že princezna je v moci mocného čaroděje Aldobrandiniho, který si připravuje omlazovací elixír z krve devíti lidských srdcí. Podaří sa Martinovi čaroděje porazit?
Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Panna a netvor". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Panna a netvor", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (214)
Oproti pohádce Panna a netvor, která byla natočena ve stejném roce, je Deváté srdce slabým odvárkem. Nezabrala na mě jako na malýho kluka a ani dnes mě některé scény moc nebraly. A hlavně spousta nesmyslných věcí (ikdyž je to pohádka, tak to vyloženě bije do očí). Nejlepší stránka filmu je hudba Petra Hapky. Absolutní souhlas s uživatelem Kalidor, ten to trefil naprosto přesně! ()
Juraj Herz natočil památného roku 1978 dvě depresivní "horrorové pohádky" jakoby zasazené do téhož světa. Deváté Srdce je z nich tou slabší, neboť sice má stejně jako její "dvojče" Panna A Netvor velice působivou atmosféru a nejen na pohádku pozoruhodné herecké výkony a za sebou rovněž jednu z vrcholných prací Petra Hapky (jímavé hlavní téma, děsuplný doprovod plesu nemrtvých, a k tomu jásavé a hravé podkresy honičky kejklířů s dráby), ale narozdíl od svého "dvojčete" bohužel oplývá také příběhem postrádajícím logiku a nějaké pochopitelné pozadí. Naštěstí právě díky hudbě, práci se scénou, a také díky opravdu monstrózně hnusnému Juraji Kukurovi alias hraběti Aldobrandinimu nebudete mít příliš kdy o těch nedostatcích přemýšlet (a pokud jste dítě, bude to jedno, protože se dalších pár let nebudete chtít podívat znovu;)). V celkovém srovnání je ale nutno říct, že jakkoliv je třeba scéna plesu v podzemním paláci dnes již historickým klenotem české kinematografie, má Deváté Srdce nemalé rezervy. Proto musím dát 70%, byť jsou to jedna z těch, na která se obtížně zapomíná. ()
(7/10). Pohádka, která podle rukopisu Juraje Herze není úplně pohádkou pro nejmenší. Ale já jsem byl naprosto okozlen nádhernou hudbou Petra Hapky a absolutně ohyzdným Jurajem Kukurou, který dal záporákům z pohádek úplně jiný rozměr. Na tuto pohádku se podívám rád opět další Vánoce. ()
Herz a Macháňe prinášajú sadu temných atmosférických obrazov v dlhých sekvenciách a tak trochu sa v nich utápajú. Ale to je skôr vec vkusu, mne totiž pripadalo, že to bolo trochu na úkor deja a predovšetkým jeho tempa. Dej sa tak mierne vlečie, Kukura pôsobí viac než hororové monštrum ako z paródie typu Teta a celkovo je ťažké určiť, pre koho bola snímka určená. Zrejme pre odrastlejšie deti, ktorým už nestačili klasické boje dobra so zlom v rozprávkovom balení, ale ešte neboli pripravení povedzme na Bergmana či čistokrvné horory. Keďže som Deviate srdce videl po prvýkrát až teraz, neviem posúdiť, ako vo svojej dobe pôsobil na detského diváka. ()
U filmů Juraja Herze není neobvyklé, že jsou plné strachu a tento je jeden z nich. Tuto "pohádku" jsem vlastně viděl poprvé až nyní a jsem rád, protože jako dítě bych si ji tolik neužil. Spíš bych to označil jako strašidelný příběh a žánr pohádka bych vyměnil za horor - tady si totiž žádné poučení z filmu neodnesete - jen ten pocit strachu. Vesměs to bylo zajímavé tak na 3 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Galerie (11)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Reklama