Fitzcarraldo

Herzogův velikášský syndrom v největší parádě - škoda, že ho asi nejvíce pocítili lidé přítomní u natáčení. Divák je spíše kolébán peřejemi rozlehlé řeky a v druhé půli oslovován majestátními výjevy kolosálního parníku v peruánské džungli, ale ten postupný psychologický nátlak a upadání do spárů šílenství, které jsem očekával, tu bohužel schází. Díky impulzivnímu Kinskiho charakteru a zručně budované auře očekávání zřejmě Fitzcarraldo slupnete jako malinu, ale její chuť nerezonuje tak, jak by si samotný námět i jeho vyčerpávající rekonstrukce zasloužily... 70% (08.01.2019)

Fitzcarraldo je obrazem šíleného snílkovství a mamutí vůle, člověkem z rodu géniů a bláznů, vzdáleným potomkem Dona Quijota. Jistota s jakou směřuje k cíli, který jiní nevidí, dá vzpomenout na slavnou kapitolu o odlévání zvonu z Andreje Rubleva. V obou případech je oslavována velikost těch, kdo září na pozadí šedivé průměrnosti davů. A divák nemůže nezatajovat dech. (Tato adorace síly, byť duchovní a volní, však kdesi v skrytu schovává ideál zvaný Übermensch, z nímž jsme měli už v první polovině minulého století tu čest...). ; Snímek zaujme i svou druhou rovinou, či spíše svým pozadím: totiž konfrontací křehké a zranitelné kultury s přírodou - v její děsivosti, tajemnu a posvátnosti. Operní árie znějící za starého gramofonu do netečných dálav pralesa dokáží pěkně zamrazit. (03.12.2006)

Když nemůže Herzog k hoře, tak musí hora k Herzogovi! (21.04.2018)

Opera mocnější meče. Fitzcarraldo to u mě vyhrálo hned zpočátku, v momentě, kdy hlavní hrdina slibuje operymilovnému pašíkovi červený koberec a čestnou lóži. Podobné postavě prostě musím fandit. A i jinak mi jako obří snílek byl mimořádně sympatický, je osvěžující vidět v dnešní, materiálnem a konzumem prolezlé době, někoho, kdo je ochoten pro lásku k umění obětovat cokoli a přelézt třeba horu. A to říkám bez ohledu nato, že můj vztah k opeře je asi stejně vřelý jako k rannímu vstávání či komárům. Osobnost hlavního hrdiny pro mě byla pak pro vztah k celému filmu určující, tím, že jsem se s ním dokázal identifikovat a prožívat celé „dobrodružství“ (ostatně co jiného než tradiční dobrodružná podívaná to je, že) jako své vlastní, mi film krásně utekl a po celou dobu na mě působil přesně tak, jak měl. Prostě čirá filmová krása, kde stylový konec tvoří jen příslovečnou třešinku na dortu. (05.11.2013)

Fitzcarraldo je človek, ktorý sa zaoberá výstavbou železníc. Ak mu to príliš nejde, začne sa venovať výrobe ľadu. Ak má nejakú vášeń, urobí pre ňu všetko. Čiže je to človek, ktorý ak si niečo zaumieni, tak to dosiahne aj napriek mnohým, zdanlivo neprekonateľným prekážkam. Takým ľuďom patil, patrí a bude patriť svet. Jeho presun cez horu mi pripomína prácu režiséra na náročnom filme. Žeby Herzogov tajný odkaz? Ak sa nachádzate v životnej situácii, keď vám nič nevychádza aj napriek veľkej snahe, pozrite si tento film, dodá vám energiu. (18.07.2012)

Iba 83 % ma primälo k tomu, aby som si po Aguire pozrel ďalší výtvor dvoch magorov - Herzoga a Kinského. A aj po dosledovaní tejto dva a pol hodinovej nudy, ktorá bola exhibíciou egomaniactva som nenašiel najmenší dôvod, aby som dal viac, ako obligátne tri hviezdičky. Nevšimol som si vo filme nič iné ako podobnosť medzi conquistadormi a misionármi, ktorí prišli do Južnej Ameriky lúpiť zlato a/alebo šíriť kresťanstvo a šialencom, ktorý prišiel šíriť operu. Na ďalší Herzogov film ma nezlomí ani 95 %. (17.05.2018)

Přes velice náročné natáčení v exotických podmínkách, s obrovským komparsem, přes hromadící se potíže a podle všeho i hodně napjaté zákulisí došel režisér Werner Herzog až do samotného konce svého obrovského tvůrčího cíle začátkem 80. let: natočit a stvořit velkolepý film o stejně tak velkém bláznu-dobrodruhovi, který si umanul dopravit pro divoké domorodce uprostřed džungle operu. Herzogovi se ten velkolepý film stvořit podařilo a tak mu ve výsledku vůbec nemám za zlé, že stejně úspěšné završení vdechl i hlavnímu hrdinovi, jehož osud žel ve skutečnosti skončil zcela jinak. Možná víc než délky jsem se bál Klause Kinského v hlavní roli, jenž už na první pohled na mě působí negativní energií a nepříjemným šílenstvím, ale musím uznat, že v postavě Briana Fitzgeralda, která těmito vlastnostmi nakonec i oplývá, bychom si teď asi stěží dovedl představit někoho jiného a o jeho zdejším výkonu se v superlatívech píše určitě právem. Jako celek byl pro mě Fitzcarraldo fascinující podívanou, s hutnou myšlenkou, strhujícím pomalým dějem v realistickém zpracování a velkolepým závěrem... i většina těch předlouhých, nekonečných záběrů z exotické přírody nebo s plavící se lodí vyvolávala ve mě jedinečnou, silně podmanivou atmosférou. 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (24.03.2021)

Je fakt že to bylo o poznání slabší než Aguirre, ale pořád je to výjimečné dílo. I když ne tak dechberoucí a hypnotický. Německý dabing mě vyloženě sral, navíc jim to často vůbec nesedělo do pusy. Věřím že Herzog s filmem nebyl spokojený a mohlo to být velké dílo kdyby vyšlo podle jeho představ. Jeho záměr trochu připomíná plány titulního Fitzcarralda, který je v podobě Klause Kinského výborný a tu jeho zarputilost jsem mu bezezbytku uvěřil. (30.03.2008)

Výpravné se spoustou krásných obrazů. Ale příšerné dlouhé a ještě více utahané vyprávění snílka na cestě do pralesů, kam se pokouší přivést operu. (12.09.2014)

Nádhera, aká sa objaví len raz za čas, že zopakovať ODVAHU režiséra a herca, sa už zopakovať jednoducho nedá, a vie to aj TENORISTA ENRICO CARUSO, ktorého počúva a obdivuje hlavný hrdina Brian Sweeney Fitzgerald - 'Fitzcarraldo' , v podaní životnej roly herca KLAUSA KINSKIHO i režiséra HERZOGA. Vidieť tento skvost vo vysokom rozlíšení, je pastvou pre oči, obdivuhodná práca KAMERY, že podujatie sa na výpravu “FITZA” , spolu s posádkou, ktorá aj tak nevydrží až do konca, ba ostanú niektorí na čele s kapitánom, či strojným mechanikom, od ktorého som čakal všeličo, no bol som ako v nemom úžase, keď oddaní, domorodí indiáni pomôžu s kolosom, ktorý vie čarovať na vode, lodný parník sa dostáva do miesta, kedy nastanú krušné chvíle a energetický Fitzcarraldo sa rozhodne tento parník preniesť cez kopec, aby sa dostal na druhý breh ! Váha je to ale astronomická a podariť sa to samozrejme podarí, s poriadnym vypätím síl indiánov, ktorým pretečú všetky nervy, pokiaľ nastane ten okamih a Fitz bude vo vytržení, v akom nikdy v živote nebol, totiž jeho IDEA je taká, že v pralese si chce postaviť OPERU ! Neviem si predstaviť v hlavnej úlohe nikoho iného, okrem KLAUSA, ktorého démonický vzhľad, rozpráva za všetko, vynikajúci herecký výkon odvážneho šialeného dobrodruha, možno blázna, ktorý si myslí, že dokáže čokoľvek, akoby sa pasoval v niektorých pasážach, za samého pána Boha ( nechcem sa rúhať, ale je to tak ), ktorý ide hlavou proti múru, ktorý zničí, prejde, zdolá prekážky, oslobodí sa spod životnej úlohy, aká mu bola zrejme predurčená, má krásnu priateľku MOLLY, v podaní krásnej CLAUDIE CARDINALE, ktorá s ním na výpravu nepôjde, kochať sa jej výstrihom sa môžem len v úvode, vlastne mám tu TRADEMARK, poznávacie znamenie, že začiatok i koniec bude rovnaký, len na inom mieste, s hudobnou zložkou operety. Claudia,,ako som už kedysi spomínal, že nie je dobrá herečka, čo by zahrala heroický výkon, ale je maximálne vhodná ako perfektný doplnok na spríjemnenie kulisy, tak táto krásavica tu má menej priestoru ! Podotýkam, že plné hodnotenie si film, ako celok, skôr nezaslúži, lebo sa sem - tam vlečie, ale ide o to, že filmoví tvorcovia sa podujali na husársky kúsok, a preniesli v reáli KOLOS, bez počítačových trikov, tak najmä preto, ale i pre úžasnú kameru kameramana THOMASA MAUCHA, ktorého zábery drsnej prírody, sú spektakulárne ! (24.05.2015)

Film skončil a ve mě zbývá jediný pocit. Obdiv. Obdiv k tomu, co Fitzcarraldo představuje. Jako film, jako člověk, jako sen. Není to film pro každého, ale je to svým způsobem bezchybné! (04.11.2010)

Fitzcarralda jsem neviděl snad dvacet let, ale v hlavě mi zůstal do dnešních dnů. Nyní, po opakované projekci, jsem se opět ujistil že Herzogův opus je velkolepý film. Kinski si s chutí střihl snad jedinou veskrze kladnou roli ve své kariéře, navíc roli, se kterou se mohu plně identifikovat. Spojuje mě s ní vášeň ke klasické hudbě - i já mám mnohdy chuť vykřičet do světa, aby lidé neposlouchali zasloužilé umělce typu soudružka Vondráčková, ale aspoň někdy v sobě našli odvahu poslechnout si skutečný národní poklad, nesmrtelnou hudbu Dvořákovu. To už jsem ovšem malinko odbočil, takže zpět k tématu ;-) . Sekvenci s přesunem parníku jsem s gustem pustil své sestře, která je, co se filmového vkusu týče, naprostý barbar. A... zírala na ni se stejnou fascinací jako já. To už něco znamená :-) (29.05.2011)

Nic není nemožné, ou jé... aneb cimrmanovský projekt skutečného Carlose Fitzcarralda nemohl přenést na plátno nikdo menší, než výstřední Werner Herzog, triumfujíc nejen monstrózní akcí samotnou, ale i fascinujícím spojením operních árií s divokou přírodou a především postavou rozsévače pomníků neúspěchu po celé peruánské Amazonii, ve které by leckdo mohl být vystaven posměchu diváka, ne tak pološílený Klaus Kinski. Dílo samotné (ano, označení dílo je zde zcela namístě) mě inspirovalo k podrobnějšímu zkoumání skutečné osoby, jenž podnikla riskantní přesun (jeho parník však vážil desetkrát méně, než ten filmový), a která se, není divu, dožila jen třiceti pěti let. Filmování samotné provázelo napětí, jehož hlavním zdrojem byl Klaus Kinski se svými výbuchy hněvu, dokonce jeden z kmenových náčelníků učinil Herzogovi nabídku, že pro něj Kinského zavraždí, ten odmítl kvůli dokončení natáčení... :-) (30.09.2013)

Snad poprvé vidím od Herzoga příběh, který je prodchnut nadějí a optimismem. Fitzcarraldo je kladná postava, jeho posedlost je poměrně neškodná a roztomilá, má dar pro své šílené plány nadchnout okolí (a když náhodou někoho, jako třeba správce železniční stanice, zklame, stále jsou sympatie na jeho straně). Hlavně, jeho nápad není poháněn touhou po moci a bohatství, ani ho netlačí vyšší autority a cíli nepodřizuje své morální zásady. Když ve finále dosáhne svého a podaří se mu dostat operu (mimochodem před vznikem filmu největšího zástupce umění), nebezpečně to zavání frajeřinou. Pozorovat kontrast mezi křehkou kulturou amazonských indiánů a několika tunového železného kolosu má také něco do sebe. Ale co naplat, já raději Herzoga, který cynicky pozoruje dekadenci a rozklad svých postav. (06.01.2011)

Herzog sa pomaly ale isto každým ďalším filmom stáva jedným z mojich obľúbencov, pričom stále nemám jasno, či je na pomyselných vážkach viac génius alebo blázon. Keby bol iba jedno alebo druhé, tak by podobne náročný a zároveň podmanivý projekt ako Fitzcaraldo nemohol vzniknúť. Plavba megalomana Kinského za svojou víziou mi asociovala cestu Kapitána Willarda za poručíkom Kurtzom (hoci motivácie oboch sú diametrálne odlišné). Scéna prenášania parníka cez kopec je neuveriteľná (!!!) a zároveň funguje ako pomyselný vrchol celého filmu. Fitzcarraldo nie je top vrcholné dielo, ale pre celkovú výpravnosť, podmanivosť, originalitu a odvahu si zaslúži minimálne veľký rešpekt. (28.01.2011)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 12.12.1986+R: ČST 2 (slovenský okruh) = 26.3.1989, réžia slovenského znenia = (ČST Bratislava) - V ČST uvedené ako dvojdielny film. (21.2.2011) (21.02.2011)

Herzog je niečo ako inzitný maliar. Sám sa viackrát vyjadril, že kto chce filmy robiť, nemal by ich pozerať. Preto chápem jeho svojský spôsob réžie, keď skutočne vidno, že nepoužíva žiadny konvenčný spôsob výroby filmu. A preto tie negatíva. Neexistencia zvukového dizajnu vás pripraví o značnú časť zážitku, cez sluch sa jednoducho na vaše emócie pôsobiť nebude. Film pôsobí divne ticho, a mnohokrát nie sú nazvučené do očí bijúce zdroje zvuku v obraze. Rovnako pôsobí zvláštne aj pohyb kamery a rozzáberovanie. Akoby to natáčal jeden z indiánov vo filme, ktorý nič netuší o konvenciách filmovej reprezentácie. Presvedčí vás však to, čo sa deje pred kamerou. Už len skutočnosť, že tú loď prevliekli cez obrovský kopec budí veľmi silný dojem (nielej hlavný hrdina to musel dokázať, ale režisér sám musel tu loď dostať na kopec bez akýchkoľvek trikov)................Herzog je zároveň dedič filmárov antropológov ako bol Jean Rouch. Fyzická réžia. (13.08.2012)

Protože film Vám dá naději a Vy po filmu přemýšlíte, kde vytáhnete tu svou loď. /// XIII. seminář archivního filmu, UH 2011 (23.05.2011)

Další bláznivý film Wernera Herzoga s démonicky pošukaným Klausem Kinskim v hlavní roli. Kdyby mi nebyla opera tak cizí, dal bych i víc, jen je ještě škoda, že se nedostala více ke slovu tradičně geniální hudba Popol Vuh... 7.5/10 PS: uživateli Aidane, jsem rád, že nejsem jediný komu přenášení parníku připomnělo poslední kapitolu Tarkovského Andreje Rubleva o odlévání zvonu :) (14.08.2010)

Film o umanutosti a skoro "šílenství". Tvrdě za svým cílem. (22.10.2012)