Mein liebster Feind - Klaus Kinski
My Best Fiend
Klaus Kinski
Môj najlepší nepriateľ
Režie:
Werner HerzogScénář:
Werner HerzogKamera:
Peter ZeitlingerHudba:
Popol VuhHrají:
Werner Herzog, Klaus Kinski, Isabelle Adjani, Claudia Cardinale, Eva Mattes, Mick Jagger, Jason Robards, Maximilian Schell, Lucki Stipetic (a.z.)Obsahy(1)
Dokumentární film pojednávající o vztahu geniálního šílence Klause Kinskiho a jeho dvorního režiséra Wernera Herzoga. Vztah dvojice mužů, jejichž filmy Aquirre hněv boží, Fitzcarraldo či Woyzeck patří k tomu nejlepšímu, co v evropské kinematografii 70. a 80. let vzniklo, mužů, kteří se spolu dokázali dotknout filmového nebe a zároveň se upřímně nenávidět. (Visions of Light)
(více)Recenze (35)
Povinnost pro všechno fans Herzoga, Kinskiho nebo lidí co se zajímají o kinematograií jako celek. Z dokumentu a to už od prvních sekund je patrný že Klaus je absolutní magor, ale absolutní, postupně se dojde k závěru že Werner je další absolutní magor a vlastně člověk skoro až nemůže pochopit jak ti dva spolu mohli natočit tolik filmů aniž nezabili sami sebe nevzájem, případně někoho z okolí i když postřelenej prst a utok Klause mačetou na jednoho z komparzu nejsou uplně malicherný. Jak říkám Chocoloušek by si tady fakt pošmáknul. Takže člověk Werner poslouchá tak trošku z otevřenou hubou a má dojem že se dívá na historky z podsvětí, až tohle totiž připomíná vztah dvou legend evropského filmu. ()
Klaus Kinski je prvotřídní herecký psycholog. To, co předváděl ve vztahu s Wernerem Herzogem, to zřejmě nepředvede už žádný jiný herec ve vztahu k režisérovi. Tento dokument doporučuji všem, kteří mají rádi filmy, aby viděli, jak se herec třeba může chovat. Nabídky indiánů, odkop ultra jedovatého hada nebo brutální výjevy na Wernera jsou to nejhorší, co si představit ani nedovedete, a co mají s profesionalitou pramálo společného. O to strašidelnější je duševní klid Wernera Herzoga, ze kterého vyzařuje víc strachu, jak z uřvaného Kinskiho. Věřte, že byste nechtěli dělat komparz ve filmu, kde hraje Kinski. Věřte, že v horším případě byste to přežili. ()
„Ku koncu natáčania mi Indiáni navrhli, že Kinského zabijú.“ Od Herzoga a Kinského som videl štyri filmy (z piatich), takže som bol samozrejme dôkladne oboznámený s divokým vzťahom, aký medzi pánmi vládol. Historky sú kultové (osobne mám najradšej tú so strelnou zbraňou, Herzog síce tvrdí, že to tak nebolo, ale ťažko povedať). Takže som sa na tento dokument tešil. A nebolo to zlé... ale čakal som viac. Prvá polovica ma pravdupovediac nudila. Herzog má dar reči a keďže je to dokument a nie akčný film a keďže v dobe vzniku bol jeden (z dvoch) protagonistov mŕtvy, všetko sedí (a padá) na Herzogových pleciach. Je ukecaný, počúva sa rád a vie rozprávať vcelku pútavo, ale po trištvrte hodine som upadol do nazvime to stereotypno-monotónneho štádia. Našťastie, druhá polovica je lepšia. Objavujú sa v nej dochované zábery s vtedy ešte žijúcim Kinskim a nejak viac to začne ťať do živého. Vrátane vcelku pekného a relatívneho dojímavého konca, hoc Kinski bol taký pozér a magor, že by som sa nečudoval, ak by si u odborníkov zistil, aké dajme tomu špecifické vône ich lákajú, následne si takú látku zohnal, potrel si ňou telo a oblečenie a tak nečudo, že sa od neho motýľ nevedel odlepiť. Najlepší je dokument v momentoch, keď skúma zvláštny vzťah medzi pokojným a pragmatickým režisérom (snažím sa tváriť, že som nepočul tých pár viet o záujme zaživa upáliť Kinského v jeho vlastnom dome) a podľa mňa duševne narušeným (hoc v niektorých konkrétnych filmoch charizmatickým) hercom. Ako som tak počúval o rôznych historkách z natáčania, pýtal som sa v duchu: mali to za potrebné? Stálo to za to? Pre „šialeného“ Kinského akiste áno, keďže vďaka tomu vytvoril okolo svojej osoby kult. Ale či pokojnému a vcelku tichému režisérovi stálo za to, stráviť polovicu profesijného života natáčaním s psychicky narušeným jedincom oberajúcim ho o duševné (a určite aj fyzické) sily, na to už si bude musieť odpovedať Herzog sám. Doba sa odvtedy strašne zmenila, dnes už prakticky nepoznám žijúceho herca, ktorý by TOTO bol schopný (a najmä ochotný) stvárať na natáčaní nejakého filmu. Čas sa zmenili a za seba hovorím, že super, lebo čosi podobné fakt nie je normálne. Napr. si pamätám, ako pri natáčaní Terminator Salvation Baleovi na pár desiatok sekúnd praskli nervy a nehovorím, bolo to nedôstojné správanie, ale oproti Kinskému je Bale skutočne nežný zajačik-diplomat. Dúfam, že sa raz dožijem toho, ako tento vzťah bude sfilmovaný do podoby klasického hraného celovečeráku a áno, mám pár tipov, kto by mohol hrať Herzoga, ale ozaj ani len netuším, kto Kinského. Výstižná bola reakcia manželského páru z úvodu, kedy to vyzerá tak, ako keď dvaja ničnetušiaci ľudia musia desiatky minút počúvať bľabotanie osoby A o osobe B, ktorá znásilnila, rozštvrtila a následne zjedla desiatich ľudí a snaží sa to poňať humorne, niektoré veci ale humorne proste nedokážete podať. ()
Pokud jste četli knihu Herzog on Herzog, zde se dozvíte prakticky to samé, některé historky Herzog převyprávěl téměř identicky. Zajímavá je obrazová složka, Herzog se vypravil na místa natáčení Aguirre i Fitzcarraldo, Kinski byl při svém besnění i natočen (hádka s Herzogovým producentem), zajímavé jsou pak záběry z Coloradského festivalu, kdy Kinski hangoutuje s Herzogem a je až nečekaně uvolněný a sympatický. ()
Upřímně si myslím, že z toho šlo vytáhnout víc. Zajímavý námět to tentokrát plně zachraňuje, což je berlička, kterou Herzog nepotřebuje vždycky. 70% ()
Herzog o Kinskim i o sobě a samozřejmě o jejich vztahu. Extrémní režisér, vyžívající se v mimořádně náročných natáčeních, a extrémní herec, pravidelně vybuchující vzteky a řvoucí nebo rovnou střílející po lidech okolo. Tichá síla vs cholerik. Úžasně klidný Herzog mluví o nesnesitelném Kinskim láskyplně, přestože nikoho nenechává na pochybách, že Kinski byl prvotřídní hysterka a pozér (ale taky fascinující herec). Nepřekvapilo by mě, kdyby ty zkazky o Kinskiho šílenství a jejich konfliktech byly jen jejich hrou a filmařskou legendou, kterou sami podporovali - ve filmu je zmíněno, jak si společně vymýšleli podobné věci do Kinskiho knižního životopisu, aby se lépe prodával - ale nijak by mi to nevadilo. Super bylo vidět scénu z Fitzcarralda natočenou s vysmátými Robardsem a Jaggerem a pak její přetočenou verzi s frustrovaně křičícím Kinskim. A krásnou tečkou je poslední scéna, v níž si Kinski mirumilovně hraje s motýlem. ()
Tak , ako Wernera , tak aj Kinskeho si vysoko vážim a cením si ich poctivú filmársku prácu. Som si vedomá posolstva tohto dokumentu , ako aj jeho faktami podložený odkaz , no chýbali Mi tie autentické zábery z natáčania a vyrazenie dverí do Jeho súkromia ( napr . Jeho vzťah k dcére bol totiž viac ako odvážny ). Na to ale režisér nemá právo...neva. Ako výpoveď o človeku , ktorý toho napáchal na " place " aj v súkromí dosť - je to slušná dokumentárna filmárčina. ()
Nikdy jsem nepochybovala, že Kinski byl šílenec. Herzog to jen svým monotónním tichým hlasem uspávače hadů potvrzuje. ()
Nemám najmenšie pochybnosti o tom, že Klaus Kinski je regulérny blázon. Nakoniec vo filmovom svete nie je ani zďaleka osamotený. Videl som niekoľko filmov, v ktorých hral, ale nepociťujem potrebu vidieť ho v autentických záberoch z nakrúcania, pretože vo filmoch bol jeho prejav tlmený úlohou, ktorú mal stvárniť, ale v prestávkach medzi nakrúcaniami a v civilnom živote bol neznesiteľný. Preto si myslím, že tento film ani nemusel byť nakrútený, pretože ničím neprispieva k lepšiemu poznaniu filmového sveta a jeho protagonistov, nanajvýš k poznaniu sveta maniaka Kinského. A o ten vôbec nestojím. To nemá s umením nič spoločné. Na to sú iné zariadenia, ako ateliéry a iní špecialisti, ako Werner Herzog. ()
Zábavný dokument o jednom báječném přátelství Wernera Herzoga a Klause Kinského, které bylo plné... hm... sprostých německých nadávek, vzájemného ponižování se a pravidelného vyhrožování si zastřelením?! Jo, tak tohle je ta pravá večerní pohodička. Tedy samozřejmě, že výše uvedené konstatování platí pouze v případě, že tyto dva pány sledujete zavrtáni v pohovce s vychlazenou kolou v jedné a pytlíkem buráků v druhé ruce. Jakože proti jejich talentům nemohu namítnou ani zbla, avšak kdo by chtěl v realitě trávit volné chvilky s člověkem, který doslova snědl svoji vlastní botu (Herzog), nebo s Klausem Kinským? (U druhého muže jméno postačí - výčet jeho abnormalit by byl totiž ve své rozsáhlosti natolik abnormální, že by i pisatele (v tomto případě mě) nakonec připravil o rozum). PS: Snězení Herzogovi vlastní boty bylo též zfilmováno. Tento báječný snímek nese název „Werner Herzog jí svou botu“. Mimochodem vřele doporučuji. Chuťové pohárky to možná příliš nenaladí, zato vás zde Herzog přesvědčí o některých svých (jiných než kulinářských) kvalitách – jako o vydatném smyslu pro humor, či pro čest... ()
Rapl, jméno mé... tak by se v klidu mohl představovat s láskou nenáviděný muž, o kterém je v Herzogově upřímném dokumentu řeč - Klaus Kinski. Ten pozoruhodný talent s nitroglycerinovou náturou mně v několika posledně viděných filmech učaroval, je neskutečné, jak jeho nezkrotná povaha doslova prosakuje každou jeho postavou, byť by repliky jen odšeptával, takže se o něm dalo hodně vytušit zprostředkovaně, přes jeho filmové hrdiny. Tušení je ovšem dneškem překonáno a já přes všechno, co představoval jako člověk, musím dát za pravdu jeho neskromnému mínění: "Ano Klausi, byl jsi z nebe spadlý génius, byl jsi monumentální, byl jsi epochální!" ()
Vcelku komplexní a dobře vystavěný dokument-něco ve stylu: Vše co jste chtěli vědět o pološílenství K.K. ale báli jste se zeptat....Herzog nás bere zpět na místa činu a pouští nám "veselé"záběry Klause, který si zapoměl ráno vzít své prášky proti vzteklině..........Nadruhou stranu i když to nakonec opravdu vyznívá jako hluboká poklona komplikovanému člověku-nemůžu se zbavit dojmu, že jde o lehce prvoplánový projekt a Herzog se chce ještě naposled zahřát na divácky vděčném běsnění K.K. ()
Vynikající zpověď o naprosto zničujícím vztahu mezi režisérem a jeho dvorním hercem. Přátelství s patologickými symptomy, které postupem času vyvrcholilo v láskyplnou nenávist. Možná ne oboustranou, protože si nejsem jistý, jestli byl Kinský s to cítit pozitivní emoce. Celkově: Spousta zajímavých a nových informací o Ďáblovi s částečně lidskou tváří a způsobu, jakým terorizoval a ničil svoje okolí. Překvapuje mě, že byl Herzog vůči němu schopen nějakého citu. A tom je tenhle film fascinující. ()
S Klausem Kinskim jsem se, asi stejně jako mnoho jiných, poprvé setkal ve filmu Vinnetou - Rudý gentleman. A dosud vidím a slyším, jak říká, že mu slunce po celou dobu pálilo do levého ucha. V rámci Herzogových filmů se mi nejvíce líbil ve Fitzcarraldovi, zatímco ve Vojcekovi jsem se na něj vůbec nedokázal adaptovat. Tak jako tak, filmovat s ním asi nebyla moc velká sranda, a žít to už asi vůbec žádná... ()
Dojemná, úprimná výpoveď starnúceho Herzoga o jeho vzťahu k osobnosti Klausa Kinskeho. Veľa sa toho o nich oboch už narozprávalo, ale tak či tak jediná hodnoverná výpoveď a posledné slovo môže vyjsť jedine spod zručných dokumentaristických rúk, ktoré videli a zažili všetko v aktívnom priamom prenose. ()
ocenenia : MFF Cannes 1999 - nesúťažný výber ()
pro me naprosto uchvatny dokument. herzoga i kinskeho mam moc rad a jejich spolupraci povazuju za jednu z nejplodnejsich a me osobne nejmilejsich, i tim do jake miry je svebytna a polosilena. Oba jsou pro me fascinujici duo - dokument od Herzoga se zabyva jejich zvlastnim vztahem, plnym pratelstvi a zaroven nenavisti. Lici jejich spolupraci, chvile pratelstvi, chvile kdy si oba navzajem vyhrozovali smrti. Pro me nesmirne krasny dokument o rozporuplne osobe Kinskeho, genialniho herce, ale zaroven sileneho egomaniaka, ktery propada zachvatum zurivosti a ktery ma u kolegu povest cloveka se kterym nejde spolupracovat. Cloveka, ktery ve chvilich kdy hral pravidelne posednul demon, ktery mlatil sve kolegy herce (jednomu malem useknul hlavu, dalsi pripravil o prsty na rukou kdyz po nich v zurivosti strilel) Zaroven to je nesmirne intimni a prijemna zpoved Herzoga, ktery s nim spojil svoje dle meho nazoru asi nejlepsi hrane filmy. ()
Tenhle dokument moc nedělá forma (ta je taková obyčejná), ale hlavně neskutečně zajímavý obsah. Tentokrát ale nebudu kritizovat, že to není vyvážené, protože se jedná o dokument a tam by mělo jít především o ten obsah. A když to diváka nenudí, tak je všechno ok. Na mě to ale zapůsobilo a dozvěděl jsem se takových historek z natáčení (i z normálního života), že jsem jenom čuměl. A to vím, že jak Kinski, tak Herzog, nejsou psychicky úplně v "normě" (ačkoli v dnešní době je těžké určit nějakou míru normálnosti... tak jako tak, Kinski magor byl - a to extrémně cholerický), ale to co jsem se dozvěděl tady, to skutečně občas bylo fakt něco... Třeba to, že po dotočení Fitzcarralda místní indiánské kmeny Herzogovi nabídly, že Kinského zavraždí. Nebo jeho hysterický záchvat, když v ruce musel držet mládě ocelota. A nebo taky to, že při natáčení Fitzcarralda se pralesu bál jak čert kříže a vlezl do něj jen jednou, asi na 50 metrů, s několika fotografy a jenom proto, aby ho nafotili, jak to "dělá" s kmenem poraženého stromu. Je toho samozřejmě mnohem víc, ale co se tu s tím vším budu vypisovat, když se vyplatí vidět tenhle dokument. Je ale třeba před jeho zhlédnutím vidět všechny filmy ze spolupráce Herzog-Kinski, protože jedině pak to podle mě divák dokáže plně docenit... Asi nejlepší Herzogův dokument, co jsem zatím viděl - a že už jsem jich viděl dost. Slabých 5* ()
Zajimavy dokument o Klausi Kinskim, rozporuplnem silenci, ktery se nesmazatelne zapsal do historie svetove kinematografie. Ve filmu se najde hned nekolik zajimavych scen, ktere jen potvrzuji silenost tohoto herce. Souhlasim vsak s nazory, ze tema nabizi jeste vetsi potencial, nez ten, ktery se k divakovi nakonec dostal. Nektere ukazky z celovecernich filmu byly zbytecne dlouhe. ()
Já dnes už prostě těžko odolávám vyprávění samotného Wernera Herzoga, tomu jeho silnému přízvuku a hloubání nad detaily. Zde vypráví, dle zdejších komentářů téměř předčítá, "historky z natačení" s Klausem Kinskim, očividně měli dlouhodobý love/hate vztah a Herzog se rozhodně nebojí nemluvit o mrtvých jen v dobrém. Ale v jeho podání je i jakákoliv banální příhoda rozebrána trochu pečlivěji a pokud chcete od každého dobrého dokumentu Wernera Herzoga zamyšlení nad Bohem, životem, vesmírem a vůbec... tady ho dostanete. Rozhodně nezvykle natočený film o herecké legendě a o střetu dvou egocentriků. 75 % ()