Kill Bill

Quentin Tarantino je bez veškerej debaty jeden z najoriginálnejších, najtalentovanejších a najkreatívnejších filmových režisérov v rámci novodobej americkej kinematografie. Jeho tvorba má punc perfekcionalizmu a geniality. Jeho filmy by sa mali premietať na všetkých školách, kde sa študuje filmárčina. Čo titul, to filmárske orgie plné diváckych orgazmov. Ja osobne považujem za jeho režisérsky vrchol dvojdielnu retro kung-fu akčnú jazdu "Kill Bill". Zrealizoval ju v rokoch 2003 a 2004. Môžem to pozerať stále dokola a nikdy sa mi to nezunuje. Príbeh o bezkompromisnej, krutej pomste naservírovaný pánom Tarantinom je proste dokonalý. "Kill Bill: Vol. 1". ***** (21.10.2020)

Quentin Tarantino to opět dokázal! A opět úplně jinak než jak by se dalo čekat:) Film osciluje od scén naprosto kýčovitých (původně Buckův pickup), nevěrohodných (vítejte u Vernity Green) až trapných (viz číšník u Hattori Hanza, který má asi být nějakou uvrácenou poctou Yojimbovi atpd., ale je to dost běs) k naprosté poetice jak vizuální tak zvukové. Spojuje nespojitelné a výsledkem je jedinečný zážitek se skvělou atmosférou. Pokud jsem dříve s tímto titulováním váhal, teď už neváhám říct, že Tarantino je génius. Dokáže spojit manga comics s hudbou ze spaghetti westernu takovým způsobem, že se to (alespoň mně) zdá jako ta nejpřirozenější věc na světě, dokáže jednu z nejprofláknutějších sladkých melodií zakomponovat do scény jako vystřižené z béčkového akčňáku tak, že získá jednu z nejemotivnějších scén celého filmu a vše korunuje naprosto nezapomenutelnou a obzvlášť obrazově dokonalou scénou v zimní zahradě. Kill Bill (alespoň jeho první část) je geniální stejně jako jeho autor, jehož výběr hudby na OST ono album už teď předurčuje k tomu, aby se stalo klasikou. Howgh. 90% (08.12.2003)

Není to jen dokonale atraktivní vizuální kabátek, ale kompletní dokonalá estetika včetně animovaných sekvencí, krvavé nadsázky, odkazů na westernový žánr i samurajské filmy. Kill Bill předvádí perfektní stylovost a zároveň, když už ne úplně obsahovou, tak určitě emocionální hloubku. Pro mě naprosto prožitá výprava za pomstou, mocné povstání z popela, honba za mýtickou postavou Billa, jehož jméno se někteří bojí i jen vyslovit a přitom Nevěsta je "ještě víc". Spolu s O-Ren představují mé oblíbené ikony ženské síly napříč kinematografií. 10/10 (05.09.2009)

Všechny dosavadní snímky QT pojednávaly o lidech, jejichž denním chlebem jsou vraždy. ZABIJÁCI. Taky je možné, že je to problém jen můj, ale zkrátka a dobře by mě takovéto téma bavilo jednou, možná i dvakrát, ale pokud se stejný námět točí i okolo jeho čtvrtého filmu (který je navíc rozdělen na dva díly) dochází u mě osobně k jisté únavě. (11.11.2003)

Starý komentář: Tarantino je režisér, jehož podpis je ve filmech naprosto nezaměnitelný. Kill Bill je další film se skvělou hudbou a velikým množstvím zábavy... ale jen pro někoho! Pro mě je Kill Bill jen dalším filmem, kterým u mě Tarantino prokázal svou naprostou neochotu natočit film, u kterého je potřeba se zamyslet. Pochválit jej snad mohu jen za zajímavé prolínání animovaných, barevných a černobílích pasáží... a samozřejmě bezvadné hudby. ___ Nový komentář: Jak jste si jistě povšimli, tento film má dva komentáře, starý, který jsem napsal přibližně před půl rokem a nový, který jsem napsal - chvilka napětí - dnes. Je to sice trochu zvláštní, ale myslím, že je někdy fajn vidět kontrast, který může vzniknout, pokud se na film podíváte z trochu jiného úhlu. Byl to uživatel TaxiDriver, který mě přesvědčil abych dal Kill Billovi a tarantinovkám celkově ještě jednu šanci a já jsem jej poslech a pokusil se o to, beru ho totiž jako kamaráda s velice vybraným (rozuměj mě podobným) vkusem. Na podruhé jsem začal Tarantina obdivovat, bylo pro mě nepochopitelné, jak se dokázal oprostit od takové věci, jako je kvalitní příběh, ne že by film neměl příběh, ale má jej velice jednoduchý, jedná se jen o prostý motiv pomsty. Tarantino mě dostal samozřejmě svým hudebním doprovodem, ale nově i výběrem herců, nasnímáním některých scén (zabití O-Ren Ishii) a hlavně geniálním střihem. Film upaluje vpřed rychlostí světla a já si jen smutně přál, aby nekončil tak brzy... Takže díky TaxiDriverovi jsem odškrtl ze seznamu nepochopených režisérů jednoho muže, jenž mu málem stál v samotném čele... Je to vlastně neuvěřitelné, že Tarantino je najednou jedním z mých oblíbenců a to jsem nedávno psal (u Amadea), že změna názoru není nijak častá věc – kdo by kdy byl čekal, že jedna změna se stane a ještě bude tak razantní... (24.05.2005)