Simone

Niccol mě potěšil svým posledním snímkem (Vyměřený čas) a tak jsem musel dohnat i jedinou jeho práci, kterou jsem zatim neviděl. A opět jsem nebyl zklamán a udržel si svůj vysoký nadstandard. Tohle mě fakt bavilo. Simone opravdu vypadala krásně uměle. I ostatní ženské role byly obsazený dobře, jak žena (Keener), dcera (Wood) tak i herecká hvězda (Ryder). Úplně nejvíc mě nadchla scéna, když se jí snažil zníčit a pustil v kině film (I am Pig), na ní byla úplně krásně vidět reakce kritiků. A i závěr je krásněj hnanej do absurdna. A spousta povedných okamžiků (Pyramidy, Taj-mahal nebo multi pohřeb, přesvědčování herce, že ho Simone doporučila). Prostě tohle stojí za podívání. *** P.S.: Při několikátém shlédnutí jsem se opět skvěle bavil. Opravdu skvělý film, jak je u Nichola zvykem (16.11.2011)

Po druhém shlédnutí film pořád stimuluje to co mám mezi ušima zajímavými otázkami, ale nelogickej a nereálnej scénář je strašně nedomyšlenej. A dokonce s pár WTF momenty. Všimněte si jaký paměťový médium strká Tarkovský, ehm, Taransky, do počítače. A to co provedla dcerka bych chtěl umět taky :D A tak celkově pochybuju, že by se moh kolem jedný dobrý herečky strhnout takovej povyk. O tom, že pravdu by nešlo moc dlouho utajit, nemluvě. (22.02.2015)

Výborný Al Pacino jako šílející režisér Taransky a v každém záběru krásná Winona Riderová coby dokonalá herečka SIMONE hrají pod taktovkou satirika Andrew Niccola, režiséra zodpovědného za Obchodníka se smrtí. Tentokrát se kritizuje filmový průmysl, přidušený komercí, kulty osobnosti a nezničitelnost popkulturních ikon. Závěr podobně jako u Obchodníka je velmi děsivý, když zbožňovaná avšak neživá SIMONE s imaginárním dítětem Taranského ovládaná jeho ženou a dcerou oznamuje počátek své politické kariéry. (08.07.2007)

Nastal čas se začít učit na zkoušky, což pro mě automaticky znamená srát na to a jdu psát resty (rozuměj kotel komentářů během jednoho dne) na csfd.... Možné SPOILERY. Na S1mone jsem se dívala vlastně z nouze, protože v autobusech SA moc filmů, co by mé oči nespatřily není a cesta do Paris je dlouhá. Nakonec se ze Simone vyklubal velmi povedený snímeček, který mě překvapil a potěšil. Na filmu mě hlavně hrozně upoutávaly a lahodily mým očím ty promyšlené malinké detaily. Např. když tam ten "šílený počítačový génius" beznadějně stál, že mu nechtěl rejža zavolat a on věděl, že umře kvůli zhoubnému nádoru v oku a najednou za ním v pozadí projel velký bilboard s okem. A těch detailů s oky tam bylo více, třeba i když mizela Simone, nebo se vracela zpátky, tak vždycky poslední nebo první se objevilo oko a čirou náhodou to pravé stejné jako u vědátora. Byla tam spousta i komických nebo teda humorných scének a gagů. "She's good. You can hardly tell she's reading it." - když bylo totálně vidět to mžikání očima po řádcích:) Nebo když do telefonu řekl, že už mu věřitelé klepou na dveře a najednou někdo zaklepal a on začal zdrhat - "I'm not him!!!!". Vtipná scéna mi hrozně přišla i když se snažila jeho ex aka producentka vyzvědět, jestli Simone nepotřebuje limuzínu, maskéry, kadeřníky, kostýmy či kaskadéra na pád z letadla. Záchvat smíchu jsem dostala, když ten pošuk z novin sahal na záchodové prkénko, protože si myslel, že na něm Simone seděla a povzdechl si, či jak čuchal ke kartáčku, který předtím rejžovi spadl do hajzlu. Každopádně šlo vidět, jak tomu Taransky postupně propadal... začínal to přehánět, že se opravdu jak kdyby sám stával Simone, parfémy, fotky, živý koncert, na to že ze začátku říkal, že se nechce moc propagovat, to působilo divně. No a v závěru jakože vážně? Jeho dcera je asi úplný počítačový Bůh, když vidí disketu s nápisem viru, třikrát klikne a najednou se to celé vrátí, i přestože harddisk, na kterém to celé bylo uložené tam nebyl... jasnéééé :D Ještě jedno musím dodat a to, že film měl naprosto úžasný soundtrack. (14.05.2014)

Andrew Niccol už mě jednou uchvátil filmem Gattaca, a tak jsem přecijen čekal, že S1m0ne aspoň nezklame. Ač snímek působí místy mírně fantasmagoricky a přehnaně komediálně, dokázal mě do sebe dokonale vtáhnout. Výkon Ala Pacina je velmi dobrý a hlavně výmluvný. Pak je tu samozřejmě Rachel Roberts, o které se snad ani nemusím zmiňovat. Jedna z nejsympatičtějších neexistujícíh postav filmového plátna. No a konečně děj (ve skvělém Niccolově scénáři), kde masy lidí dokážou propadnout falešné mánii, mi přišel dost aktuální a vtipný. Zaručeně velmi zábavná a sympatická komedie. (13.08.2011)