Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JohnnyD
    ***

    Klasický Hitchcock, no skôr z tých slabších. Problém je, že tu nie sú skoro žiadne tajomstvá. Konšpirácia je odhalená po polhodine, hľadanie syna je popretkávané scénami so samotným synom, hlavní hrdinovia nie sú takí bezmocní a záporáci takí mocní, aby z príbehu vyšli nejaké silnejšie emócie. Nakoniec najviac zaujme cameo Bernarda Herrmanna.(16.2.2015)

  • genetique
    ****

    Môžem s čistým svedomím vyhlásiť, že Hitchcock nie je len majstrom horroru, ale takisto aj thrillerov, aj keď napätie patrí takisto aj sem. Skvelá zápletka je perfektne scenáristicky poskladaná, prijal by som však trošku rýchlejší spád ku koncu filmu, no pár komických okamihov sadne ako uliatych. Príjemní herci, Stewart je dokonalý, už len tým, že v živote nenavštívil hodinu herectva a pred kamerou je úplne prirodzený. Musím doplniť filmy s ním. 85%.(20.9.2006)

  • EdaS
    *****

    Když to zjednoduším, tak nejradši mám asi Hitchovy filmy s Jamesem Stewartem. Na tomhle miluju obzvlášť scénu v Albert Hall, která podle mě patří mezi to vůbec nejlepší, co Mistr kdy natočil - geniální střih, skvělé využití hudby (není slyšet, co si postavy říkají), úžasně gradující napětí (kdy čekáme na úder činelů) - zkrátka Hitchcock ve vrcholné formě.(15.7.2006)

  • dopitak
    ****

    S Hitchcockovými filmy mám zatím minimální zkušenosti, kromě Ptáků si teď honem nevzpomínám na nic, co bych od něj viděl. Nebudu první ani poslední, kdo tady napíše, že Man Who Knew Too Much má velmi dobrý námět, ale scénář už selhává, pokud jde o vyřešení případu. Nechybí mi dnešní akčnost, chybí mi inteligentní pokračování marocké zápletky. Divák tak dostává pocit, že u toho, co se děje dál v Británii, jsou všichni jaksi omylem, včetně herců. Poslední scéna filmu je naprosto nesmyslná.___Možná, že časem, až toho od Mistra uvidím víc, tomuhle filmu budu muset ubrat, kdo ví.(8.11.2008)

  • Epistemolog
    ****

    Záludné vedlejší role dodaly filmu grády a napětí, stejně tak i dvorní skladatel Herrmann. Alf si střihne cameo ve scéně na náměstí jako kolemdoucí v davu. Nezvyklé je prostředí se zajímavou zápletkou, která vyustí až k samému konci. Tenhle remake o mezinárodní zápletce a únosu z roku 1934 okomentoval Hitch slovy:¨ Řekněme, že první verze byla výsledkem práce talentovaného amatéra a ta druhá je dílem zkušeného profíka.¨ D.Day uchvátila v dramatu ¨Storm Warning¨ namířené proti sektě Ku Klux Klanu Alfyho natolik, že jí svěřil tuto roli emancipované dámy, která vědělá víc kde je sever, než samotný hlavní hrdina, kterého až v závěru přesvědčila o jeho lehkomyslnosti. Film se natáčel střídavě v Londýně a v Makaréši. Pro D. Day (která předtím nikdy neopustila USA) bylo těžké vyjít na balkón z hotelu a vidět: ¨všechny ty vyzáblá zvířata a lidi v ulicích...Hrstce bohatých patřilo v ulicích vše a zbytek lidí a zvířat neměl nic!¨. Doris vzpomíná, jak v jedné scéně odmítla vystupovat se zvířaty, dokud je někdo nenakrmil. Štáb tedy zřídil krmnou stanici, kde byli koně, krávy, jehňata, kočky, psi a jiná zvířata nakrmeni. Než byly záběry hotovy, podařilo se vykrmit všechna zvířata, která se na nich objevila. Scénarista J. Michael Hays jednou prozradil, že v době, kdy štáb odjížděl točit do zahraničí, měl hotových pouze pár scén. Musel tedy napsat i několik stran za den, které pak byly spěšně posílany na natáčení. ¨všechno se dodělávalo na poslední chvíli.¨(8.10.2011)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 29. dubna 1956 na Cannes FF. (Varan)

  • - Film okomentoval Hitchcock slovy: "Řekněme, že první verze byla výsledkem práce talentovaného amatéra a ta druhá je dílem zkušeného profíka." (Epistemolog)

  • - Na scénáři spolupracoval Angus MacPhail, který se podílel i na první verzi filmu z roku 1934. (Zdroj: ČSFD.cz)