Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (199)

Falko 

všechny recenze uživatele

Na dnesnu dobu je to mozno trosku natiahnute, niektore sceny v Maroku, ako aj londynskej sale Royal Albert Hall pri zbytocne dlhom hrani orchestra a potom ma prekvapil zrazu necakane rychly zaver filmu a titulky, to som trosku inac ocakaval. Avsak stale je to zabavny, ale hlavne napinavy Hitchcockov film, ktory na to, ze sa jedna o spionazno-dobrodruzny krimi film, je dejovo omnoho jednodussi, ako o tri roky neskor natoceny a trosku akcnejsi film s Cary Grantom NA SEVER SEVEROZAPADNI LINKOU (1959). ___________ James Stewart - (Dr. Benjamin McKenna) +++ Doris Day - (Josephine Conway McKenna) +++ Christopher Olsen - (Hank McKenna) +++ Brenda de Banzie - (Lucy Drayton) +++ Bernard Miles - (Edward Drayton) +++ Ralph Truman - (Inspector Buchanan) +++ Daniel Gélin - (Louis Bernard) +++ Alfred Hitchcock - (Muž v Maroku na trhu) +++ Produkcia: Alfred Hitchcock +++ ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Aj napriek dojmu premárneného atmosferického potenciálu ohľadom straty dieťaťa a jeho pokusu o záchranu ma príbeh nenudil. Podarilo sa mu vo mne vzbudiť dojem akéhosi dobrodružstva a to aj napriek tomu, že svet špiónov a politických intríg vo filme moc nevyhľadávam. No a v prvom rade tam hral môj obľúbený herec James Stewart, na ktorého je vždy a za akýchkoľvek okolností radosť pozerať. Posledná veta vo filme z jeho úst nemala chybu. Nadpriemer. 75/100 ()

Reklama

kinej 

všechny recenze uživatele

Když se dohromady dají jména Hitchcock, Stewart a Hermann, výsledek je jistý. Muž, který věděl příliš mnoho rozhodně patří do zlatého fondu všech těchto osobností. Díky zajímavému příběhu film zaujme již v úvodu a když přijmete pravidla hry, tak vás nepustí až do konce. Jeko geniální zde beru organické propojení filmu a soundtracku, kdy hudba není jen doprovod, ale přímo hybatel děje. Při geniálně zfilmovaném koncertě při Albert Hall nejen doprovází konání postav, ale taky je přímo určuje. I díky úžasnému střihu, patří tato pasáž k tomu nejlepšímu co kdy Hitchcock natočil. ()

Eliott 

všechny recenze uživatele

Celkem zajímavý thriller na němž září především nápadité dialogy mezi hlavními postavami. Nicméně jsem zvyklý na mnohem vyšší úroveň od tohoto režiséra. Všechny zvraty byly neuvěřitelně natahované a co je horší, nepůsobyly ani nijak zvláště promyšleně. Proto se také všechny klíčové scény stanou spíše náhodně, než že by do sebe na závěr zapadly jako puzzle a utvořily dechberoucí celek. Jakožto Hitchcockův horší průměr bych nejraději napálil pouze tři hvězdy, ale přikláním se ke čtyřem vzhledem k vysoké poutavosti a několika vskutku povedeným humorným momentů. 70% ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

3/10 Vyjma pekneho Marockeho zacatku to opravdu nestalo za moc - docela me otravovala ta tolik vyzdvihovana hudba i ta oskarova pisnicka - povysit jakysi hudebni doprovod nad scenar, to ja docela silna kava. Mimochodem, jestli nekdo tvrdi, ze je to lepsi nez original z 1934, tak to je ulet. Jenom sislajici Stewart to zachranuje, ale jinak je to opravdova slabota az na par peknych zaberu... ()

Galerie (106)

Zajímavosti (22)

  • Film okomentoval Hitchcock slovy: "Řekněme, že první verze byla výsledkem práce talentovaného amatéra a ta druhá je dílem zkušeného profíka." (Epistemolog)
  • Film se natáčel střídavě v Londýně a v Makaréši od 12. května do 24. srpna 1955. Pro Doris Day, která předtím nikdy neopustila USA, bylo těžké vyjít na balkón z hotelu a vidět. "Všechny ty vyzáblá zvířata a lidi v ulicích. Hrstce bohatých patřilo v ulicích vše a zbytek lidí a zvířat neměl nic!" vzpomíná Doris, jak v jedné scéně odmítla vystupovat se zvířaty, dokud je někdo nenakrmil. Štáb tedy zřídil krmnou stanici, kde byli koně, krávy, jehňata, kočky, psi a jiná zvířata nakrmeni. Než byly záběry hotovy, podařilo se vykrmit všechna zvířata, která se na nich objevila. (Epistemolog)
  • Celosvětová premiéra proběhla 29. dubna 1956 na Cannes FF. (Varan)

Reklama

Reklama