Poslední zastávka smrt

Pokus o natočení problematické závislosti na fetu nedopadl moc dobře. Hlavně ty herecké výkony jsou žalostné, jediný Tomáš Juřička je věrohodný, jeho postava feťáka je dost nechutná. Jinak žádná sláva. Přece ale jen má tahle inscenace zvláštní kouzlo polistopadové doby a do příběhu se ta atmosféra pěkně obtiskla. A hudba mě občas připomínala mistra Jozefa Revalla! (04.08.2016)

Tak já nevím, pana Cimického jsem čítával vcelku rád, ale co z toho udělala paní Besserová, to je tedy síla. To už nemohla paní režisérka napravit, ani kdyby sebevíce chtěla. Napsala motanici, kde náhoda je hlavní pomocník, a kde kriminalisté moc dělat nemusejí. Ten konec je praštěný, nu, zase náhoda. V každém případě díky hercům z toho nevznikl totální propadák. (06.06.2017)

Upřímně řečeno nevím, za co bych dával jedinou hvězdičku, možná kdybych byl holka tak za Pavla Rímského a jeho krásný hlas, ale toho je tady pomálu a navíc nejsem. VJ hraje feťačku kolem které se motá zmalovaný Tomáš Juřička, ona pak vleze do postele slušňákovi Marku Hamanovi (naprosto nevýrazný nevím kdo). Pak ho vezme na velmi srandovní fetparty (stylem jak si scénárista představuje ...), on ji miluje a brání přímo Proti všem, pak je tam léčebna, kde se taky fetuje a protekční synáček se tam chechtá primáři do ksichtu, kolem bloumá Jandák v jedné se svých standardních nudných policajtských rolí se Zdeňkem Žákem, ani jeden nemá co hrát. Bez rychloposuvu a psaní vedle by si člověk hodil mašli ne z tragického osudu, ale z nudy, která tam je. Proboha nikdy víc, já doufal, že to bude aspoň sranda, ale ani to ne, prostě leklá ryba. . (04.08.2016)

S odstupem let je na tomhle televizním snímku zajímavá snad jedině účast Jana Cimického, známého odborníka na problematiku toxikomanie coby autora předlohy. Film vznikl sice na samém počátku 90. let, ale nese čitelný rukopis tvorby předchozí dekády. Vznikl z výchovných důvodů jako varovnání před drogovou závislostí, má jalovou kriminální zápletku a naivní schématické postavy. Co se na něm podepsalo nejvíc, je zoufale neumětelská režie Anny Procházkové, která místy posouvá snímek na hranici grotesky. Vše podtrhují neslané, nemastné herecké výkony s čestnou výjimkou Tomáše Juřičky, kterému bych toho feťáka z fleku věřil. Drogové problematice se předlistopadová tvorba dlouho vyhýbala a jedinou světlejší výjimku představoval film Pavučina, který by ale dnes jen těžko obstál, přece jen zub času zahlodal. Kdo chce vidět dramaticky dobře zpracovanou feťáckou látku, ten se musí poohlédnout po západní kinematografii. Celkový dojem: 15 % za dobovou osvětu. (26.03.2018)

"Tak se nám drogy dostaly i do inscenací!" "A co sis myslel? To je jako rakovina, tohle svinstvo nezná hranice!" Narkomanská banda prichytená pri vykrádačke zamorduje náhodného svedka. Poctivý slušniak Haman, ktorý objavil telo a zavolal bezpečnosť (alebo už políciu?), sa na druhý deň náhodne na plavárni zoznámi a bezhlavo zamiluje do jednej z páchateliek Jeníkovej, ktorá sa k nemu obratom nasťahuje a za ňou začne dochádzať druhý páchateľ Juřička. Ten popri páchaní kriminality a fetovaní ešte stíha zaúčať novú generáciu, zatiaľ len cvične s riedidlom. Pokiaľ ide o autority, máme tu psychiatra Rímskeho a dvojicu kriminalistov Žáka a Jandáka. Základ by bol dobrý, ale scenár je dosť chabý a samotná realizácia je presne v duchu "zotrvačníkovým osemdesiatkovým televíznym spôsobom riešime horúce témy dneška o ktorých ešte veľa nevieme". Tešil som sa na naivitu, nechcený humor a káravo zdvihnutý ukazovák, všetkých troch sa mi dostalo, ovšem nie v očakávaných pomeroch. Herecky najviac zaujal Tomáš Juřička čo by prefetovaná socka a pikantná je účasť mimikrového včeličkára Vlacha, tentokrát ako šéfa kriminalistov, vyzývajúceho podriadených "prověřit naše feťáky a řádne vytěžit". Dve alobalové skladačky plus jedna napolo vysypaná. (16.05.2023)