Záhada Silver Lake

Myšlenka asi byla vymyslet něco hodně zvláštního a konspiračního. Základ se docela povedl, ale různé věci okolo jsou slepené i na místech, kde do sebe příliš nezapadají, nebo se jim těžko dá věřit, vzhledem ke spoustě zvláštním náhodám. Ani po více jak hodině nebudete tušit o co tam vlastně jde a navíc vám bude připadat, že film běží už tak 2 hodiny. Téměř na konci se konečně divák dozví hlavní motiv toho všeho a začne mít pocit, že přijde velké finále. Na to je už ale příliš pozdě a tak film paradoxně skončí nejvíc obyčejně jak to jen jde. I přes poměrně negativní komentář děj dokáže velmi dobře držet pozornost a rozjede něco, kde originalita rozhodně nechybí. (23.12.2018)

Šmakota. Neo-noir výlet po Los Angeles plný odkazov na starý Hollywood, Hitchcocka, evidentná inšpirácia Lynchom a jeho geniálnymi bizarnosťami. Popkultúrna onánia nad všetkým čo tak máme radi. Stopáž 140min síce prestrelená, ale stále sa je na čo pozerať. Film je napriek minutáži dosť svižný a hudba je veľmi píijemná. Kamera a to ako je film natočený je len bonus k tomu celému. Netreba, ale čakať normály film. Under the Silver Lake sa vymyká škatuľke a ide si svoje, niekedy som mal pocit, že sám režisér nevedel kam až pôjde. Za klasikami typu Lost Highway, Mulholland Drive ci Donnie Darko zaostáva. Napriek tomu musím odporučiť (80%) PS: Garfield mi nevadil. (03.10.2018)

V Cannes z toho byla nominace na Zlatou palmu, v leckterém obýváku možná naopak rozpaky. Nevšední kousek, ve kterém je cítit Lynch, Hitchcock i Coeni, a ve kterém chybí pevná struktura. Nevím, zda chtěl tvůrce poukázat na zmatenost a roztěkanost mladé generace, každopádně zpočátku zaujal. Ovšem jak se to vezme. Určitě má v sobě něco nutkavého a přitažlivého, publikum svádí a láká, co přinesou další minuty, jenže stopáž je obří a divák se nejednou ztrácí. Já tedy ano. Losangeleský rodák Andrew Garfield v posledních letech vyhlíží poměrně zajímavým dojmem, vybírá si zajímavé projekty a rozhodně umí hrát. Jeho hrdina, bezcílný flákač z Los Angeles, má potřebu přijít na kloub všem divnostem ve svém okolí. Jeho zájem odstartuje pohledná sousedka (dámy jsou tu obecně jen za pasivní objekty), která přes noc zmizí. Postupné prokousávání se má své kvality, bojkot racionálna to ale postupně prohrával s mým zájmem a trpělivostí, i podpora scénáře byla zejména v druhé polovině slabší. Dekódovat podivné šifry mě přestávalo bavit a třeba je to celé promyšlené a hluboce satirické, ale když zůstává řada vedlejších zápletek bez dořešení, cítím se krapet neuspokojen. Místy zajímavé, ale jinak rozhodně převládalo rozčarovaní. (25.12.2018)

Film je zbytečně zdlouhavý mindfuck o tom jak bohatí lidé kontrolují celou společnost a rozkazují skrze skryté zprávy, vyskytující se takřka ve všem. Náš hlavní hrdina je prostý člověk co se shodou okolností do této bubliny snaží proniknout, aby zachránil dívku, kterou ani nezná a vlastně ji pouze jednou šmíroval polonahou z balkónu. Mohu pochválit akorát kameru, ale jinak to celé stojí za starou bačkoru, neboť je to zdlouhavé a nudné. Ani konečné vyvrcholení mi moc uspokojení nepřineslo, jelikož veškeré předchozí snažení bylo zbytečné a film se od začátku až do konce ani nikam neposune. Nemohu říct, že bych si ty 2 hodiny a 20 minut užil a vlastně je docela obdivuhodné, že jsem to vůbec dokoukal až do konce. Sledování zpětně nelituji, ale divnější film jsem pravděpodobně nikdy neviděl. A to jsem shlédl i Kulky Spravedlnosti, Sbrský Film a Rubber. PS: Paradoxně si s odstupem času z celého filmu pamatuju jen tu jebačku na začátku. To vypovídá o zajímavosti celé poselství. (01.10.2021)

DRM je veľmi svojský tvorca. Ale to mám rád. Je pravda, že dakedy takémuto druhu filmov trvá, kým sa dostanú pod kožu, ale zase nie je na tom nič zlé. Jediné čo mi vadilo boli uzatvorené motívy. Vďaka tomu film nefunguje úplne ako dielo, ku ktorému sa môžeme vracať a objavovať stále nové a nové veci. Na druhú stranu je film plný režijných nápadov a v hlavne prvej polovici dominujú nádherné konšpiračné teórie a urban legends. Druhá je už viacej vysvetľujúca, čo celý ten počiatočný feeling trochu kazí, ale aj tak som s tým spokojný. Nič sa tam v zásade nerieši, všetky vzťahy sú prispôsobené myšlienke filmu. Je to trochu ako Lynch a trochu ako Eyes Wide Shut, hoci je to stále iné. Owl Kiss a fakt že všetko so všetkým súvisí a že kultúra podprahovo mení ľudí, vytvára z tohto dielka pozerateľnú, bizarnú a miestami veľmi vtipnú filmovú delikatesu. Andrew zase raz perfektný. A pre mňa zatiaľ najlepšie Mitchellovo dielo. (14.02.2019)