American Horror Story - New York City

11. série: Bleju. Nejhorší série AHS v historii a oficiálně jsem se už každým dílem násilím nutila, abych si ho pustila. Tohle je tak odporná, levná, hnusná slátanina, která nemá hlavu ani patu, až podezřele divně kopíruje minisérii o Jeffreym Dahmerovi, přesto, že tu analogii jsem pochopila. Ale proboha ta laciná režie, nudné pasáže, nesympatické arogantní postavy. Asi až na dva díly to pro mě bylo naprosté utrpení. A ten finální díl? Vysvětlení dlouhé deset minut, při kterém hraje furt dokola jedna a ta sama strašná písnička, natočené jak pro debily, aby pochopil i člověk bez mozku to špatně zahrané metaforické divadlo roztažené na deset epizod, které ve finále uráží komunitu LGBTQ+ jejím ohyzdným zobrazením. Murphy to podle mě viděl tak maximálně z vlaku a akorát do toho sype. Totální dno a už to fakt přestaňte natáčet, prosím vás. Nedivím se, že OG herci už od toho dávají ruce pryč. (07.02.2023)

New York, rok 1981. V meste začne úradovať zákerný vrah, ktorého obeťami sú výlučne homosexuálni muži. Kvôli tomu polícia o prípad nejaví záujem. Jediný, koho vraždy zaujímajú, je lokálny novinár Gino. Ten je odhodlaný zistiť, kto za vraždami stojí a čo je jeho cielom. – Myslím si, že morálka pri natáčaní jedenástej série AHS by sa dala porovnať s fungovaním firiem na Slovensku. Šéf zadelí robotu, odíde a následne si každý robí čo sa mu zachce. Inak si to nedokážem vysvetliť. Jednoducho neverím tomu, že človek, ktorý vytvoril pôsobivé homocharaktery ako Lana Winters alebo Liz Taylor, dokázal do sveta vypustiť niečo takéto. Celá esencia American Horror Story je preč. Tento seriál nikdy nebol primárne o strašení. Vždy bol hlavne o charakteroch a už roky je AHS jednou z vecí, ktoré ma počas letných štyridsiatkových horúčav držia pri živote a kvôli ktorým sa teším na jeseň. U New York City je skrátka poznať, že Ryan Murphy má v hlave úplne iné projekty a toto už je len taká bokovka. Herecké výkony starých tvárí AHS sú naprosto žalostné a je vidno, že bez ťahúňa typu Lange/Peters/Paulson je seriál nefunkčný. Nové tváre Russell Tovey, Charlie Carver a Joe Mantello sú velmi snaživí, ale čo z toho, keď staré známe tváre ako Billie Lourd, Denis O’Hare alebo Zachary Quinto nehrajú vôbec nič a každá scéna s nimi je doslova utrpením. Obsahovo je to ešte horšie. Nespočet naprosto zbytočných dejových liniek, slabá práca s mysterióznom a hlavne supernaturálnymi elementami. Scény s výkladom kariet v tom malom obchodíku pôsobia ako paródia typu Scary Movie. Príbeh s Mai Tai killerom ma vôbec nezaujal a napriek tomu, že sa mu tvorcovia v závere série snažili dať väčší význam, bol podla mňa nezvládnutý. ‚Záhadná choroba‘ je v podstate jedinou linkou, ktorá to drží ako-tak pokope až do konca. Zvolenie intenzívnej LGBT tematiky je podla mňa tiež nešikovné vzhladom k momentálne naprosto rozdelenej americkej spoločnosti (práve prebiehajúce midterms s takmer presne 50/50 výsledkami). Niečo podobné by podla mňa bolo vhodnejšie napríklad po Culte. Takto je to nanešťastie najslabšia séria AHS, na ktorú sa budem snažiť čo najskôr zabudnúť. Snáď sa to o rok zlepší. (17.11.2022)

Na jednu stranu je tato řada výjimečná svou celkem civilní autentickou atmosférou newyorské gay komunity 80. let. Je patrné i použití filtru, takže záběry dostávají jistotu patinu. Problém je, když se to zvrhne v Hostel a myšlenka jde do výlevky… Proč je závěr rozdělen na dva díly nevím, předposlední je tako psychedelický trip a poslední v podstatě takový půlhodinový videoklipem, byť hezkým. Řada pracuje s několika důležitými autentickými motivy. Jednak metaforou epidemie HIV/AIDS, jednak příběhem sériového vraha (v New Yorku v letech 1992–1993 - ale jinak vraždil od 70. let - tzv. Last Call Killer zabil a rozčtvrtil několik gayů, které vylákal z barů, dopaden byl v roce 2001, jeho povoláním byl zdravotní bratr na chirurgii) a hlavně autentickou a nadčasovou červenou linií k oběma tématům, tedy zoufalým nezájmem úřadů. (14.04.2024)

Bez menších spoilerů se z atypické kapitoly vypsat nedokážu. Přiznaně béčkový směr 1984 i Double Feature nahnal seriál do slepé uličky, kdy bylo potřeba zvážnět a přijít s příběhem, který (s nadsázkou) bude dávat smysl. A výsledkem je zážitek z horkem rozpálené metropole, kde někdo vraždí a někdo další taky. Dvě linky se proplétají tak dlouho, až se nakonec oddělí a zatímco jedna z nich se k AHS vesmíru hodí, ta druhá diváckou obec rozdělila velkou silou. Ryan Murphy totiž přišel s Angels in America(n Horror Story) a přestože bych podobný zážitek čekal v nějaké jiné antologii nebo třeba v Pose, nějakou záhadou to díky brilantnímu finálnímu dílu skličuje, dojímá, napíná úplně jinak než libovolná minulá série - a hlavně funguje. I navzdory tomu, jak scénář záměrně mate divákovo očekávání a naopak díky tomu, jak se sem hodí fistule Russella Toveyho, návrat slizkosti Zacharyho Quinta, metafory očividné i poschovávané a desetiminutovky, kdy se zdánlivě nic neděje, a přitom není potřeba nic dodávat. (21.12.2023)

Tak tohle jsme si my, fanoušci AHS, opravdu nezasloužili. Už dávno neplatí že je tento seriál o hororu (snad jen kromě 6. série která byla v první polovině fakt scary), ale je o promyšleném příběhu a zajímavých postavách, které jsou úchvatně zahrány a napsány. Bohužel nic ze zmíněného jsme se v 11. sérii nedočkali. Dočkali jsme se jakéhosi experimentu o detektivku, psychologický thriller, sociální kritiku tehdejší (i dnešní) společnosti, a asi i toho hororu, ale ani jednomu ze zmíněných se nedaří zde vykreslit dobře či něčím zaujmout či upoutat. Pokud by toto autoři nezařadili do AHS ale byl by to samostatný seriál, mělo by to dle mého větší úspěch (a zcela určitě vyšší hodnocení na ČSFD, iMDB apod.). Ve stejném roce jako NYC  vyšel od Ryana Murphyho oceňovaný a oblíbený seriál Dahmer, který by se do antologie AHS hodil daleko více než právě NYC. Připadá mi totiž, že poslední roky mají veškeré ostatní projekty od tohoto oblíbeného chlapíka daleko větší péči než AHS. Začátek a závěr této série byl naprosto tristní - postavy si nešlo oblíbit, neboť pro to nebyl prostor. Za jediné pozitivum shledávám prostředek seriálu (díly 4-6), ve kterých se podařilo vybudovat alespoň v pár scénách nějakou atmosféru či zajímavý děj. Jenže to vše opět zůstalo v koši díky již zmíněnému zpackanému závěru, který se snažil být něčím, na co neměl právo. Herecké výkony především zajetých tvářiček v AHS jako Billie Lourd, Leslie Grossman či Denis O'Hare byly tragické a člověk by řekl že by tuto sérii právě oni měli táhnout, ale stal se naprostý opak. Mé sympatie získali nováčci a to především Patti LuPone a Joe Mantello - tím nechci říct že bych si z jejich výkonů sedal na zadek, ale působili na mě že se více snaží a roli si více užívají. Myšlenka seriálu dobrá, prostředí zajímavé, avšak dovolím si tvrdit, že právě v Dahmerovi se mi celkově všechno (od kamery, herců, střihu, a i lokací) líbilo daleko více než tady a právě zde lze vidět to, že AHS byla odstavena na vedlejší kolej. Díky tomu že díly mají kratší stopáž se seriál dá velice rychle proletět, ale i přes to jsem se ve většině epizod přistihnul, jak se koukám kolik do konce ještě zbývá, což se mi u tohoto seriálu už dlouho nestalo. Je to promarněná příležitost, protože téma 80s v New Yorku je bezedné. Tahle série se nepovedla mj. i proto, že nepřišla s ničím, co bychom všude jinde neviděli daleko lépe natočeno, zahráno a s lepší atmosférou. Na to jak se má dělat kvalitní krimi o gay komunitě v 80s/90s bych odkázal na American Crime Story: Versace, který je o parník jinde. Jen taková zajímavost na závěr: V této sérii je opravdu minimum žen, často to na mě působilo, jakoby celé město patřilo jen gayům a policajtům. TOP KOMENTÁŘE: maddy, marceloo (29.08.2023)