Šakalí léta

K filmu Šakalí léta mám rozporuplný postoj. Osobně mě nebavil a nelíbil se mi. Nebere mě samotný žánr, nebaví mě písničky z filmu, nenapnul a ani mě moc nepobavil příběh a postavy mně spíš lezly na nervy. Nicméně dokáži ocenit jeho úspěch a nemám nic proti němu. Je pravda, že dílko to bylo ve své době u nás velmi originální a písničky z něj byly všude. Martin Dejdar se své role zhostil výtečně a nakonec je pravda, že několik podařenějších scén si z filmu pamatuji i po mnoha letech. Přesto, že se k Šakalím letům už nikdy vracet nechci, nechám jim za výše napsané pěkné tři hvězdy. Navíc jsou solidním odrazovým můstkem pro Jana Hřebejka a možná by bez nich jeho pozdější filmy nevznikly. (20.05.2022)

Na Šakalí léta jsem se opravdu těšil, hodně jsem o nich slyšel (např. že zde Dejdar stvořil legendární postavu "Bejby", která patří k jeho nejlepším) a výsledek mě… zklamal. A to dost. Zpočátku to vypadalo slibně, příchod Dejdara na scénu za to stál a já si říkal, že to vypadá na fajn film, ale potom se táhlo, táhlo a táhlo. Příhoda s pivem a písnička "Na kolena" - to jsou scény, které mě vytrhly z letargie, ale jinak to byla opravdu slabota a jedno z největších (českých) filmových zklamání. A ani ten Dejdar tam nedostává tolik prostoru, aby to mohl nějak zachránit. Možná jsem na film moc drsný, ale zkrátka a dobře, potom všem, co jsem o něm slyšel, jsem se těšil na jednu legendu. Bohužel z legendy se vyklubala pěkná blbost. 40 %. (31.01.2013)

Nebylo to úplně zlé, ale máme daleko lepší muzikály, i když jich bohužel není mnoho. Při tom bych řekla, že by to byl žánr, který by nám šel. Hřebejk se snažil natočit něco ve stylu Pomády, alespoň mi to tak připadalo, a docela se mu to i povedlo. Líbili se mi taneční scény a hudební čísla byla skvělá, píseň "Na kolena" je ikonická a dlouho zůstane. Příběh je ale hodně slabý a to filmu dost škodí. Je totiž nezajímavý, nezáživný a vůbec negraduje. Je tam spousta nevysvětlených momentů. Na příběhu se mohlo zapracovat více, bez něj je to ploché až nudné. (11.09.2020)

Při prvních záběrech filmu jsem se domníval, že jde o snahu navázat a aktualizovat STARCE NA CHMELU. Ty další ten zprvu jednoznačný dojem jen zproblematizovaly. Dvojí kolej filmu - chytlavé, dobové realitě odpovídající Hlasovy rockové písně byly ta případnější - se postupně mění i v dvojí kvalitu filmu. Ta druhá se odlišuje doslova škobrtáním o dobové reálie: Někdy se podaří váhu srovnat, jindy následuje neodvratitelný propad. Nepříjemně překvapují některé násilné ideologické aktualizace, které předbíhají svou dobu o 25-30 let (děj filmu je - nebo má být - situován zhruba do let 1954-1957). Celkový dojem je - např. ve srovnání s PELÍŠKY - mnohem rozporuplnější. To nejpodstatnější, co na sebe LÉTA prozrazují, je talent nejen Hřebejkův, ale v podstatě celého jeho tvůrčího týmu. Tady ovšem převážně v rovině ne vždy dovršených příslibů. (02.12.2007)

Když jsem poprvé viděl tenhle film bylo mi přibližně devět. Lítal jsem po pokoji a zpíval na kolena na kolena jeee jeee jeee. Ty časy, kdy mi bylo devět jsou sice pryč, ale občas není na škodu se jen tak proběhnout a dát si na kolena. Těžko říct, jak by to tvůrci pojali nikoli jako muzikál, ale to nemá cenu řešit. Hudbu si člověk rád užije, příběh sám mi přišel trošku slabší. V mých očích je to tak na 3 1/2* (25.01.2011)