(Ne)obyčejný kluk

Příjemné, hřejivé pohlazení po duši. Líbilo se mi, že film nakonec nebyl pouze o malém klukovi a jeho handicapu, ale že se zaobíral do velké míry i postavami okolo něj a vztahy mezi nimi. To bylo ostatně to, na co film chtěl poukázat - že se svět netočí jen okolo jednoho člověka a jeho problémů, ale že je třeba být zároveň vnímavý a ohleduplný vůči ostatním, protože každý má své vlastní trable a zaslouží si trochu pochopení. Možná by na někoho byla ta míra "laskavosti", kterou film ukazuje, trochu moc, protože se tam nakonec neukáže žádná veskrze negativní postava (právě naopak jsou postavy vykresleny v dobrém). Mně to ale takto vyhovovalo a necítila jsem z toho žádný nátlak na city (rozhodně se film nesnaží být prvoplánově dojemný), spíš mi to v téhle formě přišlo zkrátka přirozené. O tom je ostatně život, nikdo se primárně nerodí jako špatný člověk, jen nás okolnosti můžou vést ke špatným volbám. Takže za mě rozhodně palec nahoru. Víc takových filmů! ~(4,4★)~ (31.03.2020)

Mezi 3-4...nevím, jestli má imdb patent na systém 10* hodnocení, ale toto 5* je prostě pruda...ano, je to pruda...ale změna by patrně zbořila všechny předešlé **, což by mělo za následek kolaps čsfs...takže nezbývá nic jiného, než se s tím smířit...to taky zbývalo malému chlapci tohoto snímku (i když v jeho případě šlo o větší tragédii), který reflektuje posměch, hněv a šikanu už na základní škole. Body dolu za stopáž (už to bylo dlouhé) a opakující se motiv otloukánka a šikanérů. A jak píši v úvodu, je to mezi 3-4. (05.06.2018)

Ponaučení a doják. Sladké jak pověstné hovno z nutrie a reálné asi tak jako demokratické volby v Severní Koreji. Ale zároveň je naprosto jasné, že Chbosky to takhle průhledné až pohádkové prostě chtěl.  A za vší tou příručkovou sladkostí o správném přístupu k dětem, kamarádům a k sobě samým se nenápadně dějí ty skutečné věci. Všimli jste si jak třeba během filmu zkrásní unavená máma Julie Roberts nebo stěru jak jinak než skvělého Mandy Patinkina vůči nabubřelému zbohatlíkovi, rodiči. - " Ve školské radě mám pořád dost dobrých přátel,, pane řediteli! - Já jich tam mám víc."   Sympatické i v tom, že jsme poučováni jen v hodnotách prostých, řekněme lidských  A takhle se poučovat klidně nechám.  Ovšem lidé otrávení dnešní společenskou ufňukanou rasově-genderovou  kontroverzí asi raději ruce pryč. (24.11.2022)

Tri hviezdičky sú málo a u štyroch váham. Obyčajná tvár je filmom, o ktorom si spravíte predstavu predtým, než ho dopozeráte. Pretože problémom nie je čo?, ale ako? Ako sa celý tvorivý kolektív vysporiada s úzkou hranicou medzi umením a gýčom, medzi senzitívnosťou a slzopudnosťou, medzi vierohodným a falošným stvárnením. Oceňujem, že v tomto filme uvedené hranice boli prekročené iba sporadicky. Uvedomujem si, aké ťažké je zobraziť všetko, s čím sa odlišný jedinec v živote stretáva a neskĺznuť do šablóny a popisnosti. Z niekoľkých komentárov, ktoré som si prečítal ma oslovil názor, že by sa tento film hodil do škôl, pretože považujem za vhodné, aby ho školáci videli. (21.10.2018)

Wonder určitě žádný zázrak není. Je to jeden z těch filmů, který se vás svou miloučkou sentimentalitou bude ustavičně snažit rozbrečet, ovšem je to ale zároveň film, který na to jde chytřeji než jiné. Příběh sympatického klučíka s obličejovou vadou dost trefně a zajímavě poukazuje na obecně známou věc, že bychom neměli soudit podle vzhledu, nýbrž podle povahy. To, co však činí tenhle příběh ještě o něco lepším než podobné fliky (a že jich je dost) jsou ostatní členové chlapcovo rodiny - Wilson a Robertsová jsou nesmírně líbiví rodičové, stejně tak se povedla starší sestra, která se zas, v kontrastu se svým mladším bráchou, snaží vymanit z pozadí, plus klidně bych ocenil víc scén mezi ní a matkou, to bylo super. Propojení vztahů mezi všemi členy rodiny je nejsilnější stránka filmu, přičemž mu to vyšlo setsakramentsky dobře. Snad jen bacha na ty přílišné nálevy kýče a sentimentality, těmhle líbivým dramatům to spíš škodí. Slabší 4* (10.02.2018)