(Ne)obyčejný kluk

Citová ždímačka jak hovado. Stephen Chbosky podobné snímky prostě umí. Dokonale se dokáže vcítit do lidí a dětí stojících v koutě a následně svoji myšlenku zvládne bravurně předat divákům. Neskutečně citlivá věc, ve které se mu podařilo přesvědčit dokonce i Owena Wilsona k vážnému a procítěnému výkonu. Jacob Tremblay je neuvěřitelně talentovaný malý frajer. Strašně se mi líbily dialogy a monology napříč celým filmem. Jedna zajímavá myšlenka za druhou. Ani přes parádní dialogy mě příliš nezaujaly příběhy ostatních. Například bíločerná romance sestry hlavního hrdiny. Tento snímek vás vezme na dvě hodiny do trošku jiného světa. Do světa, kde jsou všichni v jádru duše hrozně hodní, do světa, kde pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Filmu se dokonale daří předat svoji náladu divákům, což je důvodem jeho úspěchu. (25.03.2018)

Příjemné, hřejivé pohlazení po duši. Líbilo se mi, že film nakonec nebyl pouze o malém klukovi a jeho handicapu, ale že se zaobíral do velké míry i postavami okolo něj a vztahy mezi nimi. To bylo ostatně to, na co film chtěl poukázat - že se svět netočí jen okolo jednoho člověka a jeho problémů, ale že je třeba být zároveň vnímavý a ohleduplný vůči ostatním, protože každý má své vlastní trable a zaslouží si trochu pochopení. Možná by na někoho byla ta míra "laskavosti", kterou film ukazuje, trochu moc, protože se tam nakonec neukáže žádná veskrze negativní postava (právě naopak jsou postavy vykresleny v dobrém). Mně to ale takto vyhovovalo a necítila jsem z toho žádný nátlak na city (rozhodně se film nesnaží být prvoplánově dojemný), spíš mi to v téhle formě přišlo zkrátka přirozené. O tom je ostatně život, nikdo se primárně nerodí jako špatný člověk, jen nás okolnosti můžou vést ke špatným volbám. Takže za mě rozhodně palec nahoru. Víc takových filmů! ~(4,4★)~ (31.03.2020)

"Obyčajná tvár" je film o chlapcovi Augustovi Pullmanovi, ktorý sa narodil s vadou tváre. Pre svoje estetické postihnutie to nemá v živote jednoduché, ale napriek tomu sa nevzdáva. Je to snímok, ktorý hrá na city, miestami doslova citovo vydiera diváka. Musím však uznať, že je to po filmárskej stránke profesionálne natočené. Vypočítavo dojímavé filmové dielo. Ja si však nedokážem odpustiť cynickú poznámku. Viete si predstaviť, že by sa starej veľkohubej anorektičke Julii Robertsovej a krivonosému trotlovi Owenovi Wilsonovi podarilo spoločne splodiť pekné dieťa? Ja veru nie. Výsledok ich potencionálneho párenia presne zodpovedá podobe malého Augusta Pullmana. *** (31.03.2020)

Je doslova osvěžující zajít si v roce 2018 na film s Julií Roberts. Tentokrát září v roli statečné maminky (medvědice). Matky desetiletého chlapečka, který se narodil s výraznou deformací obličeje. A který má konečně, v páté třídě, nastoupit do běžné školy. Jedná se o malý VELKÝ film, jemný, laskavý, lásky plný, dojemný a velmi silný. Ano, jedno oko nezůstalo suché, ale přesto nejde snímek označit za prvoplánovaný doják. To, že jsou děti kruté, všichni víme a přesto nás to pokaždé dostane... A malý Augií je úžasný! Miluju ho!!! Teď a navždy! A nebojte se, jestli ho uvidíte, taky budete. (21.02.2018)

4* tohoto filmu jsem se bál, že jeho úspěch bude v přehnaně sentimentální atmosféře. V tom mě mile zklamal, ale je fakt, že s jeho tématem se nešlo vyhnout určitému klišé a vlhkému kapesníku. Naštěstí scénáristé to zvládli dobře a díky různým úhlům pohledů dokázali empativně proniknout do duší hlavních protagonistů a tím pochopit motivace, které nejsou na první pohled jasné. Výchovný aspekt filmu je cítit a není na škodu, ale podle mě děti - ti malí spratci, by se filmem nepoučili ;-) Ale kdo ví, zkuste jim to rodičové pustit. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (29.12.2020)