Režie:
Jaromil JirešKamera:
Emil SirotekHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Eduard Cupák, Ivan Vyskočil, Jana Brejchová, Zlata Adamovská, Zdeněk Blažek, Naďa Konvalinková, Bohuslav Čáp, Ludmila Vostrčilová, Soběslav Sejk (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh o lásce a nelásce, o snech a naději. Mladý muž a bílá velryba patří mezi to nejlepší, co spisovatel Vladimír Páral napsal. I divadelní dramatizace této knihy zaznamenala svého času velký úspěch. Nebylo proto divu, že tento nepříliš rozsáhlý, ale myšlenkově bohatý román přilákal filmaře. Byl to režisér a scenárista Jaromil Jireš, který ve spolupráci s Márií Dufkovou-Rudlovčákovou v roce 1978 napsal scénář, ve kterém geniálně podtrhl páralovský rozpor mezi dvěma životními koncepcemi. Jeden hrdina je dokonalým typem pasivity „žije tak, jako by měl vše již za sebou“ (Viktor v podání Eduarda Cupáka), druhý je „nabitá sluneční baterie, která do sebe čerpá stále novou energii“ (Břéťa v podání Ivana Vyskočila). A mezi tyto muže vstoupí žena, která jde tvrdě za svou kariérou (Edita v podání výborné Jany Brejchové). Jaromilu Jirešovi se podařilo na plátno přenést všechno nejlepší, co Páralova předloha poskytovala. Navíc režisér dopřál více místa jaksi symbolické, ale přitom naprosto realistické postavě převozníka Gausse (Zdeněk Blažek) a tím ještě více zesílil výsledný dojem. Smysl filmu vyslovil režisér těmito slovy: „Někdy lovíte bílou velrybu a ulovíte běličku. Ale důležité je nevzdat se, nepodlehnout malověrnosti. Ta dokáže zničit nejen vás i všechny sebekrásnější záměry. Bez víry a naděje to nejde. A také ne bez trošky humoru…“ (Česká televize)
(více)Recenze (89)
Dosť som mal pocit, že iba čítam knihu, a preto bolo sledovanie ťažké. Ani občasné osvieženie v podobe Adamovskej v plavkách nepomáhalo. ()
Film trpí (pro mě) značnými nesympatiemi, jež vzbuzují dvě hlavní mužské postavy, a taky hudbou, kterou se Štaidl snažil stylizovat do Stivínovských tónů á la Jako jed apod, jenže po celý film bylo stále více jasné, že je to jen kováříček. Psychologické profily postav byly vykresleny celkem srozumitelně, avšak postrádal jsem překvapení, zvrat a vývoj. Páralovy knížky mají neopakovatelnou atmosféru, která se dá asi ve filmu navodit jen výjimečně, to bych tedy neměl za hlavní výtku. Tou by bylo, že to atmosféru nemělo celkem žádnou, tj. ani tu Páralovskou, ani žádnou jinou, originální, kterou by tomu třeba někdo vtiskl. ()
Tak "Woody" to neni, ale film nenudi. Trosku retro zazitek. Samozreme vyborne zahrano...a jako bonus puvabna Zlata. :-) P.S.: Zdenka Blazka jsem mel radsi kdyz "chytal jedovate zmije", nez zde jako mentorujiciho prevoznika...ono je vubec zjevne, ze autori se urcite klisovitosti neboji ani v postavach, ani v dialozich. Pusobi to zvlastne. 4- ()
Nejlepší výkon Ivana Vyskočila v jeho dosavadní herecké kariéře. V jeho roli živelného nadšence bych si těžko představil někoho jinýho. ()
Zaujímavý film. Dvojica Cupák a Vyskočil si schuti zahrali.......65%. ()
Čtvrtá za hudbu, moc se mi ten motiv na píšťalu líbil. ()
Páralově knižní předloze dávám *****, film se povedl, ale není to úplně ono... ()
Hezký film nasáklý chemií všeho druhu. Někdy mám prostě náladu na takové nostalgicko-romantické téma...a hezká hudba Ládi Štaidla. A i když Párala opravdu nemusím, tenhle román je patrně to nejlepší, co napsal a co bylo posléze zfilmováno. Velmi tomu pomohlo zvýraznění a vlastně dopsání postavy převozníka Gausse. Tím se celá symbolika uzavřela a začala fungovat. ()
Samozřejmě, Páral byl v naší literatuře svého času pojem a nemohu mu upřít literární kvality, přečetl jsem od něho ale asi dva romány a nijak jsem s s autorem myšlenkově minul. Ono už prostředí chemičky působí ponuře, ale vůbec jsem nepochopil ideu díla. Obstarožní Edita přijede se svou asistentkou do Ústí, aby syntetizovala krystal umělého cholesterolu. Zde se musí setkat s svou bývalou láskou, chladným, odměřeným Viktorem, ale nakonec tu hlavní roli hraje Břéťa v podání Ivana Vyskočila, který chodí na pramici snít o lovu na bílou velrybu - a nakonec uloví tu starou opelichalou Editu. Trochu to připomínalo budovatelské filmy, kde hlavním smyslem bylo ukázat lidi zapálené do své práce, mistr Břetislav dokáže dokonce přesvědčit své kamarády, aby šli pomoci s tou krystalizací o víkendu, nakonec se mu podaří, že nikdo nechce trhat partu... Až ten dramatický a tragický konec přináší maličko vzrušení po předcházející devadesátiminulové nudě. ()
Jeden z filmů, který se mi kupodivu líbí navzdory problematické předloze. Film s příjemnou hudbou, fajn exteriéry, výborně namíchanými herci... ale s páralovským stylem jsem prostě vždycky měl problém, jeho psaní mi přjde tak ulepeně osmdesátkově naplzlé, já vím, že to je odraz doby, já to chápu, ale nelíbí se mi to. Zde však výborný Cupák, Brejchová, Vyskočil i Adamovská (v tomto pořadí). Tady to malinké komediální drama z chemičky prostě dobře jede, má v sobě jogína (taky symbol určité doby) a přírodu a zlepšováky a patenty, lásku, sex a něžnosti... Je to prostě fajn film, navzdory tomu, že prvotním impulzem k němu je páralovská poetika, která mi nesedí. Divné, ale je to tak. ()
Skvělý výkon Ivana Vyskočila, meta, kterou již nikdy nepřekročil a nepřekročí. Nádherné prostředí ústecké chemičky, jehož krásu může ocenit jen milovník industriální architektury či ústečák jako já, který si ve sledování svého města ve filmu libuje, skvělý Cupák a další. Film jehož duši, stejně jako genius loci Ústí nad Labem, ocení jen někdo. ()
Už ten název je takový zvláštní a ještě zvláštnější je ten milostný trojúhelník či čtyřúhelník z prostředí chemičky. Podle mě se tam jen kecá a vůbec nic se tam neděje. Je to strašná nuda, na které mě nejvíc prudila ta příšerná paruka Jany Brejchové. Proč naší Bardotce dali na hlavu takovou hrůzu? [1370. hodnocení, 75. komentář, 68%] ()
Jeden z nejlepších českých filmů. Bez debat. ()
Zajímavý dokumentární film o honbě za snadným získávání cholesterolu nabízí především kvalitní herecké výkony. ()
"V jednoduchosti je síla života... Hledat víc než nají!" Relativně vznosná hesla, avšak já sílu v tomto dramatu nenašel, Páralova tvorba asi není mým šálkem kávy. ()
Výborný Cupák, slušný Vyskočil (v co se změnil jeho herecký potenciál od dob "mladého rozhněvaného muže"?), příjemně uvěřitelná Adamovská, uvěřitelně slepičoidní Konvalinková a trapná Brejchová, deklamující bez jakýchkoliv emocí, jako by nehrála roli, ale četla školní slohovou práci. ()
Jak nemám rád Párala jako spisovatele, tak tento film mám v opravdové oblibě. Scénář výborný a všichni herci odvedli nejméně svůj vysoký standard, v případě Ivana Vyskočila až neuvěřitelný a nikdy více nedosažený nadstandard. ()
Páral není můj šálek čaje, tady ten příběh mi nic neříká, to už se mi víc líbil Katapult. Až moc chce vyjádřit kontrast mezi cynickým a vypočítavým světem starších a nadšením ze života mladších. Ke konci to začíná být zajímavé, když si Vyskočil nabrkne Brejchovou, ale samotný konec tento slibně se rozvíjející motiv utne, Páral jako obvykle nechá zvítězit stereotyp, asi aby to mělo patřičnou hloubku. ()
Nad marasmem chemičky v ústí a studene manipulativnich charakteru se jako labutí píseň nese transcendentní příběh o něčem, co je víc než sex, vic než láska, víc než hmota. A bez čeho jsme mrtvi za živa, a co když máme, i smrt stojí za to. O žákovi, jenz přerostl mistra. ()
Snímek má skvělou atmosféru a vtáhl mě do děje. Umožnil mi ztotožnit se hlavním hrdinou a vše prožívat s ním. Takové snímky mám rád. I když knižní předloha má taky něco do sebe, tady přispěchala filmu na pomoc i nádherná scenérie (jak ta průmyslová část, tak i samotné Labe a domek Břéťových rodičů) a v neposlední řadě překrásná hudba. ()