Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Recenze (261)
Snový film ve kterém se odehrává proměna z dívky na ženu (Valerie dostává první menstruaci). Podle mě to byl teda pěkně pošuckej film, ačkoliv věrím tomu, ze původní předloha mohla být skvělá. Za kostýmy a masku Tchoře (ta byla opravdu výborně tajemná, něco mezi Marylinem Mansonem Faunovým labyrintem) dávám pět, zpracování se mi vůbec nelíbilo. Jednotlivé záběr byly moc zajímavé, podle mě líp fungovaly jako foto série než jako film. Jinak milovníci lolitek a markýze de Sade si jistě přijdou na své :) (LFŠ 2008) ()
Je patrné, že minulá totalitná doba našej krajiny, bola sexuálne a názorovo frustrovaná. Proste žiadne, ani len náznaky nejakého erotického dusna, či vlastný pohľad na svet. A predsa sa niekto vedel vyblázniť. VALÉRIA A TÝDEN DIVÚ je práve takýto ventil doby, keď sa verejne nerozprávalo o sexuálnych praktikách ( napr. bozkávanie sa medzi ženami ), o prvých menštruačných skúsenostiach, znásilneniach či cirkevnej pedofílii. Tento snímok je skôr, z prihliadnutím na rok vzniku, jedno veľké WTF a ako film taký, nieje zrovna jedným z tých najlepších. Možno naňho pozerať, ako na raritu vzniklú pravdepodobne s rebelanstva. ()
Nepříjemná nudná báchorka, která ačkoliv je surreální (na české poměry snad nejvíce ve filmové historii), nedává absolutně v ničem smysl. Tvůrci na LSD. ()
LFŠ 2008 ... To jsem prostě nevydržel a musel jsem po 20ti minutách utéct...a nevím proč, ale mám takové nutkavé tušení že jsem až tak o moc nepřišel. Ale to necháme na posouzení jiným. :) ()
Extrémě zvláštní ale oduševnělý a celkově hodně podmanivý film, který je po řemeslné stránce naprosto výborně zvládnutý. Především Čuříkova kamera a Fišerova hudba je nádherná. V hlavní roli krásná Jarka Schallerová dodává snímku tu pravou nevinnost. Na někoho to může působit jako pedofilní psycho ale na mě to zapůsobilo jako velmi netradiční a podmanivý zážitek. ()
Zvláštní to situace. Měl jsem za to, že Jirešova adaptace Nezvalova "černého románu" bude skrz svou osobitou poetičnost jedním z těch filmů, jejž divák přijme buď s absolutním nadšením, anebo totálním rozhořčením, že bude Valériiným fantaskním týdnem buďto ubít, nebo stržen. Leč já z projekce odcházel celkem netknut. Na to, abych odcházel rozhořčen je "Valerie" nejen na naší tvorbu mile jiná, k nadšení mně chybí... A to je právě to! Netuším, z čeho konkrétně by mělo mé srdce plesat. Tchoř to z šedě průměrnosti nevytrhne. ()
..aj ked prva scena na mna zapracovala ako Samarin kratas :P .. ()
Pro mě ohromné a milé překvapení, že tu něco takového v roce 1970 mohlo vzniknout. Je to takové slaďoučké, úchylňoučké, odvážné, dekadentní, expresivní - připomene to hned několik věcí (Wedekindovo Probuzení jara, Sedmikrásky od Chytilové, filmy Jodorowského, Felliniho, Alenku v říši divů), ale přitom si tento surrealistický obraz dívčího dospívání zachovává svůj originální výraz. Hudba, výtvarné pojetí - vše senzační. Dost možná můj nejoblíbenější film nové vlny. ()
Hodně šílený surrealistický film, ze kterého mám podivné pocity, kdykoliv si na něj vzpomenu. Hororově depresivní, šílené a masakrózní. Musím se přiznat, že poprvé jsem v kině usnula a zdál se mi sen, takže když jsem se vzbudila, tak mi to pasovalo na ten sen. Podruhé jsem se nadopovala kofeinem a bylo to o něco lepší :) ()
Skôr sa vyjadrím v pozitívach. Vítam krok zasadiť mladú herečku do zdánlivo neľahkej úlohy, rovnako ako výbornú akustiku, líčenie a kúzelne dávne prostredie. Fanatizmus (aký neznášam) sčasti pripomína Siedmu Pečať (1957). Ohromné oživenia a prechody konania postáv mali zmysel. Horšie to už bolo ale so schématickou tvorbou deja. Niektoré hlášky si mohli odpustiť, ale stále bolo cítiť hlbokú trefu do čierneho v súvislosti hľadania pravdy s pomocou symbolov, odhaliť mrazivejšiu časť ľudskej minulosti, temné zákutie každého jedinca, kde každý uviazol v pasci. Škoda ešte chýbajúceho srdca pri najťažších momentoch 7,5. ()
Na ten film jsem se těšila, ale nedokoukala jsem ani do půlky. Úchylné, pedofilní, psycho, za hranou. ()
Upíří, lesby, čarodějnice dospívání, mrtvoly, láska, církev, pedofilové....To byla zmatená bramboračka. A to jsem se občas snažil alespoň něčeho chytit a představovat si, že to jako má nějakej ten ,,příběh.´´ Od postelové scény Valérie s její novou přítelkyní jsem to ale vzdal. Výtvarná a hudební stránka skvělá, Tchoř děsivej, ale mě tato podivnost z konce Nové vlny s nepříjemnou atmosférou zkrátka jinak moc nesedla a celé to lehce úchylné panoptikum mi bylo spíš otravné. I když hudba Luboše FIšera mi lahodí a zapsala se do mého srdce. Je fakt krásná, opravdu nádherná. Pro mě tady bohužel ale jediná. Viděno v kině ()
Čekal jsem vizuálně skvostný film s mírně erotickým a hororvým nádechem a příslovečnou nesrozumitelností 60. let, ale výsledek všechny představy překonal. E. Krumbachová vytvořila tak nádherný a snový svět plný přepychových obrazů a obrazových narážek, které s ostatními prvky dělají z filmu výtečně ucelené dílo, což tak zpočátku vůbec nevypadalo. Spolu s lahodnou hudbou a éterickou Schallerovou je tento snímek doslova skvostem naší kinema- tografie, který svou jedinečností nenachází konkurenta. Jireš ve svém posledním výrazně nadprůměrném opusu dokázal tak výstižně a originálně ztvárnit svět dospívající dívky (s pomocí nezvalovy předlohy), na kterou působí depresivní prostředí samoty a upjaté výchovy, která jen čeká na konečné vysvobození, kdy se její temně laděné okolí rozzáří do jasných barev a nekonečného tance. A ty neherecké výkony pro mě výrazně pomohly celkové atmosféře a působily mnohdy až příjemně mrazivě. ()
Mno...když si to srovnám s tím výletem na Kokořín... ;-) ()
"Dobrou noc, můj čaroději / slyš svou vílu, slyš, jak štká. / Slyš, jak pláče v beznaději, / noc jí truchloroušku tká. // Dobrou noc, má plavovlásko, / dobrou noc a sladce spi, / až se probudíš, má lásko, / nevyzraď své tajemství." ... Vizuálně okouzlující vhled do fantazie dívky v jediném metaforickém týdnu na přelomu mezi dětstvím a dospělostí. Můj osobní film. K tomu všemu, co zde již bylo řečeno, chci ještě vyzvednout myšlenku prostupující celým dílem: Poznávejte bez předsudků - sebe sama i ostatní, hrajte si, fantazírujte - až pak se přizpůsobujte, "probuďte". Ne naopak - nebo z vás budou pokrytci, milé děti. :) ()
Stará dobrá pohádka až s původním grimmovským nádechem. Na první pohled budete pravděpodobně zmatení, nebudete vědět, co se vlastně děje. Ovšem postupem příběhu začínají do sebe různé dílky zapadat a začnou dávat smysl. Jen to chce více než nadprůměrnou diváckou pozornost. Valerie samotná variuje mezi pohádkou, groteskou, satirou, surrealistickým dramatem a romantickým příběhem. A je na vás, co si vlastně vyberete. ,,Běž si, Valerie, radši procvičit prstoklad měkkých stupnic." ()
Experimentální surrealistický horor. 1) Snová feérie představuje třináctiletou Valérii, jejíž fantasie reflektuje dívčiny úzkosti i touhy. Jdi a zopakuj si prstoklad měkkých stupnic._____ 2) Mé surrealistické období začalo a skončilo s podrobnějším studiem díla Vítězslava Nezvala ještě na základní devítileté škole. S překvapením jsem tehdy zjistil, že některé z mých nejoblébenějších básní existují ve dvou verzích, přičemž ty "censurované" jsou rovněž jeho dílem z poválečných let. Zaznamenal jsem to především u poetických děl jako Podivuhodný kouzelník nebo Básně noci. Nezvalův surrealismus, na jehož počátku stojí Valérie, se mě ale příliš nedotkl._____ 3) Literární scénář dokončila 45letá kostýmní výtvarnice a scenáristka Ester Krumbachová již na podzim 1967. Schválen byl v dubnu 1968. 34letý Jaromír Jireš film natočil od června do listopadu 1969. V dubnu 1970 proběhlo závěrečné schvalování._____ 4) Tvůrci jednoznačně upřednostnili vizuál filmu i hereckých představitelů. Valérie, její babička, Orlík (22letý Petr Kopřiva) a Hedvika byli předabováni. 35letá Eva Olmerová si střihla roličku služky-madame. 15letý básníkův syn Robert Nezval, který se o dva roky později zabil, dostal malou roli bubeníka._____ 5) Zasvěcené informace uvádí Martin Šrajer._____ 6) Film mně, bohužel, hladí jaksi proti srsti. Uznávám jeho osobitost a kvality, některé okamžiky mě silně zaujaly (například kázání v kostele pro panny), ale celkově se mi prostě moc nelíbí. Tomu odpovídá i hvězdičkové ohodnocení. Možná kdyby Valérie byla Valerian..._____ 7) Zajímavý koment: Adam Bernau*****. ()
Drtivé vítězství formy nad obsahem. Vizuálně podmanivý film, ve kterém si oči a uši přijdou na své, se utápí ve scénáristické nevýraznosti, které nepomůže ani těch pár pikantních záběrů. Při tomhle filmu radím ponechat mozek v režimu vypnuto. 6/10 ()
Poslední film z tzv. "Československé nové vlny", což je filmařské hnutí, během kterého vznikaly ty bezesporu nejlepší a nejkvalitnější české snímky, jenž byly hojně ceněné i v zahraničí. To je případ i tohoto díla s názvem "Valerie a týden divů", které je celosvětově vychvalované a opěvované, a to samozřejmě právem. Pak ale člověk přijde na ČSFD a vidí stejný problém, jako je to tu s každým jiným surrealistickým filmem a to ten, že je tu zhruba každý třetí uživatel, s prominutím, přízemní idiot, který nedokáže vidět za hranici reality a nemá žádnou představivost, takže to v praxi vypadá asi tak, že pokud se tomu člověku ve filmu neřekne, že tráva je zelená, tak si tu po jeho skončení bude v komentáři stěžovat, že mu nikdo neřekl, jaké barvy ta tráva byla. Zkrátka ne ve všech filmech vás bude režisér vodit za ručičku a surrealistické filmy prostě náročněji strukturalizované jsou. Původní literární předloha pro tento snímek je prý stejnojmenná pohádka Vítězslava Nezvala, což je naprosto nepředstavitelné, že by tento incestem zavánějící, lesbicko-upírský, poetický slepenec, se kterým si nevědí rady ani mnozí dospělí, byl originálně žánrem určeným hlavně dětem, i když je fakt, že nějakou tu pohádkovou strukturu a příběh si po celou dobu statečně drží. "Valerie a týden divů" je obrovské dílo, skoro český národní poklad, něco ojedinělého, nevyčerpatelně inspirující a krásného, s úžasnou hudební složkou. Nemám, co bych vytkl. K pěti hvězdičkám je tak blízko. 90% ()
Vítězslav Nezval byl zaručeně jedním z našich největších básníků (ne-li vůbec tím největším). Filmový přepis jeho surrealistické knihy Valerie a týden divů vznikl pod vedením Jaromila Jireše a Ester Krumbachové, dvou klíčových osobností československé nové vlny, jejíž je film v podstatě uzávěrkou (rok 1970). Po zhlédnutí na mě dopadly rozpačité pocity. Na jednu stranu mi zdejší surreálno není zrovna dvakrát po chuti a výsledek působí jako přestylizovaný blábol pro hrst zasvěcených. Na stranu druhou jsou všechny vnitřní i vnější složky utkány dohromady tak mistrně, že v celku utváří obraz opojné multižánrové podívané, v níž se spojuje fantaskní horor s upířím pornem, upíří porno s pohádkovými prvky a pohádkové prvky s existenciálním vyprávěním o dospívání, sexualitě a ztrátě nevinnosti třináctileté dívky. Mísí se zde nízké (doslova pokleslé) žánry s těmi vysokými, a přesto, že alegorický význam (dá-li se vůbec o významu hovořit) může být ledajaký, přesvědčivost a údernost Valerie a týden divů zajisté má (viz. inspirace Tima Burtona, místo na seznamu "101 hororů, které musíte vidět než zemřete"). Její účinek vidím předně v úchvatné výtvarné stylizaci (Krumbachová), magické hudbě Luboše Fišera a také v nestrojeném výkonu představitelky Valerie. ()
Reklama