poster

Postava k podpírání

  • anglický

    A Character in Need of Support

Drama / Podobenství / Krátkometrážní

Československo, 1963, 38 min

Komentáře uživatelů k filmu (95)

  • Rob Roy
    ****

    Hmm, tak po druhém, pozornějším skouknutí přehodnocuji ze 3* na čtyři. Chytrá surrealistická hříčka, která určitě trochu odráží i absurdnost doby ( komunistického režimu ). Zajímavé po kameramanské stránce.(17.8.2005)

  • Karlos80
    ****

    Pochmurný absurdní příběh vyprávěný svobodnou myslí pro osvobození myslí diváků. Minimum dialogů, ale o to více parádních a nezapomenutelných scén (půjčovna koček, úřad s dlouhými a nekonečně černými chodbami, čekárna, koupelnový kotel a pivnice), to všechno skrývá tato absurdní anekdota o kočce z půjčovny, byrokracii a narůstajícím spozdném. Ten nápad v podobě trhané kamery v několika záběrech na začátku filmu se mi zdál jako světový, avšak chvílemi jsem vůbec nevěděl jestli náhodou není nějaká chyba ve filmu a nebo v mém přehrávači..Takový malý předskokan k Juráčkovu nejlepšímu dílu Případ pro začínajícího kata. Velice alegorický a také bych ho viděl v určitém měřítku jako takový víceméně výborný retrospektivní snímek české nové vlny. A také zároveň jeden z těch filmů který bych hrozně moc rád viděl po čase znovu a to nejen na nějakých filmových festivalech a ve filmových klubech. Prosím vás nevíte kde je tady půjčovna koček?!(27.3.2007)

  • EdaS
    **

    Já na ty alegorie asi nejsem.(15.10.2009)

  • ORIN
    *****

    Pavel Juráček si nemohl vybrat lepší dobu, kdy tento kafkovský motiv převézt na plátna kin, částečná politická a společenská obleva mu to umožnila, takže, proč toho nevyužít. Absurdita doby je zde dokonale vystižena, byrokratické manýry zesměšněny na maximum, navíc mi připadlo, že předabování dodává filmu punc jakési větší mysterióznosti. "Vlastnost, kterou se člověk liší od zvířat na pět. -Rozum. -Neee, kázeň!"(5.11.2007)

  • xxmartinxx
    ****

    Nevím, tři mi k tomu nesedí, ačkoliv mě to ke konci naštvalo tím, kam se ten skvělý nápad s půjčovnou koček (ne)vyvinul...(9.2.2013)

  • Lynn
    *****

    Nová vlna pro mě zůstává vrcholem české (ale i světové) filmové tvorby. Divný, absurdní, surrealistický, tak trochu cynický - takový je film Pavla Juráčka a Jana Schmidta. Nemohu říct, že bych ho úplně pochopila, ale to ani není účel. Spíš jde o jakýsi nepopsatelný a nezapomenutelný umělecký zážitek, prostě něco, co ve filmech dneška tolik chybí.(16.8.2005)

  • gudaulin
    ****

    Kafkiáda po česku a navíc titul, který se dá považovat za symbol české nové vlny. Středněmetrážní film o půjčovně koček, marném hledání muže jménem Kilián a o životě v zemi plné absurdity, nejistoty a strachu. V neposlední řadě je to i film o samotě a pocitu odcizení. Josefu K. hrozil proces, zatímco Heroldovi, hrdinovi filmové povídky, hrozí toliko pokuta 30 korun za nevrácení vypůjčené kočky. Zdánlivá banalita, ale z dění ve filmu je cítit napětí a nervozita, vždyť v zemi, kde se ztrácejí lidé i instituce a kde má byrokracie moc nad lidmi, může mít ztráta kočky nedozírné následky. V řadě náznaků se dá vycítit kritika kultu osobnosti a stalinismu. Postavu k podpírání můžete vnímat jako podobenství i jako svéráznou komedii (nápis v půjčovně koček zní: "Zneužívání vypůjčených koček je trestné. Spotřebitel bere na vědomí, že je oprávněn k použití vypůjčených koček pouze pro vlastní potřebu.") Filmu by místy neškodily nůžky, ale jinak je to zajímavá filmová reflexe 50. let. Celkový dojem: 75 %.(18.7.2017)

  • Traffic
    ****

    Se znalostí Matrixu ten film získává nový rozměr. A teď už taky chápu, proč Wachowští tolik zbožňují Roye Anderssona.(6.1.2013)

  • TheRaven
    ****

    Kraťas, který absurditou své příběhové myšlnky natolik pobavil, že je nutné to ocenit. (FNR Písek 20009)(9.8.2009)

  • Sarkastic
    ***

    „Já vám nerozumím.“ Poněkud těžkopádné podobenství, které podle mě zůstalo někde na půl cesty. Někdy kamufluje až zbytečně moc, a zrovna u tohohle žánru by měl být divák, při určité znalosti historických reálií (pakliže není snímek určen jen a pouze dobovému lidu), schopen rozluštit těch narážek více, pak se až člověk ptá, jestli takový film byl více pro publikum, aby v tom rozpoznalo tehdejší situaci, nebo spíš pro lidi od cenzury, kteří by toho naopak měli najít co nejméně "závadného". Nepříliš vhodným příkladem k demonstraci mi přijde samotná Půjčovna koček. Ona je to blbost sama o sobě, takže když se hlavní hrdina ptá obyčejných lidí, zda neví, kde se nachází, nepůsobí to jako kolektivní ztráta paměti či neochota se k minulosti vyjadřovat, nýbrž jako naprosto dementní dotaz. Přestože je jasné, co Půjčovna koček představuje. Celkově několik zajímavých narážek, vtipný trik se schodištěm, ale na víc jak lepší průměr to ze svého pohledu nevidím. „Cholera-Mor-Mravenci, Trumanovi spojenci.“(12.1.2013)

  • NinadeL
    **

    Možná, že to kolemjdoucí osoby překvapí až k pláči, ale když vyšly Juráčkovy deníky, nezačala jsem tím momentem odpočítávat svůj život jako od roku nula. Šokující, že? Ale na rozdíl od jiných zázraků čs. nové vlny mi tato miniatura nepůsobí vředy, jen mě jednoduše neoslovuje. A půjčovna koček a hit Pavlíny Filipovský má alespoň svůj humor.(9.12.2012)

  • Radko
    ***

    Predstavte si, že si niečo požičiate na určitý čas. Za nevrátenie veci načas hrozia pokuty. Zrazu ale možnosť vrátiť požičané zanikne, ostane len hrozba stále narastajúcich sankcií. Snaha o nápravu tohto stavu končí v preplnených čakárňach. Stiesnene pôsobia chodby všetkých inštitúcií určených pre ľudské dobro a spravodlivosť. Architektúrou, atmosférou i osadenstvom pôsobia skôr ako psychologické mučiarne. Zdĺhavé vybavovanie vedie iba k ďalšiemu telefónu, vyzváňaniu. Rezignácia končí jalovým filozofovaním pri pive a krížovke. Z bývalých známych, čo získali "postavenie" v hierarchii sa obratom ruky stali vysoko postavené persóny, čo si Vás už príliš nepamätajú. Podnetná alegorická úvaha, zobrazujúca už vstupné právo ako niečo systémovo choré, založené na ponímaní živého zvieraťa ako veci, s ktorou je možné v podstate ľubovoľne výchovne nakladať, pričom stačí, že sa vráti živé. Vynikajúci úvod čiastočne otupí hluchšia časť blúdenia chodbami, až príliš verne zobrazujúca otravnosť vybavovania úradných záležitostí. Až tak verne, že stredometrážny film sa miestami stáva rovnako otravným ako návšteva inštitúcie, v ktorej treba vybaviť nejaký papier opatrený pečiatkou.(10.4.2014)

  • troufalka
    *****

    Dotaženo ad absurdum! Aneb, co se skrývá v konzervě pro kočku? Co najdete za zavřeným oknem? Kdo je v místnosti, kam nesmíte bez vyzvání vstupovat? :o)(4.5.2014)

  • Ony
    *****

    Mám ráda nabité středometrážní filmy, absurdní humor, filmy natočené o závažných věcech s nadhledem a novou vlnu. To všechno je Postava k podpírání – skvěle napsaný a natočený kousek mistra Juráčka.(31.3.2006)

  • Madsbender
    *****

    Alain Resnais? Jean-Luc Godard? Alain Robbe-Grillet? Či Francois Truffaut? Kdeže, to je "len" Juráček&Schmidt. Ak by som mal v tomto momente bez rozmyslu povedať svojho najobľúbenejšieho režiséra nouvelle vague, volil by som Juráčka. Napriek tomu, že je to Čechoslovák. Postava k podpírání je takým malým "filmom pre radosť". Či už kritikom, nadšencom, dobovým divákom, alebo Juráčkovi samotnému. Mlčanlivá expozícia diváka uvádza do politického kontextu, v ktorom rozvíja svoj dekonštruktivistický "príbeh". Je vlastne detektívkou, v ktorej hlavný hrdina neustále pátra. Najprv po istom súdruhovi Kiliánovi, potom požičovni mačiek a nakoniec opäť Kiliánovi. A divák pátra s ním, snažiac sa zorientovať v komplikovanom deji. Juráček a Schmidt mu to nádhernými strihovými skratkami, asynchrónnou zvukovou stopou, vŕšením nechronologických línií rozprávania a ďalšími novovlnnými vyjadrovacími prostriedkami rozhodne neuľahčujú. Absurdnosť situácie - snahy vrátiť mačku do záhadne zmiznutej požičovne - v útrobách systému narastá. Nezmyselnosť podčiarkujú dialógy s nič netušiacimi náhodnými okoloidúcimi (krásne aplikovaná estetická stratégia nezámernosti), od ktorých sa hrdina snaží získať inštrukcie k nájdeniu požičovne. Finančná pokuta za nevrátenie mačky rýchlo narastá. Nakoniec sa stráca v kafkovskom byrokratickom labyrinte nekonečných chodieb, dverí, schodísk a telefónov. Kde je súdruh Kilián. Kde je súdruh Kilián? Kde je súdruh Kilián?! Zoči-voči záplave zbytočných otázok úradníkov a márnemu hľadaniu to vzdáva a radšej si zájde na pivo. Rezignácia na konfrontáciu s hrozivou grotesknosťou režimu sa zdá jediným východiskom; všetky ostatné už vyskúšal. A ja pred opojným spojením všetkých zložiek filmového jazyka úctivo a v ohromení skladám klobúk. Škoda len, že sa nejedná o dlhší materiál, určite si to ešte zopakujem. Juráčkovi jediné: Sánka dolu, šéfe! 100%(15.12.2014)

  • hippyman
    ****

    zachytit absurditu komunistické byrokracie na pár metrech filmu nemusí být vůbec jednoduché, ale tady se to povedlo... ou, to je zas přínosnej komentář :-) 70% [Festival nad řekou, 2009](10.8.2009)

  • mchnk
    ****

    Kdo hledá, najde. Ovšem není to pokaždé přesně to, co hledal, nebo-li nejen soudružský, byrokratický systém, je nevyzpytatelný. Tomuto undergroundově novovlnícímu se, humornému, ale i morálně poučnému absurdnu, které je plné dobových (také absurdních) kontrastů, chybělo snad jen kvalitnější filmařské vybavení. Výborná a ojedinělá záležitost.(28.5.2013)

  • francis
    *****

    Jako alegorie života v komunistickém režimu dokonalé.(17.11.2006)

  • dr.horrible
    ***

    3*, mal som inú predstavu. Nabudúce budem pripravený ...(8.3.2015)

  • WillBlake
    *****

    (Půjčovna koček? Geniální.)(8.7.2015)

  • asLoeReed
    *****

    Jako bych viděl filmem přečteného Kafku. Juráček se Schmidtem si dali pozor, aby nic ve filmu nebylo nepůvodní a konečný tvar, to je jako škola filmu. Formální a stylistická jazyková syntéza jako učebnice filmařských možností založená na geniálním Juráčkově scénáři. Film jako literatura. Zde to působí přesně. A nemusíme číst slova a obracet stránky, zde se ukazuje, proč vlastně byl vynalezen film, který disponuje nenahradielným a zvláštním kouzlem zkratky. Zkratky a kouzlem nedořečení. Míň je víc, nebo také víc nevyřčeného je i víc. A míň na délce, míň na prostoru, nejvíc na náplni. Jestli v nějakém díle je ukryto tajemství filmového vynálezu, tak zde. Ten, kdo je pod ním podepsaný, je nezpochybnitelný mistr. Mistr z mistrů.(24.5.2009)

  • Adam Bernau
    *****

    Filmařsky krásná práce. Dokonalá kafkárna z reálného socialismu. Nemilosrdný pohled "zevnitř" - ani ne tak na režim jako na společnost, která v něm žije. Samotný problém zmizelé půjčovny (jakoby nebylo dost na absurditě "komunální podnik Půjčovna koček") a nemožnosti zbavit se narůstajícího dluhu za půjčenou kočku mi připadá nosnější než následná štrapáce s mrtvolnou byrokracií. Ta už tak nějak patří k věci. Po trapném dojmu z Juráčkova filmu Každý mladý muž mi Postava k podpírání značně vylepšila názor na tohoto tvůrce. Různé prvoplánové symboly a motivy tu nevyznívají tak zoufale školácky a jako celek je to nesmírně sugestivní. Pro mne úžasný objev. Je tam toho hodně, ale nechce se mi lámat hlavu s pokusem o chytré postižení různých detailů. V roce 1963 musel tento film působit naprosto šokantně (o pět let později by to už taková bomba nebyla). Mám ovšem nepříjemný pocit, že doba, o níž tento film vlastně vypovídá, nás teprve čeká.(24.3.2011)

  • Big Bear
    ****

    Moje zcela náhodné setkání s režisérským duem Juráček a Schmidt mne dokonale dostalo. Prostý příběh o vypůjčené kočce má v sobě vše. Jelikož zde již všechno padlo, včetně zdůraznění některých scén i replik, vše bych jen zbytečně opakoval. Jsem v údivu jak se podařilo během 38 minut v tomto podobenství poukázat na bezmocnost (a poslušnost) obyčejného člověka zcela svázaného byrokracií vládnoucího režimu, jehož jediným trochu agresívnějším výstupem byla věta: ,, Soudruhu, já si na nikoho nestěžuji, já jen nemám rád - když se ze mne dělá trouba. " A to vše spíše obrazovou formou s minimem dialogů. Stále častěji si uvědomuji jak šedesátá léta byla vrcholem našeho filmařského umění. --- Sám Juráček již za pět let po uvedení snímku poznal malost a bezmocnost občana i délky chodeb úřadů za normalizace a vydýchaný vzduch čekáren bez oken, včetně těch VB..... Tleskám. Nutno vidět! * * * *(4.1.2012)

  • Slarque
    ****

    Absurdní historka kolem půjčovny koček obsahuje ještě pěkné množství drobnějších absurdit. Kameraman Jan Čuřík si dal mimořádně záležet, za pozornost stojí také střih a zvuk. Bohužel i jako úplný laik musím uznat, že digitálně restaurovaná verze vypadá mnohem hůře, než ta, co jsem před pár lety viděl v televizi. :((5.2.2015)

  • triatlet
    ****

    Lítáte po úřadech, řvete na nás, pomlouváte nás a přitom vás vůbec nenapadne, že jste si to všechno zavinil sám. A takoví jste všichni. Aneb marná snaha spořádaného občana, který měl neuvážený nápad půjčit si kočku, vrátit ji zpět do Půjčovny koček. Pátrání po Půjčovně koček připomíná Skrytou kameru. Ale jinak z nerudovského pojetí „kam s ním“ vystupuje nenápadná kritika reálného socialismu – agitační transparenty, čekání na úřadě, pohledy okolí, když hlavní postava (Karel Vašíček) čte jiný tisk než ten oficiální. Možná trochu absurdní, ale trefné. A výkon soudruha J. Kiliána ve víceroli, ten byl přímo brilantní. V ceně za půjčení kočky (15,- Kč) byla i plechovka, v níž ovšem nejsou sardinky… Co tím chcete říct? Víte, že je v Brazílii třiapadesát procent negramotných? To ještě není závěrečná pointa: Vlastnost, kterou se liší člověk od zvířat na pět. A rozum to není.(4.2.2009)

  • sinp
    *****

    Jeden z nejodvážnějších projektů, co u nás kdy vznikl. Absurdní situace a hypnotické výjevy (ve stylu Kafky, i když nikoli pouze) skrz tehdejší režim dokreslují jeho zrůdnost. Postava k podpírání je jedním z prvních otevřených vyrovnání se stalinismem, a přitom jenom sekvencí v temné chodbě řekl skoro vše podstatné. Ten způsob využití myšlenkové zkratky si Juráček mohl dát patentovat, zvedá mu pak body i velký smysl pro humor. Mnozí mladí umělci se tváří jako srandisté, ale přitom všechno myslí smrtelně vážně; naopak Juráček se tváří smrtelně vážně a právě díky tomu si ze sebe umí vystřelit. Asi nemá smysl snažit se vše záběr po záběru pochopit a formalisticky popsat, tím by se ztratila velká část hry. Hold, každý si někdy připadáme jako hlavní hrdina a to ani nemusíme hledat půjčovnu koček....(27.10.2005)

  • Ilicka
    ****

    Aneb každý má právo mít svou vlastní kočku:-D(2.2.2009)

  • anais
    ***

    Příběh o člověku, který si půjčí kočku a nemůže ji vrátit, je ztvárněn se surrealistickou náhodností, o nějakém lineárním ději se mluvit nedá. Absurdnosti se vrší a hrdina dál a dál tápe ve světě, kterému nerozumí a který nerozumí jemu. Víc než plnohodnotný film to připomíná školní cvičení (chápat v dobrém slova smyslu), které vedlo k Případu pro začínajícího kata. Myslím, že tam je surreálná a dějová rovina vyvážena lépe.(15.5.2004)

  • Jansen
    ****

    Nevím, nerozumím, tady nikdo není.(18.8.2010)

  • Anderton
    ****

    Film začína pomerne tradične, zrazu prekvapí hrdinovou prechádzkou po meste, kde v krátkych úsekoch počujeme ľudí okolo neho hovoriť, že už "tomu" nerozumejú. Táto sekvencia je geniálna. Potom však prejdeme do čisto kafkovskej narácie a absurdné scény sú čím ďalej tým absurdnejšie. Je to však väčšinou stále rovnako geniálne, ako spomínaná sekvencia. Asi by ma táto látka viac potešila v dlhometrážnej stopáži, potenciál je tu veľký. Jeden z najzaujímavejších filmov českej novej vlny, ktorý je zároveň čistým artom a výbornou absurdnou zábavou. Sakra ale mňa by skutočne zaujímalo, kde tá požičovňa zmizla a čo hrdina urobil s kočkou.(27.4.2015)

  • honajz
    *****

    Příjemná surrealistická hříčka s mnoha přesahy - a kupodivu nejen komunistickými, protože dnes bychom mohli poukázat i na některé nesmyslné a byrokratické zákony EU i naše. Skvělé využití lokací. Karel Vašíček se svým překvapeným a nechápavým výrazem se sem rovněž skvěle hodí. Jeho postavu ostatně využil Juráček ještě v Případu pro začínajícího kata. Vlastně bych ani neřekl, že film má 38 minut, uteče velmi rychle, stále je čím se obrazově kochat, a přitom člověk přemýšlí nad možnými paralelami nejen samotné půjčovny koček, ale i oněch byrokratických problémů.(3.6.2018)

  • Stanislaus
    ****

    Místy hodně nepochopitelný a do jisté míry absurdní ("půjčovna koček") snímek, který má dost originální scénáristickou výstavbu, kvůli které jsem se dost ztrácel v ději. Zkrátka jeden z těch filmů, na který bych se už asi podruhé nekouknul, ale za zmínku rozhodně stojí.(27.10.2011)

  • evapetra
    *****

    Pěkně absurdní příběh, místy s veselými detaily, (myši v konzervě, mléko pro kočku ve sklenici na víno), většinou ale spíš až úzkostně mrazivý ve scénách o marném hledání zmizelé půjčovny a beznadějném zápasu s neuchopitelnou mocí byrokracie.(11.5.2014)

  • codeas
    ***

    Skvěle zpracované, místy absurdní, na dobu vzniku přímo vynikající. K dalšímu pochopení okolností je dále doporučována kniha Deník od Pavla Juráčka. Skvěle natočeno v estetickém směru, místy připomína trochu neorealismus. Po prvním shlédnutí dávám zatím 3*, které nejsou mé poslední slovo k tomuhle filmu ;)(6.8.2005)

  • vypravěč
    *****

    Z Postavy k podpírání jsem měl dojem, že čtu rekonstruovaný deník, který kdosi polil a pak slepené stránky co nejopatrněji roztrhal. Zbylo mnoho, samé otázky… (A pak jsem si říkal, nebyl-li to snad deník Juráčkův…) „Nejde mi to. Píšu a mám pocit, že křísím mrtvolu. A je mi líto zahodit tento poslední sešit.“(18.10.2015)

  • Hwaelos
    *****

    Jistě není náhoda, že snímek vznikl ve stejném roce, jako se u nás otevřela první oficiální možnost, jak mluvit o Kafkovi a existencialismu díky památné konferenci v Liblicích. Juráček natočil film, na který by byla radost koukat pořád dokola a nacházet stále nové konotace a cesty výkladu. Hodně totiž záleží na tom, jak moc doslovně to chce člověk interpretovat ve spojitosti s dobou. Je zřejmé, že režisér do filmu některé prvky kultu Stalinovi osobnosti propašoval úmyslně (úvodní záběry na staré transparenty demonstrující jednotu socialistického tábora, záběr na původní místo Stalinova pomníku apod.). Ale chápat celý film jako metaforu života v komunistickém režimu by znamenalo ochudit jej o nadobecnější přesah. Masterpiece.(4.8.2015)

  • ScarPoul
    ****

    Rozhodne veľmi zaujímavý snímok. Príbeh Kafkovských rozmerov aplikovaný na pražské ulice a socialistický režim. Výsledok je naozaj príjemný, prekvapivý a dobre natočený stredometrážny snímok dvojice Juráček a Schmidt. Film využíva všetky novátorské postupy novej vlny - ako využívanie druhých a tretích plánov, dlhé zábery, nehercov a prirodzené osvetlenie. Z vidieka sme sa presunuli do mesta a do kaviarní, bytov a obchodov. Jedná sa o naozaj delikátesnú filmovú pochúťku pri ktorej zamrzí, že nie je o hodinu dlhšia. Celému filmu dominuje výborná scéna na úrade zakončená kráčaním po schodov smeroch z dola nadol.(20.5.2012)

  • Pan Filuta
    *****

    9/10 Umělecký film s několik vtipnými scénami, který mě doslova ohromil. Absurdita čiší z každého záběru. Řekl bych, že na tu dobu celkem odvážné...Jak už tady někdo zmínil, Kafka by byl spokojen.(29.8.2006)

  • kobejn
    *****

    Juráček byl génius.(23.5.2008)

  • Sandiego
    ****

    Scéna s mužem s koupelnovými kamny stoupajícím po schodech a přitom neustále klesajícím je snad filmařsky nejinvenčnějším znázorněním stalinsko-gottwaldovského stalinismu i s výbornou zvukovou pointou přítomnou až v dalším záběru, kde teprve získává svůj pravý smysl. A takových zajímavých narážek na režim, byrokratismus opřený o anonymní a nekonečně hierarchizované funkcionáře, bezmoc občana pro nějž je pak nedosažitelná skutečně pověřená osoba, jež by vyřešila jeho problém, jako by nikdo takový ani neexistoval. Formálně a atmosfericky dokonalý film s mnoha silnými momenty, jež však ale přeci jen snaží vyjádřit hned k několika tématům a tím nevytváří příliš soudržnou výpověď.(25.2.2011)

  • YURAyura
    ****

    Patri to k tomu nejlepsimu, co muze ceska nova vlna nabidnout ;](7.1.2006)

  • topi
    ****

    Pavel Juráček byl zkrátka vizionář a unikátní osobnost. Jeho prvotina Postava k podpírání je plná absurdních situací a narážek na nejen tehdejší komunistický režim (jeho alegorické podobenství platí v jakékoliv době). Ve stejný den jsem četl i literární scénář (který se liší jen nepatrnými detaily oproti filmu) a poté si pustil film, který navíc obsahuje i vynikající hudbu Williama Bukovýho. Pavel Juráček měl velice osobitý a autorský styl psaní i natáčení, které potom naplno zúročil ve svém geniálním díle Případ pro začínajícího kata.(23.3.2016)

  • contrastic
    *

    Tak k tomuto dílku (prej kafkovská alegorie na něco, asi na režim) jsem se dostal díky skvělému filmu Pavla Juráčka Případ pro začínajícího kata ! Jenže v tomto případě kafka-nekafka dívat se na to moc nedalo , nepochopil jsem :((10.1.2011)

  • *Elfík*
    ***

    Může se prozradit, že tento film byl promítán na... Ne? Nesmí? Aha... Tak pardon. V tom případě budu muset vymyslet něco úplně jiného. Škoda. A mohlo to tu být tak dlouhé! Vlastně, dobře pro vás, vy nic netušící hodnotitelské hlavy. Inu, podobenství je to. A já se přiznávám, já jim nerozumím. Stejně tak nerozumím tomu, co kočky mňoukají, stejně tak nerozumím tomu, proč je nenormální nosit s sebou ''kapesní'¨sprchu a také nerozumím tomu, proč tomu všemu nerozumím. Rozumíte mi? Myšlenka hledání Půjčovny koček je sice moc pěkná, ale... kdo si dobu nezažil a kdo předem nevěděl, o čem to vlastně má celé být... tak prostě nepochopí. Tím se tady snažím ospravedlnit mou maličkost, jež je evidentně velice šokovaná, poněvadž si právě přečetla obsah a nyní chápe vše. Ale úplně vše. Vlastně se teď cítím, jako jedinec pozorujíc Schrödingerovu kočku. A já tedy prozřela! Sledování filmů, kterých nevíte pražádnou informaci, je něco úplně jiného, jako sledování stejného díla s absolutním povědomí onoho celého. AHA! Liší se pak celé ''sledování''podruhé? jistěže ano. Díky, vážení, za Vaši přízeň, právě jsem vám vysvětlila to, co všichni vědí už dávno. Jenže! Takoveé podobenství je potřeba sledovat nejméně nadvakrát. A tady Vám všem doporučuji mou metodu. Nazveme ji třeba ''Elfíkova metoda sledování podobenství.'' Tu Vám nyní propůjčuji, neušpiňte ji, chovejte se k ní jako k sobě vlastnímu, nenechávejte ji nikde samotnou, nenoste ji na moc dlouhé cesty (maximální délka trasy je cca100 km, takže to snad zvládnete do varů), nepomlouvejte ji, když bude krapet protivná a hlavně ji používejte k potřebám určeným pro metodu. Tu mou. Výhradně za nočního světla! je náchylná na sluneční svit, děvenka moje starostlivá. A ještě o jedno Vás poprosím. Proces předání musí probíhat za ''filmových'¨podmínek, jež jsou přítomny převážně na půdách akademických, vesnických a Vašich domovů. Děkuji. -----Toliko od nasraného Elfíka, že nepochopil.-----(11.5.2014)

  • Aelita
    ***

    Vizuálně a koncepčně nejlepší je začátek filmu se symbolikou života – dětství, mládí, smrt – který se však ztrácí v mechaničnosti obrazu a zvuku. Mechaničnost ukazuje, že mezi mládím a smrtí autor zřejmě jen osaměle bloudil v kafkovském byrokratickém bludišti. Alespoň to tak vypadá podle jeho filmů a deníků (viz Klíč k určování trpaslíků). Juráček a jemu podobní přecitlivělí a sebelitující se nepraktičtí intelektuálové, kteří se ztratí v soukolí jakéhokoliv systému, jsou k politování, protože jejich pozornost se zasekává pouze na rozporech mezi vnitřními přáními a představami a vnějšími jevy a požadavky světa jako systému, jenž se chová jinak, než by si tito lidé přáli. Nicméně jim nelze upřít pronikavost umu a schopnost analyzovat a nacházet zákonitosti. "Tehdy jsem si uvědomil, že v sobě nosíme obraz světa, který jsme si vymysleli, abychom se v něm vyznali. Člověk si na něj zvykne a začne si jej plést se světem samotným." (citát z Juráčkových deníků). Inteligence těmto lidem občas umožňuje podívat se na sebe sama ze strany: "Tomán se rozhodl, že vyrobí film o nás. Totiž o nové vlně. Bude se to jmenovat Továrna na iluze. Děj bude vyprávět o mladém režisérovi, jenž za státní peníze nevěděl roupama co dělat. Teprve ´osvobození´ v srpnu 68 učiní tomuto cynickému playboyovi škrt přes jeho pochybnou kariéru. Věřím, že jednou budeme Tománovi vděční, protože by nás nenapadlo ani ve snu, že se jako třicátníci dočkáme toho, že o nás bude natočen celovečerní film." (konec citátu). Každodenní život s těmito lidmi je těžký nejen pro ty, kdo s nimi žije, ale i pro ně samotné, protože ve skutečnosti nejsou spokojení v žádném společenství, v žádném zřízení, a i kdyby existoval nějaký systém, jenž umožňuje vše, pak by byli stejně nespokojení, protože by nevěděli, proti čemu nasměrovat svou kritičnost, protože právě kritičnost je hlavní vlastnost intelektu. Každý systém je pak jimi vnímán jako absurdita a ta je úplně pohlcuje. To vysvětluje, proč jim uniká rozmanitost samotného života, který se neskládá pouze z vykonání povinností, ale i z osobních představ, snů a prožitků. Tajemství osobního štěstí nebo aspoň spokojenosti tak spočívá v zaměření se na to, co člověk může, nikoliv na to, co nemůže. Pokud intelekt brání člověku cítit a prožívat to, co je, a zdůrazňuje spíše to, co není, pak se nelze divit, že člověk vnímá svět jako absurdní systém, který zabraňuje plnohodnotnému životu, což je vlastně problém člověka, nikoliv světa, a člověk je tak spíše postavou k podpírání, než postavou podpírající, spíše silou destruktivní než silou konstruktivní. Což potvrzuje i tento alegorický film, kde osamělý člověk místo řešení vlastního života a životních úkolů (vztahy, seberealizace) řeší omezení systému v podobě byrokracie. To je typický postoj lidí, kteří se nestarají o existenci, ale zabývají se existencionalismem. Není náhodou, že místo kritického odporu k normalizaci a byrokracii jsem ve filmu cítila spíše nesympatický egoismus samotného autora, a že půjčovna koček ve mně vyvolala ironickou asociaci se známou slovní hříčkou, která ze služby ´Vypínání deček´ udělala ´Vypínání děcek´. Čili než člověk začne kritizovat okolní svět, měl by si nejdříve posvítit do vlastní mentality. Přesto všechno ve filmu zaznívá jeden geniální postřeh ve formě dialogu dvou mužů, jeden z nichž řeší křížovku: "– Vlastnost, kterou se liší člověk od zvířat na pět písmen? – Rozum? – Kázeň !" Skutečně je člověk jediný pozemský tvor, který se vědomě podřizuje a přizpůsobuje jakémukoliv systému. A právě na té "schopnosti" je založena lidská civilizace. ___ O tom, jak vnímání diváka ovlivňují předběžné informace o filmu, svědčí i to, že řeším otázku, zda by mne napadla asociace s Matrixem, kdybych si před sledováním tohoto filmu nepřečetla komentář Traffica.(7.9.2013)

  • Morloth
    ****

    Zajímavý minimalistický snímek. Minimum dialogů, novátorská kamera, hutná atmosféra. Nevím, zda chyby v postsynchronech byly již při natočení, nebo za to mohl nekvalitní záznam tohoto filmu, ale výsledek mi trochu pokazily. Jinak se už těším na Případ pro začínajícího kata, protože tato alegorie měla jistě něco do sebe. Již začátek se školkou, vojáky a pohřebním průvodem mne odzbrojil.(7.6.2008)

  • Chrysopras
    ****

    Výborný absurdní motiv! Váš soudruh Kilián(2.2.2015)

  • kajas
    ***

    Báječný příklad kafkovské absurdity, mnoho dobrých nápadů (myši, budova s nekonečnými chodbami, ...). Já ale patřím mezi osoby, které mají rády ve všem jasno, závěr filmu mě tedy neuspokojil.(5.1.2013)

  • Katzenklo
    ***

    Tři hvězdy - adekvátní hodnocení pro tento sice zajímavě natočený, však z dějového hlediska naprosto praštěný snímek. Ano, je to umění, krásná abstrakce, však já nepatřím mezi lidi, kteří při sledování podobných experimentů mají pořebu plesat. Já nejsem z těch, kdo dostanou orgasmus při pohledu na zazděné okno. Tu paralelu s komunismem tam nevidím, já v té době nežil. Pointu jsem nepochopil. Ještě, že to bylo tak krátké! Možná na mě jenom trochu zapůsobil určitý product placement. Jdu si půjčit kočku.(31.1.2015)

  • forsythia
    *****

    Kouzelné :) Už jsem to viděla kdysi coby postpubescent. Tehdy jsem se doma začala do telefonu ohlašovat "Půjčovna koček".(30.10.2011)

  • easaque
    ****

    podobných snímků bohužel v české kinematografii je málo a tak jsem aspoň rád, že jsem na tohoto režiséra narazil a je velká škoda, že mu doba nepřála. Tato kratší filmová hříčka je i po těch letech stále aktuální a díky absurdnosti situací se udržuje napětí až do konce. Surealismu prostě není nikdy dost a stojí za shlédnutí i kvůli zajímavé kameře. Možná si zaslouží ještě lepší hodnocení, ale nechám si to zatím uležet. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ](21.8.2012)

  • c.tucker
    *****

    Festival Nad Řekou 2009 Velmi zajímavý snímek studentského filmu, do kterého se vložila hromada peněz, poté se vůbec díky silné kritice společnosti nepromítal u nás a na místo toho se vyměnil za Vinnetua. Je vidět, že Kafkovština nemusí být vůbec založená na jeho díle, ale stačí k tomu naprosto nesmyslný režim, který v té době byl.(4.8.2009)

  • LadyPupu
    ****

    "Mi na tu kočku narůstá dluh, víte, třicet korun denně."(17.2.2016)

  • Mylouch
    ****

    Pohled do kafkovské mlhy za oponou soukromých i veřejných životů, jinak ne úplně nepodobný Jasného "Kocourovi" ze stejného roku. Dnes již snově působící labyrint světa, v němž chápat a rozumět je povinnost i přepych.... Není libo vyvětrat? Kázeň pod Letnou, přestože čerstvě už bez "fronty na maso". Kočičí konzervy však jaksepatří ještě bez náhražek. Výborná groteskní a expresivní hudba W.Bukového, Kiliána bohužel hledejte spíš v Humpolci.(7.2.2012)

  • eye candy
    ***

    Je to trochu zdlouhave a na muj vkus decanko nezazivne, kazdopadne je to inteligentni film pro inteligentniho divaka[to ja bohudik nejsem:] se spoustou skvelych napadu[schody, rozdil mezi lidmi a zviraty na pet]. Nejlepsi cast celeho filmu je vsak scena v cekarne, ta je opravdu bozi a stoji za to ji videt.(5.8.2005)

  • gjjm
    *****

    Graficky a hudebně úžasný krátkometrážní film. Změť surrealistických motivů a dialogů. Klíčovým motivem jsou tu prvky pochopení, nepochopení a nedorozumění, nevzpomínání si, podané s úžasnou surrealistickou ironií - je to ovšem jen tak surrealistické, aby to bylo vtipné, ne tak, aby to bylo nesledovatelné. Půjčovna koček, soudruh Kilián, dopis od maminky, myší konservy, arabské noviny, zazděné okno, telefon uprostřed prázdné místnosti, křížovky. Šedivé, černobílé Československo. Nikdo nic neví, nikdo ničemu nerozumí, nikdo nic nechápe, nikdo ničím nic nechce říct, nikdo nic neví, nikoho nic nezajímá. V Brazílii je 53% negramotných, v Československu 100% nechápajících - všichni do jednoho, včetně soudruha Kiliána. Filmová apologie bezdůvodných činů. Úžasná technická, herecká i filosofická kvalita, kupodivu opravdu na světové úrovni (třeba světově Beckettův Film je na mnohem nižší úrovni). Jeden z nejlepších, nejujetějších a nejsymboličtějších českých krátkých filmů. A jak to tak chodí, taky nejpřehlíženějších. Navíc jeden z mála surrealistických filmů, který člověka opravdu pohltí a vtáhne do děje.(1.10.2009)

  • LeoH
    ****

    Rozmařile navršená hromada geniálních jednotlivostí, jejíž statika na můj vkus malinko přes čáru hřeší na to, že divákovi dělá dobře cítit se jako chápající spoluspiklenec.(10.8.2015)

  • dr.fish
    ****

    To co Juráček znamenitě podal jako Případ pro začínajícího kata, zkřížilo se tu s Kafkou a jeho Zámkem. Výsledek si asi lze docela dobře představit. Místy až nepříjemně bezvýchodné. 75%(25.11.2017)

  • Martin741
    ***

    Nie je to spatne, ale zeby som sa stal fundom filmu ako isty Adam Bernau, tak to ne! Oslovila ma ta cast filmu, ze si nieco poziciam /v tomto pripade macku/kocku/ a s tym, ze ak to do isteho casu a dna nevratim, tak zacnu sankcie, konkretne tuna poplatky. No ale co Ramzes nechcel, pozicovna zanikla, ovsem sankcie pochopitelne ostali. No a taxa rozbehol kolotoc udalosti. Absurdita mala hodne do seba a chladne uradnicky posobili na mna aj tie dlhe chodby. Skoda len, ze z hercov nepoznam nikoho. V ramci toho, ze ceskoslovenske filmy 60. rokov povazujem za dlhodobo najlepsie, dam aspon slusny priemer . 50 %(3.6.2017)

  • dvopet
    *****

    Ale ano, půjčovna koček (čti popravy, perzekuce, nesvoboda a stalinistický kult) v komunistickém Československu skutečně existovala. V 63 roce naprosté zjevení!(6.11.2014)

  • sator
    ****

    To je kafkovština..................mám rád filmy kdy nevím zda je magor autor, nebo já,případně oba................................Mimochodem................................ Felinoterapie je jednou z forem tzv. zooterapie, při níž se léčebně využívá vzájemného působení člověka a zvířete, respektive člověka a kočky. V Americe má tento obor více než dvacetiletou tradici, a s prokazatelnými výsledky. Blízká přítomnost zvířete totiž u člověka navozuje pozitivní emoce, čímž dokáže výrazně přispět k lepšímu účinku další léčby. Zanedbatelná není ani stimulace přímým kontaktem se zvířetem. Může prokazatelně snížit krevní tlak či zvolnit srdeční činnost..................................Takže panJuráček vlastně předběhl dobu,jen si to měl nechat patentovat.(16.6.2009)

  • Sipora
    *****

    Kafkárna vyprávěná v symbolické rovině - v Zámku má zeměměřič reálný záměr, půjčená kočka v Postavě nemá skutečný význam, pouze symbolický. Samozřejmě jde ve filmu o nahlédnutí do absurdnosti mechanismů totalitního režimu.(1.2.2012)

  • honajz2
    ****

    Celkem dobré podobenství o zmatené byrokracii v době komunismu. Celou stopáží (která je dost příjemná a krátká) se tím filmem nese taková zvláštní atmosféra, už jenom tím občasným zasekáváním konců scén nebo když na konci scény ani není dořečené to poslední slovo. A z té závěrečné KÁZNĚ mě až zamrazilo. Možná to je ještě hlubší, než myslím, každopádně podobenství to je dobré. 4*(3.8.2019)

  • ekomo
    ***

    Pár dobrých nápadů tam je, ale z důvodu přílišné nesoudržnosti jednotlivých scén a víceznačnému výkladu některých jinotajů hodnotím pouze průměrem.(16.8.2014)

  • Perfo
    ****

    Absurditka :)(24.12.2010)

  • myc-hal
    *****

    Tohle jsou filmařské orgie. Sháním Juráčkovy deníky.(30.1.2013)

  • J.J.James
    ****

    Velmi zajímavý alegorický film dua Juráček a Shmidt. Od prvního záběru představujícího ve zkratce život průměrného člověka 60. let. Meziválečné dětství, první "dospělácké" roky v době druhé světové války a střední léta v této černobílé současnosti. Hlavní hrdina hledá jakéhosi pana Kiliína, se kterým se "střetává" a míjí zároveň v průběhu celého snímku. Atmosféra a zpracování jasně odkazuje ke Kafkovu dílu Proces. Hlavní postava v Procesu: Josef K., ve filmu Postava k podpírání máme bezejmenou hlavní postavu hledající jakéhosi J. Kiliína. Časově se i shoduje s květnovou konferencí o díle France Kafky v Liblici roku 1963, kdy kulturní veřejnost slavila 80. výročí narození France Kafky. Absurdita byrokratického systému v Procesu je zde "převrácena", hl. hrdina si uvědomuje "přestupek" který způsobil a snaží se jej řešit. Protože "nemá nic lepšího na práci". Bez přátel. Bez života. S tím se v Půjčovně koček, kdy najednou prozře, najednou rozumí, pochopil. Celé zaobalené v chytrém surrealistickém mráčku odkazujícím k současnosti včetně chytrých střihových narážek na diváka. Silné 4* nebo slabých 5*(13.6.2010)

  • spacylemon
    *****

    ...kočičí konzerva s myší příchutí, v čekárně arabské noviny a zazděné okno, v rádiu Pavlína Filipovská... že to ale v těch 60. letech přeháněli s hulením...(23.7.2008)

  • Biopler
    ***

    Poučné absurdné 38-minútové divadlo aj o tom aké sú úrady neschopné a byrokratické. Avšak alegórie ma až tak nenadchýnajú.(23.6.2009)

  • qvark
    ****

    Povedená kafkárna s vypůjčenou kočkou ...jak dopadne hlavní hrdina i kočka ale třeba hledat jinde... v geniálním Případu pro začínajícího kata...(2.11.2011)

  • Danqo
    *****

    niečo ako Kafka, len ladené do doby o 50 rokov neskôr... od prvého po posledný záber krásna šialensoť, ktorá v každom zábere odkazuje na niečo iné a v celku dáva úžasný zmysel... a myši v konzerve a mlieko z pohára na stopke ma pobavili poriadne(29.11.2015)

  • Kamas
    ***

    Absurdní anekdota ke které snad jednou dozraju.. Zatím se trochu ztrácím..(26.3.2018)

  • Ronee
    *****

    Všetci sa odvolávajú na akéhosi Josefa Kiliána, ktorý kamsi odišiel. Honzík si požičia mačku z Požičovne koček, aj keď vlastne mačky nemá rád. Na druhý deň ju už aj nesie späť. Ale namiesto obchodu nájde len prázdne výkladné skrine. A tu sa roztočí kolobeh behania po úradoch, kde sa úradníci rozčuľujú nad jeho činom, ktorý nemá dôvod a rozprávajú mu o tom, koľko percent negramotných je v Brazílií. Keď si nájde dôvod, potom mu možno budú ochotní aj pomôcť. Film je plný absurdností, groteskných záberov (ako záber na tancujúci zadok) a neporozumenia. Nechápu nielen diváci, ale aj postavy vo filme. Niektoré motívy sú však jasné - Josef Kilián je Jozef K.!(3.12.2011)

  • Speck
    ****

    Surrealistická alegorie se spoustou skvělých nápadů (už samotná půjčovna koček je dobrá), která výstižně odráží šeď na oné straně opony, masáž jedné ideologie a naprosto absurdní vládu naprosto absurdních úřadů, jedním slovem byrokracie. Vynikající, netypická kamera, zajímavé střihy (křečovité, špatné přechody prozatím přičítám na vrub svému přehrávači :-)). Nadchla mě hlavně práce se zvukem v úvodní scéně. Bravurní a neodmyslitelná součást české bossa novy.(9.10.2010)

  • Arkanoid
    ***

    Hra s vizuálnym a audiálnym vnímaním (aspoň na začiatku) o výnimočnej absurdite deja a diktatúry. Náznaky a kritika boli, len mne osobne by k filmu pristal viac surrealizmus a magické opojenie predkladaných obrazov.(16.3.2019)

  • Dinsberg
    ****

    Že to vypadá nereálně? Omyl. Československé obyvatelstvo v tomhle bordelu muselo žít 40 let. Už jen úvodní scéna, ve které někdo "vybočí" z řady. Nebylo potřeba příliš slov. Pavel Juráček už pak příliš možností k filmování nedostal. Za tuhle okatě skrytou cynickou satiru na komunistický režim, ve kterém člověk bloudí (viz scéna na úřadě) a když už někam dojde, tak rozhodně ne k cíli, se ani nelze divit. Tolik podobenství, že na jednou shlédnutí je není možné rozpoznat a i po rozpoznání jsou velmi mnohoznačné. Každý si najde svůj úhel pohledu.(26.1.2011)

  • wylda
    *****

    Film i přes svůj rozsah, necelých 40 minut, dokáže dokonale popsat absurdní svět byrokratického totalitního aparátu, ve kterém bohémský volnomyšlenkářský umělec trpěl a žil.(20.8.2015)

  • klukluka
    ***

    Bohužel jsem to nepobral. Jisté kouzlo to ale pro mě mělo i tak, úplně netečným mě to nenechalo. Věřím, že si to budu chtít dát znovu (už jen díky té sympatické stopáži), a že nám to s Jiráčkem dopadne napodruhé ještě lépe. Dnes za 60%- 3 pecky.(31.8.2016)

  • Pitryx
    *

    Asi jsem blbý jak puštok, ale toto jsem prostě nepobral. Naštěstí je to milosrdně krátké. Dvacet s bídou za kameru. A tak slibně to začalo.(13.9.2019)

  • Johny_MH
    *****

    Kafkovská anekdota se všemi Juráčkovými extempore. Úvod k Případu.(26.9.2002)

  • Romadoor
    *****

    Vtipné, tragické a nejspíš i výstižné (a nadčasové) podobenství státní správy . Navíc v nádherných záběrech nekonvenční kamery.(15.12.2010)

  • pankotchka
    ****

    Kéž by existovala taková půjčovna koček. Na druhou stranu, co by to mu ale řekly kočky?(15.10.2012)

  • honza.g
    ****

    Dosti krátké a jakoby letmo načrtnuté příklady kafkovského středu jedince se systémem, ovšem na půdorysu reálné totality v ČSR přelomu 50. a 60. let.(25.2.2015)

  • Zagros
    **

    Přesto, že snímek Postava k podpírání má jen 38 minut, dokázal jsem u něj usnout. U tak krátkého filmu se nesmí dostavit pocit, že je zbytečně natahován. K pokračování snímku se mi navíc vůbec nechtělo. Má podivně odpudivou atmosféru (záměr tvůrců), nesympatického představitele a protivnou hudbu. Chápu, na co chtěli tvůrci poukázat a některé alegorie se mi líbí, ale tahle to rozhodně není. Jednu hvězdu za půjčovnu koček a druhou za scénu v čekárně.(30.10.2018)

  • AgnesDee
    ***

    Dávám tři hvězdy jen proto, že nevím, jak tento film hodnotit. Je to tak absurdní a divný, že na to prostě nemám názor.(23.6.2019)

  • DVCAM
    ****

    Juráček byl opravdu výjimečný tvůrce. Dávám "jen" čtyři, protože pět jde pro Případ pro začínajícího kata, kde surrealismus a absurditu rozvinul k dokonalosti.(2.5.2010)

  • tuberatanka
    *****

    Československí Iľf a Petrov, ale o čosi temnejší a bizarnejší. Súboj občana s byrokraciou, občas až podozrivo aktuálny. Výborný aj po obrazovej stránke, škoda len, že príliš krátky. Ale to asi stačí.(14.1.2012)

  • the_weaver
    ****

    Vydarená kritika absurdnosti komunistického režimu, ktorý neustále propaguje, ako spoločnosť a hospodárstvo napreduje, zatiaľčo skúsenosť občanov so štátnou byrokraciou a vlastnou ekonomickou situáciou je stále horšia a absurdnejšia. A práve absurdita byrokracie je predmetom tohto trefného filmíku.(28.12.2015)

  • Fajolo
    ***

    Minimálne jedna hviezda je za herecký výkon, konkrétne za tú mačku, ktorá musela vydržať celé hodiny prenášania v taške. Žiadna z mačiek, ktoré poznám, by to nedokázala. Už ani tie mačky nie sú, čo bývalo.(20.5.2018)

  • Lockeroom
    ***

    Nějak jsem nepobral, o čem to vlastně bylo. Nejsilnější dojem z toho byl - záběry z komunistické Prahy, šedivé a plné nespokojených a šedivých lidí. Příběh sám mi přišel příliš umělý a nepochopil jsem, co tím chtěl básník říci ....(25.5.2009)

  • Aug
    *****

    Žánr představuje kód uměleckého příběhu, který vytyčuje prostor, v němž se příběh narativního fiktivního díla odehrává. Je to zpráva o tom, jakými vyjadřovacími prostředky a postupy, jakou řečí bude umělec vypovídat o tématech či problémech, které stojí v centru pozornosti jeho uměleckého záměru realizovaného ve fiktivní realitě uměleckého díla. Je to zpráva o přístupu k realitě, z níž má vzejít umělecké dílo. „Chci udělat jiný, původní život, původní svět, který by nebyl kopií, ale modelem,“ píše Juráček v explikaci scénáře Postavy k podpírání. Zříká se tak iluzivních, mimetických forem narace. Tuto hlubokou skepsi k mimetickému procesu poznání skutečnosti můžeme interpretovat jako snahu autora o zjednání si takového přístupu ke skutečnosti, který by odolal pokušení předmětné řeči, pokušení napodobovat skutečnost a přistupovat k ní jako k předmětu. Útočiště pro takový přístup k realitě nachází Juráček pro své fiktivní dílo v alegorických principech vyprávění a myšlení. Alegorický princip narace charakterizuje především jeho didaktická forma, která zdůrazňuje intelektuální a poučný potenciál vyprávění, a to prostřednictvím metafor a symbolů. Alegorie, více než který jiný druh narace, zdůrazňuje symbolický význam postav, scén a dějů. Symbol jako druh metaforického procesu je základním stavebním kamenem Juráčkovy umělecké fiktivní reality díla Postava k podpírání. Naprostý rozchod mezi idejemi a praxí tehdejšího komunistického režimu se v Juráškově Postavě k podpírání odrážejí ve dvou souvisejících rovinách: politické a existenciální. Juráček tyto rozpory postihuje konstatováním existujících patologických jevů lhostejnosti a odcizení ve společnosti padesátých a šedesátých let: „Existence odcizení, a odcizení u nás existuje, mi potvrzuje, že i u nás došlo ke společenským deformacím“ (Juráček). Klade zásadní otázku: jak je možné, že v socialismu může člověk pociťovat odcizení a lhostejnost, když ideje hovoří o přesném opaku? Tyto deformace společenské praxe připisuje na vrub fenoménu kultu osobnosti, na nějž hledí jako na symbol totalitního komunistického režimu první poloviny padesátých let, který „byl mystický, nepočítal s rozumem, paralyzoval rozum“(Juráček) . Postava není pouhou povrchní reflexí politických rozměrů kultu osobnosti, ty jsou v díle obsaženy imanentně. Není to pouhé dokumentaristické konstatování, co vše víra v kult osobnosti způsobila. Navzdory jeho odhalení je pro Juráčka víra v kult osobnosti něco neustále přítomného, co ovlivňuje myšlení a jednání lidí. Postava k podpírání je tedy v první řadě umělecké vyjádření osobní zkušenosti se zakonzervovaným duchovním klimatem československé společnosti druhé poloviny padesátých a počátku šedesátých let, která na svých bedrech bezmocně vláčí břemeno dědictví kultu osobnosti.(8.1.2011)

  • xEvilDeadx
    *****

    Surrealismus, pochmurno, absurdita. Nejlepší československý film ve všech směrech. Těžko uvěřím, že tvůrci filmu brali v šedesátém třetím roce jiné drogy, než na které je typuji. 100%(20.7.2011)

  • jaza
    *****

    těžko hledat něco kvalitnější v české kinematografii(13.12.2011)

  • FilmComent
    ****

    Surrealistický obraz společnosti zmítané byrokracií, trochu kafkovské, ale co na plat. Přesto si myslím, že je v mnoha ohledech zdařilý. Zaujala mě půjčovna koček.(19.2.2013)

  • krokodlak
    *****

    Tato novovlnná kafkárna si zaslouží pět hvězdiček už jen za skvělou hudbu Wiliama Bukového, která místy zachází až do noiseu a industrialu. Čuříkova skrytá kamera s dlouhým objektivem zaručuje velmi autentický zážitek.(1.10.2019)