Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jan NovákHrají:
Zdeněk Lstibůrek, Naděžda Gajerová, Vlado Müller, Gustáv Valach, Jurij Nazarov, Iva Janžurová, Jindra Rathová, Jaroslava Vysloužilová (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraždě údajného kolaboranta. V jiné přízračné scéně Olin uvidí své rodiče s nakradeným majetkem... Film byl také uváděn jako "Já a Julina a konec veliké války". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (104)
Výborná první hodina, zbytečně se vlekoucí druhá část v lese a v poli uprostřed fronty, ale epochálně udělaný závěr se sebevraždou domnělého udavače; závěr ukazující dokonale českou povahu, kdy je třeba proti vlastnímu svědomí postavit oběť, o níž se divák to podstatné nedoví - skutečně udával? Nevíme, zato všichni kolem se snažili přežít a to co nejlépe. A ten šok, když chlapec zjistí, že jeho otec ve chvíli svobody zase kořistí... Na postavě Olina, který poznává faleš a pokrytectví světa dospělých, morálku, kterou učí mnozí dospělí už své děti. Příběh samotný je prostý - je jto pár dní na konci války, kdy se krajem přežene fronta, Olin ztrácí v lese svého koně a pak prožije chvíle uprostřed střelby, kdy do válečné vřavy umístil scénář ladné pohyby nevinných zvířat, která jsou nucena ve válce trpět stejně jako lidé. A z větší části tři roviny, které se odehrávají v mozku Olina - vzpomínky na pěkné i méně hezké chvíle v minulosti, asociace představ, do nichž se promítá reálný děj, a sny, v nichž chlapec prožívá své touhy. Za druhou část jsem chtěl bod strhnout, ale závěr vše zvrátil v pět hvězdiček. ()
Jako většina Kachyňových snímků, má i tento velkou sílu. Konec války viděn očima malého Oldy je natočen syrově a maximálně pravdivě. Je tu spousta retrospektivních scén, které se mísí s výjevy Oldřichovy bujné fantazie a tak film vyznívá poněkud chaoticky. Ale lze se v tom orientovat a člověk si může uvědomit, jak se oběti války najednou mění ve viníky a samozvané soudce. ()
2. světová válka a v ní chlapec, který vede válku svou. Velmi přísný otec a posměšky všech kluků ve vesnici mu to neulehčují. Ale je silný a nebojácný. Má svou fantasii, svůj pohled na svět. Jeho hloubka mu dává sílu v naději vše překonat. Karel Kachyňa se opět vrátil k dětem. Aby ne, ti vždy viděli svět poněkud jinak, než dospělý. Snímek má dlouhou stopáž, ale není hluchého místa. Poetika umírňuje krutost doby a více vyzdvihuje dětský svět. Hloubka příběhu umocňuje děckou duši v tak silném světle, že jeho kouzlo oslní snad každého. ()
Ať žije Kachyňa! Pro mě je to veliký objev a lepší než Oscarové Ostře sledované vlaky. (K vidění na YouTube.) ()
Silný film, nestačím se divit, že bylo něco takové natočeno vidět válku i konec války pohledem malého chlapce. Film má opravdu hloubku, a film se odehrává v takové smutné atmosféře i přesto, že se zde objeví zábavné okamžiky např. jízda na motorce, scéna s umělou kapkou rýmy. I ten konec mi nepřipadá moc propagandický, když přichází osvobození rudou armádou. Příjemné bylo vidět i Gustava Valacha, který v té době nebyl tak proslavený. Sice starší film, na naše poměry kvalitní, ovšem nemusel bych ho vidět 2 x do roka. ()
Film ma s pribúdajúcim časom viac a viac nudil, strašne by mu pomohla kratšia stopáž. Dve hodiny je moc ak nám tvorcovia nechcú podať príbeh, ale len akési lyrické snenie, predstavy nesúrodo pospájané so všetkým zvyšným čo sa objaví vo filme. Potešil ma Müller, ktorý sa klasicky výborne zhostil svojej úlohy. A taktiež Valach. Nezdieľam nadšenie z výkonu Lstibůrka ako zvyšok komentujúcich. Žiadny výkon, z ktorého padám na zadok. ()
Hodnotím především vynikající výkon malého Zdeňka Lstibůrka, protože Kachyňova poetika mne zde moc nebrala. Jen ty hochovy představy byly někdy skutečně úsměvné. ()
Nádhera. I když mrazivá. ()
Konec druhé světové války na venkově z pohledu malého kluka, film, ve kterém je hlavní příběh prokládán sněním, vzpomínkami a fantaziemi. Hlavní hrdina, kluk Olin, má velice přísného otce, který nejde pro ránu daleko, jeho vrstevníci jej odstrkují a on se jim za to mstí. Nebojí se udělat prakticky cokoliv, i když mu to způsobí problémy a trest v podobě otcova nebo matčina bití. Během svého potulování po krajině se setkává s ustupujícími Němci a také s postupujícími Rusáky. Velice hořký a trpký příběh o klukovi, který ve světě zůstal prakticky sám, kromě staršího kamaráda Cyrila, pacholka, který mu jako jediný rozumí. Film je dost syrový a realistický a nezobrazuje naše východní osvoboditele tak idealisticky, jak by si to představovala dobová komunistická propaganda. Jediný, komu jsem v tomto filmu fandil, byl Olin. Vtipná byla baňka v nose, naopak nepříjemná byla závěrečná scéna, jak na vsi naháněli kolaboranta. ()
Nepříjemně pravdivé, silné, poetické i drsné. Škoda, že už se takové filmy netočí... ()
Jednoduše zlatá šedesátá! ()
Nejvíc mi film připomínal snímek Nabarvené ptáče. Pohled dítěte na válku či spíše na její konec. Tedy sice naivní, ale nezaujatý a objektivní. Jenže mě nejvíc vadilo to prolínání reality se sny a představami. Nakonec totiž představy zcela ovládly film a realita se stala jen pouhou nitkou, která nás probudila na malou chvilku zpátky. Přesto má film svůj význam. Zobrazuje totiž, jak nenávistní mohli lidé být především v touze po pomstě hnáni předchozím strachem a bolestí, ale také, jak sami k sobě nedokážou být upřímní a spravedliví. Mám pocit, že na konci války se ještě odehrálo mnoho zvěrstev, které dodnes už zůstanou zahaleny desítkami let, a nestáli za nimi nacisti. ()
Hlavny hrdina Olin len sleduje čo všetko s ludmi dokaže urobit vojna a to všetko v krasnej lyrickej forme. ()
Další z geniálních (na tu dobu zcela určitě) snímků z dílny ,,králů" Trezorových filmů v tehdejším Československu. ()
Skvělá kamera, režie, scénář. Není to jenom válka očima dítěte, je to odraz celýho skaženýho světa v jeho očích, který z něho ale nakonec činí stejně zlého člověka. ()
Krásný film s dlouhou stopáží a nudným dějem. který ale potěší pamětníky. Hodnocení: 65 % ()
Nahromaděný hněv vede k nějaké akci z níž si pak odnášíme pocit viny, který nás tíží a záleží jen na naší citlivosti jak moc a jak dlouho. Pokud nevíte jak originálně oslovovat nositele skvělého jména Oldřich - ve filmu je jedna z možných variant: "Oldřo" :-). Jen by těch obrazů, představ a doplňování motivů mohlo být o 20 - 30 minut méně... Každopádně Kachyňa se tímto filmem definitivně prostřelil do mé režisérské top ten. ()
Acho jo, tohle je zase jeden z těch filmů, které budou jistě kvalitní, ale já osobně jsem měl problém dodívat je do konce (OK, přiznávám, tenhle jsem nedodíval) ()
Tak tohle rozhodne neni film, ke kteremu zasednete s lahvacem a co chvili odbihate od projekce. Ten film si proste musite vysedet, jak se na artove filmy slusi a patri. Nekdy to nestoji za to, ovsem tentokrat to za to skutecne stoji s tim, ze bych to potreboval videt jeste po druhe. Ja tam toho tolik, ze se to neda cele dostatecne vstrebat. Kamera, detske predstavy, flashbacky, sny atd. V tom vsem se musite orientovat a verte, ze kolikrat z toho nejste uplne chytri, co je zrovna ted a kam se v deji vratit do skutecnosti. Snad ani neni nutne vse do detailu probrat, ale pocitit to, co mel v planu pan reziser. Tu dobu, tu necernobilost, ukrivdenost, lidskou hloupost atd. Nevsedni dilo. ()
Drsný pohled na konec války dětskýma očima. ()
Reklama