Reklama

Reklama

Mistrovské psychologické drama Ucho, otevřeně obžalovávající totalitní režimní praktiky, bylo natáčeno ve svobodnější atmosféře na sklonku šedesátých let, k divákům se však snímek dostal až po roce 1990. Náměstek ministra a jeho žena (Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová) si už přivykli neustálému špehování a odposlouchávání státní bezpečností. Dokonce i doma mají slídivé „ucho" zaznamenávající jejich rozhovory. Jednou ale po pozdním návratu z vládní recepce ve své vile propadnou panice - vydedukují si totiž, že Ludvíkovi hrozí zatčení kvůli kritické zprávě, na níž se podílel. Během úzkostné, bezesné noci manželé proberou svůj vztah plný kompromisů, klamu a nelásky. S ránem přichází únava, vystřízlivění a děsivá realita: nic nekončí, ale pokračuje... (Bohemia MP)

(více)

Videa (2)

Recenze (543)

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Kachyňova formální strohost (střídání pouhých dvou lokací, statická Illíkova kamera) je přímo hozená rukavice ústřednímu hereckému tandemu, který ji zvedl více než důstojně. Tak strhující herecký koncert, podle skvěle napsaných not Jana Procházky, se jen tak nevidí. Paranoia doby, vrtkavost politických partají komunistického režimu a v neposlední řadě trhliny desetiletého manželství naservírované do jedné nekonečné noci. Před třiceti lety soudruhům nevonící odraz doby, dneska varovně vztyčený ukazovák, který si zaslouží více než pouhé promítání v klubových kinech! ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Co asi museli prožívat lidé, sledováni fízlovským režimem, doma, v soukromí? V tomto filmu se do dozvíte. Klaustrofobickou a depresivní atmosféru ještě podtrhuje černobílý materiál a flashbacky ze soudružského večírku. Jiřina Bohdalová, vyjádřená slovy, jednoznačně za šest :-) Nejlepší film Karla Kachyňi. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Lahodně trpký komorní psychologický koncert pro umělecké duo (a retrospektivně vkládaný doprovodný orchestr). Kdo Se Bojí Virginie Woolfové zkombinované s reálným socialismem a normalizační intersoudružskou paranoiou. Bujaré večírky a recepce, Soudruh, morální kvality každého druhého prominenta - tohle prostě nevyhnutelně muselo do trezoru. Syrové, bez poetiky Skřivánků Na Niti nebo Všech Dobrých Rodáků, ale z hlediska výpovědní hodnoty i formy co do výsledku stejně precizní. 90% ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Na společenské promenádě přítomní poslušně aplaudují soudruhově řeči, pronesené bezobsažným „newspeakem“. Vinnými nejsou vinní, nýbrž nežádoucí a u mocenského koryta budou sice vždy ti, kteří něco vědí, ale na druhé. Nic není jisté, konec, jenž může být stejně tak novým začátkem, čekejte kdykoliv. Bohdalová i Brzobohatý hrají o život (vzhledem k odvážnosti filmu skoro doslova) a jsou to paradoxně oni dva, kdo si jedou nejvíc po krku. Riziko nepřichází zvenčí, už dávno je vevnitř. Karel Kachyňa přispěl do trezoru napínavým, nadčasovým filmem, který má své místo po boku Nicholsonovy Virginie Wolfové, stejně tak Coppolova Rozhovoru. 85% Zajímavé komentáře: Radek99, Morien, sportovec, Aidan, Jansen ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Asi nejlepší film, ukazující komunistická 50.léta ne jako rozjásanou dobu dělnické třídy, ale jako dobu plnou strachu a všeobecného špiclování. Brzobohatý jako vysoký komunistický funkcionář a Bohadalová jako jeho manželka předvádějí životní výkon. Po ruské okupaci šel film pochopitelně do trezoru. Kachyňa si nasypal popel na hlavu a přežil. Jan Procházka si svým scenářem ale přichystal profesní sebevraždu. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (20)

  • Jiřina Bohdalová (Anna) a Radoslav Brzobohatý (Ludvík) boli v dobe natáčania aj v skutočnosti manželia. (Raccoon.city)
  • Film se natáčel ve vile v ulici U laboratoře 438/7 (Praha 6 - Střešovice) a na zámku v Kroměříži, nahrazujícího Pražský hrad. (otík)

Reklama

Reklama