Vertigo
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef VanišHudba:
Jan NovákHrají:
Eva Šolcová, Petr Skála, Oldřich Velen, Jaroslav Radimecký, Karel Hospodský, Míla Myslíková, Jiří Bednář, Petr Dufek, Iva Váchová, Jiří Tuček, Karel HlušičkaObsahy(1)
Sedmnáctiletá Božka žije s otcem Martinem v malém hotýlku v Krušných horách. Jsou zde ubytováni vrtaři geologického průzkumu, kteří v okolních lokalitách hledají cín. Božka obdivuje šoféra Gábu, mladíka, jenž svůj volný čas věnuje záletům - povětšinou za vdanými paničkami - a jenž naivní dívku s pohrdáním přehlíží. Později mu však Božčina hluboká a upřímná náklonnost přestane být lhostejná. Jenže citově okoralý mladík a poprvé zamilovaná dívka k sobě nemohou najít cestu tak snadno... Lyrický snímek o prvním citovém okouzlení mladé dívky je prostředním z volné trilogie, kterou vytvořil Karel Kachyňa ve spolupráci se scenáristou Janem Procházkou (dalšími "díly" byly filmy Trápení z roku 1961 a Vysoká zeď z roku 1964). Do hlavní role obsadil režisér tehdejší studentku DAMU Evu Šolcovou, ostatní role svěřil méně známým hercům z oblastních divadel. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Scénáristicky možná prostší snímek, ovšem po výtvarné stránce mu nelze nic vytknout (na pozici 2. kameramana byl Stanislav Milota). ()
Nečekaně nalezený snímeček vysoké kvality. Film nepřekypuje žádnými zvraty ani extravagantními charaktery - i ten příběh je vlastně prostinký. Gabriel je řidič náklaďáku a proutník, Božka je mladá, krásná a navíc dcera Gábova kamaráda. Civilní film popisující jejich zvláštní vztah, jejich živošičné a přirozené puzení k sobě i jejich nutné odlučování (nejen věkový rozdíl). Za celou dobu jsem se nestihl jedinkrát nudit, navíc jakési prohození role hlavního hrdiny (nejprve Božka, potom Gába) film také oživuje. To, že sentimentální konec je nasnadě vůbec nevadí - jinak to přece ani skončit nemohlo. Krásný, čistý film o lásce. ()
První lásky jsou ty nejkrásnější. A někdy by skutečné naplnění všech těch představ a toužebného očekávání tu křehkou krásu rozbilo a zničilo. A že to nakonec pochopí i ten největší cynický svůdník, to bych opravdu nečekala. Krásný film, vyprávěný poetickou černobílou kamerou, křehký, vtipný a ve své jednoduchosti pravdivý. ()
Citlivě natočené vyprávění, jakoby z deníčku dospívající dívky. Ta se učí používat ženské zbraně a docela jí to jde. Rozhodně to ale není růžová knihovna. Jsou tu hezké záběry, které zajímavě dokreslují náladu filmu. ()
Tu je Kachyňa spočiatku trochu viac lyrický, ako mi je milé. Bez prečítania obsahu pred filmom by som sa asi stratil v úvodnom deji. Dušou mladého dievčaťa alebo ženy sa režisér zaoberal velmi často, tu je to oživené trochou ťažiarskej drámy. Nájdu či nenájdu cín, keď zavŕtajú ešte pol metra hlbšie? Získa alebo nezíska Božka lásku, ak urobí ešte jeden krok? Okrem nej nesmel mať závrať pri natáčaní hlavne kameraman, niektoré zábery zhora alebo aj zdola sú naozaj unikátne. Vrtné veže, alebo ako ich nazvať, k tomu priam vyzývali, rovnako ako vyliezť na ne kvôli prvému bozku. Len ten záver, ktorý si treba domyslieť, ubral filmu štvrtú hviezdu. –––– Ani se na to nedávej. Vyber si něco rozumnýho, co má veselejší konce. ()
Zvláštní odtažité obrazy krajiny na konci světa. Určitou atmosféru to má, ale ústřední dvojice jakožto i scénář mě nepřesvědčili. 44%. ()
TOP10. Jeden z nejlepsich cs filmu, ke kterym jsem se zatim dostal. Nevidana vizualni nadhera vytvorena mistrem Kachynou, v cele s mystickou Evou Solcovou. Parada, osobni kultak. Kamera! ()
Co záběr to skvost; romance v socialistickém industriálu. ()
Tyhle vaše soukromý přesčasy miluju. (...) Tys nikdy neslyšel o poezii práce? Kachyňův krušnohorský neorealismus mi připomněl Antonioniho Výkřik. Nejenže oba tituly jakoby vypadly z generátoru existenciálních reakcí, ale ústřední vyprahlý chlívák Petr Skála nápadně připomíná Stevea Cochrana (pro současnost odepsaný typ proletářského seladona, páchnoucího manuální prací). Jistou roli v obou filmech hraje výšková stavba (větrník, silo) a oba filmy se točí okolo vztahu mladé ženy a zralého muže v podmínkách periferie, jejíž poetiku odhaluje divákovi zpovzdálí teprve imaginace tvůrců. V centru Antionioniho pozornosti se nachází muž, Kachyňa alespoň zpočátku straní mile telecí Božce, zakoukané do kurevníka Gabriela. Linie vývoje jejich vztahu působí trochu banálně, jak sleduje jeden naivní pokus o vábení za druhým (žehlení, trhání a přišívání knoflíků, jablečný závin, vyřizování telefonátů s milenkami) resp. povýšené přehlížení a začíná být zajímavá v okamžiku, kdy si závoznický dobytek začíná uvědomovat, jak mocně a proč na něho dívka zapůsobila. Film končí přesně v antonioniovském duchu - vrcholně esteticky a významově otevřeně obrazově nádherným zpracováním promeškání odjíždějícího vlaku. Závrať navozuje čistá krajina krušnohorské oázy, geometricky zkomprimované mezi step a oblohu, s několika vertikálními prvky vrtných sestav, stromů a vodojemů, jež poskytla Kachyňovi a kameramanovi Josefu Vanišovi materiál k působivým záběrům, podtrhujícím vývoj vztahové situace. Zaujala podprsenková minirole Míly Myslíkové coby příležitostné závozníkovy napichovačky. Psal se rok 1962. Kameraman Josef Vaniš stejně jako Myslíková spolupracoval s Dušanem Kleinem na básnické sérii, která odstartovala v roce 1982. Odhalení identity otce nenapravitelného poety...? :-) Gábo, jestli tý holce pokazíš život, tak jsi pro mě vyřízenej případ. ()
Ozvěny Noir film festivalu 2021 ___ Chtěl bych tě potkati v lukách. V lukách je vlání na všechny strany, ukazuje kamera Závrati totéž, co text poety Fráni Šrámka. A nejen vlání v lukách, ale hlavně krásné černobílé kompozice rozsáhlých rovin s trčícími kolmicemi osamělých stožárů a větráků. A Moldava 5 působí jako westernová poslední výspa, i když nad koníčky uvázanými před lokálem převažují náklaďáky a k nejbližšímu sídlišti se dá dojet i na mopedu značky Stadion. V příběhu řidiče a dospívající holky je dusno, napětí (úvodní scéna s bržděním a rozjížděním tatrovky je jak ze Spielbergova Duelu), touha – chlapi z Moldavy 5 chtějí najít cín, Božka hledá něco úplně jiného - , ale i vtip. Jsem rád, že jsem to viděl v kině – spolu s dalšími pěti diváky v sále. ()
Tento film mě naprosto neoslovil. Eva Šolcová byla asi skutečně nadějnou herečkou, zemřela mladinká a všude jsem našel jen poznámku, že se o příčině jejího úmrtí nic neví... V tmavých záběrech jsem nepoznával ani známější herce, bylo to příliš lyrické a pravdu mají ti, kteří tento film zařazují už k Nové vlně šedesátých let, z níž mi jsou rozhodně bližší komediálně laděné filmy než lyrizované příběhy. Vlastně jsem se během celého filmu nevyznal ani v Božce ani v Gábovi, aniž jsem postřehl, že chodil za vdanými paničkami. Je fakt, že jsem se nudil a občas od filmu odbíhal. ()
Závrať po obsahové stránce malinko pokulhává za svým vizuálním zpracováním..kamera Josefa Vaniše je vskutku úžasná..jinak se film zabývá v té době oblíbeným Kachyňovo-Procházkovým tématem deziluze a vystřízlivění. ()
Tento film mě tak zdecimoval svojí výživností a spádem, že už nemám sil ho ani pořádně pourážet. ()
Kterak se sedmnáctiletá dívka Božka zamilovala do staršího muže Gáby. Na režijní stoličku usedl Karel Kachyňa, takže po filmové stránce je rozhodně o co stát. Scénář byl napsán dle knihy Jana Procházky, na kterém pracoval sám autor společně s Kachyňou. Prostředí krušnohorské Moldavy tomu dodalo úchvatnou atmosféru, které bylo impozantně zvýrazněno kamerou a to dokonce v cinemoscopu. Snímek nové vlny, který je po technické stránce pastvou pro oči. Kameraman Josef Vaniš doslova vytvořil živé černobílé obrazy, které by se bez okolků daly přirovnat k noir. Příběh jako takový vytváří skromnou, avšak vynikající atmosféru. Dějový vývoj je sice pomalejší, ale to by nebyl Kachyňa, aby tomu nedal patřičnou přitažlivost. Vsadil na minimalismus hudby a téměř i slov. Kde je to možné, tam vypráví obraz, který vyvolává až podezření, že se snad ani v Československu nenatáčelo. Charakteristika postav je taktéž impozantní. Stačí jediný pohled a divákovi je jasno, kdo je co zač. Svým způsobem snímek inklinuje až k artu. A je další z doby šedesátých let, který je pozapomenutý. Donebevolající škoda. ()
Nudný film, v ktorom ani neviem o čo šlo. Herci otrasní, Česi si opäť nadhodnotili svoj film. ()
Československý psychologický film, v němž hlavní úlohu hraje dospívající dívka, jež se zamiluje do staršího muže vyprahlých citů. Roli dívky v rozpuku si zahrála E. Šolcová, přičemž svou postavu ztvárnila velmi dobře a vedle jejích hereckých výkonů je nutno ocenit také její výkony atletické. Záletného řidiče hrál P. Skála a se svou partnerkou se výborně doplňovali. Ze známých herců ve filmu vystupuje pouze O. Velen, v menší roli inženýra. Přestože všechny postavy hrají poměrně kvalitně, na snímku diváka zřejmě nejvíce zaujme práce kameramana. Dramatu dominují záběry na dvě vysoké stavby na holé pláni, hra stínů a záběry s originální perspektivou. Vynikající byla akční scéna v hospodě, níž se P. Skála, jinak též hrobník Plakánek ze Studny, hrdě postavil třem mužům. Podle mě se jedná o průměrné Kachyňovo dílo, neboť v celém filmu jsem postádal větší dávku dramatičnosti a neelegantní konec mě v tomto rozhodnutí pouze utvrdil. ()
Hlavním hrdinou je patologický záletník. Přestal jsem mu fandit, když si na fušce v Chomutově jen tak mimochodem zašuká, když je ještě ve fázi balení Boženky. Výborně natočeno. V některých momentech by se erotické dusno dalo krájet. Skvělá Eva Šolcová. Sympatická krásná dívka. K „dobrovolnému" úmrtí Evy Šolcové. 21.3. - to je datum, jak ze zednářské učebnice (kód 33 - nejvyšší stupeň „skotského" zednářství). V životě jsem ve svém okolí neviděl, aby takto mladá pohledná dívka „odešla dobrovolně". A ještě k tomu oběšení jo??? Film 80 % + 20 % jen a jen talentované Evě, jako vzpomínku na ni. ()
Zajímavá, chvílema až hičkokovská kamera. ()
Film v sobě má již neopakovatelnou neorealistickou atmosféru ranných 60. let, Procházka s Kachyňou pak byli zárukou filmové kvality. Kachyňova poetika se dobře snoubí i se syrovostí dělnického prostředí v zapomenutém pohraničí, avšak zápletka nestačí na dostatečný narativní oblouk a snímek tak zůstává poněkud na povrchu. I tak se vymyká z průměru tehdejší kinematografie a předznamenává slavnou čs. novou vlnu. ()
Od úvodní scény je způsob snímání / práce s kamerou velice nadstandardní a spolu s výběrem lokací odlišuje film od ostatní tuzemské produkce. Povedené. ()
Související novinky
Noir Film Festival 2021: Filmy bez předsudků
Noir bez předsudků bude stěžejním tématem 9. ročníku Noir Film Festivalu, který se letos stěhuje na nové místo – hrad Český Šternberk, v jehož pěti interiérových sálech a na hradním nádvoří bude od… (více)