Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vlado Müller, Zora Jiráková, Martin Štěpánek, Jaroslav Blažek, Pavel Bártl, Milan Jedlička, Miroslav Macháček, Jiří Menzel, Kamil Bešťák, Jiří Schulz (více)Obsahy(1)
Ján Kadár a Elmar Klos spolu natočili celkem osm filmů. Trojice těch nejoceňovanějších vznikla v šedesátých letech. Po dramatizaci románu Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen (1963), ohlížejícím se bez idealizace za činností slovenských partyzánů za druhé světové války, se vrátili do přítomnosti se soudním dramatem Obžalovaný. Adaptace novely spisovatelky Lenky Haškové se odehrává v soudní síni a vyprávění je z velké části tvořeno svědeckými výpověďmi. Titulním obžalovaným je ředitel elektrárny Kudrna, obviněný na základě pomluv ze zpronevěry. Svou vinu zpočátku odmítá. Postupně mu ale dochází, že ne všechny jeho kroky byly tak čestné, jak si namlouval. Příběh o vině, trestu, osobní zodpovědnosti a varovném propojení vládnoucí strany se soudní mocí na více úrovních odkazoval k politickým procesům z padesátých let. To byl také jeden z důvodů, proč film v roce 1969 skončil v trezoru. V hlavní roli se objevil tehdy nepříliš známý slovenský herec Vlado Müller, Kudrnova obhájce si zahrál režisér Jiří Menzel. Již Obžalovaný sklidil převážně pochvalné ohlasy a obdržel řadu ocenění (mj. cenu Trilobit), vrcholem spolupráce Kadára a Klose se nicméně o rok později stane oscarové drama Obchod na korze (1965). (NFA)
(více)Recenze (97)
Pro mě jeden z nejpozoruhodnějších – alespoň co do podávání implicitních a ideologických významů – československých snímků 60. let, který nepatří do kánonu novovlnných děl...Josef Kudrna, který donedávna vedl stavbu elektrárny, má být exemplárně potrestán lidovým soudem za to kolik chyb a kompromisů během stavby udělal. Jde však překvapivě o člověka zásadového a oddaného straně… Samotný proces s Kudrnou se odehrává během dvou dnů, a stejně tak se do dvou částí dělí i děj samotný, nicméně zdánlivě jednoduchý dynamický vzorec jednotlivce proti celku zde výrazně ozvláštňuje skutečnost, že obě strany zde sdílejí stejné ideály. Celý proces tak namísto ostrého střetu dvou protipólů připomíná spíše diskuzi o tom, co je v socialistické společnosti možné či nemožné a jde o diskuzi vskutku podvratnou. Zatímco je totiž divákovi v první polovině systematicky podrývána představa socialistické práce, v druhé půli se role všech zúčastněných obracejí rovnou o 180 stupňů – nedotknutelný dělník je obžalován, výstražný proces kočí ústupkem a Kudrna najednou odmítá kompromisy. Pozorováním obou stran tak divák rozkrývá paradox, jenž stojí na pozadí všeho dění. Naplnění socialistických (potažmo komunistických) idejí není možné. ()
Všechno je o lidech. Nejsou žádné státy, jen lidé, kteří v nich žijí. Nejsou žádné firmy, jen lidé, kteří v nich pracují. Lidé a jejich vztahy tvoří celý život. Proto i statické černobílé filmy, které se celé odehrávají na jednom místě, mohou být nesmírně zajímavé, pokud vykreslují vztahy upřímně a barvitě. Proč šel tenhle film do trezoru? Kritizuje politickou situaci ČSSR - kdy se na pozice moci dostávaly lidé podle jiných měřítek, než vlastní schopnost, a schopní lidé se trestali ("revoluce požírá své děti"). Zasévá semínko pochyby, zda-li rovnost příjmu (jako dnes tolik diskutovaná "equality of outcome") nedemoralizuje společnost. ()
zaujimavost-vlado muller,ktory stvarnoval 44 rocneho kudrnu mal v dobe natacania iba 28 rokov.vekovy rozdiel medzi mullerom a menzelom bol necele 2 roky ()
"A víš ty, jak se to má v socialismu dělat? A ví to vůbec někdo?" Ano, to je ta pravá otázka týkající se naší socialistické a komunistické minulosti. A tohle psychologické drama se nebojí kritizovat! ()
Vynikající Vlado Müller bojující o svou nevinu ve filmu, který rozhodně zaujme jak hereckými výkony, tak i napínavým dějem. Velká část dramatu se odehrává v soudní síni, kde jsou souzeni 3 obžalovaní ze zpronevěry. Výborný byl též M. Macháček jako prokurátor, na jehož tváři lze rozpoznat po celou dobu filmu úsměv naznačující, že veškerá obhajoba je marná a pak sám změní názor na vinu hlavního hrdiny. Svým hereckým výkonem se neztratil ani mladičký J. Menzel v roli obhájce. Trezorový film od známé dvojce režisérů, jenž si bezesporu zaslouží pět hvězd. ()
Slušné, byť trochu tezovité, možná by to chtělo trochu zkrátit. ()
Sekáč Macháček. Dobrá psychokamera. Plán se plnit musí. ()
Skoro cely film je nakruteny v sudnej sieni.Riaditel elektralne Kudrna zavadzal pri jej stavbe v prvej polovici 50.rokov napriek odporu nadriadeneho ministerstva odmeny-premie za dokončenie stavebnych prac v planovanom termine.Ich rozdelovanie zveril svojim podriadenym ,ktori ho podvadzali-za isty podiel pridelovali po dohode s robotnilmi odmeny aj za nejestvujicu pracu.Bez dôvery v podriadenych pritom nebolo možne vyhoviet natlaku ministerstva splnit plan za každu cenu,pri ktorom nebolo možne všetko kontrolovat.Film bohato využiva striedanie pritomnosti sudneho procesu a väzenia s minulostou v Kudrnovych spomienkach,rozohravajuc ich kontrasty a suvislosti. ()
Film, který toho asi řekne víc těm, kteří "reálný socialismus" zažili, než těm, kteří se narodili už do dnešní doby. Hloubavému diváku ale možná prozradí o lidech, kteří v minulém systému žili, víc než současná propagandistická klišé. A je v něm možná i kouzlem nechtěného naznačeno, proč musel sovětský model "komunismu" prohrát v soutěži s kapitalismem - neměl totiž ekonomickou šanci obstát, protože byl plný diletantismu a pavědeckých ideologicky motivovaných pouček, jež byly naprosto neživotné a nemohly fungovat. Vyhrává totiž vždy jen ten systém, který je efektivnější, nikoliv ten, který je možná idealističtější. Film byl natočen v době již nesmělého rozvolňování směřujícího k pražskému jaru. Koneckonců národohospodářské problémy byly jedním z hlavních důvodů počátku obrodného procesu, který byl nakonec stejně zadušen pásy sovětských a dalších "spřátelených" tanků, a proto se stal nepohodlným i tento snímek. Teprve globální změna, kdy se ze stejných důvodů zhroutil sám sovětský režim, ukončila jednu slepou uličku v dějinách lidstva. Film si tak zachovává jistou vypovídací hodnotu i dnes, i když řada figurek už může vypadat z dnešního pohledu poněkud směšně. Jenže ti lidé žili tenkrát, ne dnes. My zase budeme možná připadat poněkud směšní a nepochopitelní těm, co přijdou po nás... ()
I přesto, že se snímek z velké části odehrává v soudní síni, a přestože má politický podtext, přiznávám, že mě docela bavil. Není pravda, že se téměř celý odehrává jen u soudu. Je zde celá řad prostřihů do minulosti, které dodávají snímku tu zajímavější část. Není divu, že režim ho vložil do trezoru. Ještě se taky přiznám, že Vlado Müllera bych opravdu nepoznal. A je to právě tento herec, který se v určitých momentech dívá přímo do kamery, což asi není úplně v pořádku. Líbí se mi hudba i scénář. A upřímně řečeno - tento film je pravdivý dnes víc než v minulosti. Umím si přesně tohle představit - samozřejmě bez toho soudu, pouze s vyhazovem, v reálném životě. Tlaky jsou na mnoho lidí v postaveních a u státních úředníků - ministry počínaje, náměstky a řediteli státních podniků konče, je to asi zcela běžná věc. Tím víc mě film bavil, jak pravdivý je i dnes. ()
Nápad jistě dobrý, nicméně ač psychologická dramata 60. let miluji, tento kousek mi nějak nesedl. Myslím si, že je to tím kontroverzním tématem, protože herecké výkony, kamera, režie mi přijde dokonalá. ()
Tak to je jeden z mála filmů, které skutečně dokázaly ve své době ukázat zvrácenost tzv. lidově demokratického zřízení a paradoxní je, že na příkladu, který režim ukazuje v obludnosti z hlediska ekonomiky. Jistě, jsou tam úlitby době - s dvěma bezcharakterními účetními, kteří vybírají výpalné z mimořádných odměn se sveze i úspěšný a zaťatý dělnický ředitel, kterého rudá knížka kupodivu nezbavila zdravého selského rozumu, aby chápal, že když chce mimořádnou práci v obtížných podmínkách, musí za ni zaplatit víc, než za v té době standardní poflakování. Argument, že ony "ukradené" a "zpronevěřené" peníze se z druhé strany vrátily desetkrát (mimo jiné i třeba tím, že elektrárna začala pracovat včas) jsou prokurátorem zběsile potírány, protože zisk a odměna za vykonanou práci nemají v socialismu co dělat. Kádár s Klosem mně naštvali Únosem, nenadchl mně ani Obchod na Korze či Kavárna na hlavní třídě, ale tenhle film, který jsem vůbec neznal, je famózní. Dokonce bych si troufl říct, že společně s jejich Třemi přáními (která mě ale bavila od samého počátku, kdy jsem je viděl poprvé) ten lidově demokratický režim před rokem 68 ukazují v plné nahotě. No a ocenil bych i herecký výkon jednak soudce (tedy onoho profesionála) a především pak Miroslava Macháčka, který dokázal na základě dobře napsané role podat slizkého prokurátora (včetně oné scény, kdy diskutuje s novináři) naprosto famózním způsobem. ()
I po těch 55 letech mistrovská věc ()
Drama ze soudní síně no. Co k tomu dodávat. Asi nějaké to ústřední poselství o Kudrnovi a socialismu a asi docela dobré herecké výkony. Jinak ale nic, co bych z praxí neznal. Čest práci soudruzi. 3+* ()
Československá socialistická absurdita ()
I z časovým odstupem na mě film zapůsobil hodně hluboce. Herecké výkony podle mě dobré, taktéž kamera. Ikdyž se celý příběh odehrává výlučně v soudní síni (kromě myšlenkových vsuvek) je zajímavý a má spád. ()
Problém financování velké stavby zůstává stále stejný. Jen ten, na koho se to svede, se v souladu s převládající ideologií mění. Dnes se v zájmu demokracie za viníky prohlásíme všichni. Soud kolem tunelu Blanka nebo Opencard je tedy už teď taky fraškou. ()
Já nevím, možná ve své době... dnes příběh ničím nepřekvapuje, ani koncem. ()
Bylo skutečně nutné drásat hned na začátku divákovy uši těmi pazvuky? Kdyby chvilku ale skoro tři minuty? Ihned odečítám dvacet procent. Ono je to vlastně jedno, protože vydržet tohle do konce bylo opravdu heroické. Kdybych nemusel, tak bych se na to nedíval, a vypnul po dvaceti minutách. ()
Vlastne se nic za ta leta nezmenilo, ze? Podavej vykony, spln vsechny ukoly na 100%, treba nespi, zarid si to jak chces, hlavne at je zakazka pod strechou. Jestli za to dostane všimné ten ci onen, nikoho nezajima. A ze berou.....rukama nohama. ()
Reklama