poster

Tam na konečné

  • anglický

    At the Terminus

Psychologický / Drama

Československo, 1957, 88 min

  • Sarkastic
    ****

    „Poslyšte, to je zvláštní, my se skoro vůbec neznáme.“ – „Nic si z toho nedělejte, to bude asi tím, že bydlíme vedle sebe.“ Tak tomu říkám hořké drama. Několik smutných osudů obyvatel jednoho baráku na Konečné, přičemž naděje na zlepšení je tak nějak v nedohlednu. Žádné velké příkrasy, naopak, téměř konstantní deprese, jen malými chvilkami střídaná něčím lehounce úsměvným. A krom jiného lze v díle cítit překvapivě silnou pánskou sebereflexi, protože snad každá mužská postava něčím trápí ženské hrdinky, ať už kvůli „nemorálnímu“ přístupu (Rážův lékárník, opravdu výborně zahraný Růžkův opilec), či nějakému drobnějšímu nedostatku (menší role Kemra a Haničince), na druhou stranu v každém z „hříšníků“ zbylo místo i pro trochu té lidskosti nebo zkrátka něčeho, díky čemu se do nich lze alespoň trochu vcítit (tedy, pokud vůbec chcete, že). Na konci si už ovšem tvůrci dovolili nalít divákovi do žil i trochu té optimističtější krve (i když nějakou tu hořkost přibalit nezapomněli) a samotný závěrečný záběr spolu s Liškovou hudbou je moc pěkný. Silné 4*, škoda toho až příliš čitelného příběhu a zbytečně moc šablonovitého Martince, jinak velká spokojenost. „Vy to máte dobrý, všichni, jako ve škatulce, tady je dobro, tady je zlo a uprostřed je čára, že? Ale já po tý čáře chodím! Rozumíš? Nerozumíš, viď? Vono to není v žádný příručce.“(20.7.2015)

  • black.mao
    ****

    Osudy lidí z jednoho pražského činžáku na konečné tramvaje. Co mě však překvapilo nejvíc, je ztvárnění mužů, mužských postav v tomto filmu. Nemůžu zde totiž najít nějakou sympatickou mužskou roli - podivínský samotář Josefa Kemra, alkoholik Martina Růžka (skvělý výkon), nebo manipulativní psychopat Vladimíra Ráže. Téměř všichni muži zde jsou podivnými asociály, proti kterým stojí ženy, které ale nejsou žádnými silnými osobnostmi, jak by divák u těchto filmů čekal, ale jsou jakýmisi váhavými, hledajícími se obětmi těchto podivných maskulinit. Silné psychologické téma, které je pro filmy z tohoto období nezvyklé. Snad jen několik scén nutně poplatných tehdejší době (např. v kostele) tak kazí výborný dojem z tohoto filmu.(29.4.2014)

  • Martin741
    **

    Toto ma nicilo : priserna ceskoslovenska planoba o obycajnych ludoch s ich obycajnymi pribehmi. Ako jo, jo - kazdy clovek ma zmysel zivota a miesto na Zemi. Mna vsak zauima hlavne vseobecny prehlad, a ten obycajni ludia NIKDY netvorili a nikdy ho tvorit nebudu. Tam patri politika - prezidenti, premieri, krali, cisari /nielen ti rimski/, sultan- priserne nudna ceskoslovenska planoba, nedalo sa dopozerat, nuda jaxvina : 25 %(20.6.2015)

  • zette
    *****

    "Nevytahujte se, optimisti!" Nadherne socialni drama z dilny Kadar-Klos o obycejnych lidech z obycejneho domu na konci Prahy. Krasna kamera, celkove po technicke strance je film bezchybny. Dobry scenar a velice dobre sepsane dialogy. Herecke vykony na vysoke urovni, za vsechny Ruzek, Raz a teprve dvaadvacetileta Eva Ocenasova, ktera podala velmi vyzraly vykon a jeji postava byla vice nez sympaticka. Jen nevim, proc ji Alena Kreuzmannova predabovala, snad pro jeji ostravstinu... "A ted uz bez, tatinek ma zizen".(2.6.2014)

  • ripo

    Stalo se už zvykem, že na nový film známé režisérské dvojice KadárKlos se čeká s napětím. Je to snad podivné, když si uvědomíme, že tato dvojice nám dala teprve dva hrané filmy, ale je to přirozené, když si na druhé straně uvědomíme, že to právě byly takové filmy, jako „Únos" a „Hudba z Marsu", které zvláště první z nich dokázaly říci v soudobém stavu našeho filmu závažné a objevné slovo. Nové společné dílo, k němuž napsal scénář Ludvík Aškenazy, všechna očekávání určitě splňuje. V prostém příběhu obyvatel jednoho pražského činžáku kdesi na konečné stanici tramvaje, vyprávěném v rámci čtyř dnů z různých ročních období, se autorům podařilo bohatě vykreslit několik znamenitých profilů dnešních lidí. Všechny motivy filmu jsou vlastně soustředěny na osudy dvou dětí: jednoho nenarozeného, o kterém se těžce rozhoduje, zda se vůbec má narodit; a jednoho opuštěného, jehož otec je opilec. I když ve filmu nejde o žádné t. zv. velké problémy, cítíme, že problémy, kolem kterých se točí děj, jsou jedny z nejdůležitějších: problémy vzájemného vztahu lidí. Film se nesnaží dát žádný recept. Autoři se však nad nimi velmi svědomitě zamýšlejí a řeší je, arciť jen v rámci příběhu svých hrdinů. Tak však nutí diváka, aby se sám hluboce zamyslel nad tím, co vidí. Daří se jim proniknout do nitra člověka, do podstaty nejprotichůdnějších charakterů, a tlumočit toto proniknutí divákovi tak, aby skutečně pochopil, v čem je krása jedněch a nešvar druhých. Přitom však nekreslí své hrdiny černé nebo bíle. Vzácně se tu podařilo ukázat velikou složitost života a lidského jedince. Ukázat prosté lidi v jejich běžném životě, v němž je zpravidla velmi těžké rozhodovat podle zásady: „Tvá řeč budiž ano, ano ne, ne." Skvělé režijní vědení, vytvářející podmanivou atmosféru světa, jehož se divák stává takřka osobním účastníkem, a vedoucí herce k realistickým, pečlivě odstíněným výkonům, při nichž zapomínáme na tvář známého herce a uvědomujeme si osobnost a životnost umělecké postavy, umocňuje příběh v dílo, které zanechá hlubokou stopu nejen u diváků, ale i v naší současné filmové produkci. Filmový přehled 49/1957(19.11.2007)

  • - Snímek se odehrává na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov. Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za Pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města. (sator)

  • - Dům, který hraje v podstatě hlavní roli v tomto filmu, stále stojí a to kousek od dnešního metra Budějovická a to na adrese Batelovská 120/5. (hendrich6)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace