poster

Tam na konečné

  • anglický

    At the Terminus

Psychologický / Drama

Československo, 1957, 88 min

  • Anderton
    *****

    Kadár s Klosom zobrazili pred 57 rokmi život v jednej mestskej bytovke a medziľudské vzťahy v ňom omnoho realistickejšie, ako dnešní samozvaní scenáristickí géniovia slovenskej televíznej zábavy v pseudorealistickom a hypertrápnom Paneláku. Ak by podľa rovnakého scenára vznikol dnes film, bol by rovnako aktuálny, ako ten v roku 1957. Preto nemôžem dať menej, ako za plný počet. Nevidel som nijak zvlášť vysoké množstvo neorealistických snímok z 50tych rokov, ale koľko z nich má takto nadčasový scenár? Body navyše za skvelé realistické dialógy, niekoľko silných scén a sotva postrehnuteľný čierny humor. No a samozrejme za krehkú krásu Evy Očenášovej, s ktorou by som vychovával kľudne aj štyri deti. Je tu aj bicykel a malý pes, takže režiséri na taliansky neorealizmus odkazujú aj v detailoch.(13.7.2013)

  • Mariin

    Náhodou jsem viděl jen kousek, kdy Martin Růžek s malým dítětem vcházejí do kostela (sv. Mikuláše?) a Růžek se pohrouží v modlitbu tak, že si nevšimá dítěte. Tato scéna je natočena velmi dobře a věrohodně, tehdy ještě se tohle chápalo... Jinak se zdržuji dalšího komentáře a hodnocení. Dívat se na celý film se mi nechce, odrazují mne jména Kadár, Klos, Aškenazy a hlavně ta 50.léta...(17.6.2015)

  • Sarkastic
    ****

    „Poslyšte, to je zvláštní, my se skoro vůbec neznáme.“ – „Nic si z toho nedělejte, to bude asi tím, že bydlíme vedle sebe.“ Tak tomu říkám hořké drama. Několik smutných osudů obyvatel jednoho baráku na Konečné, přičemž naděje na zlepšení je tak nějak v nedohlednu. Žádné velké příkrasy, naopak, téměř konstantní deprese, jen malými chvilkami střídaná něčím lehounce úsměvným. A krom jiného lze v díle cítit překvapivě silnou pánskou sebereflexi, protože snad každá mužská postava něčím trápí ženské hrdinky, ať už kvůli „nemorálnímu“ přístupu (Rážův lékárník, opravdu výborně zahraný Růžkův opilec), či nějakému drobnějšímu nedostatku (menší role Kemra a Haničince), na druhou stranu v každém z „hříšníků“ zbylo místo i pro trochu té lidskosti nebo zkrátka něčeho, díky čemu se do nich lze alespoň trochu vcítit (tedy, pokud vůbec chcete, že). Na konci si už ovšem tvůrci dovolili nalít divákovi do žil i trochu té optimističtější krve (i když nějakou tu hořkost přibalit nezapomněli) a samotný závěrečný záběr spolu s Liškovou hudbou je moc pěkný. Silné 4*, škoda toho až příliš čitelného příběhu a zbytečně moc šablonovitého Martince, jinak velká spokojenost. „Vy to máte dobrý, všichni, jako ve škatulce, tady je dobro, tady je zlo a uprostřed je čára, že? Ale já po tý čáře chodím! Rozumíš? Nerozumíš, viď? Vono to není v žádný příručce.“(20.7.2015)

  • nascendi
    ***

    Kvalita filmu vynikne na pozadí doby, v ktorej bol nakrútený a pri porovnaní s filmami, ktoré boli v tých rokoch dokončené. Pohľad dnešného diváka, bez nostalgickej veľkodušnosti pre pamätnícke filmy, bez akceptovania doby a podmienok ich vzniku, odhalí schématickosť scenára, nedotiahnutosť pri realizácii a množstvo ďalších nedostatkov, ktoré neprekryjú ani niektoré výborné herecké výkony. Slabšie tri hviezdičky vyjadrujú celkový dojem, ktorý som z filmu mal.(9.3.2010)

  • Mylouch
    ****

    Tvůrčí spojení režisérské dvojice s Aškenazyho základem přináší v roce Cabiriiných nocí skvostný kontapunkt k tehdejší evropské vrcholné tvorbě a k vystřízlivění z největšího dobového nadšení ve východním bloku. Kontrastní motiv (dnes obvykle nedešifrovaný) induvidualistické ztracenosti proti masovému nadšení je dalším pojítkem s poválečným existencialismem. To vše z prostředí, které bylo akčním radiem mého dětství v dobách sice o hodně pozdějších, ale stále v situaci, kdy se hranice periferie posunula jen o pár stovek metrů dál. Cestu tramvají z titulků bych klidně protáhnul na samostatný celovečerák.(25.10.2014)

  • - Dům, který hraje v podstatě hlavní roli v tomto filmu, stále stojí a to kousek od dnešního metra Budějovická a to na adrese Batelovská 120/5. (hendrich6)

  • - Snímek se odehrává na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov. Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za Pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města. (sator)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace