poster

Tam na konečné

  • anglický

    At the Terminus

Psychologický / Drama

Československo, 1957, 88 min

  • Sarkastic
    ****

    „Poslyšte, to je zvláštní, my se skoro vůbec neznáme.“ – „Nic si z toho nedělejte, to bude asi tím, že bydlíme vedle sebe.“ Tak tomu říkám hořké drama. Několik smutných osudů obyvatel jednoho baráku na Konečné, přičemž naděje na zlepšení je tak nějak v nedohlednu. Žádné velké příkrasy, naopak, téměř konstantní deprese, jen malými chvilkami střídaná něčím lehounce úsměvným. A krom jiného lze v díle cítit překvapivě silnou pánskou sebereflexi, protože snad každá mužská postava něčím trápí ženské hrdinky, ať už kvůli „nemorálnímu“ přístupu (Rážův lékárník, opravdu výborně zahraný Růžkův opilec), či nějakému drobnějšímu nedostatku (menší role Kemra a Haničince), na druhou stranu v každém z „hříšníků“ zbylo místo i pro trochu té lidskosti nebo zkrátka něčeho, díky čemu se do nich lze alespoň trochu vcítit (tedy, pokud vůbec chcete, že). Na konci si už ovšem tvůrci dovolili nalít divákovi do žil i trochu té optimističtější krve (i když nějakou tu hořkost přibalit nezapomněli) a samotný závěrečný záběr spolu s Liškovou hudbou je moc pěkný. Silné 4*, škoda toho až příliš čitelného příběhu a zbytečně moc šablonovitého Martince, jinak velká spokojenost. „Vy to máte dobrý, všichni, jako ve škatulce, tady je dobro, tady je zlo a uprostřed je čára, že? Ale já po tý čáře chodím! Rozumíš? Nerozumíš, viď? Vono to není v žádný příručce.“(20.7.2015)

  • Necron
    ****

    "bud aspon trosku lidskej, jses pes" .) "ja se nikdy nicemu nedivim a nic neodsuzuju" "clovek se nekdy potrebuje tak na sebe zadivat a premyslet a byt sam ne?" "pripada mi to vsecko prilis pripravene, nez abych tomu mohl duverovat" "poslyste, nechtela byste si poplakat?" "hlavne, aby to byl clovek... a aby nebyl lekarnik"(2.8.2015)

  • Mariin

    Náhodou jsem viděl jen kousek, kdy Martin Růžek s malým dítětem vcházejí do kostela (sv. Mikuláše?) a Růžek se pohrouží v modlitbu tak, že si nevšimá dítěte. Tato scéna je natočena velmi dobře a věrohodně, tehdy ještě se tohle chápalo... Jinak se zdržuji dalšího komentáře a hodnocení. Dívat se na celý film se mi nechce, odrazují mne jména Kadár, Klos, Aškenazy a hlavně ta 50.léta...(17.6.2015)

  • zette
    *****

    "Nevytahujte se, optimisti!" Nadherne socialni drama z dilny Kadar-Klos o obycejnych lidech z obycejneho domu na konci Prahy. Krasna kamera, celkove po technicke strance je film bezchybny. Dobry scenar a velice dobre sepsane dialogy. Herecke vykony na vysoke urovni, za vsechny Ruzek, Raz a teprve dvaadvacetileta Eva Ocenasova, ktera podala velmi vyzraly vykon a jeji postava byla vice nez sympaticka. Jen nevim, proc ji Alena Kreuzmannova predabovala, snad pro jeji ostravstinu... "A ted uz bez, tatinek ma zizen".(2.6.2014)

  • triatlet
    *****

    Zachycení každodennosti 50. let z pohledu obyvatel jednoho činžáku. Adresa na periferii města hraje ve finále podstatnou roli. Ludvík Aškenazy vytvořil pestrou škálu postav, jejichž osudy se prolínají. Příběh symbolicky vrcholí v čase vánočním. Při komorní oslavě dvou osamocených žen se plánovaný pláč mění díky Vlastovi Burianovi v smích, ale nakonec stejně vyplavou na povrch slzy. Působivá je scéna v kostele, kdy se otec (Martin Růžek) modlí společně se svou dcerkou (Karlička Svobodová). Její naivní otázky "A potom?" konfrontují bezstarostnost dětství s problémy dospělých. Zajímalo by mě, jestli ty-vy-kání mezi Marunou (Jana Dítětová) a vojákem mělo nějaký umělecký podtext, nebo to byla jen nedůslednost tvůrců... Hudba: Zdeněk Liška. "Mezi dobrem a zlem je čára. A já po tý čáře chodím," říká alkoholik Pešta (Martin Růžek).(20.1.2010)

  • - Snímek se odehrává na dnes již zaniklé jednokolejné tramvajové smyčce před dosud stojícím domem na Budějovickém náměstí. Tenkrát zde opravdu končila d-3, ale scenárista a režisér v závěru krásného filmu předběhli dobu o čtyři roky a d-3 prodloužili až na Kačerov. Až do 13. ledna 1952 končila d-3 za Pankráckou vozovnou v dnešní ulici Na Veselí. Od téhož dne byla dočasně prodloužena na Budějovické náměstí, kam jezdila do 20. října 1952, kdy se opět vrátila na původní konečnou Na Veselí. O dva roky později, od 17. března 1954, začala pravidelně končit na Budějovickém náměstí a od 5. září 1960 byla ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne prodloužena na Kačerov. Od 13. března 1961 začala definitivně jezdit na Kačerov, kde byla ukončena na vnitřní koleji smyčky, zatímco na vnější koleji končila d-14. Uprostřed smyčky stávaly autobusy, které jezdily do okrajových částí města. (sator)

  • - Dům, který hraje v podstatě hlavní roli v tomto filmu, stále stojí a to kousek od dnešního metra Budějovická a to na adrese Batelovská 120/5. (hendrich6)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace