Řachanda

Dovedu si to představit v režii Jiřího Stracha, který by ještě více přiškrtil pitvořící se postavy, které možná mají vysílat humory směrem na děti, ale namísto nich by přidal v čitelnějších definicích dobra a zla, se kterými by se dalo snadněji identifikovat. Hlavně „dark side“ v tomhle dost tápe a nemít Polívka st. charismatu i na minimu prostoru, sesypalo by se to úplně. Chápu to nakročení směrem k dospělejšímu publiku, které spíše ocení vcelku slušnou nálož funkčních hlášek. Naproti tomu ale bohužel dost zaostává dramaturgická nevyrovnanost, kdy se řeší až příliš mnoho postav. Režisérce evidentně chybí umění zkratky a všechno se tak hrne dopředu víceméně tak nějak samo, protože víte, že je to pohádka a musí skončit dobře. Na druhou stranu to tak nějak vlastně překvapivě funguje. Hlavně výpravné lokace, pestrá kamera a (na naše poměry) parádní triky to vizuálně ženou dopředu, přičemž se tam ječí minimálně a kretenismus postav (tolik známý od Zdendy T.) se blíží nule. Aleluja. 3 a ½. PS: Největší fail je ale stejně fakt, že princezna je nesympatická pipina. Navíc nehezká. (25.02.2016)

Řachanda -legrace, sranda, zábava doprovázená velkými salvami smíchu, toť citace jednoduchého internetového slovníku. Ovšem toto pohádka nesplňuje, i když podle názvu by člověk očekával podařenou lidovou zábavu. Nic takového tu nenajde, i kdyby prstíčkem hrabal. Taky jsem hrabala, až jsem si bříška prstů málem rozdrásala. Co musím pochvílit, to jsou masky lesních tvorů včetně jejich královny( pro Vilmu Cibulkovou mám slabost). Akorát se příliš nehodí do našich pohádkových končin. Trolové, zelené elfí Amazonky a motýlí víly. se tu nevyskytují. Fantazii a inspiraci se meze nekladou. Jen by se to mělo využívat s mírou. Ještě, že máme Trošku a Stracha. (19.10.2016)

Tak si to shrneme jsou dvě království království růžové tam vládne král co se ani neobjeví a jeho rádce co krade a království liliové tak vládne královna a král a mají rozmazlenou dceru mezi těma královstvíma je les kde žijou zelené Na Vi z avatara skřeti, trpaslíci z pána prstenů trol z harry pottera nějaké víly a hejkal. Těm vše velí paní lesa. V tom prvním království jdou dva chlápci krást do domu toho rádce jeden hlídá jeden krade rádce jich chytí a dá do vězení oni zdrhnou do toho lesa tam naraí na dva chlápky co jdou na námluvy do druhého království k té princezně a oloupí je a vydávají se za ně na trhu potkají tu princeznu v civilu a řeknou jí co udělali ona jich chce zatknout oni zdrhnou do lesa . Mezitím v tom lese kácí dřevorubec stromy na území té paní lesa ona mu dá lektvar a on zapomene jak se seká ona ho konfrontuje a on jí řekne, že to po něm chtěla ta princezna ona mu dá druhý lektvar a on to opět umí. Ten první lektvar se , ale dostane do vody a místní baba léčitelka z něho udělá lektvar začne ho vše prodávat a oni z toho blbnou.  V tom lese ty 2 unese ta paní lesa a chce po nich, aby unesly k ní tu princeznu jeden zůstává a zamiluje se do jedné zelené Na Vi druhý ji unese. Tam pro ně ona otročí první se jí to nelíbí pak to začne dělat a oni jich pustí. V liliovém království ty dva zatknou a chtějí jim useknout ruce pak zjistí, že jeden ztracený princ z růžového království tak jich nechají ten princ si vezme princeznu z liliového království a ten druhý chodí s tou zelenou Na Vi. Nulové herecké výkony , scénář žádný triky nulové (u těch zelených Na Vi jde chvílema vidět jak se jim smývá barva) a všichni se zde chovají jak postižení. Scéna ve vězení je největší filmové dno co můžete v pohádkách vidět baví se o tom, že přijdou o ruky jeden se směje a pak omdlí a druhý to má u prdele. Tohle bych přál vidět všem co nadávají na Troškovi filmy poti tomuhle jsou umění.  5 procent za ty růžové a zelené šaty té princezny.. (07.05.2023)

Pohádka trpí na nepřehlednost postav a dějových linek, příběh je dost komplikovaný a roztěkaný. Potěšila mě ale hezká výprava (až na některé ulítlé masky), exteriéry Českého ráje a zajímavé herecké obsazení. Závěr trochu budil rozpaky a celek působí poněkud zvláštně. Dětem se ale tato pohádka líbí a já jsem se také pobavil. (02.04.2018)

Je hezké mít v pohádce pěkné masky a kostýmy. Je dobré mít propracovaný pohádkový svět. A též se cení i humoru. A na tom si zde opravdu hodně zakládali, protože už samotní tvůrci říkali, že recept na dobrou pohádku, jaké se dříve točily je odlehčenost a humor. Nesouhlasil jsem s tím tehdy a ani dnes. Skutečně dobrou pohádku nedělá odlehčenost a vtip, ale předně dobrý a dobře podaný příběh skrze charismatické postavy, jimž budete fandit a věřit jim každý čin a slovo. To se zde nedaří a hlavní postavy jsou stejně tak zajímavé jako rozkládající se listopadové listí pochcané od psa. Bohužel, tím tu příběh trpí, tím je hodnocení tak nízké a vše co vidíme a kvalitně to bylo nadějné vyznívá do ztracena, tedy k odpadu. Jasný palec dolu a touto cestou už opravdu ne! 40% (26.12.2018)